Přichází nová gramatika: O černoších se bude psát s velkým písmenem, o běloších jen s malým
Kulturní revoluce zasahuje gramatiku.
Kulturní revoluce zasahuje gramatiku.
Ačkoliv je „autonomní zóna“ v americkém Seattlu již téměř opuštěná, silněji na sebe opět upozornila incidentem, při kterém nově ustanovené „bezpečnostní“ složky zastřelily 16letého černošského řidiče a zranily jeho 14letého spolujezdce, kteří se ve svém autě přiblížili k postaveným barikádám oddělujícím zónu od zbytku města. Protestující prý jednali v sebeobraně, vyšetřovatelé však případ vyhodnotili jako vraždu, informují média. Zveřejněné fotografie zachycují kromě místa, kde ke střelbě došlo, také zcela zpustošené a poničené ulice.
Heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) je podle českého prezidenta Miloše Zemana rasistické. Zeman to uvedl při své návštěvě v rezidenci amerického velvyslance při příležitosti oslav 244. výročí Dne nezávislosti USA. Zeman dodal, že záleží na všech životech. Kritizoval také názorové vůdce spojené s protesty. Uvedl, že nepotřebuje žádné nové velké bratry, kteří mu budou říkat, jaké hodnoty by měl zastávat.
Diskuze o rasismu v americké společnosti a kulturním dědictví se přetavila už i v kritiku hymny Spojených států. Skladba The Star-Spangled Banner se totiž podle některých do dnešní doby nehodí, protože je plná „hluboko zakořeněného odkazu otroctví a bílé nadvlády v Americe“.
Někdejší americký prezident Woodrow Wilson, který se významně spoluzasloužil o vznik Československa, bude zřejmě další obětí tzv. protirasistických hnutí.
Ačkoli se fotbalové Spartě po restartu ligy daří, klub tíží konflikt mezi hráči tmavé pleti a některými ultras. Trojice fotbalistů Benjamin Tetteh, Guélor Kanga a Costa totiž po úterním utkání s Baníkem Ostrava nepřišli už podruhé za sebou poděkovat domácím ultras v kotli Sparty. Údajně kvůli rasistickým skřekům během zápasu. „Hráči během utkání měli zaslechnout něco, co jim asociovalo rasistické hučení. Jako klub to budeme řešit,“ říká mluvčí letenských Ondřej Kasík.
Britská televize BBC má v plánu investovat 100 milionů liber z televizního rozpočtu v průběhu tří let na tvorbu rozmanitého a inkluzivního obsahu. S tím souvisí i stanovení kvót na zaměstnávání žen či příslušníků menšin. BBC chce obsadit 20 % pracovních míst mimo obrazovku příslušníky etnických menšin, lidmi ze znevýhodněného prostředí nebo se zdravotním postižením. Na ženy by pak nově mělo připadat 50 % všech televizních rolí a také křesel ve vedoucích pozicích. Stanice o tom informovala na svých stránkách.
Velké internetové společnosti jako Google, Facebook a Twitter dnes mají moc tak velikou, jakou by žádná soukromá firma mít neměla. A je vlastně jedno, jestli jí dosáhly jaksi ctnostně, jejich příběh je story o velikém podnikatelském úspěchu, geniálních nápadech, jejichž realizaci začal s chutí využívat celý svět, až se na produktech těch firem stal závislým. Anebo jestli jsou v tom příběhu taky temné kapitoly, jestli ty báječné produkty – jak naznačují svědectví některých insiderů – nejsou konstruovány, vyladěny tak, aby závislost působily a kromě generování zisku mohutně přispívaly k rozeštvávání společnosti. Tak či tak, věci dospěly až sem.
Zraky pokrokového dneška se obracejí k osobnostem a dílům minulých let a shledávají je z různých důvodů pobuřujícími, ohrožujícími citlivost současného publika. BBC a Netflix proto stáhly ze svých internetových knihoven seriály Malá Velká Británie, Mighty Boosh a Liga gentlemanů (kvůli tzv. blackface). Ještě širší publicitu ovšem mělo rozhodnutí HBO vyřadit z nabídky streamovací služby HBO Max klasický film Jih proti Severu (Gone with the Wind, 1939).
K wuchanskému viru se v posledním týdnu přidružila další epidemická infekce. Vražda George Floyda vedla k vlně protestů nejen ve Spojených státech, ale i v řadě dalších zemí. Epidemiologický či mimetický výklad je v tomto případě skutečně něco, co je třeba brát v potaz. Protože protesty měly nejasnou logiku. Částečně byly vedeny solidaritou s americkými protesty a protestem proti policejní praxi ve Spojených státech. Na tom by nebylo nic divného. Pokud by se ovšem část protestujících nezačala chovat, jako že protestuje i proti poměrům doma. Obdobnou tendenci měla i veřejná diskuse. V médiích se objevily titulky podle schématu „Země X/Evropa také potřebuje mluvit o rasismu“. Jistě, o problémech se má mluvit, ale ty texty spíš působily dojmem pracného hledání, jež by dávalo protestům ex post odůvodnění.
Současný tlak vyvolaný protesty v USA i dalších zemích vůči rasové diskriminaci a policejní brutalitě nutí soukromý sektor ke změnám. Americká společnost Uncle Ben‘s změní image své značky a vymění na obalech svých produktů obrázek černošského farmáře, kterého používala od čtyřicátých let minulého století. Uvedla to na svém webu společnost Mars, která značku vlastní.
Policista z Atlanty, který minulý týden zastřelil Američana tmavé pleti Raysharda Brookse, byl ve středu obviněn z vraždy. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na prohlášení prokuratury v americkém státě Georgia.
Je atmosféra v amerických redakcích skutečně tak vystrašená a stísněná, jak takové zprávy naznačují? Existuje v těchhle revolučních časech i nějaká kontrarevoluce? Týdeník Echo o tom mluvil s newyorským novinářem Jessem Singalem.
Někteří radikální stoupenci hnutí Black Lives Matter pokročili k devastaci soch osobností, o nichž zřejmě nikdy neslyšeli. Jejich obětí se totiž stal i pomník jednoho z významných bojovníků proti otrokářství a filantropa Mathiasse Baldwina ve Filadelfii. Protestující se ho přesto rozhodli postříkat červenou barvou a podstavec opatřit nápisy „kolonizátor“ a „vrah“. Poškození Baldwinovy sochy je tak další v řadě davového ničení „symbolů útlaku“, které nastalo v reakci na zabití amerického černocha George Floyda.
Úřady v jihoanglickém městě Pool oznámily, že odstraní sochu zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella kvůli jeho rasistickým názorům. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. Čtvrteční odstranění ale nakonec bylo posunuto kvůli protestům skupiny bývalých skautů. Je to další z řady pomníků, které mají zmizet z veřejného prostoru v důsledku protirasistických protestů vyvolaných smrtí amerického černocha George Floyda.
„Oblíbené“ čmárání po sochách, které se stalo symbolem nepokojů ve Spojených státech, se objevilo už i v České republice. Někdo totiž popsal socha Winstona Churchilla na pražském Žižkově.
Legendární basketbalista Michael Jordan uvedl, že Afroameričané a další menšiny už mají dost rasismu ve Spojených státech amerických.
Vědci z východoněmecké univerzity v Jeně požadují, aby se upustilo od termínu „rasa“. Podle nich neexistuje žádné biologické odůvodnění pro to, proč bychom měli lidi třídit právě dle ras, informuje server Deutsche Welle.
Nestandardní zakončení mělo páteční přátelské utkání mezi hokejisty Prostějova a Vítkovic. Vítkovičtí hráči v něm v závěru své domácí soupeře přehrávali, v poslední minutě dokonce přidali ještě jednu branku. Tehdy však prostějovští fanoušci začali na jejího autora Dominika Lakatoše pokřikovat rasistické nadávky. Hokejisté Vítkovic se incident rozhodli vyřešit předčasným odchodem do kabin. „Jsme jedna parta, jedna rodina a k žádnému z členů naší rodiny si nikdo nesmí dovolit nic podobného,“ uvedl k rozhodnutí týmu jeho trenér Jakub Petr na stránkách Vítkovic.
Francouzská policie zatkla člověka podezřelého z vraždy profesora univerzity v Rouenu na severu země. Mamoudou Barry původem z Guineje byl zabit v noci na sobotu po hádce v Canteleu u Rouenu.
Každá země potřebuje svoje mýty a hrdiny, ikony. Pro Američany různých ras a sociálního původu je jednou z nich reverend Martin Luther King, vůdce boje černých Američanů za občanská práva, který byl v roce 1968 zavražděn. Ve Státech se slaví jeho den, jsou po něm pojmenovány spousty ulic, všude možně stojí jeho pomníky, zpívá se o něm. Je to také hrdina, ke kterému se mohou přihlásit všichni – levicoví bojovníci za sociální rovnost i křesťané či stoupenci přesvědčení, že barva kůže nemá hrát v lidském životě roli.
I v těchto časech inflace pohoršení je docela výkon pobouřit veřejnost jako celek – všechny zleva doprava, přes hranice společenských tříd a etnických skupin. Ale občas se zadaří – naposledy britskému rozhlasovému DJ a komikovi Dannymu Bakerovi. Taky kvůli tomu přišel o práci – BBC zrušila jeho pořad.
Zatímco česká policie se po teroristickém útoku v novozélandském Christchurchi okázale sledovala schvalování trestného činu na sociálních sítích, svět, zejména ten anglicky mluvící, řešil navíc problém manifestu christchurského vraha. Byl to takový laboratorní pokus, na němž bylo možné sledovat všechny slabiny současného informačního managementu.
„Hitler byl k židům mírnější, než si zasloužili.“ „V Dachau to bylo příjemnější než v Osvětimi.“ Podobně hrozivou přehlídku antisemitských a rasistických výroků v pátek zobrazoval francouzský překladač Reverso. Netrvalo dlouho a sesypala se na něj vlna kritiky a odsouzení. Platforma ze všeho viní chybu v algoritmu a zavázala se přešlap co nejrychleji napravit, píše agentura AFP.
Známí prášilové dávnějších dob se snažili zblbnout publikum historkami o svých neuvěřitelných dobrodružstvích a hrdinských činech, případně nějakému „hejlovi“ prodat Karlštejn, jejich morální kvality byly jistě sporné, aspoň s nimi ale mohla být legrace. V posledních desetiletích ale jako by se stal dominantním jiný typ bájení, jeho původce se stylizuje do role oběti, nejde mu jenom o obdiv a slávu, ale taky o soucit a sympatii. Smutné.
Tlak na odstoupení Ralpha Northama, guvernéra státu Virginie, kvůli rasistické fotce ve školní ročence lékařské fakulty z roku 1984 nepolevuje. Stále se přesně neví, který z mužů na fotografii je Northam, pravděpodobnější je postava vlevo se začerněnou tváří, takzvaným blackface karikujícím černocha. Ta postává vedle druhého člověka v převleku příslušníka Kukluxklanu.
Poté, co prezident Trump ukončil svůj projev o stavu Unie, shrnuli jej moderátoři CNN, jejíž přenos bylo možné sledovat i na české kabelové televizi, takto: Byla v něm vstřícná, pozitivní témata (a vyjmenovali několik postojů amerických demokratů) i některá témata kontroverzní – a vyjmenovali několik postojů typických pro republikány. Mezi nimi i téma umělého přerušení těhotenství. Trump jmenovitě kritizoval nedávnou potratovou legislativu ve státě New York a návrh ve Virginii.
Poté, co prezident Trump ukončil svůj projev o stavu Unie, shrnuli jej moderátoři CNN, jejíž přenos bylo možné sledovat i na české kabelové televizi, takto: Byla v něm vstřícná, pozitivní témata (a vyjmenovali několik postojů amerických demokratů) i některá témata kontroverzní – a vyjmenovali několik postojů typických pro republikány. Mezi nimi i téma umělého přerušení těhotenství. Trump jmenovitě kritizoval nedávnou potratovou legislativu ve státě New York a návrh ve Virginii.
Minulý rok američtí středoškolští matematici slavili nesporný úspěch. Tým USA vyhrál mezinárodní matematickou olympiádu potřetí za čtyři roky. Narušili tak dlouhodobou dominanci Číny, jejíž tým mezi lety 1989 a 2014 získal 19 titulů. Čtyři roky od té doby jsou pro Čínu nejdelším obdobím bez výhry právě od roku 1989. (V roce 2017 zvítězila Jižní Korea.)
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) kritizovala sobotní demonstrace pravice v Chemnitzu (Saské Kamenici). Řadě lidí podle ní nešlo o vyjádření smutku, ale pouze o šíření nenávisti. Lidé i politici se tomu musí postavit. Sama se ale zatím město nedaleko hranic s Českem navštívit nechystá.