Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) míní, že rezoluce schválená v Evropském parlamentu, která hovoří o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), je ostudou pro Českou republiku. Podle ní to ukazuje, že si neumíme řešit vnitřní spory sami. O střetu zájmů premiéra Babiše ale musí podle Maláčové rozhodnout jedině soud. Uvedla to v pořadu Partie na televizi Prima.
Ještě horší byrokracie než při úvěrech Covid se odehrávala při žádostech o ošetřovné. Úředníci chtěli třeba potvrzení, že škola, kam dítě chodí, je skutečně zavřená. Vzhledem k tomu, že vláda už v půlce března zavřela všechny školy, to působilo jako Hlava XXII.
Česká republika vystupuje z dvouměsíční karantény a místo počtu infekcí čísla R začínají nabývat na významu jiné ukazatele – především hloubka ekonomického propadu a nezaměstnanost.
Česko bude muset zvýšit dočasně podporu v nezaměstnanosti kvůli dopadům koronavirové krize.
Prodavači se v době koronavirové krize stali jednou z nejohroženějších pracovních skupin.
Premiér Andrej Babiš řídí vládu jako firmu, a pokud své ministry okřikne, pak ztrácejí nervy a snaží se plni úzkosti nad dalším osudem supermanažera uklidnit. Výjimkou je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Pokud premiér vyštěkne varovné „Tomu nerozumím“, pak s ohledem na jeho nižší chápavost opáčí: „Tak já to pro vás vysvětlím ještě jednou.“ Proč všemocný manažer trpí v týmu člověka, který ho opakovaně přivádí k výbuchům vzteku?
Podnikatelské odbory kritizují snahu o zvýšení odvodů pro živnostníky, které bylo předmětem pátečního jednání důchodové komise. Současná vláda podle nich není schopna nejen připravit důchodovou reformu, ale ani se shodnout na smysluplných návrzích úpravy důchodového systému. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se podle podnikatelů snaží jen dostat do důchodového systému více peněz tím, „že je vytáhne ze živnostníků“. Například živnostník, který utrží měsíčně 30 tisíc korun, by zaplatil na odvodech skokově o 60 procent víc než dnes, argumentují Podnikatelské odbory.
Pondělní zásah policie na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) není podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) věcí, kvůli které by měla odstoupit z funkce.
Česká ekonomika zažívá v posledních letech nebývalou prosperitu, republika se také může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě. Přesto se za posledních deset let ztrojnásobil počet vyloučených lokalit a neustále také roste počet žáků, kteří nedokončí ani základní školu. V některých krajích se jedná skoro o 16 % žáků.
Exministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) se nebude ucházet o post generálního ředitele Úřadu práce. Z výběrového řízení, v němž postoupil do finále, nakonec odstoupil, řekl to serveru Lidovky.cz. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) měla na výběr mezi Havlíčkem a šéfem svitavského úřadu práce Janem Tesařem. Ministerstvo práce se chystá uspořádat nové výběrové řízení, které vyhlásí v příštích týdnech, uvedla mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) o novém generální řediteli Úřadu práce rozhodne příští týden. Nepotvrdila ani nevyvrátila informaci, že jím bude její stranický kolega a exministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.
Vládnoucí koalice bude mít zřejmě problém nalézt shodu nad podobou důchodové reformy. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve vyjádření pro Českou televizi uvedl, že z prezentace ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) nedokázal její představu o důchodové reformě pochopit. „Nepochopil jsem to já, ani pan Hamáček,“ řekl Babiš. Maláčová v Otázkách Václava Moravce oponovala, že nedostala na vysvětlení reformy premiérovi pořádný prostor.
Velké reformy z dílny současných ministrů se vyznačují společnou vlastností. Už při prvním nástřelu je zřejmé, že nepůjdou uskutečnit. Ministři, vlastně ministryně je přesto představí, nechají o nich veřejnost diskutovat a pak přihlížejí, jak se nad nimi zavře voda. Právě to je případ reformy důchodů, kterou minulý pátek prezentovala ministryně příslušného resortu Jana Maláčová (ČSSD). Zhruba před rokem přišla s obdobně originálním návrhem, jak zrušit superhrubou mzdu, její kolegyně z financí Alena Schillerová (ANO).
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře - nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu. Maláčová to řekla na tiskové konferenci po jednání komise pro spravedlivé důchody. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že by to znamenalo nárůst daní o 300 mld. ročně, s čímž nesouhlasí.
Proplácení prvních tří dnů nemoci zvedla vlnu nemocenských.
Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.
Jako velkou nespravedlnost vnímala část rodičů vládní návrh hnutí ANO a sociální demokracie, která navyšovala rodičovský příspěvek pouze některým.
Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun, vláda v pondělí schválila příslušné nařízení. Informoval o tom předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Nikdy se levicové strany tak nehlásí k biblické moudrosti, jako v situaci, když bojují za zvýšení minimální mzdy. „Hoden je dělník své mzdy,“ prohlásil přece Ježíš podle Lukášova evangelia. Těžko pak mohou jeho radu zpochybňovat podnikatelé, obvykle příznivci pravicových, tedy křesťansky orientovaných stran.
Nové občanské výzvě spolku Milion chvilek pro demokracii, která v úterý nasbírala kýžených 150 tisíc podpisů, se o den dříve postaral o nečekanou publicitu sám kritizovaný premiér Andrej Babiš, když prohlásil, že by ji podepsal i on. „Tvrzení pana Babiše, že by rád podepsal naši novou výzvu, nás upřímně pobavilo,“ reagoval pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Obecně by proti tomu nicméně nebyl, předseda vlády by se jí ale podle Mináře musel začít řídit.
Pražský dopravní podnik (DPP) oznámil nedávno omezení provozu autobusů pražské hromadné dopravy z důvodu nedostatku řidičů. Narostl totiž počet nemocných řidičů, což dává ředitel DPP Petr Witowski do souvislosti se zrušením tzv. karenční doby, tedy proplácení prvních třech dnů nemocenské, které prosadila socialistická vláda Andreje Babiše (ANO) a vstoupila v platnost letos v červenci. Podle Witowskiho je nemocnost řidičů 10 % a DPP od listopadu přistoupil k prodloužení intervalů autobusů. Navíc chystá na začátek kalendářního roku omezený provoz MHD. Podnik to oznámil v tiskové zprávě.
Sněmovna nestihla rozhodnout o zvýšení rodičovského příspěvku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na mimořádné schůzi svolané z podnětu opozice v čele s ODS hodinu komentovala navrhované poslanecké úpravy vládní novely. Opozice ji v následující vyostřené debatě nařkla ze skandální obstrukce.
Počet nemocenských v červenci prudce vzrostl v porovnání s loňským prvním měsícem. Vliv na to může mít i znovuzavedení proplácení prvních tří dnů v nemoci, které zavedla vláda Andreje Babiše na popud sociální demokracie. Před navýšením nemocenské varovaly opoziční strany spolu s podnikateli, kteří se obávají, že za zavedení proplácení nemocenské zaplatí firmy navíc až 5 miliard korun.
Pokud by ČSSD předložila návrh na zavedení bankovní daně jako poslanecký, porušila by tím koaliční smlouvu. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to v neděli uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že by pak neviděla jinou cestu než dohodu mezi ANO a ČSSD vypovědět. ANO zavedení daně pro banky odmítá, předložení novely poslanci ČSSD před týdnem připustila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Až pětadvacet tisíc korun ročně si dosud mohl odečíst jeden z manželů na nepracujícího partnera.
Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Řekla to v úterý novinářům. Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.
Penzijní systém po chystané reformě by měl mít podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD hodlá také sama navrhnout zavedení sektorové bankovní daně, pokud se na ní nedohodne s ANO, řekla v neděli Maláčová v Otázkách Václava Moravce.
Do příběhu ostře sledovaných dotací pro holding Agrofert přibyla důležitá zpráva. Pardubičtí policisté prověřují trestní oznámení ministerstva práce vedené Janou Maláčovou (ČSSD) na chemičku Synthesia ze skupiny Agrofert kvůli dotacím z evropského sociálního fondu. Chemička sice dotaci neinkasovala, podle ministerstva ale mohla spáchat dotační podvod. Na případ upozornila Evropská komise v návrhu auditní zprávy ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.
Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je ČR v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce. Vyplývá to z poslední evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti.
V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun. Návrh na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
