Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v nedělním rozhovoru s Euronews uvedla, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala její součástí. O vstupu nových zemí však rozhodují členské státy, které nemusí s názory EK souhlasit. Pozdě v noci se von der Leyenová telefonicky spojila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mluvili spolu o členství Ukrajiny v EU.
Předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli v noci na dnešek zemřel. Oznámil to na internetu jeho mluvčí. „David Sassoli zemřel 11. ledna v 01:15 na onkologické klinice v Avianu, kde byl hospitalizován,“ uvedl na twitteru Roberto Cuillo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila hluboký zármutek a Sassoliho označila za „velkého Evropana“. Sassoli byl ve vlasti hospitalizován od 26. prosince.
Země Evropské unie by měly v rámci zpomalení současné vlny koronavirové nákazy pokročit v očkování proti nemoci covid-19 posilujícími dávkami a dokončení vakcinace dosud nechráněných lidí. Vyzvala k tomu dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je čas na diskusi o povinném očkování, do něhož však EK nemá členským zemím právo mluvit. Dobrou zprávou podle ní je, že vakcíny pro děti od pěti do 11 let budou mít členské státy k dispozici 13. prosince.
Jak naložit se zprávou, že předsedkyně EK Ursula von der Leyenová použila pro cestu mezi Vídní a Bratislavou soukromé letadlo? Václav Havel pronesl v roce 1991 v Kodani pozoruhodnou řeč o důvodech, proč jdou lidé do politiky, proč vůbec touží po moci. Havel vyjmenovává tři druhy důvodů: 1. chuť něco užitečného vykonat, 2. touha po sebepotvrzení, snaha zanechat stopu, 3. „pestrá paleta výhod, jimiž je život politika – i v těch nejdemokratičtějších poměrech – nutně provázen“.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová čelí kritice, že na 50kilometrovou cestu mezi Vídní a Bratislavou použila soukromé letadlo. Informaci zveřejnil britský deník The Telegraph v době současné klimatické konference OSN v Glasgow, kde von der Leyenová vyzývala k podpoře ekologických způsobů dopravy ve snaze zmírnit globální oteplování. Mluvčí komise krátký přelet omluvil náročnou logistikou. Předsedkyně navíc vzápětí tím samým letadlem pokračovala do Rigy.
Americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau na klimatické konferenci v Glasgow představili společný závazek téměř stovky světových zemí ke snížení emisí metanu. Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu.
V kuloárech Evropského parlamentu už začaly drby o scénáři k odstranění Ursuly von der Leyenové z pozice šéfky Evropské komise. Polské televizi TVP1 již dřívější spekulace potvrdil polský europoslanec Adam Bielan. Podle jeho názoru je ale tento scénář stále dost nepravděpodobný. Informoval o tom polský server Dorzeczy.pl. Leyenová samozřejmě chce s takovou hrozbou bojovat a "my (Poláci) jsme tak trochu obětí této hry na summitech Evropské komise," řekl Bielan.
Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Dohoda podle OECD zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky.
Rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva je hluboce znepokojující a Evropská komise po jeho rychlém prostudování rozhodne o dalších krocích. Uvedla to dnes šéfka exekutivy Evropské unie Ursula von der Leyenová, podle níž lidé žijící v Polsku potřebují jistotu, že tam evropské právo platí. „Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v EU, stejně jako občané dalších zemí," prohlásila.
Evropská komise (EK) má v plánu vytvořit nový ekosystém výroby čipů. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová ve svém středečním projevu o stavu unie, který přednesla před europoslanci. „Není to jen otázka naší konkurenceschopnosti, ale i naší technologické suverenity,“ uvedla v projevu. Unie tak chce zareagovat na elektronickou konkurenci z Asie a reaguje na celosvětový nedostatek čipů.
Evropská komise dnes schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria, české úřady však budou muset zabránit možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, aby mohla země inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září.
Evropská komise podnikne kroky vůči maďarskému zákonu, který zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoliv materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle které jde právní norma proti všem základním hodnotám Evropské unie. Útoky na Budapešť ohledně zákona podpořila dnes řada německých médií, některé deníky jako například Die Welt ráno zveřejnily nejméně tři články kritizující Maďarsko.
Evropská unie chce přesvědčit své občany, že jim naslouchá, že není řízena jen spolkem byrokratů uzavřených v bruselské bublině. Proto vymyslela projekt konference o budoucnosti Evropy. Z Bruselu měla vyjet „eminentní evropská osobnost“, která by jezdila po kontinentě, setkávala se s občany, pořádala jednání a nasávala poznatky, aby se zhruba po dvouletém putování vrátila a slavnostně předložila návrh na reformu EU. Jenže to dopadlo jako vždycky.
Zatím co se snáší na Evropskou komisi kritika za nákup vakcín a nově i za neplnění dodávek, podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové bude možné v Evropské unii v létě cestovat buď s očkovacími pasy nebo negativními testy. Předsedkyně EK to uvedla po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou, napsala agentura AP. O zavedení evropských očkovacích osvědčení, která by nahradila negativní testy, žádají země v jižní Evropě. Chtějí tímto způsobem podpořit cestovní ruch. K pasům je ale skeptická Světová zdravotnická organizace (WHO).
Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Británií skončila bez úspěchu. Po dnešním telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili dnešek jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.
Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová se potýká s kritickými názory ve vlastní partaji, Evropské lidové straně.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude do úterka v izolaci kvůli kontaktu s člověkem pozitivně testovaným na covid-19.
Návrh Evropské komise na řešení migrace rozděluje českou politickou scénu. Piráti vnímají migrační návrh Evropské komise jako krok správným směrem. Je podle nich pozitivní zprávou, že si státy můžou vybrat, jak pomůžou. Uvedl to místopředseda sněmovního evropského výboru František Kopřiva. Piráti ale budou trvat na úplném vyškrtnutí povinných kvót z návrhu. KDU-ČSL má výhrady, hnutí SPD vidí jedinou možnost – vystoupit z Evropské unie. Podle předsedy STAN Víta Rakušana je návrh nedostatečný. Šéf ODS Petr Fiala napsal, že komise se snažila najít kompromis za odmítnutý systém kvót, nadále však navrhuje povinné přerozdělování v mimořádných případech, což jeho strana odmítá.
Evropská komise (EK) pod vedením své předsedkyně Ursuly von der Leyenové ve středu představí novou koncepci politiky přijímání migrantů. Impulsem je zejména neutěšená situace na řeckém ostrově Lesbos, kde jsou bez střechy nad hlavou tisíce běženců. Některé státy EU nyní žádají, aby se více států solidárně podílelo na přijímání uprchlíků. To však mnohé země, včetně České republiky, odmítají.
Evropská komise (EK) vyjádřila lítost v souvislosti s chováním své šéfky Ursuly von der Leyenové, která před parlamentními volbami v Chorvatsku podpořila vládnoucí konzervativní stranu Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Angažmá von der Leyenové vyvolalo obrovskou vlnu kritiky zejména na sociálních sítích.
Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Oznámila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost evropského bloku. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na svém twitterovém účtu připustila, že Evropská unie měla pomalý start v řešení koronavirové krize v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v rozhovoru s německým deníkem Bild připustila, že spolu s dalšími politiky podcenila nový typ koronaviru. „Myslím, že my všichni, kdo nejsme experti, jsme na začátku koronavirus podcenili,“ řekla.
Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu prohlásila, že nepřijme rozpočet Evropské unie, který nevyčlení alespoň čtvrtinu prostředků na boj proti klimatickým změnám.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí nové kritice po zjištění, že i z jejího druhého telefonu byla vymazána kompletně všechna data. Mobil přitom mohl obsahovat důležité důkazy v kauze pochybných zakázek na německém ministerstvu obrany, které von der Leyenová donedávna vedla. Zjištění přišlo ani ne měsíc poté, co vyšetřovací výbor německého parlamentu přišel se zprávou, že data zmizela z prvního ze dvou telefonů Leyenové. O případu píše server Politico.
"Opravdový skandál." Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je opět spojována s kauzou pochybných zakázek na německém ministerstvu obrany, které donedávna vedla.
Státy Evropské unie čeká příští rok schvalování prvních zásadních norem souvisejících s přechodem k ekologicky udržitelnému hospodářství.
Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Europoslanec ODS Alexander Vondra uvedl, že má ze zelené revoluce velké obavy, neboť zelená revoluce podle něj může rozložit Evropu.
Nové vedení Evropské komise v čele s Ursulou Von der Leyenovou chystá novou zelenou politiku pro Evropu. Zelená dohoda je jedním z hlavních priorit čerstvé garnitury. Deník Echo24 má k dispozici pracovní dokument Evropské komise, který předkládá konkrétní body, kterými chce nová předsedkyně EK docílit svých cílů na environemntálním poli.
Evropský parlament jasnou většinou schválil novou Evropskou komisi vedenou Ursulou von der Leyenovou. Sbor 27 komisařů, v němž je jednou z místopředsedkyň také Věra Jourová, začne pracovat od 1. prosince, kdy nahradí komisi vedenou Jeanem-Claudem Junckerem.
