Nesmyslné zákazy, nezdůvodňování opatření a také neustálá ignorace. To jsou důvody, proč komunisté už nechtějí vládě odsouhlasit prodloužení nouzového stavu. Na jeho vyhlášení jsou závislé některé tvrdé restrikce nebo také snadnější prosazování zákonů proti šíření koronaviru. Komunistům totiž podle vyjádření pro Echo24 už došla trpělivost s tím, jak v boji proti koronaviru vládne jen jeden člověk místo řady odborníků.
Dva koaliční bloky ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN a Piráti tvrdě odmítají spekulace o svém možném rozpadu. Jednání o programu jsou prý už v takové fázi, že to nepřichází v úvahu. Možný rozpad koalic přiživil Ústavní soud, který zrušil aditivní kvóra na koalice, takže pravicový blok tří stran nemusí povinně přesáhnout 15procentní hranici. Objevuje se však kritika, kdy pro větší strany nedává již koalice smysl.
Kvóty na české potraviny jsou nelogické, narušují soutěžní prostředí a z Evropské unie nás čeká pouze finanční sankce. Tvrdí to předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, který dopisem varuje senátory před přijetím tvrdé regulace trhu. Senát totiž návrh na povinné kvóty bude projednávat a s největší pravděpodobností je smete ze stolu. Mlsna pro Echo24 také uvedl, že nikdo z poslanců se ho nesnažil kontaktovat, zda je tato regulace proti soutěžnímu právu.
Ústavní soud vyhlásil zásadní změnu, která se promítne ve volbách do Poslanecké sněmovny. Soudci totiž projednávali stížnost, která mířila na kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Ústavní soud poté ve svém nálezu zrušil část pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran.
Oblíbená hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že se z krize proinvestujeme, přestává reálně fungovat. Ukazují to data z plnění státního rozpočtu, který vykázal méně investic než v loňském lednu. Místo toho hrozivě roste měsíční obsluha státního rozpočtu, která se od loňského ledna zvýšila čtyřnásobně. Zároveň rozpočet drtí zvyšující se sociální dávky, jejichž výše se projevila až v současné době krize. Zvyšující se povinné výdaje navíc způsobují budoucí problémy pro vlády, které přijdou po současném Babišově kabinetu.
Snaha ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zrušit na dva měsíce 21 % DPH u respirátorů může vyjít naprázdno. Důvodem se totiž může stát vysoká poptávka, která se tímto krokem rozběhne. Sama ministryně tento krok totiž obhajuje tím, že je chce maximálně zpřístupnit široké veřejnosti. Přechodně zrušené DPH je také prvním krokem k tomu, aby se politici hnutí ANO spolu se sociálními demokraty uchýlili k dalšímu příspěvku pro seniory, jako tomu bylo v minulém roce u tzv. rouškovného ve výši 5 tisíc korun.
Více jak čtvrt milionu zaměstnanců žije ve velké nejistotě, zda o svou práci do měsíce nepřijdou. Důvodem totiž je, že vláda Andreje Babiše stále neprotlačila nástroj k podpoře zaměstnanosti kurzarbeit, který by nahradil současný program Antivirus. Ten je ale notifikován jen do konce února a stále tak hrozí vlna propouštění. Kurzarbeit stále leží ve sněmovně před třetím čtením a poté poputuje do Senátu, který má na jeho projednání měsíc. Čas se tak Babišovu kabinetu velmi krátí.
Ústavní soud se chystá vyhlásit zásadní změnu podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Podle informací Echo24 se totiž bude rozhodovat o ústavní stížnosti skupiny senátorů, kteří napadají kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Většina senátu ÚS se kloní k tomu, aby byly tyto dvě sporné části z dob opoziční smlouvy vymazány. Tato zpráva se šíří po soudcovských i politických kuloárech. V rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde v příštím týdnu, ji nepopřel ani předseda ÚS Pavel Rychetský.
Koronavirová krize dopadla na segment cestovního ruchu v Praze velmi tvrdě a pokud se nepodaří udržet v chodu hotely, tak bude situace velmi špatná. Pro Echo24 to řekl šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, který vládu Andreje Babiš nabádá, aby dále ubytovací zařízení podporovala. Praha navíc vychází v případě ubytování jako jedno z nejvíce poškozených měst v Evropě, kdy se obsazenost v minulém roce propadla na tristních 20,5 procenta.
Předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO) už nelze věřit ani nos mezi očima. Tvrdí to exministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra (ODS), kterému vadí, že se nevrátilo 10 miliard do rozpočtu ministerstva obrany. Ty původně totiž premiér sliboval přesunout nejpozději na začátku ledna. Dosud se tak nestalo a navrácení miliard ke všemu komplikuje podpora komunistů, ke které se teď musí Babiš znovu upínat. Podle Vondry se ukazuje, že je premiér lhář a ke všemu vydíratelný komunisty.
Vláda Andreje Babiše si nepřestává připisovat zásluhy, které jí nepatří. Naposledy se o to předseda vlády Andrej Babiš (ANO) spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) pokusili o víkendu, kdy se na sociálních sítích sdíleli s tím, že přidávají více jak čtyřem milionům zaměstnanců. Ve skutečnosti ale Babišův kabinet nikomu plošně nepřidává. Lidem jen více zbyde v peněženkách tím, že se snížila daň z příjmu a stát jim tak z vydělaných peněz méně sebere.
Jedna z největších ústavních změn vzniká v horní komoře parlamentu. Senátor a právník Zdeněk Hraba totiž chce posílit nezávislost Ústavního soudu, České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu. Senát by tak nově nemohl být přehlasován Poslaneckou sněmovnou, když půjde o změny v zákonech těchto tří institucí. Podporu má jak ve svém senátorském klubu, tak i v senátní komisi pro ústavu. Právě v expertní skupině se takováto změna probírá skoro dvacet let.
Regulace zahraničních potravin pod rouškou potravinové soběstačnosti schválená sněmovnou stále nadzvedává ze židle odborníky a také politiky. Návrh totiž nyní míří do Senátu, kde je už teď podroben tvrdé kritice. Podobně o snaze poslanců SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM hovoří i čeští potravináři nebo vinaři, kteří se obávají o svou budoucnost. Zároveň se také rozjíždějí kroky k uvalení sankcí na Českou republiku za to, že chce zamezit volnému obchodu.
I když vládní ministerstva vypisují programy pro různé segmenty poškozené koronavirem, plánované podpoře se přesto spoustě firem nedostává. U konce sil je například cestovní agentura Czech Travel Agency, která za 11 měsíců nezískala skoro žádnou pomoc. Kvůli tvrdým podmínkám dokonce ani nedosáhne na podporu uzavřeným podnikům. V otevřeném dopise zaslaném redakci Echo24 se zástupci společnosti dotazují ministra průmyslu Karla Havlíčka, proč jsou neustále opomíjeni.
Socialistický výmysl, který přinese pouze podpultové zboží a může Českou republiku uvrhnout do soudních sporů a obchodních válek. Tak kritici popisují protlačení regulace českých potravin v obchodech, podle kterého by příští rok bylo povinně v supermarketech 55 procent tuzemských potravin. Zákazníci by kromě nabídky produktů mohli počítat také s tím, že českým potravinám ubude konkurence a paradoxně se tím navýší cena zeleniny a dalších potravin.
Zákonodárci mají v současné chvíli na stolech návrh na tvrdou změnu, která by se dotkla jak obchodníků, tak hlavně zákazníků. Hnutí SPD totiž navrhuje, aby od příštího roku bylo v regálech velkých obchodů 55 procent vybraných potravin z tuzemské výroby. Každým rokem by se pak regulace navyšovala, až by v roce 2028 dosáhla 73 procent. Kritici návrh považují za návrat do socialismu a varují, že pokud zákon projde, půjde po něm tvrdě Evropská unie.
Po problémech se systémem na rezervaci očkování hlásí obtíže i systém v programu Covid-gastro. A to hned první den při svém spuštění. Formulář připravil perné chvilky pro řadu podnikatelů i daňových expertů, kteří se na sociálních sítích velmi rozhořčeně vyjadřovali směrem k ministerstvu průmyslu. To totiž spustilo nový program Covid-gastro na stejném systému jako Covid-nájemné, kde následně došlo také k přetížení. Problémy ale hlásí zájemci i v úterý.
I když ze strany státu dochází k neustálým ujišťováním, že pomoc míří ve statisícových částkách, opak je mnohdy pravdou. Nejnověji je to příklad ministra průmyslu Karla Havlíčka a premiéra Andreje Babiše, kteří na vymodelovaných příkladech uvádějí, že kdejaká restaurace může obdržet více jak čtvrt milionu korun na kompenzacích. Podle zástupců podnikatelů to ale nemá nic společného s realitou.
Nová koalice hnutí STAN a Pirátů poodkrývá karty v podobě programových tezí, se kterými půjdou do podzimních sněmovních voleb. Ty jsou obsaženy v koaliční smlouvě, se kterými oba politické subjekty souhlasí. Některé body však už nyní vzbuzují otázky, což je i příklad budoucnosti EET. Koalice se vůči elektronické evidenci tržeb nestaví tvrdě proti. Ve hře je i přepracování kontrolního nástroje Andreje Babiše, který je směrem od podnikatelů podrobován velké kritice.
Více jak 25 miliard utratil stát za to, že nechává zaměstnance doma a zakazuje jim pracovat. Tak to umožňuje program Antivirus, který využívají firmy pro své lidi, pokud nemohou vykonávat práci z důvodu nízké poptávky či uzavření provozu. Dotace za to, že lidé nepracují, však znervózňuje řadu odborníků, protože brzdí trh práce. Ten se podle všeho velmi změní a některá místa, které nyní stát platí, v brzké budoucnosti zaniknou.
Kabinet Andreje Babiše při představování restrikcí kvůli koronaviru pokaždé opakoval, že přijdou potřebné kompenzace a podpory. Jedním z nejznámějších slibů se pak stal výrok, že pomoc firmám bude činit 1,2 bilionu korun. V minulém roce se tomu ale tak nestalo a ze slíbené pomoci přiteklo 110 miliard v podobě kompenzací. Většina z celé sumy je pak ve formě úlev a odkladů plateb, které jednoho dne podnikatelé tak i tak zaplatí. Podle odborníků se pak podnikatelé masivní pomoci mohou dočkat letos, protože se blíží volby do Poslanecké sněmovny. To už ale může být pro řadu podniků pozdě.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se snaží vyvléknout z odpovědnosti za problém, kdy studenti, kteří museli povinně pracovat během nouzového stavu, museli platit daň z příjmu. Podle ní za to mohou jednotlivé kraje a proto byla nucena vyhlásit generální pardon. Finanční správa přitom na jaře minulého roku tvrdila, že se daň z příjmu platit musí. Opačně než ministryně mluví šéf resortu dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO), podle kterého to uniklo vládě.
Nová koalice složená ze stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL naráží před podzimními sněmovními volbami na první problémy. Sporem se mezi občanskými demokraty a TOP 09 stává pozice lídra v hlavním městě, která má připadnou šéfce TOP 09 Markétě Pekarové Adamové. ODS se totiž nelíbí, že její strana sedí v magistrátní koalici s Pirátem Zdeňkem Hřibem. I když se po společném pondělním jednání obě strany vyjadřovaly mírněji, spor zažehnán není. Z ODS totiž zaznívá, že TOP 09 má přijít s řešením situace.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zatím neuspěl se svou snahou více pokutovat firmy a zároveň jim vzít možnost dovolávat se odškodnění za vládní opatření. S novelou krizového zákona, která má tyto novinky zavést, se nyní vrací do PS, kde senátní odmítnutí stále mohou přehlasovat poslanci. Hamáčka v horní komoře senátoři grilovali, kdy mu například vytýkali, že se snaží uvalit na občany vyšší pokuty a na druhou stranu se mají dívat na perfektní účesy MF Aleny Schillerové (za ANO) v době, když jsou všechna kadeřnictví pro ostatní zavřená.
Klíčové hlasování o volební spolupráci mezi stranou Pirátů a hnutím STAN do podzimních sněmovních voleb vrcholí. Zatímco hnutí Víta Rakušana (STAN) již dohodu odkleplo, tak Piráti přes víkend hlasují on-line. Mezi členy strany se navíc ozývají hlasy, které varují před možným kroužkováním kandidátů, které by mohlo zvýhodnit pozici hnutí STAN. To by totiž mohlo jednoznačně získat, protože v současné době mají nejmenší poslanecký klub se šesti členy. Kromě toho je hnutí populární v regionech.
Stát v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) nikam nespěchá při úpravě státního rozpočtu. Ten byl sice před pár týdny přijat Poslaneckou sněmovnou, přesto v něm není započítaná podzimní vlna lockdownů kvůli koronaviru a také zde chybí zrušení superhrubé mzdy, které má dopad 100 miliard do veřejných rozpočtů. S úpravami se zřejmě počítá až v průběhu ledna, přičemž novela rozpočtu by měla být hotova nejdříve v březnu.
Ministryně financí Alena Schillerová vysvětluje rekordní schodek loňského státního rozpočtu ve výši 367 miliard korun investicemi a pomocí podnikům postiženým koronavirem. Slibovaná pomoc ale dorazila ve značně okleštěné míře, než jak byla původně lidem slibována. Prvotní pomoc totiž měla být podle vlády Andreje Babiše ve výši 1,2 bilionu korun, přitom reálně dorazila jen desetina z této částky. V číslech prezentovaných ministerstvem financí je pak započítán i příspěvek 5 tisíc korun pro seniory nebo zvyšování platů státním zaměstnancům.
Předseda vlády Andrej Babiš stále sní o malém a levném státě, který nebude nikoho otravovat. Sám ale činí naprostý opak, kdy za jeho působení ve vládách v posledních sedmi letech roste počet úředníků každým rokem. Nejinak tomu bude i letos, kdy se i přes koronavirovou krizi počítá s dalším nabíráním státních zaměstnanců. Od roku 2014 navíc vzrostly náklady na nově nabrané státní zaměstnace o více jak 80 miliard korun.
Od 1. ledna se v některých krajích a městech občané dočkali dražších jízdenek v městské hromadné dopravě. To je příklad krajské dopravy Ústeckého kraje, městské hromadné dopravy v Liberci nebo zdražení jízdného v Moravskoslezském kraji. V hlavním městě zatím se zatím radní do zdražování nepustili, i když v minulém roce o navýšení cen několikrát hovořili. Praha tak má už vypracované strategie, o kolik by se jízdenky a kupóny měly zdražit.
I když se z výstavby dálnic stalo jedno z hlavních témat voleb roku 2017, pro řidiče se žádný velký posun neodehrál. Hnutí ANO drží ministerstvo dopravy již více než šest let a za tu dobu žádná masivní výstavba neproběhla. V letošním roce pak resort ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) otevřel jen 21 kilometrů nových dálnic. V dalším roce resort dopravy slibuje, že bude připraveno k otevření skoro dvojnásobek nových kilometrů.
