Prezident republiky nebude pokutován za porušení ústavního pořádku. Zavést to chtěl ústavní novelou senátor Libor Michálek (za Piráty), horní komora ve čtvrtek ale jeho návrh už v úvodním kole projednávání odmítla. Kritici návrhu vyčítali mimo jiné účelovost a nedostatečnou připravenost.

„Tento návrh nemá nárok na to, aby se s ním Senát dále zabýval. Náš obraz by to jenom poškozovalo,“ uvedl předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD). Podle exministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) předloha působí účelově, i když Michálek zdůrazňoval, že návrhem nemíří na současného prezidenta Miloše Zemana, ani na některého z jeho vyzyvatelů či nástupců.

Michálek novelu obhajoval tím, že prezident by měl být ze své funkce odpovědný podobně jako státní úředníci. Pokutu, kterou navrhoval za porušení ústavy, měl podle senátora udělovat Ústavní soud na návrh Sněmovny. Senát sám by pak měl mít pouze možnost žalovat prezidenta pro velezradu, na jejímž základě by Ústavní soud mohl hlavu státu zbavit funkce.

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) právě toto rozdělení pravomocí parlamentních komor kritizovala. Michálek podle ní nezdůvodnil, proč chce Senát připravit o možnost podílet se na ústavní žalobě vůči prezidentovi.

Po zavedení přímé volby prezidenta nyní může Senát zažalovat prezidenta pro velezradu či porušení ústavy se souhlasem Sněmovny, přičemž v obou komorách je pro to třeba ústavní většina. K ústavní žalobě na hlavu státu Senát dosud přistoupil jednou, a to kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce. Ústavní soud o ní nerozhodl, řízení zastavil.

Michálkovi také vadilo to, že prezident není z ústavy odpovědný za výkon své funkce. V ústavě chtěl proto stanovit, že hlava státu musí jednat odpovědně, nesnižovat důstojnost úřadu a „dávat přednost zájmům České republiky před zájmy cizích mocí nebo partikulárními či osobními zájmy“.