Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v červenci požádala členské státy, aby na eurokomisaře navrhly vždy dva kandidáty, jednoho muže a jednu ženu. Její výzvě ale nakonec vyhovělo ze sedmadvacítky zřejmě pouze Bulharsko. Ostatní státy přišly pouze s jedním jménem. Aktuální stav tedy činí osmnáct mužů a sedm žen.
Stále je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Při zahájení 19. ročníku bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ruskem napadené země, je to podle něj v zájmu všech. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že bude jmenovat eurokomisaře pro obranu.
"Je to vaše vina". Nebuďte pokrytecká". Takovýmito reakcemi se to jen hemží pod příspěvkem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, ve kterém v sobotu píše, že je "hluboce otřesena" po útoku v Solingenu. Podle von der Leyneové se musí pozadí útoku co nejdříve objasnit. Uživatelé sociálních sítí však političku upozorňují, že útok je důsledkem migrační politiky EU a Německa v posledních letech, za kterou je spoluodpovědná.
Téměř všechny země Evropské unie již navrhly své kandidáty na budoucí eurokomisaře či eurokomisařky. Je mezi nimi 16 mužů a pouze šest žen včetně předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Jak napsal server Politico, vlády zemí EU tak jasně ignorují požadavek šéfky unijní exekutivy, která chtěla, aby každý stát navrhl vždy muže a ženu, aby si mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví.
Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes jednal v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která hledá členy svého nového týmu. Fiala schůzku na sociální síti X označil za příjemnou a konstruktivní, další podrobnosti k obsahu jednání ale neuvedl. Mluvčí vlády Lucie Ješátková předtím ČTK sdělila, že premiér ani Strakova akademie dnes vyjádření k jednání Fialy s von der Leyenovou neplánují.
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
Za úplně nejhloupější potyčku minulého týdne na domácí politické scéně je třeba považovat kritiku toho, že vláda nominovala na eurokomisaře Jozefa Síkelu. Podle kritiků totiž měla nominovat kandidáty dva, jak si to přála předsedkyně Komise von der Leyenová. Asi můžeme pominout Danuši Nerudovou, plédující ve vlastní věci (neboť ona by měla být tou druhou na výběr). Ale podle ministra pro evropské záležitosti je to od české vlády dokonce „furiantské“.
Úřad vlády obdržel ve čtvrtek dopis od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, ve kterém žádá o nominaci dvou kandidátů na eurokomisaře. Kabinet Petra Fialy (ODS) nicméně nadále trvá na nominaci pouze Jozefa Síkely (STAN). Argumentuje tím, že dosud všechny země Evropské unie, které již rozhodly, nominovaly pouze jednu osobu.
Chtějí držet stůj co stůj. Tuší, že vítr začíná vanout jiným směrem, z nastaveného kurzu uhnout nechtějí a řítí se ke skalinám. Stále věří, že větru poručí, jsou schopni obětovat zdravý úsudek, jen aby žili svůj sebeklam. Je to patrné na vládnoucích elitách podporovaných korporátními, dříve velmi respektovanými médii v Americe i Evropě. Platí za to ztrátou důvěry. Nekritické prosazování progresivistických ideologií se pro vnitřní rozpory ukazuje jako utopistické a naráží na pochopitelný vzdor. Přesvědčení o správnosti vede k o to sveřepějšímu prosazování ideologie.
Znovuzvolená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ihned po svém zvolení potvrdila, že bude po jednotlivých zemích žádat jména dvou kandidátů, muže a ženy, aby si mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Jde skutečně jen o její žádost, smlouvy nic takového nenařizují a tak může i Česko nominovat klidně jen jednu osobu. Pozdním jmenováním může mít však vláda problém,
Je stále sporné, zda se blíží konec spalovacích motorů, či nikoli, píše německý deník Bild. Během volební kampaně konec nesmyslného zákazu slibovala Evropská lidová strana (EPP), jejíž kandidátkou na post předsedkyně Evropské komise byla Ursula von der Leyenová (CDU), která byla ve čtvrtek díky lidovecké frakci, ale i Zeleným poslancům znovu zvolena. Ta ale těsně před svým zvolením prohlásila, že na Green Dealu se nic nemění.
Italská premiérka Giorgia Meloniová a europoslanci zvolení za její stranu Bratři Itálie do poslední chvíle zvažovali, jak se postavit k volbě šéfky Evropské komise. Důvodem bylo i to, že Meloniová byla vyřazena z jednání o obsazení nejvyšších unijních pozic. Nakonec podporu Ursule von der Leyenové nevyjádřili, což může mít vliv na jejich další fungování v EP.
Europoslanec Filip Turek, který v Česku získal nejvíce preferenčních hlasů, se ostře pustil do znovuzvolené předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Podle něj je její volba tragédií pro celou EU. Z projevu kritizoval především soustředění se na zelenou transformaci či ignorování problému migrace. Nový europoslanec z ODS Ondřej Krutílek byl v hodnocení značně mírnější, ale upozornil, že jeho podpora von der Leyenové nerovná se bianco šeku kandidátům do EK.
Je na čase, aby vám někdo řekl, co si o vás myslí velká většina Evropanů. Vybrat vás za předsedkyni Evropské komise byla obrovská chyba a někteří lidé mají z tohoto rozhodnutí stále kocovinu, řekla dnes v emotivním projevu v Evropském parlamentu polská europoslankyně Ewa Zajączkowska-Herniková na adresu Ursuly von der Leyenové ještě před jejím zvolením. Ta poté získala překvapivě více hlasů než se čekalo a bude tak další funkční období v čele Evropské komise.
Evropský parlament v tajné volbě potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů. Několik jich pak ukrojila i z konzervativní ECR, mimo jiné ze strany europoslanců ODS. Pro pak hlasovali i ostatní zástupci koalice Spolu či jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Pětašedesátiletá německá politička získala zhruba 56 procent hlasů, což více než před pěti lety. Tehdy pro ni hlasovalo 51 procent europoslanců.
Ursula von der Leyenová bude pokračovat v čele Evropské komise dalších pět let. Evropský parlament potvrdil její setrvání ve funkci většinou 401 hlasů. Získat potřebovala minimálně 361 hlasů. Von der Leyenová je v čele Evropské komise od roku 2019, na dalších pět let ve funkci slíbila zahájení obranných projektů či dodržení cílů takzvané Zelené dohody.
Naši dobu poznamenala hluboká úzkost, řekla v hodinovém projevu před europoslanci dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která usiluje o své znovuzvolení. Hovořila o obavách občanů Evropské unie i o prioritách Evropské komise pro příštích pět let, kterými mají být zejména konkurenceschopnost a bezpečnost. Zároveň kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy.
Většina českých europoslanců ve čtvrtek během klíčového hlasování v Evropském parlamentu nepodpoří předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která se uchází o znovuzvolení. Současná šéfka unijní exekutivy získá nejspíš hlasy jen od pětice českých europoslanců ze své frakce Evropské lidové strany (EPP). Ruku by pro ni mohli zvednout rovněž tři čeští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Evropská komise neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie, rozhodl ve středu Tribunál Soudního dvora EU. Informovala o tom agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv. Nákup vakcín, respektive kontrakt s firmou Pfizer, způsobil politické problémy šéfce EK Ursule von der Leyenové.
Zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise není tak jasné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nominantka evropských lidovců (EPP) potřebuje ke zvolení 361 hlasů, s nimiž ale nemůže stoprocentně počítat od subjektů sdružených ve středové koalici a musí se spoléhat částečně na Zelené a také na Evropské konzervativce a reformisty (ECR). A právě nejsilnější subjekt ECR – Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové – mohou způsobit problém.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se stále nerozhodla, zda její strana bude ve čtvrtek v Evropském parlamentu hlasovat pro druhý mandát Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise. Píše to dnes deník La Stampa. Meloniové strana Bratři Itálie (FdI) má 24 europoslanců a patří tak k nejsilnějším stranickým delegacím v Evropském parlamentu. Ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde FdI sedí, von der Leyenovou podpoří podle deníku ODS a zástupci Nové vlámské aliance (N-VA).
Zákaz spalovacích motorů u nových automobilů od roku 2035 je klíčovým požadavkem socialistů (S&D) pro budoucí Evropskou komisi (EK). Vyplývá to z oficiálního dokumentu, který v úterý zveřejnil server Euractiv. Nově požadují rovněž zrušit právo veta ohledně článku 7, tedy ve věci dodržování právního státu, kdy by tak Brusel mohl s menšími překážkami uvalit sankce na nepohodlný členský stát. V úterý večer se zároveň uskutečnila schůzka frakce S&D v Evropském parlamentu s dosavadní předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou
Sotva vznikla, a už se bude muset postavit před zásadní otázku. Po založení nové frakce Patrioti pro Evropu vznikla v europarlamentu nová a výrazná, byť jen částečně přeskupená síla, jejíž hlasy v EP by mohly ovlivnit volbu Ursuly von der Leyenové na post předsedkyně Evropské komise.
Prakticky všechny české subjekty kandidovaly do Evropského parlamentu s tím, že chtějí změnit Green Deal. Již nyní mají možnost udělat první kroky k tomu, aby naplnily své volební sliby. Například podmínkami pro podporu kandidátce na šéfku Evropské komise Ursule von der Leyenové. A tlak na von der Leyenovou už začíná vytvářet i její „mateřská“ Evropská lidová strana, která žádá – mimo jiné – zmrazit část legislativy spojené s Green Dealem.
Na uplynulém summitu evropských lídrů, který skončil nečekaně už po jednom dni, získala dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová podporu pro druhé funkční období jako předsedkyně Evropské komise. Ještě však bude muset čelit hlasování v Evropském parlamentu, kde potřebuje získat podporu nejméně 361 z 720 europoslanců. Současná koalice socialistů, liberálů a jejího středopravicového uskupení drží necelých 400 křesel, ale některé strany již oznámily, že pro ni hlasovat nebudou. Do hry vstupuje především nespokojenost Itálie nebo Maďarska.
Český premiér na summitu v Bruselu podpořil nominace na nejvyšší posty v EU. Všechny tři politické osobnosti prý osobně zná a mají k ČR dobrý vztah, řekl Petr Fiala po skončení jednání. Summit skončil netradičně po pouhém jednom dni, původně měl být přitom dvoudenní. Na předsedkyni Evropské komise summit nominoval Ursulu von der Leyenovou, na šéfku unijní diplomacie estonskou premiérku Kaju Kallasovou a předsedou Evropské rady se stane bývalý portugalský premiér António Costa.
Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová, shodli se podle agentury DPA hlavy států a premiéři trojice velkých evropských stran. V čele diplomacie sedmadvacítky by na základě dohody představitelů evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů měla být estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallasová.
Pravicové strany ve volbách do Evropského parlamentu posílily, ale pravděpodobnost, že by se podílely na vzniku koalice, se rovná prakticky nule. Evropští lidovci (EPP) totiž jednají se sociálními demokraty a liberální frakcí Renew, s nimiž mají většinu, což naopak o potenciální pravicové koalici neplatí. Postoj EPP ostře kritizuje například maďarský premiér Viktor Orbán.
Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé nedohodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to novinářům řekl český premiér Petr Fiala. Konečné dohody budou chtít prezidenti a premiéři členských zemí docílit na summitu příští týden ve čtvrtek a v pátek. Lídři unijních zemí dávají najevo, že shoda není daleko.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se snaží zpomalit schválení oficiální zprávy Evropské unie, kritizující Itálii za údajné omezování svobody médií. Podle serveru Politico tímto způsobem usiluje o podporu Říma pro své druhé funkční období v Evropské komisi. Vyšetřování EK podle představitelů poukazuje na údajné omezování svobody médií v Itálii od doby nástupu konzervativní premiérky Giorgie Meloniové.
