Francouzská kandidátka na prezidentku Marie Le Penová v sobotu uvedla, že pokud ve volbách zvítězí, jmenuje předsedou vlády svého soupeře a neúspěšného prezidentského kandidáta z prvního kola Nicolase Dupont-Aignana. Ten již dříve vyjádřil nacionálně pravicové uchazečce o úřad prezidenta před druhým kolem podporu. Informaci zveřejnil francouzský server France24.
Jiří Drahoš v pondělí zahájil sběr podpisů pro svou nominaci do prezidentských voleb. Jeho tým rozesílá sympatizantům podpisové archy a potřebné informace. Dosud se mu podle něj ozvalo asi 500 podporovatelů, někteří nabízejí i zřízení míst, kde by se archy mohly podepisovat. První dobrovolníci by měli do ulic vyrazit během několika příštích dnů, řekl Jakub Holas z Drahošova volebního týmu.
Zemanova „nekampaň“ na obhajobu prezidentského postu v pondělí odstartovala. Jako první petiční arch podepsala jeho manželka Ivana, která bude zároveň šéfkou petiční akce „Zeman znovu“. Elegantně oděná s makeupem, který vypadal, že přečká všechny nástrahy předvolebního období, v pondělí dopoledne předstoupila před novináře a s lehce třesoucím se hlasem prohlásila, že si váží Zemanovy pracovitosti, odvahy a zodpovědnosti.
S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který pro Českou televizi (ČT) provedla agentura Kantar.
Miloše Zemana by v příští prezidentské volbě volilo 37 procent lidí. Na druhém místě by v prvním kole skončil textař a podnikatel Michal Horáček s 20 procenty, třetí pak bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš se 17 procenty. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. K volbám by nyní přišly více než dvě třetiny Čechů.
Zájem ucházet se o prezidentskou funkci v pondělí oficiálně oznámil někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka. V minulosti na sebe upozornil mimo jiné ústavní žalobou na církevní restituce nebo výroky na adresu Romů, za něž byl odsouzen.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebude členům hnutí předkládat jméno kandidáta na prezidenta. Hnutí prezidentského kandidáta vybere ve vnitrostranickém referendu, jehož termín ještě není stanoven. Ministr obrany Martin Stropnický, o jehož možné kandidatuře se mluví, podle Babiše o kandidaturu zájem nemá. „Bude lídr naší kandidátky v Praze a to je to nejdůležitější,“ řekl Babiš v rozhovoru pro server Info.cz.
I bezbožní lidé potřebují jakousi autoritu, kterou jaksi nepochopitelně představuje prezident. Možná je to i tím, že sídlí na těch majestátních Hradčanech, jež jsou největším sídlem hlavy státu na světě.
Když před dvěma týdny někdejší šéf tuzemské Akademie věd Jiří Drahoš oznámil svůj úmysl kandidovat na příštího českého prezidenta, přineslo jeho prohlášení začasto nadšení ve smyslu: „Ano, to je konečně on!“ Zvýšené pozornosti se ale vlastně těší kdekterý kandidát na tento úřad – prostě proto, že samotný úřad je našinci vnímán výjimečně, skoro posvátně. Čím to je?
Úplně všichni snad ne, ale zatraceně hodně takzvaných pozorovatelů bere jako téměř dané, že blížící se prezidentské volby vyhraje… Miloš Zeman. Miloš Zeman? A to jako proč? Kandidát, který ohlásil, že nepovede kampaň a debat se nezúčastní, přičemž média ho utvrzují, že to vlastně nepotřebuje?
Oznámení kandidatury profesora Jiřího Drahoše vzbudilo u veřejnosti menší pozdvižení, zčásti natěšené –jako kdyby až teď vyvstala možnost, že prezidentské volby budou skutečně souboj, ne jenom formální procedura.
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš plánuje ke své kandidatuře sehnat potřebné podpisy občanů. Nebude usilovat o parlamentní nominaci, i když si myslí, že by ji mohl získat. Jako prezident by chtěl být apolitickým svorníkem společnosti, slíbil, že nebude podporovat žádnou politickou stranu. Za důležité označil ukotvení Česka v Evropě a v NATO.
Jiří Drahoš v úterý podle očekávání oznámil, že bude kandidovat na prezidenta republiky. Zdá se, že by mohl mít silnou podporu napříč politickými stranami, ale bude hlavně působit dobře na voliče.
Předsedové většiny parlamentních stran přivítali oznámení kandidatury Jiřího Drahoše na prezidenta republiky. Bývalý předseda Akademie věd ČR by se mohl dočkat přímé podpory od Starostů a nezávislých (STAN). Navrhnout ji chce jejich předseda Petr Gazdík. Za zatím nejlepší volbu Drahoše označil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Oficiální kandidaturu na post prezidenta republiky oznámil v úterý ve svém rodném Jablunkově odcházející předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. O úřad prezidenta se chce ucházet jako nezávislý, nikoli stranický kandidát.
Prezident Miloš Zeman by se měl datum chystané návštěvy Spojených států dozvědět zhruba tři týdny předtím, než se cesta uskuteční. Serveru Info.cz to řekl prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Předpokládá, že Zemana přijme americký prezident Donald Trump ve svém sídle, tedy v Bílém domě ve Washingtonu.
Nový německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který ve středu na společném zasedání Spolkového sněmu a Spolkové rady slavnostně složil přísahu, v projevu vybídl Němce k obraně demokracie. Zároveň se obrátil na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s výzvou, aby se vyvaroval dalších nacistických přirovnání na adresu Německa a propustil novináře Denize Yücela.
Hlavní favorité na francouzského prezidenta se dnes ve večerní debatě televizní stanice TF1 snažili hned v úvodu pasovat na politiky nové éry, kteří skoncují s dosavadním politickým systémem. Nezávislý centrista Emmanuel Macron, kterému průzkumy dávají největší naději na vítězství, zdůraznil, že není po desítky let součástí zakonzervované politické scény.
Úřadu německého prezidenta se v neděli ujal bývalý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Jedenašedesátiletý sociální demokrat v převážně reprezentativní funkci vystřídal Joachima Gaucka, který se rozhodl nekandidovat do dalšího pětiletého období.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš neplánuje navrhnout svého kandidáta do prezidentských voleb, přestože v minulosti už několikrát prohlásil, že by si v pozici uchazeče o úřad prezidenta uměl představit ministra obrany Martina Stropnického či eurokomisařku Věru Jourovou. Zeman je podle Babiše těžko porazitelný kandidát a je jasný favorit prezidentské volby.
Podporovatelé nezávislých kandidátů na prezidenta budou muset na nominační petici připsat ke jménu také číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Novelu volebního zákona, která novinku zavádí, ve středu podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Změna má omezit možnost vyřazení kandidátů kvůli neuznaným podpisům. Nadále jich bude muset být nejméně 50 000.
Maďarským prezidentem byl v pondělí podle očekávání zvolen na další pětileté období dosavadní šéf státu János Áder, kterého podpořili poslanci vládních stran. Vítězství se ale dočkal až ve druhém kole, protože v kole prvním nezískal podporu dvou třetin ze všech 199 členů parlamentu, jak stanoví ústava.
Prezident Miloš Zeman během své páteční tiskové konference oficiálně oznámil, že bude znovu kandidovat na prezidenta v příštích volbách. Dodal ale, že nepovede svou předvolební kampaň, nebude se ucházet o podporu žádné politické strany a ani se nebude účastnit televizních a rozhlasových debat.
Jihokorejský ústavní soud v pátek zbavil moci prezidentku Pak Kun-hje, kterou v prosinci parlament kvůli korupčnímu skandálu dočasně odvolal. Informovala o tom agentura Reuters. Agentura AP poznamenala, že soud pátečním verdiktem formálně ukončil proces prezidentčina sesazení. Před soud přišli Pak podpořit její příznivci, kteří se po vynesení rozsudku střetli s policií. Při demonstracích podle policie zemřeli dva lidé. Jihokorejské ministerstvo obrany vyhlásilo armádě pohotovost kvůli možným provokacím ze strany KLDR.
Prezident Miloš Zeman se příští rok pokusí obhájit prezidentský mandát, řekl ve čtvrtek večer na Pražském hradě svým podporovatelům. ČTK to sdělilo několik účastníků setkání. Politici to očekávali, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je Zemanova kandidatura významným obohacením nabídky, kterou budou mít voliči k dispozici. Přišel čas vystavit Zemanovi účet za virózy, urážky a lži, kterými poškozoval občany, uvedl kandidát na prezidenta Michal Horáček.
Kandidatura prezidenta Miloše Zemana je významným obohacením nabídky, kterou budou mít voliči na jaře příštího roku k dispozici, reagoval na oznámení Zemana znovukandidovat premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle kandidáta na prezidenta Michala Horáčka s oznámením prezidenta Zemana přišel čas vystavit mu účet za virózy, urážky a lži, kterými poškozoval občany. Lídři politických stran nebyli oznámením překvapeni.
Prezident republiky nebude pokutován za porušení ústavního pořádku. Zavést to chtěl ústavní novelou senátor Libor Michálek (za Piráty), horní komora ve čtvrtek ale jeho návrh už v úvodním kole projednávání odmítla. Kritici návrhu vyčítali mimo jiné účelovost a nedostatečnou připravenost.
Prezident Miloš Zeman na čtvrtečním setkání se svými příznivci oznámí, zda bude obhajovat prezidentský mandát. Zemanovi kandidaturu na konci ledna doporučili jeho nejbližší spolupracovníci. Očekává se, že jejich doporučení vyslyší a do prezidentské volby se přihlásí. Oficiální stanovisko chce veřejnosti oznámit až na páteční tiskové konferenci.
Podporovatelé nezávislých kandidátů na prezidenta budou muset na nominační petici připsat ke jménu číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Změna, kterou ve středu schválil Senát většinou pouhých dvou hlasů, má omezit možnost vyřazení kandidátů kvůli neuznaným podpisům. Nadále jich bude muset být nejméně 50 000.
Dosluhující předseda Akademie věd a fyzikální chemik Jiří Drahoš ještě neoznámil, že bude kandidovat na prezidenta, a už je podle sázkových kanceláří favoritem číslo 2 až 3.
