Jak zpopularizovat covidové vakcíny mezi odpírači, zlepšit distribuci a přitom zachránit upadající gastroprůmysl? Pokud by se v každé hospodě zřídilo očkovací centrum a ke každé dávce vakcíny by byla sklenička něčeho dobrého na účet státu, jistě by to přilákalo pochybovače, znásobil by se počet očkovacích míst a proplacená piva by představovala významnou finanční injekci pro těžce zkoušený sektor.
Společnost Johnson & Johnson sdělila Evropské unii, že čelí problémům s dodávkami, které mohou zkomplikovat plány na dodání 55 milionů dávek její vakcíny proti covidu do členských zemí ve druhém čtvrtletí roku. Jak píše deník The Irish Times, uvedl to úředník EU pro agenturu Reuters. Přitom vakcínu této společnosti nyní posuzuje Evropská léková agentura (EMA) a schválit by ji měla údajně už ve čtvrtek.
Itálie se dohodla s Ruskem, že bude také vyrábět ruskou vakcínu Sputnik V, distribuovat ji ovšem začne, až preparát schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). O dohodě informovala italsko-ruská obchodní komora. Podle italské tiskové agentury AGI jde o první takovou dohodu v Evropě. Ruskou vakcínu proti covidu-19 by měla vyrábět italsko-švýcarská farmaceutická společnost Adienne Pharma&Biotech, a to ve dvou závodech v Itálii, mimo jiné v Lombardii na severu země
Lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se ohradili proti tvrzení, že léčba covidu-19 ivermektinem představuje experimentální léčbu. Mluvčí nemocnice Dana Lipovská to dnes uvedla v prohlášení podepsaném lékaři. Zároveň ale varují před neuváženým použitím léku ivermektin, zvlášť pokud je určen primárně k veterinárním účelům. Svatoanenská nemocnice použila ivermektin už od listopadu u 30 pacientů, u většiny se stav podle Lipovské po podání ivermektinu spolu s další léčbou zlepšil natolik, že mohli jít domů.
Předsedkyně správní rady Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA) Christa Wirthumerová-Hocheová v neděli vyzvala členské státy Evropské unie, aby neschvalovaly nouzové nasazení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V ve svých zemích, dokud EMA sama dostatečně neposoudí její bezpečnost a efektivitu. O dodávku Sputniku do ČR požádal Rusko český prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že by mu pro její používání stačila certifikace českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Česká republika „žebrá“ o vakcíny, kde to jen jde, ať už jsou registrované či nikoliv. Prozatím je úspěšnější na Západě – některé členské státy Evropské unie už slíbily celkem přes 100 tisíc dávek vakcín, mimo EU pochodilo ČR jen u Izraele. Ačkoliv prezident Miloš Zeman žádal v dopise Rusko a Čínu o jejich pomoc, jejich očkovací látky nejsou ještě oficiálně schválené na evropské ani národní úrovni. Pojišťovny by je v tomto případě nemohly ani proplácet, řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Slovenský premiér Igor Matovič se dopustil neodpustitelného. Tajně nakoupil ruskou vakcínu Sputnik V. Slovensko má od Moskvy obdržet až dva miliony dávek. Letadlo s první dodávkou vítal Matovič osobně na přistávací ploše. Slovensko je na nohou. Vládní koalice ohrožena.
Bezpečnost ani účinnost použití antiparazitického přípravku ivermektin proti covidu-19 nelze zaručit, chybí na to vědecká data. Uvádí to ve zveřejněném stanovisku samotný výrobce léku, farmaceutická společnost Merck. Firemní vědci ve spolupráci s laboratořemi nadále zkoumají účinky možného „kladiva na koronavirus“, zatím ale nemají dostatek uspokojivých poznatků.
Sasko, Bavorsko a Durynsko posílají do těžce zkoušených západních Čech rychlotesty a především tisíce dávek vakcíny AstraZeneca.
Prezident ČR Miloš Zeman hledá cesty, jak co nejrychleji dostat ruskou vakcínu Sputnik V do ostrého provozu. Dle svých slov by mu pro její používání stačila certifikace tuzemského Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Dodal, že ústav by „neměl být líný a certifikaci provést“. SÚKL ale může pouze vydat stanovisko, výjimku pro použití neregistrovaného přípravku může udělit ministerstvo zdravotnictví.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se začal zabývat ruskou vakcínou Sputnik V, o kterou český prezident Miloš Zeman požádal ruského prezidenta Vladimira Putina. SÚKL má ale podle své mluvčí Kláry Brunclíkové jen omezené množství informací, ze kterých není možné učinit žádné závěry. Kreml v reakci na žádost české hlavy státu v pondělí uvedl, že nedokáže vyhovět všem žádostem o poskytnutí vakcíny, objem výroby to zatím neumožňuje.
Na Slovensku dnes odpoledne přistálo armádní nákladní letadlo, které přivezlo z Moskvy ruskou vakcínu Sputnik. Akce byla podle deníku Pravda utajená, ve vládní koalici totiž panovaly spory ohledně užití vakcíny na Slovensku. Premiér Igor Matovič na tiskové konferenci přímo na letišti v Košicích, kam dorazil speciál s vakcínami, oznámil, že Slovensko nakoupí 2 miliony dávek ruské vakcíny. Cena za dvě dávky Sputniku je podle premiéra 19,95 dolaru.
Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny, informoval list The Times. Ze zprávy nebylo okamžitě jasné, za jak dlouhé období AstraZeneca svůj podíl prodala.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) by podle prezidenta Miloše Zemana měl certifikovat ruskou vakcínu proti koronaviru Sputnik V, přestože není registrovaná v rámci EU. Lékový ústav se však na Twitteru ohradil, že to ovšem není možné. Sám vakcíny proti covidu-19 registrovat nemůže, lze to jen centralizovaně v EU. Možností je podle ústavu výjimka o použití neregistrovaného přípravku.
Zemím Evropské unie se ve skladech hromadí vakcína společnosti AstraZeneca, nevyužitá mimo jiné kvůli odmítání veřejností, napsal v neděli list Financial Times (FT). Sedmadvacítka se přitom s touto farmaceutickou firmou pře kvůli zpoždění dodávek, připomíná britský hospodářský deník. Například Francie do pátku zužitkovala 16 procent z 1,1 milionu dávek vakcíny, která se musí aplikovat dvakrát. První dodávku Paříž obdržela na začátku února. Německo do čtvrtka vyočkovalo něco málo přes pětinu 1,45 milionu dávek preparátu.
Češi se mohou poprvé od začátku pandemie testovat legálně sami. Způsob, jak se vyhnout čekání, dojíždění či nedostatečným kapacitám testování umožnila výjimka ministerstva zdravotnictví, která pustila na trh několik testů pro užívání laickou veřejností. Se samotestováním je však spojena například i povinnost hlásit pozitivní výsledky či varování některých odborníků o získání falešného uspokojení. Značná část firem pak získala výjimku pro čínské Lepu testy, o jejichž kvalitě panují pochyby. Přehled povolených testů přikládáme na konci článku.
Příběh vakcíny z Gamalejova institutu v Moskvě zapadá do „očkovacího nacionalismu“, který se nevyhnul ani bohatším a vlivnějším státům. Ve světě sociálních sítí, kde je odborníků na virologii a imunologii plno, mají mnozí o (ne)kvalitách Sputniku V jasno předem. Ve skutečnosti bude posouzení jeho kvality a případné schválení v EU velmi nesamozřejmou záležitostí.
Premiér Andrej Babiš informaci o hrozbě omezení dodávek vakcín AstraZeneca do Evropské unie ve druhém čtvrtletí dostal v úterý, nyní se ji snaží ověřit. Řekl to po dopoledním jednání vlády. Podle agentury Reuters farmaceutická společnost oznámila unijním činitelům, že ve druhém čtvrtletí doručí do Evropské unie méně než polovinu původně přislíbených dávek své vakcíny proti covidu-19.
Maďarsko začne jako první země v Evropské unii očkovat vakcínou proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm, která zatím nemá souhlas unijních institucí. Vakcinaci proti covidu se zpožděním zahajuje Ukrajina. Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran navštíví město Dunkerque, kde rychle přibývá nakažených, a Bavorsko si připomíná památku 12 000 obětí pandemie.
Očkovací blamáž pokračuje. Z téměř 70 tisíc dostupných dávek vakcíny od firmy AstraZeneca se v neděli proočkovalo jen 112. K pondělnímu večeru se celkem využilo 8 768 dávek britsko-švédské vakcíny, tedy jen něco málo přes 10 procent z celkových zásob tohoto séra. Přitom první dodávka o objemu 40 800 dávek přišla do České republiky již 6. února, celkem jich dorazilo 76 tisíc. Problémem by mohl být i rozvoz, vláda sháněla distributora až na poslední chvíli – oficiálně byl vybrán minulý pátek. Pochybení ale ministerstvo zdravotnictví odmítá.
Zdravotníci by měli podávat druhou dávku vakcíny firmy AstraZeneca až po 12 týdnech, v takovém případě je účinnost 81 procent. Novinářům to v pondělí řekl vakcinolog Roman Chlíbek. Ministerstvo nyní připravuje metodiku pro očkování touto vakcínou, která bude interval doporučovat. Vydat by ji mělo tento týden. AstraZeneca je podle Chlíbka účinná ze 75 procent i proti britské mutaci, která se nyní v Česku šíří.
Vakcína AstraZeneca leží nevyužita a začali se jí bát i senioři. Do toho nemají kraje čím očkovat, zadrhává se distribuce. Taková je očkovací realita v České republice. Do ČR dorazilo 6. února desítky tisíc dávek vakcíny od britsko-švédské firmy, ke středečnímu dni se ale proočkovalo pouhých 2 777 dávek. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) navíc zaspal výběr distributora, dosavadní vítěz neveřejné soutěže musí čekat na konec odvolávací lhůty. To je tristní už proto, že dle vládní strategie bylo očkování AstraZenecou zcela zásadní díky její ceně a skladovatelnosti – měli s ní pracovat například praktici.
České lékárny se nebrání testování obyvatel na covid-19, některé by chtěly také očkovat. V tuto chvíli jim v tom ale brání několik překážek, od certifikace po mantinely nastavené zákonem. O změnu se již na podzim snažil poslanec ODS Marek Benda, ministerstvo zdravotnictví se ale k nápadů testovat v lékárnách nemělo. V případě testování doma není problém s odebíráním vzorků jako spíše se správným vyhodnocováním výsledků – to by měl provádět zdravotnický pracovník, který by výsledek potvrdil certifikátem a poté zanesl informaci do systému, uvedli redakci Echo24.cz oslovení zástupci lékáren.
Česká republika jedná samostatně o dodávce vakcín proti koronaviru od firmy AstraZeneca nad rámec objednávky dojednané Evropskou unií pro všechny členské státy EU. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy na základě vyjádření ministerstva zdravotnictví. Kdy a kolik dávek by mohlo dorazit, ministerstvo zatím neuvedlo. Ještě na konci ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) rezolutně tvrdil, že Česko o nákupu vakcín mimo společné smlouvy EU neuvažuje. V EU je zatím povoleno použití vakcín firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.
Nejdřív Maďarsko, nyní Srbsko. Zatímco se Česká republika potýká s nedostatkem vakcín, premiér Andrej Babiš (ANO) odletěl do zmíněných zemí „okoukat“, jak se tam očkuje. Srbsko je podle předsedy vlády na druhém místě v počtu očkovaných po Velké Británii, zde hraje ovšem důležitý fakt – očkuje se tam vakcínami, které mají ke schválení Evropskou unii ještě daleko. Evropská léková agentura (EMA) již dříve potvrdila redakci Echo24.cz, že od výrobce ruského Sputniku V neobdržela žádnou žádost o registraci.
Česká republika nezvažuje, že by užívala ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V dříve, než ji schválí evropské orgány. Mohla by se nicméně předzásobit a získat náskok pro případ, kdyby Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) své doporučení vydala. Před středečním odletem do Srbska to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Maďarské úřady daly na konci minulého týdne souhlas k použití ruské vakcíny Sputnik V, země tak začne vakcinaci touto látkou ještě před tím, než své doporučení vydá EMA
Přestože prvních 19 200 vakcín od firmy AstraZeneca dorazily do Česka již v sobotu ráno, ministerstvo zdravotnictví naplánovalo jejich distribuci až na pondělí. Kvůli několikadennímu zpoždění distribuce tolik očekávaných očkovacích látek se na ministerstvo snesla vlna kritiky. „Vakcíny se musí vždy před distribucí prohlédnout,“ bránil se úřad Jana Blatného (za ANO) na Twitteru.
Přirovnávání vakcín ke zboží na polici supermarketu je snad tím nejhloupějším rétorickým trikem posledních dnů. Má tu výhodu, že je to způsob, jak si trochu plivnout na země, jež mají s očkováním úspěch. Jiří Hlavenka napsal minulý týden na Facebooku, že Izrael „předběhl ve frontě na banány“. Prý „přivezli kamion banánů, pro každého pět kilo, víc jich není. Izrael šel zadem, uplatil řidiče a vyložil si půl kamionu jenom pro sebe.
Švýcarsko odmítlo schválit k užívání vakcínu společnosti AstraZeneca. Příslušné orgány uvedly, že jim výrobce farmaceutik neposkytl dostatečná data, podle nichž mohou rozhodnout. Vyžadují tak výsledky dalších studií a klinických testů. Mnohé evropské země zase doporučují podávat přípravek jen lidem pod určitou věkovou hranicí. O rozhodnutí ve Švýcarsku informují místní média.
Pro některé nebezpečná alternativa, pro jiné nadějný způsob, jak vyrovnat nedostatek vakcín. Ruská očkovací látka Sputnik V spustila divokou debatu na odborné i politické rovině. Ačkoliv ji Evropská unie ještě neschválila, na národní úrovni dostala zelenou v Maďarsku, které již obdrželo první dodávky. O podobném kroku přemýšlí i Německo, Polsko a Česká republika, země si ale na objednávku bez požehnání Evropské lékové agentury (EMA) a dat z finálních klinických testů netroufly. Studie zveřejněná odborných časopisem Lancet přinesla nadějné výsledky – účinnost ruské vakcíny v posledních fázích testů dosáhla 91,6 procent.
