Pro uznávání protilátek proti covidu-19 jako dokladu o bezinfekčnosti není dost důkazů. Není jasné, jak vysokou hladinu člověk musí mít a zda by ho chránily i proti mutacím koronaviru. Po dnešním jednání kulatého stolu za účasti odborníků to řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Podle ní na tomto stanovisku dnes panovala shoda, uznávat se tedy i nadále nebudou.
Policie odložila šetření nákupů údajně předražených ochranných pomůcek proti covidu-19, které za nouzového stavu pořídilo ministerstvo zdravotnictví. Právu to řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Ministerstvo kupovalo respirátory i za 777 Kč za kus. Podle kriminalistů ale stát neutrpěl škodu a s ohledem na ochranu zdraví tehdy neexistovaly výhodnější alternativy.
S koronavirem se do letošního jara setkala ve skutečnosti více než polovina české populace. Nejméně třetina z nich přitom bez jakýchkoliv příznaků. Tvrdí to autoři rozsáhlé studie protilátek z Masarykovy univerzity v Brně. Stát přitom i týdny po rozsudku Nejvyššího správního soudu o diskriminaci občanů odmítá možnost uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti. Tím tak stále nutí možná i miliony lidí k opakovanému testování, ačkoliv si nemocí prošli.
Na řeckém ostrově Kréta začal ve středu platit zákaz nočního vycházení v dalším větším městě, letovisku Rethymno. Důvodem je nárůst počtu nákaz koronavirem. Informoval o tom deník Kathimerini. Řecko v pandemii zažívá třetí vlnu a v úterý se tam za den potvrdilo nejvíce nákaz od začátku dubna. Přibylo jich 4206, což je jen asi o stovku méně, než je nejvyšší denní údaj od počátku pandemie.
Technokratická řešení, kdy se rozhodování ujmou sociální inženýři a matematičtí modeláři, kteří vidí v lidech nikoli komplexní osobnosti se svou individualitou, hodnotami, emocemi, kulturou a představami, vedou do tvrdých krizí. Společnost ohrožují a rozkládají, byť mohou být vedeni vznešenými záměry. Poslední rok a půl to v přímém přenosu sledujeme u reakcí společnosti na epidemii čínského koronaviru.
O očkování třetími dávkami se může rozhodnout už příští týden. Navzdory tomu, že o jejich potřebě zatím není dostatek důkazů. Podle vládního poradce a předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka je třeba rozhodnout teď kvůli obavám z další vlny koronaviru. Řeší se však, nakolik plošná další vakcinace bude. Ponesou ji totiž na bedrech zřejmě praktici.
Ve školách bude platit povinnost nosit ochranu nosu a úst ve společných prostorách. Při výuce nebude nutná. Školy také musí izolovat žáka či studenta, který vykazuje známky infekčního onemocnění, od ostatních. Pro tyto účely ministerstvo školství doporučuje školám zřídit izolační místnost. Žáci, studenti i zaměstnanci škol se budou muset nechat na začátku září testovat, výjimku mají očkovaní a ti, kteří v posledních 180 dnech prodělali onemocnění. Pokud se žáci nenechají testovat, ani nedoloží jinak bezinfekčnost, budou muset nosit roušku i při výuce.
Snímkem z pondělního večera s „nadějemi levičáckého Twitteru”, na kterém ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová seděla v restauraci u stolu s asi deseti dalšími hosty namísto povolených tří, se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) případně bude zabývat hygiena. Na tiskové konferenci prohlásil, že opatření platí pro všechny. Maláčová to navíc schytala i na sociálních sítích, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se jí kupříkladu ironicky zeptal, jaká nařízení vlastně platí.
Koronavirová pandemie způsobuje výrazné ekonomické potíže na celém světě. Už se ale netýkají jen oblasti automobilového průmyslu a trhu s domácími spotřebiči, kde chybí čipy, ale i obuvnictví, které zažívá v posledních týdnech výrazné komplikace. Na vině je zejména špatná epidemická situace ve Vietnamu, kde se nacházejí významné obuvnické továrny světových výrobců, jež ve velkém zásobují evropský trh nebo americký trh.
Takzvaná mapa cestovatele, která má pomoci Čechům zorientovat se při návratu do vlasti, sice dále v závislosti na vývoji koronavirové epidemie mění barvy, postupem času se ale stále více ukazuje, že semafor už víceméně postrádá smysl. Kdo se nechal očkovat, musí před vstupem do tuzemska myslet jen na vyplnění příjezdového formuláře. Informace o testování či případné karanténě si tak musejí zjišťovat už jen ti, kteří vakcínu doposud odmítali nebo jim ji ze zdravotních důvodů lékaři nedoporučují.
Části vysokoškolských studentů by se mohlo na podzim značně prodražit bydlení na kolejích. Z ministerstev školství a zdravotnictví totiž přichází další tlak na očkování mladších ročníků. Resorty podle univerzit počítají s tím, že kdo nebude plně naočkovaný či po prodělání nemoci, bude se muset pro pobyt na kolejích testovat. V té době už přitom nemají pojišťovny testy proplácet, při současných cenách testů by si tak studenti mohli připlatit i přes dva či tři tisíce korun měsíčně.
K nevěrohodnosti velkých médií, která podle jednoho reprezentativního šetření z loňska nejsou schopna oslovit třetinu a možná víc české populace, jistě mohou přispívat slavné řetězové e-maily mezi důchodci, něco přímo dodá i dezinformační scéna. Ale velkou část práce proti sobě ta velká média odvedou sama. Poslední rok a půl je to hlavně zvláštní druh apokalyptického zpravodajství o covidu,
S pronikáním agresivnější indické delta mutace i mezi již plně očkované přichází zpochybnění myšlenky tzv. kolektivní imunity. Ta je přitom od počátku očkovací kampaně kýženým cílem, který má při určitém procentu proočkovanosti umožnit návrat k normálnímu životu. Podle šéfa výzkumu vakcíny proti covidu-19 na Oxfordské univerzitě Andrewa Pollarda totiž v takové situaci kolektivní imunity již nelze dosáhnout.
I když severský Island hlásí proočkovanost 75 %, potýká se nyní se čtvrtou vlnou vlnou koronavirové nákazy. Jak upozorňuje deník High North News, většina lidí, kteří byli očkováni, a přesto onemocněli, dostala vakcínu Janssen od společnosti Johnson & Johnson. Hlavní islandský epidemiolog Thorolfur Gudnason však nyní přiznává, že očkování nepřineslo kýžený efekt v podobě kolektivní imunity, v jaký lidé doufali.
Vědecká komunita se čím dál tím více připouští, že virus covid-19 se rozšířil do světa z laboratoře ve Wuchanu. Za pravděpodobnou tuto hypotézu nyní označil jeden z nejpovolanějších, činitel WHO Peter Ben Embarek. Tento dánský vědec vedl tým WHO, který prováděl šetření přímo ve Wuchanu. Podle jeho názoru je pravděpodobné, že se virus na člověka přenesl při laboratorním zkoumání netopýrů v laboratoři.
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek se opřel do dětské lékařky z Přeštic Anny Urbanové, která odmítá očkovat děti od 12 let vakcínami proti koronaviru. proti svému svědomí. Pediatrička uvedla, že nehodlá nést následky za možné nežádoucí účinky a tvrdí, že lidem naočkovaným vakcínami hrozí možné nežádoucí následky a také postižení plodnosti. Vakcinolog Chlíbek lékařku obvinil ze šíření falešných zpráv.
Dánsko od soboty ruší poslední povinnost nošení roušek kvůli covidové pandemii. Lidé už je nebudou muset mít na ústech a nose ani v prostředcích veřejné dopravy, oznámilo v pátek dánské ministerstvo dopravy. Umožňuje to podle něj i značná proočkovanost populace severské země, která má přibližně 5,8 milionu obyvatel. Dánsko patří k nejlépe proočkovaným státům EU, v této statistice mu patří 6. místo. Začátkem tohoto týdne dostalo alespoň první dávku vakcíny 73,3 % obyvatel.
Američtí regulátoři dnes schválili podání třetí posilující dávky vakcíny proti covidu-19 osobám po transplantaci a dalším lidem s vážně oslabenou imunitou. Všichni ostatní, kteří byli plně naočkováni, v tuto chvíli třetí dávku vakcíny potřebovat nebudou, uvedl americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Oznámení FDA zpřístupní třetí dávku vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna milionům Američanů, kteří mají sníženou imunitu, například v důsledku transplantace, určitých druhů rakovin či dalších nemocí.
Ochota Čechů k očkování proti covidu-19 se blíží ke svým limitům, alespoň podle posledních průzkumů. Opadající zájem ukazují i statistiky, kdy v posledních týdnech rapidně ubývá podání prvních dávek. Menší zájem stále panuje mezi mladšími ročníky, zatímco na ně však vláda tlačí a míří kampaň, stále zůstávají i statisíce nenaočkovaných mezi rizikovými ročníky. Mohou mezi nimi ale být i lidé, kterým vakcinaci nedoporučují lékaři vzhledem k jejich zdravotnímu stavu.
Soudkyně Krajského soudu v Plzni byla obviněna ze šíření nemoci covid-19. Měla se provinit tím, že v únoru po nařízené karanténě nastoupila do práce, ačkoliv měla rýmu. Žena obvinění odmítá. Na případ upozornil deník Právo. Obvinění potvrdila samotná soudkyně, která se hájí, že se ničeho trestného nedopustila. „Nic jsem neporušila. Nikoho jsem nenakazila, nikdo kvůli mně neumřel. Postup policie mě překvapil, budu se bránit,“ řekla deníku 44letá žena, která podá proti zahájení trestního stíhání stížnost.
Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vyšetřoval v prvních šesti měsících letošního roku rekordní počet incidentů, při nichž se neukáznění cestující dostali do potyčky s personálem v letadle. FAA se zabývala více než 600 případy, což je dvakrát více než v předchozích dvou letech dohromady. „Je to nejhorší, co kdy bylo. Všichni jsou po pandemii úplně vystresovaní,“ řekla Taylor Garlandová z asociace letušek a stevardů.
Dnešní komentář berte jako preview, je pravděpodobné, že se někdy objeví v delší verzi v týdeníku se šťavnatějšími detaily. Bude taktéž o něco osobnější, takže si dovolím psát v první osobě. Vzhledem k tomu, že se svým anglofilstvím nijak netajím, nebude pro čtenáře překvapením, že jakmile to bylo možné, rozhodl jsem se vydat se do Británie. V době covidové to znamená překonání mnoha překážek.
Cestování komplikují přes léto stále trvající restrikce, vláda se i přes stabilní situaci obává zatažení nových mutací ze zahraničí a přitvrdila tak v kontrolách. Pracovníci hygieny či policisté si tak na „hříšníky“ mohou vyšlápnout nejen doma, ale i skrze telefonické hovory či při silničních kontrolách. Za porušení platných nařízení přitom hrozí vysoké pokuty, které jdou od tisíců až ke třem milionům. Hygienická stanice ve středočeském kraji od června provedla přes dva tisíce kontrol.
V Česku rostou obavy z dalšího lockdownu, který by měl dalekosáhlé dopady do podnikání a životů lidí v zemi. Projevuje se to například v chování organizátorů společenských akcí, ale i jejich sponzorů či návštěvníků. Nejistotu přináší i pohled do zahraničí, v některých zemích přichází opětovné zpřísňování i uvažování o dalším uzavírání ekonomiky či snižování důvěry v její podzimní výkon. Další lockdown plně nevylučuje například ani značně proočkovaný Izrael nebo sousední Německo.
Český olympijský výbor (ČOV) je ochoten jednat o odškodném kvůli leteckému speciálu na olympijské hry do Tokia, po němž měli postupně čtyři sportovci a další dva členové české výpravy pozitivní testy na koronavirus. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda ČOV Jiří Kejval. Bude ale záležet na tom, zda to umožní podmínky smluv, které olympijský výbor uzavřel se sportovci a sportovními svazy. K odškodnění sportovců v úterý vyzval ČOV předseda České unie sportu Miroslav Jansta.
Německo od 11. října nebude až na výjimky nabízet bezplatné testy na koronavirus. Dnes se na tom dohodla kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí. Kancléřka na tiskové konferenci rovněž oznámila, že při týdenním průměru nad 35 nových případů koronaviru na 100 000 obyvatel nebude již tento měsíc možné posedět v interiérech restaurací či navštívit kadeřnictví. Německo tak značně zvyšuje tlak na to, aby se lidé nechali očkovat proti nemoci covid-19.
Bez očkování nesmí do práce. Stát ani zaměstnavatel zdravotníkům, hasičům a dalším profesím, u kterých vyžaduje očkování, nenahradí mzdu za dobu, dokud nebudou plně očkovaní. Dokonce nemohou ani počítat s jinou státní finanční podporou. Tvrdý francouzský covidový zákon tak znevýhodňuje dosud neočkované, informuje deník Le Parisien. Proti novému zákonu se konaly ve Francii v minulých týdnech rozsáhlé protesty po celé zemi.
Cestovní ruch se po tvrdém úderu od koronavirové krize stále vzpamatovává. Patrné to je hned na první pohled ve velkých městech, kde se zavírají hotely a jindy lidmi zaplněná místa zejí prázdnotou. Nic na tom nemění ani na první pohled optimistická čísla Českého statistického úřadu, podle kterého došlo k meziročnímu nárůstu hostů v ubytovacích zařízeních o 51,3 procenta. Chybí totiž zahraniční turisté, kterých je takový nedostatek, že obsazenost tuzemských hotelů je nejnižší v Evropě.
Olympiáda v Japonsku byla zvláštní jak tím, že se konala o rok později, než by napovídalo vročení 2020, ale i hygienickými podmínkami a prolínáním různých civilizačních trendů do her. O rekapitulaci Tokia jsme v Salonu Týdeníku Echo požádali olympijské veterány, koulařku Helenu Fibingerovou, mistryni světa z roku 1983, a vodního slalomáře Lukáše Pollerta, olympijského vítěze z roku 1992. Zarámování do dějin obstarával profesor historie z pražské VŠE Martin Kovář, autor knih o olympiádách v Londýně.
Ve francouzských barech, kinech, nemocnicích a vlacích se od pondělí vyžadují takzvané zdravotnické pasy, které mají podobu QR kódu a mají prokázat, že jejich držitel nemá covid-19. Na některých místech se ale pasy v pondělí ještě striktně nekontrolovaly a podobně to podle vlády bude po celý první týden, informuje agentura AFP. Avšak zveřejněná videa ukazují, že policie hned začala s kontrolou toho, kdo do podniků smí. Některé restaurace pak zejí prázdnotou.
