Jako velkou nespravedlnost vnímala část rodičů vládní návrh hnutí ANO a sociální demokracie, která navyšovala rodičovský příspěvek pouze některým. Nyní je však velká šance, že by se dostalo i na rodiče, kteří ho vyčerpali předčasně, protože kvůli své ekonomické situaci odešli dříve do práce. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) totiž nabádá své spolustraníky, aby se při hlasování přiklonili ke spravedlivější senátní verzi. A to i za cenu porušení koaliční smlouvy.

Spory mezi socialisty a hnutím ANO provázely jednání o rodičovském příspěvku od května. Kvůli jeho financování uvažovala ČSSD nad návrhem sektorové daně na banky, se kterým však nesouhlasil premiér Andrej Babiš. Nyní část sociální demokracie uvažuje nad tím, že by se přidala k opozici a prohlasovala navýšení rodičovské pro všechny.

„Proč bychom tedy nemohli 2,6 miliardy navíc investovat právě do pracujících rodin s dětmi, které to mají nejtěžší? Naše společnost stárne a potřebujeme, aby se rodilo víc dětí. Uvědomuji si, že to je porušení koaliční smlouvy, ale tohle je správný krok. Politické dohody se dají přeci změnit. Zvlášť když jsou teď ke změně podmínky,“ uvedla Jana Maláčová, podle které spolu s předsedou Janem Hamáčkem osloví i zbývající poslance sociální demokracie ve sněmovně.

Hamáček však po pondělním jednání vlády svůj postoj nepotvrdil. Jasno podle něj bude až během úterý po jednání poslaneckého klubu. Komunisté jsou však ochotní postupovat podle dohody, tedy podpořit sněmovní verzi. „Dnes máme poslanecký klub, kde se i toto téma bude probírat. Ve sněmovně jsme podporovali sněmovní verzi a je to otázka dohod. Pokud by se na té dohodě něco změnilo, změníme postoj i my. Můj osobní názor je takový, že by se mělo postupovat podle dohod,“ řekl pro Echo24 předseda klubu KSČM Pavel Kováčik.

Předseda vládního hnutí a premiér Andrej Babiš však jakoukoliv změnu odmítá. Je to i tím, že na vyšší rodičovský příspěvek počítá státní rozpočet, který byl schválen už na začátku měsíce. Vyšší výdaje by tak způsobily komplikace ministryni financí Aleně Schillerové. „Pokud jsme všichni zvedli ruku pro rozpočet, bylo by to velice nestandardní, abychom nyní změnili názor,“ řekl Andrej Babiš.

Opozice však změnu názoru u sociální demokracie vítá. Podle nich se však ČSSD mohla rozhodnout dříve a nemarnit tak čas. „Podpoříme samozřejmě senátní, spravedlivou verzi návrhu, kterou jsme se snažili prosadit už v Poslanecké sněmovně. Je dobře, že naše argumenty konečně vyslyšela také ministryně Jana Maláčová, jen je škoda, že otočila až teď, mohli jsme si ve sněmovně ušetřit mnoho času,“ řekl pro Echo24 předseda ODS Petr Fiala.

Rodičovský příspěvek se podle sněmovní verze navýší o 80 tisíc korun na 300 tisíc. Dosáhnou na něj však ti, kteří ho aktivně pobírají. „Trestají se tak rodiče, kteří sladili svůj život s prací a také ti, kteří byli v horší ekonomické situaci a tím pádem pobírali nižší rodičovský příspěvek a museli tak do práce odejít dřív,“ řekla pro Echo24 členka výboru a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková.

Senátorům také vadila zdlouhavá vyjednávání mezi sociální demokracií a hnutím Andreje Babiše, podle kterých nebyla finální podoba příspěvku dlouho známá. „Není to fér, protože se uprostřed hry změnila pravidla. Nikdo z těch, kteří si to plánovali, nevěděli do poslední chvíle, jak to bude vypadat,“ řekla Šárka Jelínková.

Senát odmítá i kontroverzní přílepek

Kromě nespravedlivě nastaveného systému vyplácení rodičovského příspěvku se senátoři pozastavili i nad pozměňovacím návrhem poslankyně hnutí ANO Jany Pastuchové. Ta do novely zákona řešící výši rodičovské přilepila návrh, který řeší výplatu příspěvku na bydlení. Ten by tvrdě dopadl zejména na důchodce a rodiče s nezaopatřeným dítětem. Těm by totiž hrozili nečekané kontroly od úředníků, kteří by mohli v bytech kontrolovat počty kartáčků či kusů oblečení.

Původně měl totiž přílepek sloužit k zamezení podvodům při získávání příspěvku na bydlení. Poslankyně Pastuchová proto změnila podmínky, protože se opakuje častá situace, kdy se lidé s dostatečným příjmem odhlašují z trvalého pobytu, aby na něj dosáhl jeho partner či partnerka. Příspěvek však pobírá na 168 tisíc příjemců a většinu z nich jsou důchodci či lidé s nezaopatřeným dítětem. Novela by pak počítala s fyzickými kontrolami pracovníků z úřadů práce, kteří by chodili zejména na udání od sousedů.

Dosud prý podle Pastuchové nemohli úředníci tuto dávku zkontrolovat. Její návrh proto zrušil podmínku trvalého pobytu a nahradil ji fyzickými kontrolami. „Vůbec to tam nepatří a otvírá to možné zneužívání příspěvku na bydlení. Vypadla tam totiž podmínka pobytu a mohlo by to být zneužitelné. Upozornila jsem na to předkladatele a zástupci ministerstva přítomní na výboru s tím také nesouhlasili,“ řekla pro Echo24 Šárka Jelínková.