Václav Cílek - Autor je geolog a klimatolog

/

Pracuje v Geologickém ústavu AV ČR, zabývá se vývojem krajiny, klimatem, životním prostředím a proměnami světa. Učí či učil na českých i zahraničních univerzitách. Publikoval desítky studií, ale i knihy pro širší veřejnost (Krajiny vnitřní a vnější, Dýchat s ptáky, Kameny domova  a další). Spolupracoval na asi stovce dokumentárních filmů i řadě uměleckých výstav. Je ženatý, má dvě dcery, žije a pracuje v Praze a na cestách.

Články autora

Stručná historie chudoby

Společenské a ekonomické procesy, které se odehrávají v USA a v západní Evropě často v mírnější formě a s několikaletým zpožděním, přicházejí i k nám. Mám na mysli například rostoucí násilí na školách, pochody proti etnickým menšinám, možnost snadných půjček a celou řadu ekonomických a obchodních praktik.

Emigrace v Evropě a její bezpečnostní rizika

Současná podoba imigrace je zdrojem potíží. Emigrace z cizích států (pod pojmem cizí stát zde rozumím mimoevropský) již dnes vede k destabilizaci některých evropských měst a oblastí a do budoucnosti bude představovat jedno z velkých vnitřních evropských rizik. Množství emigrantů se v posledních několika letech zvyšuje a k jejich proudu přispívá syrský, libyjský a irácký konflikt.

Na zlatém vrcholu

Rada nejhodnotnější světové firmy specializující se na těžbu zlata – Goldcorp – počátkem září prohlásila, že v příštím roce dosáhneme globálního vrcholu těžby zlata. Goldcorp má na akciovém trhu v Torontu cenu 23 miliard dolarů, takže cokoliv prohlásí, je nutné brát vážně.

Lidská historie uhlí

Na historii, současnost a budoucnost světa je možné pohlížet očima bitev a významných politiků, ale také pomocí historie mentalit či technických vynálezů. V poslední době se soustřeďuji na vidění světa pomocí komodit, jako je měď či obilí. Vycházím z toho, že lidí přibývá, nároky se zvyšují a planeta přestává stačit. Samotným základem změn, které pak politici či armády různě interpretují, jsou toky energií, vody, potravin a kovů.

Pero je mocnější než klávesnice

Ve Švédsku a v několika dalších evropských a asijských státech se vede diskuse, zda se v budoucnosti vůbec na základních školách bude vyučovat rukopisné psaní, protože používání různých typů klávesnic je rychlejší a efektivnější. Poněkud zlenivělí studenti by to uvítali a ani moderně uvažující rodiče nejsou proti tomu. Jenže se zdá, že situace vůbec není tak jednoznačná a že rukopis má řadu původně neočekávaných významů, i když zejména u mladší generace jeho obliba ustupuje.

Novější články