Největší rozruch ve veřejném prostoru nadále zcela spolehlivě vyvolává Donald Trump a jeho administrativa. Po první várce dekretů a vyhrožování cly (která mimochodem velmi dobře fungují i jako nátlakový prostředek) přišlo zastavení financování zahraniční pomoci, jež přes agenturu USAID mířila do různých, navýsost politických neziskových organizací, a plán na řešení napětí na Blízkém východě spočívající v přeměně Gazy na „americkou riviéru“.
Hnutí Hamás až do odvolání odkládá propouštění dalších izraelských rukojmích výměnou za palestinské vězně. Podle tiskových agentur to v pondělí oznámil mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu s odůvodněním, že Izrael podle něj nedodržuje podmínky dohody o příměří, které v Pásmu Gazy platí od 19. ledna.
Prohrané války mají důsledky. Tak by se dal shrnout článek známého britského historika Andrewa Robertse pro server The Washington Free Beacon. Roberts se v něm vyjadřuje k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by USA převzaly správu nad Pásmem Gazy a tamější obyvatelstvo by bylo nějakým způsobem odsunuto. Roberts si všímá, že do zveřejnění Trumpova plánu panovalo všeobecné přesvědčení, že Palestinci si zachovají suverenitu nad Gazou. Historické precedenty však ukazují, že by se jednalo o neuvěřitelnou anomálii.
Saúdská Arábie, Katar a Egypt odsoudily poznámku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který ve čtvrtek naznačil možnost vytvoření palestinského státu na území Saúdské Arábie. Tiskové agentury upozorňují, že přestože šlo o žertovnou reakci na přeřeknutí televizního moderátora, vyvolala Netanjahuova slova ostré reakce.
Palestinské teroristické hnutí Hamás v sobotu dopoledne předalo tři izraelské rukojmí představitelům Červeného kříže. Ten trojici mužů automobily převezl do koridoru Necarim, jenž je pod kontrolou izraelské armády. Ta již podle agentury Reuters potvrdila, že rukojmí od Červeného kříže převzala. Izraelce nicméně šokoval stav propuštěných, kteří vypadali značně zuboženěji než předchozích 18 propuštěných rukojmí.
Britská policie se ocitla pod palbou kritiky poté, co zatkla a zveřejnila osobní údaje muže, který na veřejnosti pálil Korán. Muž byl shledán vinným z rasově či nábožensky motivované nesnášenlivosti a nyní čeká na rozsudek. Zásah policie kritizují organizace na podporu svobody slova či sekularizace a varují před návratem rouhání do britského práva. Informuje The Telegraph.
Palestinské teroristické hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, považuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít kontrolu nad touto oblastí za směšný, absurdní a nebezpečný. Vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí dnes podle agentury Reuters varoval, že by to mohlo vést ke vzplanutí regionu.
Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, které uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael by výměnou za ně měl dnes propustit 183 palestinských vězňů. Další rukojmí držení v Pásmu Gazy by se dnes již na svobodu dostat neměli. Hamás předal Bibase a Kalderona Červenému kříži ve městě Chán Júnis.
Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se účastnily propalestinských protestů. Příkaz cílí na studenty a aktivisty, kteří se zapojili do demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.
Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži osm rukojmích, které drželo od 7. října 2023. Jako první Hamás propustil izraelskou vojačku Agam Bergerovou. O několik hodin později předal Červenému kříži také Arbel Yehoudovou a krátce na to i Gadiho Mozese. Mezi osvobozenými je i pět Thajců. Předání dalších rukojmích ze strany Palestinců se dnes už neočekává. Předání rukojmí podle agentury Reuters potvrdila i izraelská armáda.
Palestinské teroristické hnutí Hamás v sobotu propustilo další izraelské rukojmí, které předalo Červenému Kříži. Šlo o čtyři izraelské vojačky, které působily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy. Za každou z nich v sobotu má Izrael propustit na svobodu 50 Palestinců ze svých věznic. K vydání rukojmích došlo na náměstí v centru města Gaza. Náměstí bylo zaplněné uniformovanými a maskovanými ozbrojenci Hamásu a Islámského palestinského džihádu.
Palestinské teroristické hnutí Hamás oznámilo jména dalších čtyř izraelských rukojmích, které propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně a které drží v zajetí od 7. října 2023. Jména zveřejnila agentura Reuters, podle níž jde o čtyři vojačky. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle serveru The Times of Israel (ToI) potvrdil, že seznam čtyř jmen dostal od zprostředkovatelů dohody o příměří. Podle ToI ale Netanjahu nyní se šéfy bezpečnostních složek jedná o tom, jak reagovat.
Po více než roce je zde, zdá se, příměří v Gaze. Mohlo být dřív? To je lákavé říct prakticky vždy a všude. V tomto případě nikdo nepřinutil k dřívějšímu příměří Izrael, protože k tomu by ho nepřiměl nikdo jiný než Spojené státy, a ty ho nepřinutily. A nikdo nenutil k dřívějšímu příměří Hamás. Ofenziva Hamásu je u konce v zásadě ze dvou důvodů. Zaprvé, jejich strategie, že izraelský vojenský protiúder bude mít četné civilní oběti, což vytvoří tlak na Izrael, aby ustoupil, byla neúčinná. Izrael likvidoval Hamás rychleji a dalekosáhleji, než si tvůrci této strategie představovali.
Hamás v rámci platné dohody o příměří v sobotu propustí další čtyři izraelské ženy, jež zadržuje jako rukojmí v Pásmu Gazy, výměnou za druhou skupinu palestinských vězňů, kteří opustí izraelské věznice. Agentuře AFP to řekl vysoce postavený představitel tohoto palestinského teroristického hnutí. Zástupce Hamásu Táhir Nunu telefonicky potvrdil, že hnutí v sobotu předá Izraeli "čtyři izraelské zajatkyně výměnou za propuštění druhé skupiny palestinských vězňů v souladu s dohodnutými podmínkami". Jejich jména neuvedl.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi rezinguje na svůj post k 6. březnu 2025 kvůli selhání armády během 7. října 2023. "Přijímám zodpovědnost za selhání armády. Nedokázali jsme ochránit izraelské občany," řekl Halevi. Svoji rezignaci oznámil premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a ministru obrany Jisraeli Kacovi. Podle deníku The Jerusalem Post (JP) Halevi uvedl, že tak chce dodržet slib, že přijme zodpovědnost za říjnové selhání kvůli teroristickému útoku hnutí Hamás na Izrael.
Hamás předal tři rukojmí Červenému kříži na náměstí Sarájá uprostřed města Gaza, přímý přenos vysílá Al-Džazíra. Na místě jsou desítky ozbrojenců Brigád Kasám, ozbrojeného křídla hnutí Hamás. Sanitky Červeného kříže odjely z místa předání směrem k pozicím izraelské armády v Pásmu Gazy. Předání rukojmích podle izraelského rádia Kan potvrdil nejmenovaný izraelský činitel.
Příměří v Pásmu Gazy začalo v 10:15 SEČ. Izrael totiž obdržel jména tří ženských rukojmích, která mají být v rámci dohody o příměří propuštěna dnes v 15:00 SEČ. Oznámila to kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, píše Reuters. Příměří mělo dle dohody začít již v 7:30 SEČ, nicméně bylo odloženo, protože Izrael neobdržel včas jmenný seznam.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 SEČ). Dnes to na síti X oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila v noci na dnešek po několikahodinové debatě izraelská vláda. Dohoda má zastavit boje mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zajistit stažení izraelských vojsk z Pásma Gazy a umožnit návrat rukojmích, které palestinské ozbrojené skupiny unesly z Izraele v říjnu 2023.
Hersh Goldberg-Polin se stal jednou z obětí brutálního útoku Hamásu během hudebního festivalu 7. října 2023. Po únosu trpěl 328 dní v zajetí, než byl zavražděn. Jeho rodiče neúnavně bojovali za jeho propuštění a nyní usilují o návrat zbývajících rukojmích z Gazy a důstojné pohřbení zavražděných. V současnosti je v zajetí 98 lidí, včetně nejmladšího dvouletého a nejstaršího 86letého rukojmí, jejichž osudy zůstávají nejisté.
Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informovaly agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne bude o dohodě hlasovat celá izraelská vláda. Podle izraelských médií začne dohoda o příměří platit v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ), jak se původně plánovalo, a izraelská strana očekává, že ještě ten den začne teroristické hnutí Hamás propouštět rukojmí.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámila podpis dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích držených palestinským hnutím Hamás. V prohlášení, o kterém informovala brzy ráno izraelská média, uvedla, že text dnes projedná bezpečností kabinet a pak vláda, která dohodu musí schválit, aby začala platit. Dnes brzy ráno kancelář premiéra potvrdila informaci tisku, že dohodu podepsali v Kataru, kde se konala jednání, vyjednavači za Izrael i hnutí Hamás.
Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua tvrdí, že Hamás ustupuje od některých částí dohody o příměří, a na poslední chvíli tak vytváří „krizi“ při její finalizaci. Informuje o tom server The Times of Israel. Izraelský kabinet podle něj o dohodě nebude hlasovat, dokud Hamás nepřijme všechny její části. Vysoký představitel Hamásu ale podle agentury Reuters vzápětí reagoval prohlášením, že uskupení je odhodláno dohodu o příměří dodržovat.
Po více než roce je zde, zdá se, příměří v Gaze. Mohlo být dřív? To je lákavé říct prakticky vždy a všude. V tomto případě nikdo nepřinutil k dřívějšímu příměří Izrael, protože k tomu by ho nepřiměl nikdo jiný než Spojené státy, a ty ho nepřinutily. A nikdo nepřinutil k dřívějšímu příměří Hamás. Máme-li měřit veřejné výzvy z úst různých hodnostářů či aktivistických hnutí, tlaku zvenčí čelil jen Izrael. Ofenziva Hamásu ztroskotala v zásadě ze dvou důvodů.
Vyjednavači Izraele a palestinského hnutí Hamás dojednali dohodu o příměří v Pásmu Gazy. S odkazem na své neoficiální zdroje to píší agentury Reuters, AFP a AP i izraelská média s tím, že by příměří mohlo začít platit o víkendu. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmích držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba 1000 palestinských vězňů. Teroristické hnutí Hamás ani Izrael oficiálně uzavření dohody neoznámily.
Hnutí Hamás souhlasí s dohodou o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, řekl agentuře Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Server The Times of Israel s odvoláním na palestinský zdroj citovaný izraelskou televizí Kan píše o průlomu a očekávaném podpisu příslušné dohody do čtvrtka. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale zdůraznila, že Hamás ještě na návrh dohody o příměří nedal konečnou odpověď. Izrael a teroristické hnutí Hamás spolu válčí od října 2023.
Příměří mezi Izraelem a Hamásem je na spadnutí. To svorně včera tvrdili americký prezident Joe Biden, jeho předchůdce a nástupce Donald Trump a nejrůznější anonymní představitelé. Obrysy dohody jsou prý zhruba následující: v první fázi Hamás propustí 33 rukojmích.
Novým vůdcem teroristického hnutí Hamás se stal mladší bratr někdejšího velitele Muhammad Sinvár. Podle dosavadních informací je stejně krutý, nelítostný a přísný jako jeho zabitý bratr Jahjá Sinvár. Po smrti muže s "vizáží ďábla" navrhli lídři Hamásu, sídlící v Kataru, vytvoření „kolektivní rady“, která by vedla teroristickou organizaci. Tento návrh však nebyl přijat militantními členy Hamásu přímo v Pásmu Gazy, kteří se rozhodli jednat samostatně.
Polský prezident Andrzej Duda požádal vládu, aby ochránila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před možným zatčením. To Netanjahuovi hrozí, pokud se v Polsku zúčastní vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na izraelského premiéra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač v listopadu, čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy.
Pokud Hamás nepropustí do prezidentské inaugurace 20. ledna zbytek rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy, propukne v regionu peklo. Palestinskému teroristickému hnutí na konferenci ve svém floridském sídle podle agentur pohrozil zvolený americký prezident Donald Trump. Ani po novinářských otázkách však nespecifikoval, co přesně má oním "peklem" na mysli.
Izraelská armáda oznámila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení, a zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes 70 lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. O víkendu nicméně pokračovala také jednání o příměří, která mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zprostředkovávají už přes rok USA, Egypt a Katar.
