Obavy se potvrdily. Lidí na nemocenské přibývá, Maláčová zrušení karenční doby přesto vítá
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Počet nemocenských v červenci prudce vzrostl v porovnání s loňským prvním měsícem. Vliv na to může mít i znovuzavedení proplácení prvních tří dnů v nemoci, které zavedla vláda Andreje Babiše na popud sociální demokracie. Před navýšením nemocenské varovaly opoziční strany spolu s podnikateli, kteří se obávají, že za zavedení proplácení nemocenské zaplatí firmy navíc až 5 miliard korun.
Současná čísla jsou dostupná pouze za první měsíc, kdy se proplácení nemocenské znovu zavedlo. V červenci ak oproti minulému roku došlo k nárůstu nemocných o 11 procent a ve srovnání v meziměsíčním srování s červnem o čtyři procenta. V prvním měsíci po zrušení karenční doby pak bylo okolo 69 tisíc lidí v pracovní neschopnosti.
Přes navyšující se čísla je však ministryně práce sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s nemocností spokojená. Právě sociálnědemokratická politička tvrdě prosazovala zrušení prvních tří dnů neplacené nemocenské před svým koaličním partnerem z hnutí ANO. „Karenční dobu jsme zrušili proto, aby lidé nemoci nepřecházeli. Podle prvotních čísel je patrné, že svůj účel to splnilo a lidé si neschopenku berou jen v případě, že ji skutečně potřebují. Spousta lidí totiž chodila do práce, i když byli nemocní, protože si spočítali, že s takovým výpadkem peněz by neutáhli náklady,“ řekla pro Echo24 Jana Maláčová.
Ministryně zároveň dodává, že data za první měsíc nemusí znamenat konečný trend. Stále se jedná o prázdninový měsíc, kdy je větší množství letních úrazů nebo nachlazení ze špatné klimatizace. „První relevantní čísla by měly být k dispozici za půl roku,“ řekla Jana Maláčová.
Přesto před zvyšující se nemocností varovali zaměstnavatelé, kteří se obávají vyššího počtu neschopenek v důsledku zrušení karenční doby. Od července tak zaměstnanci pobírají v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu a náklady hradí zaměstnavatelé.
Podle Hospodářské komory snížení odvodů nedorovná výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.
Po zrušení kareční doby naopak volaly odbory. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.
Zaměstnavatelé po kritice rušení karenční doby požadovali současně s ním zavedení elektornických neschopenek. Obávali se totiž, že dojde k nárůstu nemocnosti a zneuživání. Zavedením elektronického systému by pak získali lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Návrh se však odložil na leden příštího roku.
Zrušení karenční doby bude firmy stát pět miliard korun
Svaz průmyslu a dopravy už při rušení karenční doby varoval, že dojde k nárůstu nemocnosti. „Podle statistik ministerstva práce se zvýší počet pracovních neschopností o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady se kvůli tomu firmám zvýší odhadem o osm miliard korun,“ uvedla mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.
„Jedná se o dodatečné náklady za přesčasy nebo brigádníky, které nahradí chybějící zaměstnance. Podniky přitom zároveň vyplácí zaměstnancům v pracovní neschopnosti náhradu ve výši 60 procent mzdy. Kvůli předpokládanému zvýšení počtu pracovních neschopností budou i tyto náklady celkově vyšší. Díky schválenému snížení pojistného o 0,2 procenta ušetří přibližně tři miliardy korun, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Zrušením karenční doby tedy firmám vzrostou náklady přibližně o pět miliard korun ročně. Je to pro dnešní situaci firem, kdy bojují s nedostatkem pracovníků velmi nešťastné řešení,” dodala Veličková.
Některé firmy mohou nyní změnit své nastavené benefity. „Může se tak stát, že zruší sickdays nebo pátý týden dovolené a další benefity. Omezí se i prostor pro zvyšování mezd pro ty co pracují, na což doplatí všichni zaměstnanci,“ upozornila Veličková.