Více plynu Evropě. Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky do EU plynovodem přes Turecko
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v podnělí v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie. Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do unie ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. EU se snaží získat dodavatele místo Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu, za což na něj unie uvalila sankce.
„Tímto novým memorandem o porozumění otevíráme novou kapitolu naší energetické spolupráce s Ázerbájdžánem, klíčovým partnerem v našem úsilí odklonit se od ruských fosilních paliv,“ uvedla von der Leyenová. Ázerbájdžán už dodávky zemního plynu do EU zvyšuje z loňských 8,1 miliardy metrů krychlových na očekávaných 12 miliard letos, uvedla komise. To podle ní pomůže dorovnat výpadky ruských dodávek.
Good meeting with @azpresident on energy and the state of 🇪🇺🇦🇿 relations.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) July 18, 2022
Let's strengthen our economic relationship and bring our people closer together.
Connectivity will be crucial here.
🇪🇺 wants to work with 🇦🇿 and build connections with Central Asia and beyond. pic.twitter.com/fj8rdIdHsf
Evropská unie ale potřebuje plynu násobně více. Podle webu Statista loni spotřebovala 396,6 miliardy metrů krychlových plynu.
Hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU, ruský plynovod Nord Stream 1, je od minulého týdne do 21. července odstaven kvůli plánované údržbě. V Evropě však panují obavy, že po odstávce už jím surovina do Evropy nepoteče. Společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity.
V podepsaném memorandu se kromě dodávek plynu zmiňuje i spolupráce v oblasti obnovitelných energií. Ázerbájdžán, který je autoritativně řízenou bývalou sovětskou republikou a s Ruskem pěstuje úzké vztahy, má podle von der Leyenové v této oblasti obrovský potenciál, především pokud jde o větrné elektrárny na moři a zelený vodík. Baku by se tak z dodavatele fosilních paliv vyvinul v partnera pro obnovitelné energie.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev zdůraznil, že otázky energetické bezpečnosti jsou důležitější než kdykoli předtím. „Dlouhodobá, předvídatelná a spolehlivá spolupráce mezi EU a Ázerbájdžánem v oblasti energetiky má samozřejmě velkou hodnotu,“ řekl při podpisu dohody. EU a Ázerbájdžán nyní pracují na brzkém uzavření dohody, která by měla jejich spolupráci prohloubit.