ÚHEL POHLEDU: Když se politici začnou až moc zajímat o centrální banky, končívá to průšvihem. Francouzský prezident Emmanuel Macron přichází s receptem na „lepší“ fungování Evropské centrální banky. Ta by podle něj měla mít hned trojí mandát. Měla by totiž cílovat nejen inflaci, ale také ekonomický růst, a do toho by měla zohledňovat dekarbonizační úsilí. Přidávat dva nové úkoly instituci, která nezvládá plnit ani svůj základní inflační cíl, je neodpovědné.
Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání podruhé za sebou ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. ECB dnes rovněž předpověděla, že inflace v eurozóně bude klesat rychleji, než se očekávalo. Zároveň mírně zhoršila výhled ekonomiky eurozóny na letošní a příští rok. Řada ekonomů předpokládá, že v příštím roce ECB začne úroky snižovat.
Měnový výbor Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 procenta. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii. Nejnovější údaje nadále ukazuj, že inflace se pomalu snižuje k dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla ve svém prohlášení.
Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami. Kvůli nim se mu občas přezdívá "Věštec krizí". Roubini se domnívá, že současný vzestup cen ropy na světových trzích bude udržovat inflaci na vysoké úrovni a že jakékoliv spekulace o uvolňování měnové politiky jsou předčasné.
Trochu kuriózní zprávou tohoto týdne je, že francouzský finanční ústav Société Générale se ve druhém čtvrtletí vrátil k zisku. Navíc tento zisk překonal očekávání akciových analytiků. Konkrétně čistý zisk za duben až červen činil 900 milionů eur (21,6 miliardy Kč), zatímco ve stejném období loni banka vykázala ztrátu 1,5 miliardy eur. A teď si asi říkáte, co je na tom kuriózního. Vždyť přece cílem akciových společností by logicky mělo být dosahovat zisku. A když se ještě navíc jedná o banku, každý si jistě přeje, aby banky byly bezpečné pro vklady, a tedy v zisku.
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla v dnešním prohlášení. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce. Existuje podle ní ještě příliš mnoho nejistoty, než aby se dalo předpokládat, že inflace skutečně dosáhla svého vrcholu, a to zvláště v jednom bodě - tam, kde se vysoké náklady na energie na velkoobchodní úrovni promítají do maloobchodních cen.
V Evropě teď každý den padají rekordy ve zdražování. V Německu naposled tak prudce letěly ceny vzhůru po druhé světové válce. Ve většině zemí ale leží poslední rekordy v sedmdesátých letech. V době dvou ropných šoků let 1973 a 1979 a následné éry velké inflace a stagflace. Nebezpečné diagnózy, kdy se potkává prudký růst cen s ekonomickou stagnací. Vše, co napáchal globální prudký růst cen ropy, ještě zhoršovaly vystrašené a chaotické reakce politiků na něj.
Guvernérka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová otevřeně přiznala, že Green Deal bude dál zvedat ceny energií a surovin. Dodala, že ECB už nebude koukat jen na stabilitu cen, ale i tzv. zelené cíle. Podle některých odborníků je taková politika naprosto v rozporu se zákonným mandátem, jedná se totiž podle nich o prolomení „inflační hráze“. Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že přechod na zelenou energii ve světě pravděpodobně ve střednědobém horizontu povede k růstu cen, což může zvýšit inflaci.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) by na eurobankovkách viděla místo fiktivních staveb raději slavné Evropany. Podle jejího názoru by se tak lidé s Evropskou unií snáze identifikovali. Christine Lagardeová to uvedla v rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND). „Osobně si dovedu velmi dobře představit, že na bankovkách ukážeme tváře slavných Evropanů: Leonarda da Vinciho, Ludwiga van Beethovena nebo Jamese Joyce,“ řekla Lagardeová.
Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Finanční trhy nyní předpokládají, že ECB do prosince zvýší svou depozitní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Podle Lagardeové by však takové zvýšení nevyřešilo vysoké ceny ropy ani výpadky v dodavatelských řetězcích, které tlačí inflaci vzhůru.
Inflace v eurozóně by měla během letošního roku klesnout z rekordního maxima. Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta, uvádí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Viceprezident ECB Luis de Guindos uváděl na správnou míru dřívější odhady ECB. Inflace v eurozóně nebude přechodný jev, jak centrální banka tvrdila dřív. Proto také odmítala zvyšovat úrokové sazby. To se teď zřejmě mění.
Víte, proč inflace musí ještě dál růst a musí tu s námi vydržet ještě dost dlouho? Jednoduchá odpověď: Protože ti, kdo jsou za ni zodpovědní, vůbec nechápou, proč tu je a kde jsou její kořeny. Ukázal to poslední týden. A vážně v tom nehledejme žádné teorie spiknutí. Realita bývá mnohem prostší. Jak říká jeden můj přítel: Idiocie se prostě živelně děje bez příčiny. Nepotřebuje žádné plány.
Francie platí za speciální případ, zemi v dobrém i ve zlém lpějící na svých tradicích a vzdorující světovým trendům. Ale ve skutečnosti je to dnes trochu jinak. Existuje tradiční, málo se měnící Francie a pak existují části Francie a některé sektory její ekonomiky, které jsou plně globalizované – „amerikanizované“, jak říkají někteří francouzští sociologové, přičemž tím myslí totéž.
Když se před deseti dny na summitu EU dohodlo obsazení špičkových míst (šéfové Komise, europarlamentu, Evropské rady a Evropské centrální banky), jedním ze způsobů, jak výsledek politického přetahování prodat veřejnosti, byl důraz na vyvážený gender. Dvě místa ze čtyř by měly obsadit ženy: Němka Ursula von der Leyenová vedení Evropské komise a Francouzka Christine Lagardeová vedení ECB. Pokud bychom vůbec měli přistoupit na tak pochybný ukazatel, je třeba konstatovat, že máme přegenderováno.
Euro ve čtvrtek zamířilo prudce dolů poté, co Evropská centrální banka (ECB) slíbila, že bude přinejmenším do konce léta příštího roku držet své základní úrokové sazby na rekordních minimech. Podle agentury Reuters tak jednotná evropská měna zažila nejhorší den od referenda o odchodu Británie z Evropské unie před téměř dvěma roky.
Šéf německé centrální banky Deutsche Bundesbank Jens Weidmann signalizoval, že je na podzim příštího roku připraven vystřídat Maria Draghiho v čele Evropské centrální banky (ECB). Weidmann, který patří mezi kritiky mimořádně uvolněné měnové politiky v eurozóně, je podle agentury Reuters nejčastěji zmiňovaným kandidátem na příštího šéfa ECB.
Evropská centrální banka dala souhlas k tomu, aby čínská CEFC získala poloviční podíl ve finanční skupině J&T Finance Group (JTFG). ČTK to v pátek sdělila mluvčí J&T Monika Veselá. Změnu podílů již schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podle mluvčí se čeká na vyjádření České národní banky a centrálních bank Ruska, Chorvatska a Barbadosu. J&T nyní ovládají podnikatelé Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič.
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání nechala své základní úrokové sazby beze změny a nepřikročila ani k úpravě programu nákupu cenných papírů. Finanční trhy nyní budou čekat na tiskovou konferenci prezidenta ECB Maria Draghiho.
Evropská centrální banka (ECB) prodlouží program nákupů dluhopisů minimálně o devět měsíců, tedy do konce příštího roku. Od dubna ale sníží jeho měsíční objem na 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) ze současných 80 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Úrokové sazby ve čtvrtek ECB nechala beze změny.
Komerční banky v eurozóně pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí poprvé za dva a půl roku zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů firmám. Vyplývá to z výsledků průzkumu Evropské centrální banky (ECB). Komerční banky podle průzkumu zaujímají opatrnější přístup k riziku a čelí negativnímu dopadu záporných úrokových sazeb na zisky.
