Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to dnes píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.
Ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišla o 500 000 mužů. V sobotu ráno to uvedl ukrajinský generální štáb. Údaj však nelze nezávisle ověřit a Moskva o svých ztrátách neinformuje. Ukrajinský údaj navíc nerozlišuje mezi mrtvými, zraněnými či pohřešovanými vojáky nepřátelské strany. Podle odhadu ukrajinské armády, o kterém informují ukrajinská média, se za poslední den ruské ztráty zvýšily o zhruba 1000 mužů na 500 080 vojáků.
Rusku se podle posledních zpráv z fronty v posledních týdnech daří neutralizovat důležitý nástroj, který výrazně pomáhá ukrajinské armádě v boji, a to satelitní síť Starlink. Právě přes Starlink ukrajinská armáda rychle komunikuje, řídí drony či navádí palbu. Podle posledních informací reportérů The New York Times se však Rusku daří tuto novou technologii nad bojištěm eliminovat. Důvodů může být vícero.
První státní návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina po jeho inauguraci, v pořadí již pátá, mířila do Číny. Tam ho jeho protějšek Si Ťin-pching přijal s náležitou pompou. Vše s cílem umocnit dojem silného spojenectví a přátelství. Veškeré pocty ale nemohly zamaskovat, že Putin je v tomto vztahu juniorní partner. Rusko potřebuje Čínu více než Čína Rusko. Po uvalení západních sankcí je to právě obchod s Pekingem, co drží ruskou ekonomiku na nohou.
Ruský prezident Vladimir Putin je ochotný zastavit svoji invazi na Ukrajinu, podmínkou příměří však je, že ruské síly zůstanou na stávající frontové linii. Pokud Ukrajina a Západ na jeho podmínky nepřistoupí, bude prý v agresi pokračovat dál, uvedla s odkazem na ruské činitele agentura Reuters. "Putin může bojovat tak dlouho, jak bude potřeba, ale je také připraven na příměří, na zmrazení války," řekl jeden ze čtveřice anonymních zdrojů, pohybujících se v nejvyšších ruských politických a byznysových sférách.
Ruské jednotky postoupily u města Časiv Jar v Donbasu na východě Ukrajiny, konkrétně v obci Kliščijivka, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky zpravodajského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Dobytí Kliščijivky uskupením ruských vojsk Jih ohlásilo ruské ministerstvo obrany už ve středu. O den dříve o ovládnutí obce psali ruští prováleční blogeři.
Ruské síly bojující ve městě Vovčansk střílejí na civilisty, kteří se snaží uniknout před boji, uvedla podle serveru The Kyiv Independent ukrajinská policie. Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syniehubova ve Vovčansku zůstává asi 100 ukrajinských civilistů, kterým ruské síly odmítají umožnit odchod a vyhrožují jim střelbou. Ukrajinci zveřejnili záběry z města, na lze vidět mrtvé civilisty v ulicích.
Ukrajinská armáda oznámila zásah ruské korvety Ciklon v Sevastopolu na Moskvou okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Udál se podle ní před několika dny, další podrobnosti ukrajinský generální štáb nesdělil. Podle ukrajinských médií je plavidlo nosičem střel Kalibr, kterými Rusové útočí na ukrajinské území. Moskva se nevyjádřila. Ukrajinské ozbrojené síly zasáhly v noci na neděli v Sevastopolu ruskou raketovou loď Ciklon, která spadá pod projekt 22800, uvedl ukrajinský generální štáb na platformě Telegram.
Německý kancléř Olaf Scholz se ostře ohradil proti návrhům na sestřelování ruských raket či dronů z území států NATO, které sousedí s Ukrajinou. Podobné návrhy v posledních dnech zaznívají ze strany Ukrajiny, některých německých politiků i expertů. Scholz označil návrhy za nebezpečné a varoval před „nepředvídatelnou“ reakcí ruského vůdce Vladimira Putina, píše deník Bild. Myšlenka návrhu na vytvoření zóny částečně chráněné zeměmi NATO spočívá v pokrytí územního pásu kolem západních hranic Ukrajiny.
Evropská komise nedávno představila plán financování balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur, na kterém se evropské státy shodly na přelomu ledna a února. Velká část má jít na fungování ukrajinského státu. Jak ale uvádí server Politico, ani nedávno dohodnutý balíček nemusí ukrajinské ekonomice stačit. Podle zdrojů Politica už ukrajinští představitelé požádali o navýšení o 8 miliard eur na letošní rok.
Západním spojencům trvá příliš dlouho činit klíčová rozhodnutí o vojenské podpoře Ukrajiny, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou Reuters, podle níž na něm byla vidět frustrace. Zahraniční partnery se ukrajinská hlava státu podle svých slov snaží přesvědčit, aby se příměji zapojili do bojů s Ruskem tím, že pomohou zachycovat ruské rakety nad Ukrajinou a umožní Kyjevu použít západní zbraně proti nepřátelské vojenské technice hromadící se u hranic.
Ruská Černomořská flotila dál řídne, píší dnes ukrajinská média po oznámení ukrajinského námořnictva o potopení ruské minolovky Kovrovec v noci na dnešek. Námořnictvo se zdrželo podrobností, podobně i ukrajinský generální štáb, který se o zničení lodi zmínil v situačním přehledu, a ukrajinské ministerstvo obrany poblahopřálo bojovníkům, kteří se postarali o „další špatný den Černomořské flotily“. Ruská strana se nevyjádřila.
Ukrajinští řidiči kamionů zablokovali dálnici mezi Kyjevem a Oděsou v rámci demonstrace proti novým mobilizačním předpisům. Desítky kamionů vytvořily obrovskou dopravní zácpu, jelikož řidiči nesouhlasí s novým zákonem o mobilizaci, který nově předepisuje nové odvody na frontu i řidičům, píše zpravodajský portál The Kyiv Independent. Blokáda dálkových kamionů proběhla v sobotu, kdy vstoupila v platnost novela mobilizačního zákona.
Evropské země mají v podstatě dvě možnosti, buď posílí stavy profesionální armády, nebo budou muset obnovit povinnou vojenskou službu, jako to od letoška udělalo Lotyšsko a jak teď zvažuje po švédském vzoru také například Německo. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) deníku Echo24 navzdory tomu řekla, že české ministerstvo obrany o návratu povinné vojny neuvažuje,
„Jsou jako mouchy“ poznamenal nedávno ruský prezident Vladimir Putin o zbrani, která mění válku na Ukrajině. Denně se nad frontovou linií pohybují tisíce dronů, které pozorují a likvidují nepřátele a vedou k zamrznutí linií. Podobně komentoval využívání dronů i velitel ukrajinských pozemních sil generálporučík Oleksandr Pavlijuk, když uvedl, že drony jsou v současnosti nejvražednější zbraní na obou stranách konfliktu, když mají na svědomí víc mrtvých než dělostřelectvo či letectvo.
Nad budovou Říšského sněmu v Berlíně, sídlem německého Bundestagu, krátce vlála ruská vlajka. "Vyvěsil" ji tam připevněnou k dronu Ivan T. Policie ho legitimovala krátce poté, co dron s vlajkou po několika minutách u něj opět přistál. Událost se stala už na začátku května, ale až nyní se na sociálních sítích objevilo video pachatele, kterému za narušení vzdušného prostoru poblíž parlamentu hrozí až dva roky vězení. O události informuje řada německých médií, například Bild či T-online.
Řidiči ukrajinských kamionů dnes zablokovali dálnici z Kyjeva do Oděsy, údajně na protest proti mobilizačnímu zákonu, jehož novela dnes vstoupila v platnost. Na dálnici přijeli s desítkami kamionů, píše ukrajinský server Strana.ua a odvolává se na obyvatele Oděsy. O blokádě informují zatím jen místní menší média. Na sociálních sítích se objevila videa z toho údajného hromadného protestu. Hlavní ukrajinská média ale o protestu zatím nepíší, není možné tak zatím demonstraci proti mobilizaci ověřit.
Od zahájení ruského pozemního útoku v ukrajinské Charkovské oblasti z minulého týdne bylo evakuováno už téměř 10.000 lidí. Uvedl to šéf charkovské správy Oleh Syněhubov. Situace na frontě se podle něj stabilizovala. "Celkem bylo evakuováno 9907 lidí," uvedl Syněhubov na komunikační platformě Telegram. Podle něj se za poslední den nepřítel v Charkovské oblasti dvakrát pokusil prolomit ukrajinskou obranu, ale byl odražen.
Ukrajina pomocí útoků dronů vyřadila v prvních třech měsících roku z provozu asi 14 % ruských kapacit na rafinaci ropy. To by i důvod, proč Rusko na půl roku zakázalo vývoz rafinovaných ropných produktů. Píše to agentura Bloomberg s odvoláním na zpravodajskou službu Pantagonu Defense Intelligence Agency a upozorňují na to v sobotu ukrajinská media. Podle analýz způsobilo do poloviny března omezení výroby ropných produktů v Rusku zvýšení cen pohonných hmot o 20–30 %.
Ruské síly podle ruského prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím druhého největšího ukrajinského města Charkova ale zatím nepočítá. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské agentury TASS a RIA Novosti. Putin, který dnes končí svou dvoudenní návštěvu Číny, také uvedl, že bude sledovat dění na červnové švýcarské konferenci o Ukrajině. Je ale přesvědčen, že jejím cílem je přijít s ultimátem pro Rusko. Moskva už dříve uvedla, že se nezúčastní summitu, který bude hledat cestu z Ruskem vyvolané války.
Ukrajinské armádě se podařilo stabilizovat situaci na severu Charkovské oblasti, ruská invazní vojska nepostoupila o více než deset kilometrů, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu v tomto příhraničním regionu na severovýchodě Ukrajiny, čímž otevřelo novou frontu, a v prvních dnech přicházely zprávy o rychlém postupu invazních vojsk.
Ve Spojených státech se stále častěji mluví o vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu. Americký náčelník generálního štábu Charles Q. Brown Jr. pro The New York Times uvedl, že vyslání instruktorů přímo na Ukrajinu je v budoucnu nevyhnutelné. Americká vláda dlouhodobě vyslání amerických vojáků a instruktorů přímo na Ukrajinu odmítá. Delší čas však o této možnosti mluví francouzský prezident Emmanuel Macron.
V české politice vznikl spor o návrat bojeschopných mužů na Ukrajinu, kteří by mohli pomoci Kyjevu v obraně před ruskou invazí. S nápadem přišla především vládní TOP 09, ministerstvo zahraničí ale nemá příliš jasno v tom, jak by celá věc fungovala. Co by taková věc mohla navíc znamenat pro některé Ukrajince, s rodinami a závazky v tuzemsku, ukazuje následující příběh.
Ukrajina si nemůže dovolit přijít o Charkov, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj během návštěvy města, které je už na dosah ruských jednotek, i když postup okupantů se údajně přibrzdil nebo i zastavil. Podle novinářů agentury Unian bylo na Zelenském vidět zklamání z návštěvy amerického ministra zahraničí Antony Blinkena tento týden v Kyjevě. Povzdychl si, že peníze přidělené Ukrajině zůstávají ve Spojených státech, kdy vytvářejí pracovní místa.
Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl podle agentury AFP na úvod jednání čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina mají oba státy pevný základ pro praktickou spolupráci, píší ruská média. V Pekingu zároveň po setkání prezidentů začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, píše agentura TASS.
Operace známá jako „česká muniční iniciativa“ je pouze jednou z cest, jakými může Ukrajina získat nedostatkové dělostřelecké granáty v době, kdy Rusko otevírá u Charkova novou severní frontu. A zatímco na dodání prvních ze slíbených stovek tisíc granátů se podle předchozích vyjádření teprve čeká, ukrajinský ministr obrany Rostem Umerov naznačil, že by Ukrajina ráda získala západní investory pro výrobu munice přímo v tamních fabrikách.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili od ruské okupace loni v létě. Invazní vojska se dále podle prohlášení Moskvy zmocnila obcí Lukjanci a Hlyboke v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb naopak odpoledne uvedl, že ukrajinští vojáci částečně vytlačili Rusy z příhraničního města Vovčansk. Podobná tvrzení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý vzkázal Ukrajincům, že za svobodu jejich země i jinde bojují nejen Spojené státy, ale i velká část světa. Prohlášení šéfa americké diplomacie se ale od jiných projevů podpory Kyjevu lišilo tím, že jej učinil na pódiu sklepního baru v ukrajinské metropoli, a to krátce předtím, než si s tamní kapelou zazpíval a zahrál na kytaru.
Estonská vláda, resp. v prostředí estonské administrativy, se "vážně" diskutuje o možnosti vyslat jednotky na západní Ukrajinu, aby převzaly úlohu ukrajinských jednotek v týlu, aby ty mohly být poslány na frontu. Uvedl to v rozhovoru pro americký vojenský server Breaking Defense Madis Roll, poradce estonského prezidenta pro otázky národní bezpečnosti.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes dorazil na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se sejde mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve snaze ujistit představitele země o pokračující americké podpoře země čelící ruské ofenzivě. Informovaly o tom tiskové agentury. Blinken přijel do Kyjeva den poté, co Bílý dům informoval, že Ukrajina dostala první část americké vojenské pomoci z balíku 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun).
