Ruská armáda zesílí útoky na ukrajinská skladiště, kde jsou uložené zbraně dodávané Západem, oznámil podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu s tím, že ruské jednotky mají na ukrajinské frontě převahu. "Máme iniciativu podél celé linie kontaktu a pokračujeme ve vytlačování nepřítele z jeho obsazených pozic," uvedl Šojgu na zasedání rady ruského ministerstva obrany.
Nový americký balík na podporu Ukrajiny nijak nezmění situaci na frontě, kde si ruská vojska vylepšují pozice, uvedl v pondělí podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na sobotní hlasování v americké Sněmovně reprezentantů, která po měsících vyjednávání přijala balík pomoci Ukrajině ve výši necelých 61 miliard dolarů (asi 1,44 bilionu korun). Spojené státy jsou největším zahraničním vojenským podporovatelem Kyjeva
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na pondělí zneškodnila pět ze sedmi útočných dronů, které nad její území vyslalo Rusko. V pondělí o tom podle ruskojazyčného servisu BBC informoval velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ukrajinci podle něho sestřelili také jeden ruský průzkumný bezpilotní letoun. Útočné drony Šáhed mířily na Oděskou oblast a jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil uvedlo, že trosky jednoho sestřeleného stroje zasáhly zemědělský podnik a způsobil v něm škody.
Nepřízeň českých bank, nedostatek střelného prachu a málo lidí. To jsou tři problémy, které brzdí tempo výroby českých zbrojařů v době obrovské globální poptávky po zbraních i munici. Na dělostřeleckou munici nebo houfnice a raketomety z Česka přitom spoléhá i ukrajinská armáda. Zbrojaři proto musí hledat kvalifikované dělníky, kde se dá. Aby obsadili stovky volných pozic, některé firmy teď lákají zájemce o práci i na různé benefity, jako je více dovolené nebo příspěvky na dojíždění, bydlení a stravování.
Rusko by v nadcházejících týdnech mohlo vystupňovat útočné operace a raketové a dronové údery na Ukrajinu, aby využilo období, než do země dorazí nová americká vojenská pomoc. Ve své pravidelné analýze uvedl americký Institut pro studium války (ISW). V sobotu americká Sněmovna reprezentantů po měsících vnitropolitických sporů přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun).
Ukrajina vyrábí „superdrony“, které její armádě umožní útočit i hluboko na ruském území. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil vývoj technologie za prioritu a to navzdory varování Spojených států, které se obávají na jedné straně rostoucích cen ropy a na druhé straně pomsty ze strany Ruské federace. Ukrajina nedbá varování USA ohledně použití útočných dronů na ruskou energetickou infrastrukturu a vyrábí v současnosti „superdrony“, které mohou dosáhnout cílů až na Sibiři vzdálených zhruba 3000 kilometrů od jejích hranic,
Spojenci Ruska, státy Společenství nezávislých států (SNS), tajně vydělávají na dodávkách zbraní na Ukrajinu přes Českou republiku. Jde o státy jihovýchodní a střední Asie, v první řadě pak Kazachstán. Pro agenturu URA.ru to řekl vojenský politolog, podplukovník ruského ministerstva vnitra v záloze Oleg Ivannikov s tím, že jde podle něj o zločinné metody. Zmíněné země podle Ivannikova vyrábí „bezejmenné“ drony, aby se vyhnuly politickému konfliktu s Ruskem.
Nebylo pochyb o tom, že američtí bastardi schválí „pomoc“ bandě neonacistů. Tak reagoval bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na americkou Sněmovnou reprezentantů, která v sobotu schválila americkou pomoc Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů. Medveděv tvrdí, že Rusko i navzdory těmto „krvavým“ dolarům ve válce zvítězí.
Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly v neděli výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS uvedly, že ruské síly brzy ráno v přístavu Sevastopol na Krymu odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí. „Padající úlomky způsobily malý požár, který byl rychle uhašen,“ uvedl Moskvou dosazený gubernátor Michail Razvožajev, kterého citovala agentura TASS. Ukrajinska pravda s odvolá
Za pět dnů od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než 2,7 milionu eur (67,5 milionu korun). Původní cíl kampaně byl vybrat milion eur. Vyplývá to z webu iniciativy Munice pro Ukrajinu. Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje. „Svou podporou jste dokázali, že Slovensko není zbabělé, právě naopak je odvážné a ochotné pomáhat,“ vzkázali organizátoři.
Ruský producent ropy Bašněfť nasadil protidronové sítě na ochranu klíčových zařízení ve svých rafinériích. Chce se tak chránit před potenciálním ukrajinským útokem, uvedla to hlava autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov, kde společnost sídlí. Ukrajina od začátku roku zesílila své útoky na ropné rafinerie v Rusku, které je druhým největším světovým vývozce ropy. Kyjev se tak snaží snížit energetické příjmy Moskvy a její financování války, píše agentura Reuters.
Sněmovna reprezentantů USA v sobotu schválila první ze série návrhů zákonů v balíčku v hodnotě 95 miliard dolarů, který poskytuje bezpečnostní pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu, informovala agentura Reuters. Ukrajině bylo vyčleněno až 60,8 miliard dolarů (1,44 bilionu korun). Na podporu Ruskem napadené zemi dnes zvedlo ruku 311 kongresmanů, proti bylo 112. Nyní návrh poputuje do Senátu, kterým by měl podle očekávání projít. Prezident Joe Biden jej podle předchozích prohlášení poté urychleně podepíše.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se stal prvním vysokým ruským úředníkem, který oznámil záměr Moskvy zmocnit se druhého největšího ukrajinského města Charkova. Lavrov rovněž ve čtvrtečním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Sputnik a Komsomolskuju pravdu a Moskvu oznámil, že v případě jednání s Ukrajinci Rusové nepřeruší své boje. Lavrov v obsáhlém rozhovoru prohlásil, že Charkov „hraje důležitou roli“ v myšlence ruského prezidenta Vladimira Putina vytvořit na Ukrajině demilitarizovanou „sanitární zónu“
Více argumentů hovoří proti verzi ukrajinské rozvědky o sestřelení ruského strategického bombardéru Tu-22M3, který se zřítil v ruském Stavropolském kraji téměř 400 kilometrů od nejbližšího místa na rusko-ukrajinské frontě, napsal v dnešním komentáři server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že bombardér se zřítil kvůli technické závadě. BBC nicméně zmiňuje i možnost, že bombardér mohla omylem sestřelit ruská protivzdušná obrana, anebo Ukrajina použila nějakou novou zbraň, kterou se dříve nepochlubila.
Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Státy, které zmíněnými systémy nedisponují, podle něho přislíbily finanční příspěvky na jejich nákup. Západní systémy protivzdušné obrany Ukrajina potřebuje ke zneškodňování raket, jimiž Rusové útočí na její infrastrukturu. Ruské útoky zejména proti energetické infrastruktuře v posledních týdnech výrazně zesílily.
Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se vracel na základnu po splnění bojového úkolu, informovalo v pátek podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Důvodem podle něj byla zřejmě technická závada. Ukrajinské letectvo mezitím informovalo o zničení letounu Tu-22M3, akci podle svého velitele Mykoly Oleščuka podniklo ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR.
Ruští vězni verbovaní aktuálně ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, uvedl server BBC News ve svém ruskojazyčném vydání. Najdou se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z trestaneckého zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani dvoutýdenního výcviku. V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova armáda dnes již zemřelého Jevgenije Prigožina.
Americký prezident Joe Biden ve středu večer podpořil sadu návrhů zahrnující dodatečnou podporu Ukrajiny a Izraele, s níž po dlouhých průtazích přišel republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Její schválení by po měsících odblokovalo americkou pomoc zemi napadené Ruskem a Biden uvedl, že by ji okamžitě podepsal. Úspěch plánu ve sněmovně bude nejspíše vyžadovat spolupráci republikánů a demokratů, upozorňují americká média.
Německá policie ve středu v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství, deník Spiegel a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let.
Ukrajinské útoky dronů na ruskou radarovou stanici mohou znamenat překročení jedné z červených linií Moskvy pro použití jaderných zbraní. Mohlo jít o „narušení reakčních akcí jaderných sil“. Tento důvod pro použití jaderných zbraní Ruskem je zahrnutý v dekretu, který ruský prezident Vladimir Putin podepsal v roce 2020, píše magazín Newsweek. Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí.
První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat v červnu, uvedl ve středu po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu. O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová. "Ukrajina je v těžké situaci a potřebuje naši podporu více, než kdy dříve," prohlásil český premiér.
Na vojenském letišti ve městě Džankoj na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym v noci hořelo a byly odtamtud slyšet výbuchy, informovaly podle serveru BBC News kanály na platformě Telegram. Úřady se k tomu nevyjádřily. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR kromě toho na facebooku oznámila, že se jí v hloubi Ruska u města Samara podařilo zničit vrtulník Mi-8. Podle zveřejněných snímků zřejmě zasáhla i systémy protivzdušné obrany, jejichž ceny dosahuje až 500 milionů dolarů.
Německé a ukrajinské policii se na území spolkové republiky podařilo vypátrat 161 unesených ukrajinských dětí, uvedl šéf ukrajinské policie Ivan Vyhivskyj. Podle listu Ukrajinska pravda se tak vyjádřil při setkání se šéfem Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holgerem Münchem v Berlíně. Jak se děti do Německa dostaly, ani jestli tam žily v ruských rodinách, zatím média nesdělila.
Nejméně deset lidí zahynulo a asi 20 bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na severoukrajinské město Černihiv. Na platformě Telegram to dopoledne uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Starosta města Oleksandr Lomako o něco dříve informoval o osmi zabitých a 18 zraněných. První informace z města hovořily o čtyřech mrtvých. Pátrací a záchranná operace pokračuje. Úřady prosí obyvatele, aby darovali krev.
Většina lidí si myslí, že Česká republika přijala více uprchlíků z Ukrajiny, než je schopna zvládnout, uvažuje tak 58 procent lidí. Podle zhruba třetiny je situace přiměřená a pět procent zastává názor, že Česko přijalo méně uprchlíků, než by mohlo zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky agentura tento týden zveřejnila. Ministerstvo vnitra na začátku dubna oznámilo, že v ČR je nyní kolem 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Kreml podle agentury Reuters reagoval chladně na volání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po příměří ve vojenských konfliktech ve světě během nadcházejících olympijských her. Ukrajina, která se už přes dva roky brání rozsáhlé ruské agresi, by této iniciativy podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova mohla využít jako příležitost k přeskupení a vyzbrojení. Kyjev se nevyjádřil. Šéf Elysejského paláce o den dříve uvedl, že bude usilovat o dosažení klidu zbraní ve světových konfliktech během olympiády
Rakouská Raiffeisen Bank International podle všeho plánuje oživit svou činnost v Rusku. Podle zjištění britského deníku Financial Times totiž nedávno na tamějším trhu zveřejnila desítky až stovky inzerátů, v nichž se netají touhou expandovat na ruský trh. Banka by tím šla přímo proti svému někdejšímu slibu i snaze evropských států tento trh ignorovat a naopak sankcionovat ruské společnosti. Celkem se nyní veškeré sankce přijaté EU vztahují již na více než 2000 ruských jednotlivců a dalších subjektů.
Americká Sněmovna reprezentantů bude tento týden projednávat balíky finanční pomoci Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony. Hlasovat by o nich zákonodárci mohli do konce týdne, uvedl v pondělí republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem dál trvají na schválení celého balíku. Republikáni hodlají zveřejnit legislativní text již dnes ráno (odpoledne SELČ). Původní balík pomoci chce Johnson rozdělit do tří návrhů.
Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podle nejmenovaného zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Slovenský premiér Robert Fico (Směr-SD) v posledních dnech zaujal svým výrazně vstřicnějším postojem k Ukrajině, než jaký vládní strany proklamovaly před prezidentskými volbami. Všímají si toho slovenská média a podle nich i voliči. Experti, které oslovil deník Echo24, nicméně výraznou změnu nepozorují a tvrdí, že jde o Ficovu běžnou „politiku dvou tváří“. Před svými voliči podle nich nikdy „přítelem Ukrajiny“ nebude, za zavřenými dveřmi je to ale jinak.
