Z Libanonu je v neděli ráno hlášena minometná palba na sever Izraele. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na izraelský armádní rozhlas. Izrael na ostřelování reagoval protiútokem dělostřelectva. K odpovědnosti se přihlásilo radikální hnutí Hizballáh. V prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters, Hizballáh uvedl, že útok na tři zařízení izraelské armády byl výrazem "solidarity s palestinským lidem".
Počet obětí útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael stoupl už na více než 300, napsal dnes server listu The Jerusalem Post. Zraněných je přes 1860, kolem 20 z nich je v kritickém stavu, dalších 326 ve vážném. Na jihu Izraele jsou i nadále palestinští útočníci. Hamás v sobotu brzy ráno spustil ostřelování izraelských měst, na která přes den podle agentury DPA vypálil přes 3000 raket. Zároveň ozbrojenci z Pásma Gazy vtrhli do pohraničních oblastí Izraele, kde zabíjeli vojáky i civilisty. Několik desítek Izraelců také unesli.
Jomkipurská válka z roku 1973 je považována za nejhorší zpravodajské selhání izraelských tajných služeb. Tehdy koalice arabských států v čele s Egyptem a Sýrií napadla neočekávaně stát Izrael. Včera, téměř na den přesně 50 let po začátku této války, začala další. A znovu bezprecedentním izraelským selháním. Palestinští teroristé z hnutí Hamás zaútočili na izraelská města a vesnice a začali masakrovat civilisty. Tomu předcházela salva snad až 5000 tisíc raket. Raněných jsou stovky, mrtvých minimálně 150, ale nejspíše mnohem více. Desítky lidí byly odvlečeny do Pásma Gazy jako rukojmí. Teroristé na sítě vysílali záběry orgií vraždění a mučení.
Izrael je ve válce, řekl dnes obyvatelům premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi raketami a po zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. V dalším projevu pak večer slíbil, že Hamás bude za svůj útok tvrdě potrestán, varoval ale, že vojenská operace může trvat dlouho. Obyvatelům Pásma Gazy izraelský premiér vzkázal, aby opustili místa, kde se ozbrojenci Hamásu skrývají, protože armáda tam zasáhne "plnou silou".
Při útoku teroristů z palestinského Pásma Gazy dnes zahynulo nejméně 250 Izraelců, přes 1450 dalších lidí utrpělo zranění. Informoval o tom list The Times of Israel s odvoláním na izraelské ministerstvo zdravotnictví. Prvotní bilance hovořila nejprve o čtyřech desítkách obětí na životech na izraelské straně. Mluvčí izraelské armády v sobotu večer uvedl, že počet izraelských obětí ofenzivy Hamásu překročil 250. Boje probíhají na 22 místech. Na dvou místech na jihu je „vážná“ situace s rukojmími.
Izrael čelí od sobotního rána nečekanému masivnímu útoku teroristů Hamásu. Bezprecedentně se bojuje i přímo na území Izraele a izraelská armáda hlásí zajmutí vojáků i civilistů Hamásem, jejich počty zatím nejsou známy. Velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová v rozhovoru pro Deník Echo24 uvádí, že v pozadí za celou akcí je Írán. Jedná se zřejmě jednu z posledních snah Palestinců a Íránu překazit vyjednávanou mírovou smlouvu s Rijádem, říká velvyslankyně.
Izraelské nálety dnes v Pásmu Gazy zabily nejméně 198 lidí a zranily dalších nejméně 1610. Uvedlo to podle agentury AP palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Izrael vyslal do akce desítky letounů poté, co ráno radikální palestinské hnutí Hamás začalo ostřelovat izraelská města a vniklo na izraelské území. Izraelská armáda tvrdí, že její bombardování zasáhlo dvacítku objektů Hamásu. Nálety podle svědka citovaného agenturou Reuters otřásly centrální částí pásma a městem Gaza.
Po překvapivém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na území Izraele se sociálními sítěmi šíří další drastické záběry zajatých izraelských vojáků a unesených civilistů. Hamás tvrdí, že zajal desítky Izraelců. Izraelská armáda potvrdila zabití několika svých důstojníků. Na několika videích pózují palestinští ozbrojenci i s ukořistěnou těžkou technikou, včetně tanků izraelské armády, na kterých vlají zelené vlajky.
Palestinští ozbrojenci zaútočili i na izraelské město Sderot, které leží poblíž Pásma Gazy. Sderotský starosta Alon Davidi uvedl, že město je stále pod útokem. Podle něj lidé ještě nepochopili, co se kolem nich děje, a neuvědomují si rozsah útoků. Videa ze sociálních sítí ukazují izraelské vojáky, kteří prohledávají ulice Sderotu. Podle médií na ulicích leží těla.
Zástupci Evropské unie a jejích zemí, včetně Německa, Francie, Španělska, Nizozemska či Itálie, odsoudili dnešní útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Ruská diplomacie vyzvala podle agentury AFP ke zdrženlivosti, podobně se vyjádřilo také egyptské ministerstvo zahraničí, které varovalo před vážnými důsledky zvýšeného napětí mezi Izraelem a Palestinci.
Izrael je ve válce, řekl dnes obyvatelům premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi raketami a po zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. Slíbil, že nepřítel za útok zaplatí cenu, jakou dosud nikdy nepoznal. Izraelská armáda podle listu The Times of Israel záhy vyhlásila, že Izrael je ve válečném stavu a že palestinští "teroristé" jsou stále na jeho území. "Občané Izraele, jsme ve válce," řekl Netanjahu ve videu publikovaném několik hodin po prvních zprávách o ofenzívě. "A vyhrajeme," pokračoval.
Vůdce ozbrojeného křídla palestinského radikálního hnutí Hamás Muhammad Díf dnes oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Vyzval všechny Palestince, jakož i ozbrojence v sousedním Libanonu, aby se do bojů zapojili, informovaly agentury Reuters a AP. Libanonský Hizballáh uvedl, že situaci v Gaze sleduje a je v kontaktu s Hamásem. "Tohle je den největší bitvy, která ukončí poslední okupaci na zemi," uvedl Díf, který veřejně vystupuje jen zřídka.
Izraelská armáda oznámila, že zahajuje operaci „Iron Swords“ v reakci na překvapivý a masivní útok Hamásu. Podle ní desítky bojových letounů podnikají údery proti místům, která patří k teroristické skupině Hamas v Pásmu Gazy. IDF říká, že další informace poskytne brzy. "Stát Izrael tuto válku vyhraje," prohlásil dopoledne izraelský ministr obrany Jo'av Galant. Poté, co palestinští ozbrojenci spustili rozsáhlý raketový a pozemní útok na Izrael, armáda mobilizuje desetitisíce příslušníků záloh.
Palestinští ozbrojenci z Pásma Gazy dnes ráno zahájili rozsáhlý a podle místních médií překvapivý útok na Izrael. Vypálili tisíce raket, a zároveň do Izraele vyslali pozemní i námořní komanda, která se střetávají s policisty a vojáky. Izraelská média hovoří celkem o pěti zabitých a více než sto zraněných. Izraelská armáda uvedla, že je ve válečném stavu a slíbila, že se bude bránit. K útokům se přihlásilo radikální hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy. Komanda údajně zajala na 35 Izraelců.
Generál Pavel Kolář po půl roce skončil ve funkci velitele mezinárodní pozorovatelské mise MFO na Sinaji. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Kolář podle ní požádal o předčasné ukončení z osobních důvodů. Mise, která dohlíží na dodržování mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem, se Kolář ujal počátkem letošního března. Více než 1100 vojáků a přibližně 800 civilním zaměstnancům měl velet dva roky.
Izrael je na prahu uzavření mírové dohody se Saúdskou Arábií, což promění celý Blízký východ. Palestinci ale nesmí mít právo dohody s arabskými státy vetovat. V projevu k Valnému shromáždění OSN to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jedním státem mír nekončí. Dalších šest nebo sedm muslimských národů chce následovat ve stopách Saúdské Arábie v uzavření míru s Izraelí, informaci řekl izraelský ministr zahraničí Eli Cohen v rozhovoru pro KAN News v pátek odpoledne, jak píše The Jerusalem Post.
Izrael představil revoluční tank Barak, jehož jméno v překladu znamená blesk, jako svůj nejnovější vojenský pokrok. Kromě toho, že tento nejmodernější tank na světě využívá umělou inteligenc (AI) má také navíc schopnost 360stupňového vidění a bojovat na blízko. O zprávě informují Fox News. Na video se můžete podívat zde. Izrael vnímá nový tank jako významnou příležitost ke zvýšení efektivity svých vojenských sil. K pokrokovému tanku se vyjádřil i sám izraelský ministr Yoav Gallant.
V Česku je už sedm z osmi armádních radiolokátorů MADR izraelské výroby. Armáda by je chtěla do konce roku začlenit do systému monitorování prostoru nad Českou republikou. Následně budou starší typy radarů vyřazovány. Novinářům to dnes řekl náměstek ministryně obrany František Šulc při návštěvě 7. radiotechnické roty v Hrušovanech na Chomutovsku. Rotu spolu s ním navštívila Jana Černochová spolu s 1. zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR genpor. Miroslavem Hlaváčem.
Nejméně 75 lidí včetně 25 policistů bylo v sobotu zraněno v Tel Avivu při střetech mezi znesvářenými skupinami eritrejských imigrantů, z nichž někteří útočí i na policii. Počet zraněných zřejmě poroste, protože střety pokračují, informoval server The Times of Israel (ToI). Podle jednoho z policejních důstojníků, jehož citoval deník Haarec, policie násilnosti očekávala, ale ne v takovém rozsahu. Izraelská policie uvedla, že policisté se snažili dvě znesvářené skupiny Eritrejců rozehnat slzným plynem, ale i střelbou do vzduchu.
Spojené státy daly zelenou prodeji protiraketového systému Arrow 3 do Německa za 3,5 miliardy dolarů (skoro 80 miliard Kč), uvedlo dnes podle agentury Reuters izraelské ministerstvo obrany. Má jít o největší obranný obchod v izraelských dějinách. Židovský stát zapojil systém Arrow 3 do své protivzdušné obrany v roce 2017. Arrow 3 je jedna ze tří vrstev izraelského protiraketového štítu, jehož součástí je i legendární Iron Dome.
Kyjev zvažuje zrušení bezvízového režimu s Izraelem a bude žádat, aby byla tato země vyloučena ze schůzek Ramsteinského formátu kvůli jejím „nepřátelským akcím vůči Ukrajině a proruské pozici na mezinárodní scéně,“ napsal s odvoláním na své zdroje tento týden deník Kyiv Post. "Izraelské úřady nikdy neposkytly žádnou skutečnou pomoc," řekl zdroj z ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) pro Kyiv Post.
Stát Izrael byl vždy vnímán jako úspěšný experiment, jemuž nebezpečí hrozilo nanejvýš zvenčí. Teď se zdá, že největší nebezpečí číhalo uvnitř. Mnozí překvapeni nejsou, existuje dlouhá tradice vypočítávání vnitřních slabin židovského státu, ať vyslovovaná s obavami, nebo zadostiučiněním. Izraelsko-arabský nebo palestinský konflikt, zpětné dopady okupace, vztah státu a náboženství nebo růst ultraortodoxní komunity. Jenže to vše překryl zcela jiný spor, který má dva kořeny. Etnické napětí uvnitř židovského společenství a odlišnou představu o tom, co je demokracie.
V září střídá na postu velvyslance v Izraeli Martina Stropnického. Veronika Kuchyňová Šmigolová chce prohloubit bezpečnostní a obrannou spolupráci a dát vládě potřebné podklady pro možná kontroverzní rozhodnutí, zda přestěhovat českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Robert Fremr vybrán za ústavního soudce. Muž, kterému je vytýkán podíl na zpolitizovaném procesu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988, ale také přístup k Izraeli, kvůli kterému ho bývalý prezident Miloš Zeman odmítl přijmout jako předsedu Nejvyššího soudu. Podle nové velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové si toho židovský stát nejspíš všimne, ale zároveň by to nemělo představovat výraznější škraloup na česko-izraelských vztazích, které jsou dlouhodobě pevné.
V první případě jde o to, že Izrael bude standardní západní demokracie s většinovým židovským obyvatelstvem. Ve druhém o to, aby Izrael byl stát s jasně židovskou kulturou a tradicí. Zastánci prvého jsou často socialisté, sekulární Židé, potomci Aškenázů, tedy Židů z východní Evropy. Zastánci druhého jsou často spíše konzervativní, nábožensky založenější a potomci Mizrachim, tedy Židů z Afriky a Blízkého východu. Stát Izrael čelí jedné z nejhlubších krizí od svého vzniku. Situace je o to komplikovanější, že se nejedná o ohrožení zvenčí, které by šlo vyřešit vojenskou silou.
Izrael směřuje k občanské válce. Řekl to britské televizi Channel 4 News bývalý izraelský premiér Ehud Olmert po pondělním schválení první části kontroverzní justiční reformy v izraelském parlamentu. Z přílišné moci nynější nacionalistické vlády premiéra Benjamina Netanjahua mají obavy i palestinští politici. Některé západní deníky dnes vyjadřují obavy o osud izraelské demokracie. Jiné však emoce mírní. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával vášně a protesty měsíce před schválením.
Izraelský parlament dnes schválil zákon, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Pro zákon hlasovalo 64 poslanců; proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Informovaly o tom tiskové agentury a izraelská média. Před parlamentem demonstruje asi 20.000 lidí a izraelský odborový svaz Histadrut chystá schůzku, aby projednal možnost generální stávky. Očekává se, že schválení zákona vyvolá další vlnu hromadných protestů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl dnes převezen do nemocnice poté, co se necítil dobře, informovala izraelská média. Premiérův úřad později potvrdil, že 73letý Netanjahu podstoupil vyšetření v nemocnici Šeba u Tel Avivu a že jeho stav je dobrý. Testy ukázaly, že izraelský vůdce trpí dehydratací. V nemocnici zůstane přes noc na pozorování. Pravidelná schůzka izraelské vlády byla posunuta z neděle na pondělí. Podle některých médií Netanjahu doma omdlel, spadl a uhodil se do hlavy, do nemocnice byl ale přivezen při vědomí.
Ministerstvo obrany jedná o nákupu nejmodernějších amerických stíhaček F-35. Česko má za dvě letky zaplatit 5,62 miliardy dolarů, tedy zhruba 120 miliard korun. Podobný počet stíhaček plánuje nakoupit také Izrael. Tomu se ovšem povedlo vyjednat přibližně o polovinu nižší cenu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to zdůvodňuje mimo jiné rozdílnou specifikací stojů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v předvečer summitu NATO požádal o jasný signál ze Západu ohledně členství své země v Severoatlantické alianci, uvedla agentura AFP. Zelenskyj v tradičním večerním videoprojevu řekl, že většina členů NATO stojí za Ukrajinou a summit ve Vilniusu musí potvrdit, že Ukrajina je de facto členem aliance. Zpráva přichází krátce poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že by USA měly podporovat Ukrajinu podobně jako Izrael.
