Tag: Západ

Články k tagu

Svolení útočit na Rusko válku nezmění. Ukrajincům získá ale čas a lepší pozici pro jednání

Od začátku války na Ukrajině uplynulo včera tisíc dní. Symbolicky ve stejný den Ukrajinci poprvé použili americké rakety ATACMS s dosahem až 300 kilometrů proti cílům v Rusku – podle dostupných informací zasáhly sklady munice v ruské Brjanské oblasti. Použití speciálního typu munice pro raketomety HIMARS dovolil dosluhující americký prezident Joe Biden. Ve stejnou dobu zase ruský prezident Vladimir Putin přijal aktualizovanou jadernou doktrínu a ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval západní státy, aby si ji pročetly.

Přichází nová generace, která nerozumí Evropě

Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.

Nová doktrína dovoluje Rusku jadernou odvetu za napadení konvenčními raketami

Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování. Ta oproti minulosti výrazně snížila práh, kdy si Rusko vyhrazuje možnost použití jaderných zbraní. A to i například proti státům, které podporují agresi vůči němu. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP.

„Radikální změna konfliktu.“ Moskva pohrozila reakcí za použití západních střel v Rusku

Pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle tiskových agentur to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva již třetím rokem pokračuje v agresi na Ukrajině, která chce střely využívat k obraně proti ruské ofenzivě. Rozhodnutí USA podpořilo například Polsko či Litva. Naopak Slovensko, Maďarsko či Itálie je kritizovaly.

Západ by měl jednat, aby se vyhnul ničení ukrajinské populace, tvrdí Šojgu

Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul "ničení ukrajinské populace", prohlásil podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.

Írán čeká na svého Gorbačova

Od začátku října, kdy Írán vypálil na Izrael zhruba 200 balistických raket, se čeká na slibovanou izraelskou odpověď. Jde o poslední kolo dlouhé izraelsko-íránské války, většinou vedené skrytě, ale nyní stále víc veřejně. O důvodech íránsko-izraelského nepřátelství, ale také o budoucnosti íránského režimu a náladách v íránské společnosti hovoříme s íránsko-americkým historikem a novinářem Arashem Azizim.

Rusko bude do roku 2030 připraveno k útoku na Západ, varuje šéf německé tajné služby

Německé bezpečnostní složky upozorňují na rostoucí hrozbu, kterou představuje Rusko pro západní svět, a zvláště pro Německo. Podle prezidenta Spolkové zpravodajské služby (BND), Bruna Kahla, může Rusko již brzy zahájit přímý vojenský útok na NATO. „Nejpozději do konce této dekády budou ruské síly schopny provést útok na NATO,“ varoval Kahl během slyšení před parlamentním kontrolním výborem Spolkového sněmu, jak cituje Bild.de.

Údery v ruském týlu? Povolení je na spojencích, řekl Zelenskému nový šéf NATO

Povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Ukrajině k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Potvrdil to ve čtvrtek v Londýně po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících v jejím boji proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Ukrajina jako Západní Německo? První obrysy konce ukrajinského konfliktu podle Stoltenberga

V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví.

Václav Klaus, Javier Milei a Jordan Peterson podpořili „Deklaraci o Západní civilizaci“

Liberální institut publikoval "Deklaraci o Západní civilizaci", která by měla obhájit a posílit základy moderní společnosti. Mezi patrony a podporovateli deklarace je i bývalý český prezident Václav Klaus, argentinský prezident Javier Milei a psychoterapeut Jordan Peterson. Deklarace vyzývá k návratu k principům utvářejícím moderní společnost a varuje před aktuálním směřováním Západu, které je ohrožováno silnými ideologickými a politickými proudy. Kompletní deklarační text si můžete přečíst zde.

„Situace nám neumožňuje politickou korektnost.“ Pavel před Vojenským výborem NATO

Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to v sobotu řekl v projevu při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. "Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem," řekl prezident.

„NATO s námi povede přímou válku,“ hrozí Rusko v OSN. Ve hře je konec omezení pro rakety Kyjeva

Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.

Danuše posílá Wunderwaffen

Synchronně se udály dvě věci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal v Itálii na bezpečnostní konferenci o svolení používat střely dlouhého doletu proti cílům umístěným hlouběji v Rusku. A současně část Evropského parlamentu adresovala žádost dosluhujícímu reprezentantovi EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi apel, aby zajistil, že Ukrajinci budou zbraně dodávané západními dárci moci používat bez omezení. Dva ze tří iniciátorů apelu jsou Češi, Danuše Nerudová a Jan Farský. Jsou to prozíraví politici, nebo iniciativní naivkové? Znění dopisu naznačuje přinejmenším to, že autoři nejsou schopni vnímat realitu na bitevním poli.

Zrušme omezení na použití zbraní dodávaných Ukrajině, píší Farský a Nerudová Borrellovi

Europoslanci hnutí STAN Jan Farský a Danuše Nerudová sepsali dopis pro šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella s výzvou ke zrušení omezení na použití zbraní dodávaných Ukrajině. K iniciativě se podle Farského zatím připojilo zhruba 60 europoslanců. Chceme zvýšit tlak na členské státy, aby zrušily toto nesmyslné omezování, uvedl Farský. Zrušení současných restrikcí podpořili v květnu zákonodárci 24 států NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg.

Ukrajincům se nedaří zpomalit dramatický ruský postup. Zelenskyj požádá Západ o další zbraně

Oficiální ruské kanály hlásí další postup v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Konkrétně dnes Moskva ohlásila dobytí východoukrajinské vesnice Zavitne v Doněcké oblasti. Moskva rovněž tvrdí, že Ukrajina za den přišla až o 530 vojáků a dva tanky. Už ve středu Rusko oznámilo, že ovládlo také východoukrajinské obce Karlivka a Prečystivka. O tom, že je pro Ukrajince situace patrně dramatická svědčí i to, že prezident Zelenskyj plánuje v pátek požádat spojence o další zbraně, především o ty dalekonosné.

Rusko upravuje jadernou doktrínu. „Nedávejte zbraně dlouhého doletu. Odpovíme!“

Rusko varuje západní spojence, aby neposkytovali Ukrajině zbraně dlouhého doletu a nepovolovali jejich použití na ruském území. Rusko začalo upravovat vlastní jadernou doktrínu kvůli "legitimním bezpečnostním zájmům" Moskvy, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Spojené státy jsou hlavním strůjcem vyvolávání napětí, ničí bezpečnostní architekturu v Evropě a pomáhají k eskalaci války na Ukrajině," řekl mluvčí podle zpravodajského serveru Reuters.

Rjabkov: Rusko kvůli Západu mění jadernou doktrínu. Práce jsou ve finální fázi

Rusko změní svou jadernou doktrínu na základě analýzy nedávných konfliktů a akcí Západu v souvislosti se tzv. speciální vojenskou operací (SVO), jak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu. Agentuře TASS to řekl náměstek ministra zahraničí Ruské federace Sergej Rjabkov. O změně doktríny hovořil již dříve, nyní upřesnil, že dokument je před dokončením. Stále ale není jasné k jaké změně Rusko přistoupí.

Moskva se zlobí. Ukrajina prý použila při zničení mostu přes Sejm západní rakety

Ukrajina použila při zničení mostu přes řeku Sejm v západoruské Kurské oblasti západní rakety, pravděpodobně americké mobilní dělostřelecké systémy HIMARS. Uvedla to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, aniž by předložila důkazy. Při útoku byli podle ní zabiti dobrovolníci pomáhající při evakuaci místních obyvatel. "Kurská oblast byla poprvé zasažena z raketometů západní výroby, pravděpodobně z amerických HIMARS," napsala Zacharovová.

Konec bipolárního světa

Vzpomínám si na setkávání „naživo“ se západní kulturou na FF UK v šedesátých letech, třeba na návštěvu Johna Steinbecka a Edwarda Albeeho, autora hry Who is afraid of Virginia Woolf, tehdy, v roce 1963, nepříliš známého, slavný film s Burtonem a Taylorovou ještě nebyl natočen. Besedoval s námi také Kirk Douglas, z československé filmové tvorby toho mnoho neznal, ale mluvil s obdivem o filmu Obchod na korze, který v roce 1966 dostal Oscara. Někteří studenti z publika se mu snažili vysvětlit, že ten film „přehnaně kritizuje“ Slovensko, což muselo vyvolávat groteskní pocity v umělci zvyklém považovat radikální kritiku své vlasti za intelektuální ctnost.

Putinův poradce obvinil NATO a Západ z přímého zapojení do plánování operace v Kurské oblasti

Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Alespoň podle bývalého tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Ten NATO a Západ obvinil v rozhovoru s listem Izvestija. Prohlášení Spojených států o tom, že se na ukrajinském vpádu na ruské území nijak nepodílely, nejsou podle Patruševa pravdivá. "Operace v Kurské oblasti byla plánovaná také za účasti NATO a západních tajných služeb," řekl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady.

Západní lídři odrazují Írán od útoku na Izrael. „Musíme utnout spirálu násilí“

Německý kancléř Olaf Scholz a britský premiér Keir Starmer v pondělních samostatných telefonických rozhovorech vyzvali nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, aby zabránil další vojenské eskalaci na Blízkém východě. O zmírnění napětí na Blízkém východě a také příměří v Pásmu Gazy s evropskými lídry hovořil i americký prezident Joe Biden, uvedly tiskové agentury. Írán opakovaně tvrdí, že musí potrestat Izrael za útok, který v Teheránu 31. července zabil šéfa politického křídla teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníju.

Západ schválil ukrajinský útok na ruskou Kurskou oblast, píše Politico

Ukrajinská ofenziva v Kurské oblasti dostala zelenou od spojenců včetně Německa a USA, píše evropské vydání webu Politico. Německo a další západní spojenci Ukrajiny se dosud zdráhali povolit Ukrajině zasáhnout Rusko, ale nejnovější ofenziva v Kurské oblasti může změnit jejich politiku, interpretuje vývoj ruská státní agentura TASS. Tentokrát však z Berlína v souvislosti s vpádem do Ruska nebliká žádná červená kontrolka.

Nepřijatelné, říká Žovka. Belgie dodá Ukrajincům stíhačky F-16 do konce roku 2028

Belgie slíbila dodat Ukrajině 30 letadel F-16, ale harmonogramy dodávek jsou dlouhodobé, a dále se prodlužují. Těchto 30 stíhaček bude podle Belgičanů poskytnuto Kyjevu do konce roku 2028. "To je pro Ukrajinu nepřijatelné," komentoval situaci zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva v Radiu Svobodná Evropa. Zpožďují se i letošní dodávky těchto letadel. Podle agentury Bloomberg letos v létě Ukrajina konečně obdrží stíhačky F-16, ale v mnohem menším počtu, než se očekávalo. Zřej

Je ještě Evropa domovem kultury?

Západ se připravuje na boj s nepřáteli „našich nejvyšších hodnot“, to vyžaduje další nukleární zbrojení – čtu v novinách: USA a Velká Británie se zavázaly poskytnout NATO své jaderné odstrašující prostředky, zatímco ostatní evropští spojenci nesou břemeno odpovědnosti tím, že investují do systémů k jejich odpálení ze svého území. USA mají vždy nasazených zhruba 1700 z 3700 jaderných zbraní, zatímco Britové 40 z 225. Po konci komunismu měl nastat „postdějinný“ čas už jen mírových updatů liberálně-demokratického řádu, tvrdil americký filozof Francis Fukuyama. Jenže i dějiny jsou divadlo.

Je těžké být dnes na Západě Židem

Mezi „trvalky“ soudobé veřejné debaty patří i spory o to, kde končí „antisionismus“ nebo legitimní kritika Izraele a začíná antisemitismus. Už to, že se taková debata vůbec vede, je svým způsobem příznačné. V té části západní veřejnosti, která je vůči citům národnostních nebo rasových menšin vnímavá a někdy až přecitlivělá, přece platí, že vnímá-li příslušník menšiny nějaká slova či chování jako rasistické, tak to rasistické prostě je (aspoň většinou). Pro Židy ale tohle pravidlo zjevně neplatí, pokud někdo na obvinění z antisemitismu reaguje slovy „nejsem antisemita“, je to přijímáno jako dostatečné vysvětlení

Hrozí jaderná zkáza. Přestaňme se chovat jako děti

Stále častěji se mluví o riziku třetí světové války, v niž by mohl přerůst rusko-ukrajinský (a americký) konflikt. Asi nejznámější hlas, který dnes na Západě varuje před jaderným armagedonem, patří Jeffreymu Sachsovi. Americký profesor ekonomie se 35 let pohybuje mezi akademickou sférou, diplomacií a mezinárodní politikou, velkou měrou ve východní a střední Evropě. Ostatně jeho manželka pochází z Prahy.

Kubánská krize, nové vydání

Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?

Ukrajina po povolení používá americké zbraně za hranicemi a brzdí ruský postup

Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP. Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem.

Ukrajinci budou mít některé F-16 na západních základnách, přiznal velitel letectva Holubcov

Ukrajina si možná ponechá některé ze stíhaček F-16, které obdrží od západních spojenců, na základnách v zahraničí, aby je ochránila před ruskými údery. Řekl to velitel ukrajinského letectva Serhij Holubcov v rozhovoru pro radio Svobodná evropa. Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko se zavázaly poskytnout Ukrajině více než 60 stíhaček F-16, které jí pomohou odrazit ruské útoky. Většina ale nebude dodána tento rok. Letos se počítá spíše jen s malým počtem letounů.