Sasko, Bavorsko a Durynsko posílají do těžce zkoušených západních Čech rychlotesty a především tisíce dávek vakcíny AstraZeneca. Je to sousedské gesto v tom nejlepším slova smyslu, nadto doprovázené přátelskými slovy: předseda bavorské vlády Markus Söder označil Čechy za srdce Evropy (spolu s Bavorskem a Saskem), které musí dobře bít.

Na německých internetových fórech čtenář přirozeně narazí na kritiku ve stylu: Češi se na rozdíl od nás v karanténě nechovali disciplinovaně, a teď je za to ještě odměňujeme. Na pozadí takové kritiky často bliká zklamání pisatele z toho, že ohlášené uvolňování u nich v Německu jde mnohem váhavěji, než by dovoloval tamní stupeň nákazy. Ale ani tito pisatelé jako kdyby nebrali v potaz, že štědrost našich sousedů s oxfordskou vakcínou má i jeden prozaický důvod. Německo patří k těm evropským zemím, které si z AstraZeneky uhnaly regulérní strach, mají velké nespotřebované přebytky, a na rozdíl od České republiky za tím není skandální neschopnost vlády zajistit distribuci.

Hluboko v lednu německý deník Handeslblatt zpochybnil účinnost AstraZeneky pro starší ročníky. Vrchní orgán pro řízení německého boje s epidemií, Institut Roberta Kocha, se usnesl, že AstraZeneca se nebude očkovat lidem 65+. Ozvěnou toho byla na konci ledna, paradoxně v den, kdy se očekávalo schválení oxfordské vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že pro lidi 65+, možná dokonce 60+, je Astra „víceméně neúčinná“. EMA mezitím vakcínu schválila, a to pro všechny věkové skupiny. Přesto Macronova kolegyně z Berlína, Angela Merkelová, ještě minulý týden v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine sdělila, že ona sama se Astrou očkovat nenechá, poněvadž jí je 66 roků, čili takříkajíc vyrostla z věkové skupiny, pro niž je Astra vhodná. Náš Miloš Zeman, který teď v neděli na CNN Prima News vynesl nad Astru ruský Sputnik (a ovšem americký Pfizer), je ozvěnou této ozvěny. Podle některých analýz až polovina Evropské unie nasazení Astry tím či oním způsobem omezila.

Bylo by tedy dobré, kdyby toho české úřady rychle využily a Astru sháněly všude, kde se dá, než se roznese, co 1. března publikoval Anglický státní zdravotní ústav (Public Health England). Jeho předběžná studie má pro nás samé dobré zprávy. Astra je stejně jako Pfizer vysoce účinná i u starých lidí, výslovně se v ní uvádí, že u lidí nad 70 let prudce snižuje riziko nákazy. Za druhé – a tady by stratégové českého očkovacího programu měli zpozornět ještě víc – ze studie vyplývá, že pravděpodobnost hospitalizace (tedy středně těžkého a těžkého průběhu) klesá o 80 procent už po první dávce. Dostatečná imunita prý vzniká v průměru za tři až čtyři týdny, tedy v době, kdy se ve státech EU očkovaní lidé chystají na druhou dávku. To by znamenalo, že druhá dávka tak rychle je, ne-li nadbytečná, pak v dané situaci něco jako zbytečný luxus. Znamenalo by to, že naší vakcinační strategií sledujeme bezpečnost pro bezpečnost, kterou by v klidu bylo možné dohnat později. Tedy až bude první dávkou naočkováno co nejvíc rizikových občanů.

Rozumně vedený stát by na základě takových zpráv přehodnotil svou vakcinační strategii v běhu, co nejdřív. Dosud se místo toho zabývá terorizováním milionů zdravých lidí, jimž se snaží znemožnit a znepříjemnit pohyb na čerstvém vzduchu.