Rizika politického zneužívání médií v České republice budou v úterý v Bruselu probírat poslanci z Výboru pro občanské svobody, právo a vnitřní záležitosti Evropského parlamentu. Podvečerní jednání předchází čtvrteční debatě o stejném tématu na plénu europarlamentu.
Pokud se prokáže zneužívání dotací ministrem financí Andrejem Babišem, bude česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) podle svých slov první, kdo bude žádat projednání této situace v Evropském parlamentu. Situace českých médií však podle ní na evropskou půdu nepatří, čímž neúspěšně apelovala u vedení své frakce Evropské lidové strany (EPP). Ostatní europoslanci totiž už rozhodli, že se o českých médiích bude ke konci měsíce jednat.
Také zdejší demokracii ohrožují autoritáři, přitom originálním způsobem. V Česku neboří křehký demokratický systém výbojný nacionalismus, agresivní sousedé, populističtí politici ani všemocní mafiáni. Hlavním nástrojem k návratu vlády silné ruky jsou média, přesněji likvidace jejich nezávislosti, bez níž demokracie nemůže fungovat. Právě o tom bude prvního června rokovat Evropský parlament.
Europoslanec za hnutí ANO a jeden z místopředsedů europarlamentu Pavel Telička rezignoval 14. května na posty mluvčího ANO pro zahraniční politiku a předsedy zahraničněpolitické komise hnutí. Uvedl to server Lidovky.cz. V dopise ostatním členům komise podle serveru Telička sdělil, že komise ztratila smysl a hnutí diskutuje témata spojená se zahraniční politikou jinak, než přes komisi
O stavu médií v Česku je naprosto nezbytné na půdě Evropského parlamentu hovořit, míní německá europoslankyně Ingeborg Grässleová (německá CDU). Proto ji podle vlastních slov velmi mrzí, že čeští europoslanci ze stejné frakce evropských lidovců (EPP) takovou diskuzi odmítají.
Evropský parlament bude mít na svém plenárním zasedání ve dnech 31. 5. – 1. 6. mimo jiné i bod „Prohlášení (evropské) komise – riziko politického zneužití médií v České republice“. Stalo se tak z iniciativy nejsilnější frakce Evropského parlamentu, Evropské lidové strany.
Hrozbou politického zneužití médií v České republice se bude 1. června zabývat Evropský parlament. Tento bod programu plenární schůze schválila ve čtvrtek konference předsedů politických frakcí v Evropském parlamentu. Po debatě nebude ale následovat přijetí žádné rezoluce.
Poslanci Evropského parlamentu (EP) na svém plenárním zasedání ve Štrasburku schválili usnesení, které kritizuje současný stav právního státu v Maďarsku, a vyzvali k zahájení sankčního řízení. Budapešť se stala v poslední době terčem kritiky mimo jiné kvůli sporným zákonům o vysokých školách a o nepřijímání migrantů. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó usnesení tvrdě odmítl s tím, že Budapešť se nepodvolí mezinárodnímu tlaku.
Vicepremiér Andrej Babiš na páteční tiskové konferenci tvrdě zkritizoval německou europoslankyni Ingeborg Grässleovou, která dlouhodobě upozorňuje na jeho střet zájmů coby ministra a příjemce dotací. Viní ji z toho, že plenární schůze Evropského parlamentu se chce s ohledem na poslední dění zabývat rizikem politického zneužití médií v České republice. Ministr financí, kterého se premiér Bohuslav Sobotka zatím marně snaží odvolat, o političce prohlásil, že je na něj prý vždy ochotná vyhodit „kýbl sraček.“
Na předsedu frakce Evropské lidové strany v europarlamentu Manfreda Webera se obrátilo pět českých členů frakce ve snaze dosáhnout stažení bodu o situaci médií v ČR z programu plenární schůze na počátku června. Uvedla to autorka dopisu Weberovi Michaela Šojdrová, podle které sice není možné problémy kolem střetů zájmů ministra financí Andreje Babiše bagatelizovat, ČR ale věc umí vyřešit sama.
Během výstupových jednání Evropské unie s Británií a v následné dohodě o odluce je klíčové zaručit rovná práva všech občanů EU a také Britů. Ve ve středu přijatém společném usnesení se na tom shodl Evropský parlament, který v závěru jednání o takzvaném brexitu bude veškeré dohody a ujednání potvrzovat.
Čeští politici hledají cestu, jak se vzepřít unijní směrnici omezující držení zbraní. V reakci na zpřísňující nařízení, které schválili europoslanci, vymýšlí způsoby, jak Čechům zbraně ponechat. Vedle novely Ústavy ministerstva vnitra se do věci vložil také ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Ten chce připravit návrh zákona, který by dovolil nosit zbraně členům branných spolků.
Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil ruskou anexi Krymu, která se odehrála právě před třemi lety, jakož i pronásledování krymských Tatarů a věznění dalších ukrajinských občanů v Rusku. V rozpravě zazněla silná podpora pro pokračování sankcí Evropské unie proti Rusku. Na rezoluci se shodla hned pětice poslaneckých klubů, které ji prosadily v poměru 451 ku 73 hlasům.
Polský europoslanec Janusz Korwin-Mikke přijde za své urážlivé výroky o ženách o část peněz, na které má nárok, po deset dní se nebude smět účastnit práce parlamentu a rok nebude moci Evropský parlament nijak reprezentovat. O trestu, který je podle příslušné tiskové zprávy bezprecedentně tvrdý, rozhodl nový předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.
Evropský parlament v úterý většinou hlasů schválil návrh směrnice zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi, proti které má výhrady hlavně Česko. Pro předloženou kompromisní podobu směrnice hlasovalo 491 z 697 přítomných europoslanců, 178 bylo proti a 28 se zdrželo.
Čeští europoslanci se staví proti návrhu Evropského parlamentu na zpřísnění pravidel pro pořizování a držení střelných zbraní. Ke kompromisnímu znění, na kterém se shodli zástupci unijní osmadvacítky s europarlamentem den po útoku v centru Berlína, proto podají desítky pozměňovacích návrhů. Pokud tyto návrhy na zmírnění směrnice neprojdou, jsou Češi připraveni celý návrh nepodpořit.
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek zrušil poslaneckou imunitu šéfky francouzské krajní pravice Marine Le Penové, jedné z favoritek voleb francouzského prezidenta. Vyhověl tak francouzské justici, která Le Penové vyčítá, že na Twitteru zveřejnila násilná videa takzvaného Islámského státu (IS).
Europoslanec Stanislav Polčák nebude kvůli kontaktům se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, který byl stíhán ve dvou kauzách Radovana Krejčíře, kandidovat na březnovém sněmu hnutí STAN na žádnou z volených funkcí. Polčák je nyní jeho místopředsedou. Nechce poškodit dobrou pověst hnutí. Zároveň odmítá, že by kontakty s Redlem jakkoliv ovlivnily jeho politická rozhodnutí.
Evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zvažuje, zda zahájí vyšetřování vůči kandidátovi německé sociální demokracie na kancléře Martinu Schulzovi kvůli některým jeho krokům z doby, kdy byl předsedou Evropského parlamentu. Uvedl to magazín Stern.
Ázerbájdžán oznámil, že vydal mezinárodní zatykač na tři členy Evropského parlamentu včetně Jaromíra Štětiny za dohled nad únorovým „referendem“ v Náhorním Karabachu. Oznámil to sám Štětina na svém Facebooku s odkazem na server Kavkasia.net.
Evropští poslanci přišli s několika návrhy, jak po odchodu Británie reformovat Evropskou unii, aby opět získala důvěru obyvatel členských zemí. Zatímco jedna z variant počítá se změnami typu dokončení bankovní unie, které je možné provést bez úprav Lisabonské smlouvy, radikálnější návrh míří k evropské federalizaci a zavedení společné vlády.
Odchod Británie je jen prvním krokem na cestě k rozpadu Evropské unie. V rozhovoru poskytnutém německému týdeníku Der Spiegel to uvedl možný budoucí velvyslanec Spojených států při Evropské unii Ted Malloch. Už dříve řekl, že by si jako investiční bankéř vsadil na zánik společné evropské měny.
Český europoslanec Pavel Telička (za ANO) byl ve středu zvolen jedním z místopředsedů Evropského parlamentu. V příštím období, které trvá dva a půl roku, tak bude jedním ze 14 zástupců nového předsedy EP Antonia Tajaniho.
Novým předsedou Evropského parlamentu (EP) na další dvouapůlleté období byl v úterý večer ve Štrasburku zvolen kandidát nejsilnější frakce, evropských lidovců, Ital Antonio Tajani. V závěrečném souboji získal 351 hlasů a porazil tak kandidáta socialistů a jejich předsedu v EP Gianniho Pittellu, pro něhož hlasovalo 282 poslanců. Tajani ve funkci vystřídá socialistu Martina Schulze, který EP předsedal pět let a nyní už znovu nekandidoval.
Hodlá Evropská unie podpořit rozšíření hmyzu jako jídla pro Evropany a nabídne EU pobídky zřizovatelům šnečích farem? I takovéto otázky pokládali europoslanci v loňském roce představitelům Evropské komise. Ta přitom musí nejpozději do šesti týdnů zareagovat bez ohledu na to, jak absurdní se mohou dotazy zdát. Soupis těch nejšílenějších sestavil server Politico.
