Turecká vláda v oficiálním věstníku zveřejnila informaci o zákroku proti lidem zapojeným podle Ankary do loňského nezdařeného puče. Podle oficiálních údajů přišlo o práci přes 2700 osob a zatčeno bylo 50 tisíc lidí. Vláda převrat připisuje okruhu kolem duchovního Fethullaha Gülena, o jehož vydání z USA marně usiluje.
Několik tureckých vysokoškolských pedagogů, kteří v posledních měsících zažívají ve své zemi velké represe, má zájem působit na českých univerzitách. Žádosti zaznamenala Univerzita Karlova v Praze i Masarykova univerzita v Brně. Jedná se o necelých dvacet zájemců, Česko preferovaným cílem tureckých akademiků moc není.
Čtyři měsíce po zmařeném pokusu o převrat v Turecku požádalo několik tureckých vojáků ze základny NATO v Rammsteinu o azyl v Německu. Jejich přesný počet, ani motiv jejich žádosti úřady nesdělily, informovala ve středu večer agentura DPA.
Dalších více než 10 000 státních zaměstnanců přišlo v Turecku o práci kvůli podezření z udržování kontaktů s duchovním Fethullahem Gülenem, kterého prezident Recep Tayyip Erdogan viní z osnování červencového pokusu o státní převrat. Turecká vláda také ze stejného důvodu zakázala činnost patnácti médiím. Informovala o tom agentura Reuters.
Turecká policie zatkla bratra Fethullaha Gülena, kterého turecká vláda označuje za hlavního strůjce červencového pokusu o převrat. Oznámila to turecká agentura Anadolu. Kutbettin Gülen byl zadržen na udání v provincii Izmir u jednoho ze svých příbuzných. Je podle Anadolu považován za člena „ozbrojené teroristické organizace“.
Turecká policie v pátek uskutečnila v rámci vyšetřování červencového pokusu o převrat další razie ve věznicích a několika soudních budovách v Istanbulu, včetně soudu, kde se konají nejdůležitější procesy v zemi. Prokuratura podle televize CNN Türk vydala zatykač na 75 dozorců a dalších pracovníků věznic a 87 soudních zaměstnanců.
Turecko zadrželo 32 000 osob v souvislosti s vyšetřováním hnutí, které vláda viní z červencového potlačeného pokusu o převrat. Oznámil to turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Turci viní ze zosnování puče duchovního Fethullaha Gülena, který žije ve Spojených státech a jehož příznivce Ankara dlouhodobě pronásleduje.
K nedávnému kyberútoku na rakouské letiště Schwechat se na sociálních sítích přihlásili turečtí hackeři. Napadení letištních počítačů zorganizovali v reakci na „rasismus“ letištního personálu. Stejný motiv má zřejmě i páteční útok na server rakouské Národní banky, píše server The Local. Hackeři slíbili, že útoky budou pokračovat.
Turecké úřady propustily asi 8 000 příslušníků bezpečnostních útvarů a kolem 2 350 akademiků v rámci čistek, které následují po červencovém pokusu o státní převrat. Agentura Reuters s odvoláním na v pátek zveřejněný úřední věstník také uvedla, že stejný postih se dotkl i 3 300 pracovníků v justici.
Turecké úřady v úterý v souvislosti s červencovým pokusem o puč pozatýkaly další novináře. Mezi devítkou zadržených žurnalistů je podle agentury AFP také šéfredaktor anglické online verze jednoho z nejčtenějších deníků Hürriyet. Úřady viní zatčené novináře ze styků s duchovním Fethullahem Gülenem, kterého Ankara považuje za zosnovatele pokusu o státní převrat.
Turecká prokuratura požaduje dva doživotní tresty vězení a 1900 let žaláře k tomu pro bývalého imáma Fethullaha Gülena. K tomuto kurióznímu požadavku vede žalobce celá série obvinění ze zosnování neúspěšného puče z poloviny července.
Statisíce lidí v Istanbulu dorazily na demonstraci, kterou pod heslem Shromáždění demokratů a mučedníků svolal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Na akci přijeli i zástupci dvou opoziční stran. Podle agentury Anadolu je to první společná masová demonstrace těchto dvou formací s vládní stranou AKP.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier připustil, že vztahy mezi Ankarou a Berlínem jsou od zmařeného převratu v Turecku napjaté. Mezi oběma stranami neexistuje v současné chvíli dokonce ani „žádný základ“ pro dialog, dodal ministr.
Rakouský kancléř Christian Kern vyzval Evropskou unii, aby ukončila přístupová jednání s Tureckem. Učinit by tak podle něj měla i kvůli rozsáhlým čistkám v armádě, státní správě a školství, které Ankara spustila po červencovém zmařeném pokusu o převrat. Kancléřův požadavek podpořili i ministři zahraničí a obrany alpské země.
„Je to demokracie. Inu, Turecko.“ Parafráze inspektora Trachty z Vraždy v salónním coupé vystihuje současnou zahraničně-politickou ofenzivu prezidenta Recepa Erdogana.
Tři týdny po potlačení vojenského převratu v Turecku ještě pořád zuří čistky. Prezident Recep Erdogan brojí proti stoupencům islámského duchovního Fethullaha Gülenema.
Byl to tak zpackaný puč, že pochopit ho bude asi hodně dlouho nemožné. Že Turecko se rázem stává zas o něco nebezpečnějším faktorem v evropském sousedství, to je naproti tomu bohužel jasné ihned.
V Turecku se část armády před týdnem pokusila o nejpodivnější vojenský převrat v moderních dějinách země. V pátek ve 22 hodin místního času obsadila několik strategických bodů včetně generálního štábu a mezinárodního letiště, mostu přes Bosporskou úžinu v Istanbulu (jen jedním směrem, ve druhém mohla auta normálně jezdit). Vojáci pronikli i do státní televize, hlasatelka pod namířenou hlavní přečetla deklaraci o převzetí moci.
Ekonomika Turecka je silně závislá na kapitálu ze zahraničí. Pokus o převrat se zahraničním investorům zamlouvat nebude, zranitelnost země roste. O islámsko-konzervativní Straně svobody a rozvoje (AKP) si lze myslet cokoli. Skutečností nicméně je, že partaj, která je u moci bez přerušené od roku 2002, pomohla Turecku k nezvykle dlouhému období vnitřní stability a obdivuhodnému hospodářskému vzepětí, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
