Rusko nestíhá vyplácet sociální podporu účastníkům „speciální vojenské operace“, jak nazývá od počátku válku proti sousední Ukrajině. Upozornil na to samotný ruský prezident Vladimir Putin, který podle státní agentury TASS pověří vládu zrychlením tempa vyřizování nových žádostí. Ve zvláštním fondu Obránců vlasti, který Putin zřídil v minulém roce, se sešel už milion žádostí od veteránů či rodin padlých.
Třebaže hokejové mistrovství světa oficiálně skončilo před týdnem všeobecně známým výsledkem, vlastně jsme v turnaji pořád zabředlí až po uši a ukazuje se, jak moc se proměnila tuzemská mediální mapa od předešlého českého titulu v roce 2010. Vytvářet jakýkoli obsah je jednodušší a levnější, přibylo televizí, podcastů, rozhlasových stanic, především ale sociálních sítí založených na vizuálním obsahu. A tak už týden není nouze o analýzy, dojaté sestřihy z utkání nebo o rozhovory s hráči, trenéry, sportovními komentátory či bývalými reprezentanty.
„Úkol, který máme před sebou, je tak velký, jaký jsme ještě neviděli: musíme zabránit tomu, aby Evropa vstoupila do války, což by znamenalo konec," varoval dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Řekl, že dnes panuje válečná atmosféra a ve válečném vlaku nejsou žádné brzdy ani strojvedoucí. Desetitisíce Maďarů dnes pochodovaly centrem Budapešti za mír a na podporu maďarské vládní strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána před volbami do Evropského parlamentu.
Nejnovější mobilizace na Ukrajině, která se dotkla i zaměstnanců z výroby, obchodu a služeb, vede k hromadnému úbytku pracovních sil z ukrajinské ekonomiky. To může být nakonec pro válkou zmítanou zemi ještě větší problém, než samotná ruská invaze, píše agentura Bloomberg s tím, že problém se bude ještě prohlubovat. Viceguvernér Národní banky Ukrajiny Serhijj Nikolajčuk uvedl, že pokles objemu výroby na Ukrajině je způsoben snížením počtu zaměstnanců ve srovnání s rokem 2021.
Polsko na Ukrajinu své vojenské instruktory nevyšle. Místo toho ministerstvo zahraničních věcí navrhuje výcvik Ukrajinců v Polsku, uvedl v pátek šéf resortu Radoslaw Sikorski. "Došli jsme k závěru, že bezpečnější a efektivnější by bylo cvičit ukrajinskou jednotku v Polsku s Ukrajinci podléhajícími odvodu do armády. Rozhodli jsme se, že tímto způsobem dokážeme Ukrajině účinněji pomoci," cituje web Do Rzeczy polského diplomata. Podle tvrzení ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka jsou francouzští vojáci již na cestě na Ukrajinu
Rusové v sobotu brzy ráno provedli masivní útok na ukrajinská energetická zařízení v pěti regionech. Uvedla to agentura Unian. Rusové dnes v noci také zřejmě poprvé od začátku války vypálili střelu na samý západ Ukrajiny, na město Mukačevo v Zakarpatsku. V prvním měsících války byla na Zakarpatsku poškozena střelou jen klíčová železniční trať z Mukačeva přes Karpaty do vnitrozemí.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Uvedl to v pátek po neformálním setkání aliančních ministrů v Praze. Stoltenberg očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajin
Spojené státy a jejich partneři ničí světovou bezpečnostní architekturu, aby si udrželi globální dominanci, prohlásil v pátek podle státní agentury TASS v Kazachstánu ruský ministr obrany Andrej Belousov. Rusko před více než dvěma roky svým vpádem na Ukrajinu rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války a ve své vojenské agresi v sousední zemi pokračuje. Obviňuje přitom Západ z eskalace války. Ten napadenou zemi podporuje mimo jiné dodávkami zbraní.
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden podle AP a webu Politico částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruské území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
Francouzský prezident Emmanuel Macron s několika evropskými státy jedná o vytvoření koalice, která by cvičila ukrajinské vojáky přímo na Ukrajině. První instruktoři by do země, která se přes dva roky brání ruské invazi, mohli odjet už za několik týdnů nebo dokonce dnů, napsal s odkazem na své zdroje francouzský deník Le Monde. Výcvik ukrajinských vojáků ze strany států Evropské unie a NATO by podle agentury ANSA mohl být i bodem diskuse na neformálním setkání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Praze.
Lídři pěti zemí Evropské unie ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, která vede boj proti ruské agresi. Podle závěrů schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala, "pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích". Prohlášení zveřejnila Strakova akademie na svém webu.
Podpora Ukrajiny v obraně proti ruské invazi zůstává prioritou, Evropa se musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz v braniborském Mesebergu. Oba státníci se na zámku Mesebergu sešli k jednání německo-francouzské ministerské rady. "Ukrajina je naší prioritou," řekl Macron. "Od počátku války zastáváme s Německem stejné pozice a jednáme společně," uvedl.
V pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS) společně s evropskými lídry oznámil, že do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Setkání v Praze se zúčastnila premiérka Dánska Mette Frederiksenová, předseda vlády Nizozemska Mark Rutte, předsedkyně vlády Lotyšska Evika Silinová a polský prezident Andrzej Duda. Pracovní večeře se zúčastnil také ukrajinský premiér Denys Šmyhal
Ruský prezident Vladimir Putin varoval šéfa Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga a takzvaný kolektivní Západ před povolením ukrajinských útoků na vojenské cíle v Rusku pomocí západních zbraní. Západ by měl podle něj vědět, s čím si zahrává. Prezident před odletem z Taškentu po návštěvě Uzbekistánu zopakoval svá varování ohledně eskalace války na Ukrajině do globálního konfliktu, uvedla agentura TASS. Rusko podle Putina debatu na Západě bedlivě sleduje.
Ukrajina by moderní západní rakety měla používat nejen ke své obraně , ale i proti cílům na ruském území. Zrušení současných restrikcí podpořili zákonodárci 24 států NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg. Ale například Itálie je ostře proti. Ukrajina u některých zbraní především raket dlouhého doletu slíbila spojencům, že je nepoužije proti cílům v Rusku v obavách z možné eskalace. Premiér Petr Fila označil využití západních zbraní proti cílům v Rusku za logické.
Na červnový mírový summit ve Švýcarsku přijedou zástupci nejméně 90 zemí. Uvedl to v pondělí na tiskové konferenci v Madridu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odmítl zároveň, aby se konference účastnilo Rusko. Podle něj Moskva nemá zájem o mírová jednání, protože chce Ukrajinu zničit. "Bude se konat mírová konference a už nyní víme, že přijede na 90 lídrů," řekl Zelenskyj v Madridu. Švýcarsko, které mírovou konference v polovině června uspořádá, uvedlo, že pozvalo na 160 delegací.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující francouzským vojenským instruktorům navštěvovat ukrajinská výcviková centra. Syrskyj to dnes oznámil na platformě Telegram. "Jsem potěšen, že mohu přijmout francouzskou iniciativu na vyslání instruktorů na Ukrajinu k výcviku ukrajinských vojáků," uvedl Syrskyj na platformě Telegram. Ukrajina se už déle než dva roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
V Praze budou na pozvání premiéra Petra Fialy v úterý jednat špičky evropské politiky o české muniční iniciativě a další podpoře Ukrajiny. Na večeři do Kramářovy vily v úterý zavítá například polský prezident Andrzej Duda, nizozemský premiér Mark Rutte či dánská premiérka Mette Frederiksenová. Jednat by podle vládního prohlášení měli například o české muniční iniciativě, další podpoře Ukrajiny. Ve čtvrtek pak budu v Praze zasedat ministři zahraničí zemí NATO.
Dron ukrajinské tajné služby podruhé v jednom týdnu cílil na významnou ruskou radarovou stanici. V neděli to podle nejmenovaných zdrojů ukrajinských médií ze zpravodajské komunity byla stanice Voroněž M ve městě Orsk v Orenburské oblasti, předtím podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) podobné zařízení v Krasnodarském kraji. Stanice jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzval k účasti na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku prezidenty Spojených států Joe Bidena a Číny Si Ťin-pchinga. Video s výzvou v angličtině nahrál podle agentury Reuters ve vyhořelé charkovské tiskárně, která se ve čtvrtek stala terčem ruského útoku. Konference o míru na Ukrajině nedaleko Lucernu s účastí představitelů desítek zemí celého světa je plánována na 15. a 16. června. Zúčastní se i český prezident Petr Pavel.
Pozadí britské vojenské pomoci Ukrajině popisuje list The Sunday Times. Důležité „kolečko válečné mašinérie“ se nachází v německém městě Stuttgart, kde se od prvních dnů války domlouvá logistika západní pomoci Ukrajině. Velká Británie je podle deníku velmi aktivní při získávání systémů a výzbroje ze sovětské éry. Londýn je pro Kyjev skupuje po celém světě. Tato práce byla přísně tajná, píše The Sunday Times. „Mnoho z nich se kupuje skrytě,“ uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů listu
Bilance sobotního ruského vzdušného útoku na hobbymarket v ukrajinském městě Charkov vzrostla na 12 mrtvých. Podle agentury Reuters o tom informovala tamní prokuratura. Moment útoku, kdy raketa zasáhla nicnetušící civilisty – prodavače a zákazníky – ukazuje video z útrob nákupního střediska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval zahraniční představitele, aby pomohli Ukrajině posílit její protivzdušnou obranu.
Americký prezident Joe Biden při projevu k absolventům americké vojenské akademie ve West Pointu v New Yorku potvrdil, že USA budou i nadále „pevně stát“ po boku Ukrajiny tváří v tvář „brutálnímu tyranovi“ v podobě Vladimira Putina. Na Bidenův projev reagoval ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov. Americký prezident svými útoky na ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj uráží všechny obyvatele Ruské federace.
Rusko v noci na neděli podniklo sérii útoků na Ukrajinu, při nichž použilo balistické rakety Kinžal i řízené střely. Podle agentury DPA o tom informovaly ukrajinské vzdušné síly. Cíle se nacházely především na západě země, uvedla DPA. Ukrajinské letectvo později oznámilo zničení 12 střel a také všech 31 dronů, které Rusko v noci použilo. Z Chmelnycké oblasti, kde je důležitá ukrajinská letecká základna Starokosťantyniv, byly hlášeny exploze.
Zubařů je nedostatek, zatímco ti ze zemí mimo EU řídí taxíky či roznáší jídla v restauracích. S touto premisou vznikl senátní návrh zákona, který má umožnit jednodušší zaměstnání zubních lékařů zejména z Ukrajiny a postsovětských zemí. Jenže tvrdě narazil na české zubní lékaře. Česká stomatologická komora návrh označuje za legislativně vadný, ponižující, ohrožující pacienty a žádá jeho stažení. „Celkově jde o snahu legitimizovat ilegální praxe,“ řekl deníku Echo24 prezident stomatologické komory Roman Šmucler.
Nejmodernější ruské tanky T-90M trpí tzv. "syndromem otáčivé věže", který je způsobený jakýmkoliv menším poškozením a okamžitě vyřadí válečné vozidlo z boje. Hojně rozšířené ruské tanky T-90M, jenž mají celou řadu problémů, jsou podle prezidenta Vladimira Putina "nejlepším, nejmodernějším a nejvyspělejším tankem na světě". Největším problémem těchto tanků je jejich věž, která se po sebemenším poškození začne nekontrolovatelně točit, stane se neovladatelnou a neschopnou boje.
Moskva hlásí dobytí další ukrajinské obce, podle ruského ministerstva obrany invazní jednotky obsadily vesnici Archanhelske v Pokrovském okrese Doněcké oblasti. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil. Zpravodajský kanál DeepState, který je blízký ukrajinské armádě, nicméně v noci na sobotu informoval o postupu Rusů u Archanhelske, poznamenal server Meduza. Ukrajinci obec osvobodili na podzim roku 2022.
V hypermarketu se stavebními potřebami v Charkově, na který v sobotu zaútočilo Rusko, mohlo být přes 200 lidí, uvedl na Telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o dvou mrtvých a 24 zraněných. Na místě zasahují záchranáři. Rusové podle Syněhubova zaútočili pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB a na místě vypukl požár.
Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to dnes píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.
