Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obviněním z válečných zločinů jako jsou útoky na civilisty během ruské války proti Ukrajině. Na svém webu to dnes uvedl tribunál. Ten už dříve vydal zatykač i na ruského prezidenta Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.
Nedávné návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na dosažení míru na Ukrajině mohou zastavit boje téměř okamžitě, tvrdí poradce hlavy ruského státu Jurij Ušakov. Kyjev i jeho západní spojenci plán, který mimo jiné předpokládá předání rozsáhlých území Rusku, již dříve jednoznačně odmítli. Putin v polovině června řekl, že ukrajinské jednotky musí opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje.
V ruské Kazani v neděli skončily historicky první oficiální sportovní hry zemí BRICS. Napříč 27 sporty dominovali Rusové získali celkem 262 zlatých medailí z 383 možných. Považovat právě skončené sportovní klání za ruský triumf však lze pouze stěží. V některých disciplínách chyběli soutěžící, hry provázel nezájem diváků. "Velkolepou sportovní událost", jak hry nazvala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, Putinův režim koncipoval jako alternativu k nadcházejícím olympijským hrám, které začnou koncem července v Paříži.
Osm lidí přišlo o život při požáru, který v pondělí vypukl v ruském institutu pro výzkum a výrobu elektroniky nedaleko Moskvy, oznámil gubernátor Moskevské oblasti Andrje Vorobjov na sociální síti Telegram. Hasiči pokračují v boji s plameny, na místě je také tucet sanitek, dodal. Nejméně jeden z lidí v budově se pokusil o záchranu skokem z okna, uvedl kanál na Telegramu.
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.
Podíl Spojených států na nedělním ukrajinském útoku na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé, bude mít následky, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva již dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS, ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku.
Bilance obětí nedělního útoku na kostely, synagogy a policii v ruském Dagestánu se zvýšila na 19, mezi mrtvými je 15 policistů a čtyři civilisté. Po smrti je také pět útočníků. V prohlášení na sociálních sítích to v pondělí uvedl ruský vyšetřovací výbor. Úřady v pondělí ráno podle agentury TASS rovněž informovaly, že po Derbentu byla protiteroristická operace ukončena také v Machačkale. "Podle předběžných údajů bylo zabito 15 strážců zákona a čtyři civilisté, včetně pravoslavného kněze," uvedl na telegramu ruský vyšetřovací výbor.
V ruském Dagestánu, regionu na březích Kaspického moře, pokračuje pátrání po možných komplicích pachatelů nedělních útoků, které si vyžádaly životy nejméně 15 policistů a několika civilistů. Podle státní agentury TASS to uvedl ruský Národní protiteroristický výbor (NAK). Příslušníci bezpečnostních složek zabili celkem pět ozbrojených útočníků, z toho dva v Derbentu a tři v místní metropoli Machačkale. Cíli útoků byly dva kostely, dvě synagogy a policejní stanoviště.
Ukrajina v noci na neděli na ruské území vyslala desítky bezpilotních letounů, žádné škody však hlášeny nebyly. S odkazem na ruské představitele o tom informuje agentura Reuters. Ukrajinská armáda zase hlásí ruský útok třemi raketami, z nichž dvě byly zničeny nad Kyjevskou oblastí. Dva lidé byli při tomto útoku zraněni a mnoho domů poničeno, uvedly místní úřady. Nejméně 23 dronů bylo zničeno nad Brjanskou oblastí, která hraničí se severem Ukrajiny, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz.
Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP. Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem.
V Evropě se mění postoje vůči sankcím proti ruskému plynu. Členské státy Evropské unie otáčí ve své deklarované snaze rychle a brutálně omezit dodávky zemního plynu z Ruské federace. EU chce nyní jednat o prodloužení pronájmu plynovodů i dodávek zemního plynu do Evropy. Podle zpravodajské agentury Bloomberg, která se odvolává na několik zdrojů obeznámených se situací, se země EU snaží zajistit, aby dodávky zemního plynu z Ruska pokračovaly i příští rok.
Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu a zranily nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren. Podle ruské verze serveru BBC o tom informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky. Agentura Reuters dnes napsala, že ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 12 ze 16 raket a všech 13 dronů, jimiž ruská armáda v noci útočila na ukrajinské území.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Německo a další země na pobřeží Baltského moře se obávají "Putinovy války proti životnímu prostředí". Obavy vyvolávají vyvolávají ruské ropné tankery, považované některými za plovoucí šrot. Lodě spadají do „stínové flotily“, za jejíž pomoci Rusko obchází sankce EU spojené s válkou na Ukrajině. Ministři baltských zemí tuto flotilu označili za hrozbu. Dánský ministr zahraničí žádá rozšíření sankcí. Dle informací německého deníku Bild „plovoucí vraky“, které dodávají ruskou ropu například Indii a Číně, již způsobily desítky nehod
Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích. Ruské vzdušné síly "poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti," píše TASS.
Dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Podle agentur Reuters a AP to dnes uvedl Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda.
Ruský prezident Vladimir Putin přiletěl do Vietnamu, kde stráví čtvrtek. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci. Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli.
Ruský odvolací soud potvrdil rozsudek 12 let vězení za vlastizradu pro vědce Valerije Golubkina, jehož ruské úřady obvinily z předání tajných informací o hypersonické technologii Nizozemsku. Informovaly o tom dnes agentura Reuters a ruská agentura TASS. Nejvyšší soud v dubnu nařídil nové projednání případu s odůvodněním, že posoudil odvolání Golubkinovy obhajoby. Výzkumník vinu nepřiznal.
Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly nebo uťaly hlavu ukrajinskému vojákovi. Ukrajina získala informaci, že velitelé jedné z ruských jednotek ve Volnovašském okrese nařídili podřízeným, aby ukrajinské vojáky nebrali do zajetí, ale krutě je zabili, cituje ukrajinská prokuratura na Telegramu Kostina. Moskva se k obvinění nevyjádřila.
Když teroristé z hnutí Hamás spáchali bestiální útok na nevinné obyvatele kibuců na hranicích s Palestinou, bez lítosti vraždili mladé lidi na alternativním hudebním festivalu. Zmařili víc než tisíc životů nevinných lidí, dvě stovky odvlekli jako rukojmí. Izrael se dočkal solidarity široké euroamerické společnosti. Netrvalo to ale dlouho. Společenské levicové proudy pogrom ze 7. října 2023 vypustily s lehkostí nárokového života bytí a rozjely už tradiční propagandu na podporu Palestiny, která je ve skutečnosti kritikou americké zahraniční politiky.
Tři ruští špioni, které polský soud propustil z vazby, zmizeli a vyhýbají se nástupu trestu. Není známo, kde se nacházejí, napsal v pondělí polský list Rzeczpospolita. O tom, že Poláci zmařili Rusům činnost sítě amatérských agentů a sabotérů, která měla narušit přísun západní pomoci Ukrajině, psal loni v létě i americký list The Washington Post. Polský soud loni v prosinci odsoudil 14 ze 16 cizinců obžalovaných z účasti na přípravě sabotážních akcí na polském území.
Cizinec podezřelý ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku nebyl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) profesionální agent, s největší pravděpodobností šlo o amatéra. Jeho vyšetřování nemusí být dlouhé. Ministr to v neděli řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize. Soud poslal v pondělí šestadvacetiletého cizince do vazby. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se prověřuje podezření ze zapojení ruských tajných služeb
Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v neděli v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Další média uvádí, že delegace z několika zemí včetně Brazílie, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily. Italská premiérka Giorgia Meloniová po skončení summitu prohlásila, že mezinárodní společenství donutí Rusko ke kapitulaci, pokud nebude souhlasit s mírovými podmínkami mezinárodního společenství.
Skupina šesti mužů se v neděli ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska zmocnila dvou dozorců a několik hodin je držela jako rukojmí. Oba nakonec nezraněné osvobodily speciální jednotky. Při zásahu zabily všechny útočníky, uvedla agentura TASS, podle níž mezi nimi byli i stoupenci teroristické organizace Islámský stát (IS). Podle agentury Reuters muži, z nichž někteří byli obviněni či už odsouzeni z terorismu, rozbili mříže na okně jedné z cel, po laně sešplhali několik pater a vzali rukojmí.
Ruská armáda na ukrajinském bojišti stále častěji používá lehkou techniku – motocykly a terénní vozidla různé konstrukce. Na internetu je mnoho videí, která zachycují, jak se ruští vojáci na motorkách řítí na ukrajinské pozice. Často takové nájezdy končí pohromou: útočníky rozstřílejí ze skrytých postavení, vyhodí je pomocí dronů do povětří, anebo zasypou palbou z minometů. Ale mezi ruskými dobrovolníky poptávka po lehkých dopravních prostředcích, včetně terénních motocyklů, jen roste.
Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace.
Ruské ozbrojené síly umístily na Krymu nejméně jednu baterii nového systému protivzdušné obrany S-500. Řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. „Ruský systém protivzdušné obrany je posilován,“ uvedl Budanov. "To je zcela zřejmé a pochopitelné. Objevily se nejnovější prvky S-500. V zásadě půjde o jejich experimentální aplikaci, ale už se tam objevily (na Krymu),“ oznámil podle serveru deníku Kyiv Independent v tomto týdnu.
Deník The New York Times publikoval návrh Kyjevem nakonec odmítnuté ukrajinsko-ruské dohody, která mohla být podepsána v dubnu 2022, když už dva měsíce zuřila válka a Rusové okupovali část východní Ukrajiny. Dokumenty byly podle listu vypracovány na základě jednání, která proběhla během několika týdnů po začátku války od února do dubna 2022. Informuje o tom v sobotu ukrajinská agentura Unian.
Evropská unie se v pátek připravovala na schválení dalšího, již čtrnáctého, balíčku sankcí proti Rusku. Tentokrát se mělo jednat o balíčku zahrnujícím překládku ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). K jeho schválení ale nakonec nedošlo, ujednání totiž zablokovalo Německo. Píše například agentura Reuters nebo web Politico. O čtrnáctém balíčku sankcí proti Rusku úředníci v EU jednali více než měsíc.
