Udržení koruny pod hranicí 25 za euro stálo za měsíce květen a červen deset miliard eur. Skoro 250 miliard korun. Zatím nejsou k dispozici data na červenec. Česká národní banka ale uměle drží korunu intervencemi pod touto laťkou stejně jako v předchozích dvou měsících. Pokud to stojí stejné peníze jako v onom období, dá se očekávat, že koncem července se objeví celkový účet za intervenci 15 miliard eur, 375 miliard korun.
Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.
O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.
V USA je nejvyšší inflace od roku 1981. To znamená, že až donedávna platilo, že pořádnou inflaci už řada lidí vůbec nepamatuje. Inflace zřejmě patří k těm jevům, které sice známe teoreticky, ale člověk si ji musí pořádně „osahat“, aby ji pochopil. Když není, podmíněné reflexy s ní spojené časem zaniknou (něco podobného prý platí i pro kolektivní paměť na finančních trzích, když dlouho nezažily pořádný krach).
Česká národní banka minulý týden intervenovala za silnější korunu. Teprve podruhé v tomto miléniu. A současně tím také intervenovala proti svému (nadcházejícímu) guvernérovi. Poprvé v historii. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se středečním jmenováním „holubičího“ radního Aleše Michla guvernérem. ČNB o intervenci rozhodla na mimořádném zasedání své bankovní rady. Nezveřejnila objem své intervence, tedy velikost balíku deviz, které vrhla na trh.
České firmy drtí vysoké úroky. Úvěry prodražuje Česká národní banka navyšováním základních úrokových sazeb, které navíc ještě porostou. Společnostem se tak stále více prodražují půjčky. Spolu s tím však roste procento poskytnutých úvěrů v cizích měnách. Nejčastěji to bývají úvěry v eurech, které využívají firmy obchodující v zahraničí. Takové půjčky ale mají svá rizika a problémy mohou přinášet ve chvíli, kdy dojde k oslabování koruny. Jako například propad české měny při jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla.
Bývaly doby, kdy centrálním bankám veleli ekonomové. Ti nejlepší z nejlepších. Koneckonců taky je centrální banka bankou všech bank v zemi. Pak se zvyky začaly pomalu a nenápadně posouvat. Čím dál víc se do vedení centrálních bank dostávali nikoliv nejlepší ekonomové z nejlepší, ale prostě jen ekonomové. A pak se mezi ekonomy začali dostávat slabší ekonomové, kteří nebyli tak dobří, aby si vydělali majlant v privátním sektoru, a tak potřebovali nějakou trafiku.
Bankovní rada České národní banky na dnešním mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Česká koruna v reakci na zveřejnění jména nového guvernéra České národní banky Aleše Michla prudce ztratila. K euru překonala úroveň 25,23 korun za euro, v bezprostřední reakci tak přišla o více než jedno procento. V úterý byl kurz 25 korun za euro. Podobně silným propadem si prochází také na páru s americkým dolarem, řekl analytik XTB Jiří Tyleček. O něco nižší ztráty pak zaznamenala koruna podle něj k dalším středoevropským měnám.
V pátek šestého května ráno se česká koruna obchodovala v kurzu 24,58 za euro. Po celý den byl kurz bez větších výkyvů. Nic nenaznačovalo, že by to měl být den s nějakými velkými změnami. Zlom přichází po třinácté hodině. Koruna začíná prudce oslabovat a večer se obchodování zavírá s kurzem 25,04 za euro. Je to jeden z nejrychlejších zvratů kurzu vůbec. Přichází poté, co Seznam Zprávy přinášejí ve 13.01 od „zdrojů z okolí prezidenta“ zprávu, že se Miloš Zeman rozhodl jmenovat novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.
Dolar je nejdražší za posledních dvacet let. Spolu s vysokou inflací to však znamená, že lidé budou mít při nakupování hlouběji do kapsy. Spolu se silnou americkou měnou totiž dochází k prodražování dovozu zboží. I když většina produktů je kupována za eura než za dolary, tak i přesto se dá očekávat zdražení některých produktů. A to zejména těch, které pochází mimo EUi. To bude poznat nejvíce v elektronice, kde mohou zdražit počítače, mobily, notebooku nebo externí disky.
Vláda Petra Fialy plánuje už delší dobu změnu, která umožní vést vedení účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Novinka je naplánovaná na leden roku 2024 a pomohla by zejména firmám, které se pohybují v zahraničním obchodě. Zastánci přijetí eura ale podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 mohou smutnit, protože jim odpadává jejich silný argument, že jsou firmy obchodující se zahraničními společnostmi v nevýhodě kvůli kurzovému riziku. Pokud se podaří vládní koalici změnu uskutečnit, tak se o smrti české koruny nedá hovořit.
Silná koruna napomáhá krotit vysokou inflaci, která se blíží k dvouciferným hodnotám. K jejímu posilování znatelně pomáhají vyšší základní úrokové sazby centrální banky, která tím bojuje s vysokým růstem spotřebitelských cen. Na něm vydělávají zejména dovozci, kteří nakupují v zahraničí levněji nebo také dovolenkáři v zahraničí. Koruna by však mohla podle některých hlasů v nejbližší době oslabit. Velmi totiž bude záležet na utahování měnové politiky Fedu, které by znamenalo následné oslabení koruny vůči dolaru i euru.
Tak silné posilování koruny k euru i dolaru překvapilo i ministerstvo financí. K současnému stavu velmi přispěla Česká národní banka, která v druhé polovině minulého roku začala navyšovat základní úrokové sazby. Sama centrální banka počítala s tím, že se koruna může dostat k hranici 24 korun za euro. Koruna zřejmě bude ještě více posilovat z důvodu dalších zásahů České národní banky, která chce i letos základní úrokové sazby zvedat.
Česká koruna se v současné době vyplácí lidem nakupujícím v zahraničí a na druhé straně škodí investorům. Zároveň však nabízí českým spotřebitelům, jak obejít vysokou inflaci. Koruna totiž trhá svá desetiletá maxima vůči euru a posiluje i proti dolaru. Důvodem jsou opakované zásahy České národní banky, která zvyšovala základní úrokové sazby. Centrální banka navíc plánuje další zvyšování sazeb, lze tedy očekávat, že koruna k oběma měnám ještě více zpevní. To může nahrát i zájemcům o letní dovolené, kteří si tak už nyní mohou směnit v lepším kurzu peníze.
Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky ČNB a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika ECB. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny.
Česká koruna se v pátek nakrátko dostala poměrově k euru pod hranici 25 korun, kde byl kurz naposledy vloni v únoru před začátkem epidemie nemoci covid-19 v Česku, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Kurz následně opět vystoupal nad 25 korun. I tak se ale koruna stala rekordmanem, roční úročení české měny vzrostlo nejvíce na světě. Navíc letos posílila vůči euru jako jediná z měn Visegrádské skupiny.
Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.
Polský zlotý se v posledních dnech propadá na nejnižší hodnoty vůči koruně v novodobé historii. Kurs se pohybuje okolo 5,5 koruny za jeden zlotý. Oslabení polské měny tak hojně využívají Češi k nákupům v příhraniční. Koruna je vůči zlotému nejsilnější od 90. let. Dosud nejslabší kurs vůči koruně měl vykazoval zlotý v září 2011, bylo to 5,49 korun za jeden zlotý. Ve středu 22. září 2021 klesla hodnota zlotého až ke kursu 5,48 korun za jeden zlotý. Naopak nejsilnější byl zlotý v dubnu 2015, kdy se prodával za téměř 7 korun.
Česká koruna zpevnila v noci z úterý na středu na hodnotu 25,50 za euro. Dostala se tak na nejvyšší hodnotu od 10. března 2020, tedy od začátku pandemie koronaviru. Ačkoliv silnější koruna může pro Čechy znamenat například levnější dovolenou v zahraničí, finanční společnost JP Morgan varuje, že česká měna patří mezi nejvíce nadhodnocené na světě. Analýza JP Morgan za nejvíce nadhodnocenou měnu světa označuje čínský jüan, následně filipínské peso a kanadský dolar.
Růst ceny nejznámější kryptoměny bitcoin zrychluje, pokořil další rekord a překonal hranici 23 000 dolarů (asi 494 000 korun). Teprve ve středu se přitom poprvé dostal přes 20 000 USD. Zájem o bitcoiny podporuje hlavně poptávka od větších investorů a předpoklady, že bitcoin dokáže ochránit před inflací, uvedla dnes agentura Reuters.
Koruna oslabuje vůči oběma světovým měnám. K euru se vrátila nad 27 koruny za euro, kde byla naposledy koncem května.
Češi jsou na špičce Evropy, bohužel se však nejedná o lichotivé srovnání. Česko totiž trápí největší míra inflace z celé Evropské unie. V dubnu činila 3,3 %, což v souvislosti se slabým kurzem koruny znehodnocuje Čechům úspory a snižuje jejich kupní sílu. „Slabý kurz koruny zas dělá z Čechů chudé příbuzné,“ říká ekonom Štěpán Křeček.
Nestabilní trh otřásá korunou.
Koruna ve středu výrazně ztrácela, oslabovat začala pozdě odpoledne. Poprvé od června 2015 se česká měna dostala k euru nad 27,50 Kč/EUR. Kolem 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 27,67 koruny za euro. Vůči dolaru pak česká měna poprvé od ukončení devizových intervencí České národní banky v dubnu 2017 překonala hranici 25 korun za dolar.
Koruna pokračuje ve výrazném oslabení k oběma světovým měnám. K euru dnes ztratila proti středečnímu závěru 46 haléřů a kolem 14 hodin se obchodovala za 26,21 Kč/EUR. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. K euru je to nejslabší úroveň od konce června 2017, hranici 26 korun česká měna prorazila hodinu po zahájení dnešního obchodování. Vůči dolaru dnes koruna ztratila více než padesátník.
Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě poprvé od loňského května zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Koruna následně prudce posílila pod 25 korun za euro a po čtvrthodině od oznámení rozhodnutí se obchodovala dokonce za 24,92 Kč/EUR, tedy na nejsilnější hodnotě od října 2012. Podle analytiků dnešní rozhodnutí ČNB bude znamenat pozvolné zdražení hypoték a dalších úvěrů.
Česká měna v úterý znovu posílila, a dál tak vylepšila téměř dvouletý rekord k euru, kam se dostala už v minulém týdnu. Oproti pátečnímu závěru v úterý koruna prolomila úroveň 25,20 Kč/EUR, což je nejlepší výsledek od února 2018. Vůči americkému dolaru si česká měna polepšila o několik haléřů na 22,60 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Investoři přestali českou korunu vnímat jako bezpečné útočiště a v důsledku nadměrných sázek na její růst se česká měna změnila "z miláčka ve vyděděnce". Píše o tom na svých internetových stránkách agentura Bloomberg. Analytici před rokem předpovídali tříprocentní růst kurzu koruny, který se ale nedostavil. Koruna se nyní k euru prodává v kurzu kolem 25,70 Kč za euro.
Republika s korunou? Nesmysl historický, kulturní i logický, zněly výhrady. Monarchistický název nicméně zvítězil a přežil i komunisty. Výstava 100 let česko-slovenské koruny v Císařské konírně Pražského hradu byla prodloužena do 12. května. A tělo stoleté dámy z oceli „postříbřené“ niklem se stále těší výborné kondici.
