Seberou europoslanci Čechům zbraně?

Češi se chtějí teroristům bránit sami. V Bruselu nepodpoří odzbrojování

Seberou europoslanci Čechům zbraně?
Češi se chtějí teroristům bránit sami. V Bruselu nepodpoří odzbrojování

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čeští europoslanci se staví proti návrhu Evropského parlamentu na zpřísnění pravidel pro pořizování a držení střelných zbraní. Ke kompromisnímu znění, na kterém se shodli zástupci unijní osmadvacítky s europarlamentem den po útoku v centru Berlína, proto podají desítky pozměňovacích návrhů. Pokud tyto návrhy na zmírnění směrnice neprojdou, jsou Češi připraveni celý návrh nepodpořit.

Novelu Evropská komise prosazuje už od teroristických útocích v Paříži na podzim roku 2015, protože si od ní slibuje větší kontrolu nad zbraněmi a zajištění bezpečnosti pro občany. Navzdory tomu, že teroristé a kriminálníci legálně držené zbraně většinou nepoužívají. Česko návrh jednohlasně odmítá. Europoslanci, ale i poslanci tento způsob boje EU s terorismem označují za nefunkční a podobně jako prezident Miloš Zeman říkají, že by Češi měli mít možnost bránit se v souvislosti s teroristickými hrozbami sami.

Čeští a slovenští europoslanci k návrhu uplatňují celkem 26 pozměňovacích návrhů. „Tyto návrhy nově zaváděné zákazy podstatně zmírňují. V případě, že nebudou schváleny, nemohu v závěrečném hlasování návrh směrnice v žádném případě podpořit,“ uvedl k tomu europoslanec Stanislav Polčák (za TOP 09 a STAN), který některé nepřiměřené zákazy zdůraznil. „Neexistuje žádný opodstatněný důvod, proč zakazovat dlouhé zbraně s kapacitou zásobníku do 32 ran. Kromě toho chci například posílit právní jistotu milovníků paintballu, že jejich zbraně nebudou podléhat žádným novým omezením,“ dodal Polčák.

Podle europoslance Jiřího Pospíšila (za TOP 09 a STAN) je sporný třeba bod, podle něhož by některé typy samonabíjecích zbraní mohly dostat výjimku pro ty, kteří budou oprávněnými držiteli těchto zbraní ke dni vstupu nové směrnice v platnost. „Uvedenými zákazy dochází k vytváření dvojí kategorie občanů – jedna si svou zbraň bude moci na základě výjimky ponechat, druhé bude pořízení stejné zbraně odepřeno. Taková situace v sobě obsahuje prvek diskriminace a může znamenat zpochybnění principu rovnosti občanů před zákonem,“ dodal Pospíšil, který se v rámci výboru návrhem směrnice zabýval.

Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) kromě pozměňovacích návrhů navrhla i požadavek na vytvoření detailní analýzy, která ukáže přesné dopady a efektivitu navržených opatření. „Nechci se kolegů v Komisi a Parlamentu dotknout, ale nemyslím si, že jsme natolik erudovaní odborníci na zbraně, abychom do této oblasti mohli zasáhnout tak razantním způsobem bez hlubší znalosti věci,“ uvedla.

Pokud europoslanci novelu odhlasují a pak ji potvrdí i státy EU, budou mít členské země 15 měsíců na úpravu svých zákonů.

Čeští europoslanci se navíc shodují v tom, že teroristé nevraždí legálně pořízenými zbraněmi. „Obchodování s nelegálními zbraněmi tato směrnice neřeší a společná pravidla pro znehodnocování zbraní platí již od prosince 2015, kdy je Komise narychlo přijala v reakci na listopadové teroristické útoky v Paříži,“ uvedl Pospíšil. Také podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) přísnější držení zbraní neomezí přístup ke zbraním. „Jen to pomůže byznysu na černém trhu,“ uvedl pro Echo24.cz a dodal, že by bylo užitečnější, kdyby se EU zaměřila na zbraňovou amnestii v zemích, odkud do Evropy proudí útočníci.

Proti směrnici se postavil i poslanecký klub TOP 09 a Starostů. Předseda klubu František Laudát uvedl, že omezením práv občanů legálně držet zbraně se hrozba útoků nijak nesníží, protože „teroristé si přece nechodí žádat o zbrojní průkaz“. Podle Antonína Sedi (ČSSD), který je členem výboru pro obranu, návrh EU namísto zvýšení ochrany schengenských hranic a zpřísnění azylové politiky omezuje legálně držené zbraně. „Jakoby nevěděli, že případní teroristé a zločinci si pořizují nelegální zbraně,“ dodal pro Echo24.

Ilustrační foto. - Shutterstock

Na svém negativním postoji k návrhu trvají i nedávno vzniklí Realisté. Ti dokonce vyzývají parlament, aby případnou implementaci směrnice odmítl i za cenu rizika sankcí ze strany EU. „Nikdo z Bruselu nenadiktuje České republice, aby odzbrojila své obyvatele. Tento příkaz Evropské unie je nepřípustný. Vedle vynucování kvót pro přijetí migrantů je to další krok směrem k rozpadu Evropské unie,“ uvedl k tomu mentor strany Petr Robejšek.

První manifestace držitelů zbraní

V souvislosti s hlasováním v Evropském parlamentu se v centru Prahy bude také konat demonstrace. Ve středu dopoledne se na Václavském náměstí podle organizátorů sejdou „na historicky první velké manifestaci držitelů zbraní v Česku“ ti, kteří chtějí podpořit ústavní právo na legální zbraň.

Na manifestaci je pozváno i 35 poslanců, mezi nimi ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), kteří předložili novelu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Tou chtějí zakotvit tzv. ústavní právo na zbraň. Vláda k návrhu nepřijala žádné stanovisko, proto o něm bude rozhodovat parlament. K tomu, aby byla změna schválena, ji v obou komorách musí svými hlasy podpořit tři pětiny zákonodárců.

Pokud europoslanci novelu odhlasují, civilisté by nemohli vlastnit krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než 20 nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zákaz by se vztahoval také na dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu, kterou lze snadno ukrývat.

Nutná registrace by se nově týkala i zbraní upravených pro slepé náboje, které slouží jako divadelní a filmové rekvizity. Takové zbraně, které se můžou v některých zemích volně kupovat, totiž mohou být poměrně snadno upraveny ve střelné zbraně. Podle Rady EU je použili třeba teroristé během předloňských listopadových útoků v Paříži. Kromě toho návrh počítá s propojením národních databází o odmítnutých žádostech o vydání zbrojního průkazu.