Evropští poslanci přišli s několika návrhy, jak po odchodu Británie reformovat Evropskou unii, aby opět získala důvěru obyvatel členských zemí. Zatímco jedna z variant počítá se změnami typu dokončení bankovní unie, které je možné provést bez úprav Lisabonské smlouvy, radikálnější návrh míří k evropské federalizaci a zavedení společné vlády. Kritici z řad europoslanců tvrdí, že unie by se měla vydat opačným směrem a výrazně zeštíhlit své instituce.

Jediné, na čem se v dnešní debatě europoslanci shodli, je fakt, že unie nemůže nadále fungovat beze změn. Jaký charakter však mají mít, na to zazněly desítky různých názorů. Zástupci dvou největších frakcí, lidovců a socialistů, předložili návrh počítající s posílením společné ostrahy hranic, sjednocením některých daňových pravidel či prohloubením hospodářské a měnové unie. Podle textu je možné tyto změny provést v rámci současné základní smlouvy upravující fungování EU.

„Lisabonská smlouva nabízí spoustu možností, jak se vyrovnat se současnými výzvami jako jsou migrační krize či hrozby terorismu,“ prohlásil jeden z předkladatelů návrhu, německý lidovecký poslanec Elmar Brok s tím, že jednou z možností, jak docílit efektivnějšího fungování unie je posílit většinové rozhodování členských států, což by ztížilo možnost veta.

Naopak se změnou klíčové evropské smlouvy počítá návrh předsedy klubu liberálů Belgičana Guye Verhofstadta. Doporučuje hlubší reformy, mezi nimiž figuruje zeštíhlení Evropské komise, která by se měla více podobat evropské vládě s vlastními ministry. Změnou by podle něj měl projít i systém voleb a podoba Evropské rady zastupující jednotlivé členské státy. Země eurozóny by měly vlastního ministra financí a společnou daňovou politiku.

„Evropa potřebuje novou vizi, jen poté se lidé budou opět ztotožňovat s evropskými ideály,“ argumentoval Verhofstadt, podle něhož jeho návrh omezí přebujelou a nefungující evropskou byrokracii a umožní efektivnější fungování institucí.

Během debaty o usneseních, o nichž budou poslanci hlasovat ve čtvrtek, zaznělo několik kritických názorů, podle nichž reformy míří špatným směrem a měly by spíše vést k volnější unii, kterou požaduje část voličů. Podle některých europoslanců je chybou pokračovat v budování „dvourychlostní“ unie a oddělovat fungování eurozóny od zbytku EU.