Pokud Hamás nepropustí do prezidentské inaugurace 20. ledna zbytek rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy, propukne v regionu peklo. Palestinskému teroristickému hnutí na konferenci ve svém floridském sídle podle agentur pohrozil zvolený americký prezident Donald Trump. Ani po novinářských otázkách však nespecifikoval, co přesně má oním "peklem" na mysli.
Izraelská armáda oznámila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení, a zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes 70 lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. O víkendu nicméně pokračovala také jednání o příměří, která mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zprostředkovávají už přes rok USA, Egypt a Katar.
Administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joe Bidena se nevzdává a pokračuje ve svém tažení zajistit příměří v Pásmu Gazy. Podle mluvčího Rady pro národní bezpečnost Bílého domu Johna Kirbyho je dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem stále na dosah a naděje, že k ní dojde do konce Bidenova funkčního období stále přetrvávají. Za současné zpoždění může podle Kirbyho Hamás, který na poslední chvíli vyvolal překážky. Informoval o tom server Politico.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyhověl žádosti svého hlavního prokurátora Karima Khana a vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a exministra obrany Joava Galanta. Viní je z válečných zločinů v Gaze. Zároveň vydal zatykač na vojenského velitele Hamásu Muhammada Dajfa, který je ale nejspíš po smrti. Rozhodnutí soudu není bez kontroverzí.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump pohrozil peklem na Blízkém východě, pokud do jeho nástupu do funkce Hamás nepropustí rukojmí, které zadržuje od útoku na Izrael ze 7. října 2023. Uvedl to na sociální síti Truth Social, krátce poté, co bylo zveřejněno video Američana vězněného Hamásem Edana Alexandra, který žádá, aby Trump vyjednal výměnu rukojmích.
Izraelská armáda tvrdí, že při zásahu vozidla zabila jednoho z lidí, kteří se loni 7. října zúčastnili teroristického útoku hnutí Hamás na Izrael. Muž byl podle ní zaměstnancem americké charitativní organizace World Central Kitchen (WCK). Lékaři uvádějí, že při izraelských náletech zemřelo v noci na dnešek v Pásmu Gazy nejméně 25 Palestinců, většina z nich na severu území, informuje agentura Reuters.
Hamás je připraven uzavřít s Izraelem dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, sdělil dnes agentuře AFP vysoce postavený představitel této palestinské teroristické organizace poté, co v Libanonu v noci vstoupil v platnost klid zbraní mezi izraelskou armádou a tamním militantním hnutím Hizballáh. Příměří v Libanonu označil zástupce Hamásu za významný úspěch. Právo Libanonu na uzavření dohody o příměří uznal i další přední člen Hamásu a vyjádřil naději na ukončení války v Gaze.
Při izraelských úderech v bojové zóně na severu Pásma Gazy byla v minulých týdnech zabita jedna z izraelských rukojmích; další zadržovaná žena byla vážně zraněna a její život je v ohrožení, uvedl dnes podle agentur mluvčí vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Abú Ubajdá. Izraelská armáda na dotaz AFP uvedla, že jeho tvrzení prověřuje. Ze slov mluvčího Hamásu nebylo jasné, kdy přesně žena zemřela. Izraelská armáda zahájila v oblasti severní Gazy rozsáhlou operaci proti přeskupeným silám Hamásu už na začátku října.
Izrael nabízí pět milionů dolarů (asi 120 milionů korun) za jednoho rukojmího vězněného v palestinském Pásmu Gazy. Každému, kdo přivede některého z rukojmích, bude zajištěn bezpečný odchod z Gazy. Řekl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu při dnešní návštěvě Pásma Gazy, píše AFP. Těm, kteří izraelským rukojmím ublíží, slíbil podle agentury Reuters odplatu. Netanjahu dnes společně s ministrem obrany Jisraelem Kacem navštívili koridor Necarim ve střední části Pásma Gazy, který vytvořila izraelská armáda.
Teroristická organizace Palestinský islámský džihád, která bojuje spolu s hnutím Hamás proti Izraeli, zveřejnila další video s jedním z rukojmích unesených loni v říjnu do Pásma Gazy. Informují o tom dnes izraelská média. Podle nich není jasné, kdy bylo video natočeno. Deník Haarec napsal, že unesený na něm zmiňuje izraelskou pozemní operaci do Libanonu. Ta začala minulý měsíc v noci na 1. října. Rukojmím na nově zveřejněném videu je Izraelec ruského původu Alexander Trufanov,
Izraelská armáda (IDF) zveřejnila záběry brutálního mučení palestinských civilistů příslušníky teroristického hnutí Hamás. Na videu jsou vidět připoutaní vězni s pytli na hlavách, zatímco je členové Hamásu bijí holemi a škrtí. Hamás je nejen izraelským nepřítelem, ale i nepřítelem Gazy, uvedla IDF s tím, že záběry procházela a ověřovala několik měsíců.
Policie v úterý večer zasahovala v kampusu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) v pražských Jinonicích kvůli konfliktu mezi posluchači přednášky profesora Adama Fagana o izraelsko-palestinském soužití. Potvrdil to ve středu mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
Velké pozdvižení vyvolal v uplynulých dnech na sociálních sítích výrok na adresu Palestinců a hnutí Hamás, který nakonec skončil až u soudu. Muž z Brna v něm na síti X vyjadřoval podporu tvrdým zásahům Izraele proti Palestincům v reakci na aktivity hnutí Hamás, které je obecně považováno za teroristickou organizaci. Městský soud v Brně ale jeho výroky posoudil jako podněcující k nenávisti a uložil mu pokutu.
Při nočním izraelském vzdušném úderu v palestinském Pásmu Gazy zahynulo 47 lidí, značnou část tvoří ženy a děti. Dnes o tom informovala palestinská agentura WAFA, podle které se útoky soustředily na města Dajr Balah a Zavajda a uprchlický tábor Nusajrát ve střední části Pásma Gazy. Záchranáři podle WAFA v troskách pátrají po přeživších. Informace o úderu přichází krátce po úterním izraelském útoku na pětipodlažní obytnou budovu ve městě Bajt Lahíja na severu Gazy.
Americké volby jsou za dveřmi. Obří vliv budou mít nejen doma, ale i za hranicemi. S novým prezidentem přijde i nová koncepce zahraniční politiky. Asi nikde jinde se to neprojeví víc než na Blízkém východě. Spojenec USA Izrael je zapojen do války na dvou frontách. Nepřátelský Írán je na prahu získání atomové bomby. V roce 2015 Írán uzavřel s vládou Baracka Obamy dohodu, známou jako JCPOA: výměnou za pozastavení vývoje jaderných zbraní na deset let se zrušily sankce. Donald Trump v roce 2017 od dohody odstoupil s tím, že problém neřeší, pouze ho odkládá.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který v listopadových volbách usiluje o návrat do Bílého domu, se setkal se svými příznivci ve slavné newyorské hale Madison Square Garden a přislíbil, že by v první den svého úřadování spustil "největší deportační program v americké historii".
Izraelská armáda uvedla, že v noci na dnešek provedla útoky na vojenské cíle v Íránu. Íránskou metropolí opakovaně zněly výbuchy. Izraelský útok se v posledních dnech očekával, neboť Izrael sliboval odvetu za rozsáhlý íránský útok na Izrael z 1. října. Také Írán prohlásil, že na současný útok odpoví. Exploze hlásil v noci také Damašek, informovaly světové agentury.
Při izraelském útoku na Chán Júnis na jihu Pásma Gazy zemřelo 38 lidí. S odvoláním na tamní zdravotní činitele to dnes napsala agentura AP. Server televize Al-Džazíra informuje o 33 obětech, včetně nejméně 14 dětí. Izraelská armáda podle agentury DPA uvedla, že zprávy o úderu prověřuje.
Je to video, které obletělo svět. Dron, z jehož pohledu dění sledujeme, vletí do rozbombardované budovy. V rohu poničené místnosti sedí v křesle zakuklená postava. Ta bezmocně hodí po dronu jakýsi klacek. Dron uhne a znovu zaměří svou kameru na postavu. Video končí. Jedná se o poslední minuty šéfa Hamásu a hlavního plánovače masakru ze 7. října Jahjáa Sinvára. Chvíli nato ho zabili izraelští vojáci. Někteří, hlavně prohamásovská úderka na Twitteru, ale i lidé, kteří by měli mít víc rozumu, to oslavovali jako hrdinný poslední vzdor. Sinvár podle nich zemřel nepokořen v boji. Zařadí se prý po bok takových ikon boje za svobodu, jako je Nelson Mandela nebo Che Guevara.
Palestinci z města Chán Júnis, které se nachází v jižní části pásma Gazy, pašují své příbuzné do Evropy. Jen v Berlíně je nyní přes 300 členů arabské rodiny Barbakhů a jejich počet stále roste. Jak se do Berlína dostávají, není jasné. Jejich aktivity zahrnují schvalování Hamásu na protiizraelských protestech, napadání politiků a novinářů a v neposlední řadě šíření nenávistných výroků na účet Německa na sociálních sítích.
V posledních dnech se objevily spekulace na sociálních sítích ohledně toho, zda manželka nedávno zabitého vůdce Hamásu, Jahjá Sinvára, vlastní luxusní kabelku značky Birkin, jejíž cena se odhaduje na 32 tisíc dolarů, tedy asi 7455 tisíc korun. Tyto zvěsti začaly kolovat poté, co izraelský vojenský mluvčí Daniel Hagari zveřejnil dosud neviděné záběry z 6. října, kde Sinvár a jeho rodina procházejí jedním z podzemních tunelů v Gaze.
Založení „buržoazní republiky“ se za komunismu moc nepřipomínalo. Teprve roku 1988, rok před kolapsem režimu, byl 28. říjen prohlášen za státní svátek. Ve starších kalendářích z Husákovy a Jakešovy éry najdeme u (pracovního) 28. října několik vysvětlivek, jako třeba vyhlášení čs. federace (1968) a den znárodnění (1945). Vyhlášení federace bylo pro Slováky důležité, dokonce asi tak důležité, že mnozí z nich kvůli němu považují rok 1968 za vcelku úspěšný rok, kdežto v české části bývalé federace bude už navždy spojen s invazí Varšavské smlouvy a rozdrcením pražského jara. Nicméně za komentář stojí i ten druhý bod: „den znárodnění“.
Neměl žádnou úctu k lidskému životu, ani k palestinskému. Řeč je o muži, který loni v říjnu zosnoval masakr na jihu Izraele. V mládí stál Jahjá Sinvár v čele „policie“ krutě trestající ty souvěrce, kteří podle něj kolaborovali s nepřítelem. Ve středu zabitý vůdce Hamásu „s vizáží ďábla“ prý věřil, že trvalého příměří s Izraelem lze docílit jen skrze krveprolití a „nezbytné oběti“. Izraelští vojáci na něj narazili náhodou ve středu při běžné hlídce v Rafáhu. Věděli jen, že v jednom z domů se před nimi ukryl „terorista“.
Minulý týden měli čtenáři deníku Guardian příležitost přečíst si doporučení na jeden z nejlepších válečných filmů, britský film Zulu z roku 1964. Zachycuje dvanáctihodinovou bitvu britské posádky 135 mužů hájících v Jižní Africe osamělou základnu proti čtyřtisícové armádě kmene Zulu. Odehrává se v roce 1879, kdy pušky Britům ještě neposkytovaly takovou technologickou převahu jako později kulomety. Tísnivé drama střetu, jemuž se nelze vyhnout, a nemilosrdné boje muže proti muži jsou zde ztvárněny s nebývalou intenzitou, jakož i společenské vzorce umožňující britské posádce vytrvat.
Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes potvrdilo smrt svého vůdce Jahjáa Sinvára. Jeho zástupce pro Pásmo Gazy a hlavní vyjednavač Chalíl Hajjá uvedl, že Sinvár byl zabit v boji. V televizním vystoupení současně prohlásil, že Hamás přesto nepropustí zadržované izraelské rukojmí, dokud nebude uzavřeno příměří ve válce v Pásmu Gazy. Informovaly o tom světové agentury. Sinvára zabili izraelští vojáci ve středu při běžné operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, izraelská armáda jeho smrt potvrdila ve čtvrtek večer.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolá na pátek zvláštní bezpečnostní schůzku za účasti ministrů vlády i zástupců bezpečnostních služeb, která se bude pravděpodobně zabývat dalším vývojem po smrti vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjáa Sinvára a možností dosažení dohody o propuštění rukojmích. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na zprávy izraelských médií.
Po smrti svého vůdce Jahjáa Sinvára není teroristické hnutí Hamás schopné opakovat svůj útok na jižní Izrael z loňského 7. října a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci. V prohlášení po zabití šéfa palestinského hnutí to dnes uvedl americký prezident Joe Biden. Dodal, že chce brzy mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o ukončení bojů v Gaze a propuštění rukojmích. Netanjahu sám dnes prohlásil, že zabitím šéfa Hamásu válka v Pásmu Gazy nekončí.
Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je po smrti, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl večer podle agentur v projevu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, které drží Hamás od svého útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident Jicchak Herzog izraelskou armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil.
Izraelská armáda prověřuje možnost, že vůdce teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvár zahynul při bojích v Pásmu Gazy. S odkazem na izraelské síly to píší agentury AFP a Reuters. Dvě izraelské stanice uvedly s odkazem na nejmenované zdroje, že úmrtí Sinvára je potvrzené. Armáda se domnívá, že Sinvár mohl být ve skupině tří členů Hamásu, které vojáci nedávno zabili v Pásmu Gazy. Podle deníku Haarec armáda neměla dřívější poznatky, že ve skupině mohl být Sinvár. Hamás na informace zatím nereagoval.
Americké ministerstvo zahraničí chce okamžitě vidět změny v humanitární situaci v Pásmu Gazy, uvedl jeho mluvčí Matthew Miller. Washington podle něj své "vážné obavy" sdělil přímo Izraeli, uvedla agentura Reuters. Server Axios napsal, že šéf americké diplomacie Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin v dopise adresovaném Izraeli uvedli, že musí urychleně podniknout kroky ke zlepšení humanitární situace v Gaze, pokud nechce čelit právním krokům souvisejícím s americkou vojenskou pomocí.
