Ministryně financí Alena Schillerová vysvětluje rekordní schodek loňského státního rozpočtu ve výši 367 miliard korun investicemi a pomocí podnikům postiženým koronavirem. Slibovaná pomoc ale dorazila ve značně okleštěné míře, než jak byla původně lidem slibována. Prvotní pomoc totiž měla být podle vlády Andreje Babiše ve výši 1,2 bilionu korun, přitom reálně dorazila jen desetina z této částky. V číslech prezentovaných ministerstvem financí je pak započítán i příspěvek 5 tisíc korun pro seniory nebo zvyšování platů státním zaměstnancům.

Kvůli příchodu pandemie koronaviru státy od jara postupně uzavíraly své ekonomiky a v některých zemí došlo i k opakovaným lockdownům. V České republice již od jarních měsíců bylo jasné, že se podniky a společnosti bez ekonomické podpory ze strany státu neobejdou.

Babišův kabinet tak připravil několik programů, které ale cílenou pomoc nepřinesly. Sám premiér opakovaně uváděl, že pomoc bude ve výši tisíc miliard. Ministryně financí pak poškozené podnikatele ujišťovala podobnou částkou. „To představuje 20,7 procenta HDP a řadí nás nejen na evropské úrovni mezi země, které do záchrany své ekonomiky uvolňují naprosto nejvíce,“ řekla Schillerová.

Zůstalo ale pouze u slibů. Konec minulého roku totiž přinesl souhrn vládní pomoci ve státním rozpočtu, který nabídl pro vládu nelichotivá čísla. Ministryně financí totiž přiznala, že pomoc dosáhla jen 283,4 miliard korun, přičemž investice měly přinést 173 miliard.

Bližší pohled na čísla ale ukazuje, že ne všechny peníze započítané v pomoci jsou skutečně pro firmy a společnosti, které by následně pomohly nakopnout českou ekonomiku. Největší položkou jsou sice kompenzační bonusy ve výši 24,4 miliardy korun. Šéfka státní kasy do čísel ale také započítala zrušení daně z nabytí nemovitostí, která měla přinést 11 miliard. Čísla také vylepšuje jednorázový příspěvek 5 tisíc korun pro seniory, který stál daňové poplatníky 15 miliard korun.

V roce 2020 jsme do ekonomiky v souvislosti s COVID uvolnili 283 miliard Kč. Jen na kompenzačním bonusu 24 miliard, na Antiviru 37 miliard a na ošetřovném 12 miliard. I proto mám radost, že jsme nakonec hospodařili s lepším výsledkem, než byl schodek plánovaný v poslední novele. pic.twitter.com/s9SVHcxiMo

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) January 5, 2021

Zástupci firem a podniků již z listopadových čísel odhadovali, že pomoc se bude místo slíbených 1200 miliard korun pohybovat reálně jen okolo 100 miliard. Hospodářská komora ve své analýze totiž uvedla, že podpora adresovaná firmám z veřejných rozpočtů dosahovala jen ve výši 14,7 miliardy korun. Daňové a pojistné úlevy pak byly ve výši 84,2 miliardy korun, přičemž se jedná jen o odklady plateb, které podnikatelé stejně jednou budou muset zaplatit.

To dokládají i čísla ministerstva financí. Odklady záloh na daních dosahovaly 35 miliard a záruky na úvěry 64,2 miliardy. I tyto částky pak stát připočítal do své celkové vynaložené pomoci, i když odklady stejně jednou podnikatelé státu vrátí.

Vynaložené peníze na investice pak cupuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Ta totiž srovnává současnou koronavirovou krizi s krizí ekonomickou, která přišla před 11 lety. „Jak se (ne)proinvestovat z krize. Ministerstvo financí se chlubí zvýšením kapitálových výdajů o 33,5 miliardy na 173 miliard. Jejich podíl na celkových výdajích ale vzrostl jen z loňských 9 procent na 9,4 procenta. V krizovém roce 2009 ale stát „proinvestoval“ 11,5 procenta svých výdajů a překonal plán. V roce 2020 naopak plánu nedostál,“ uvedla ekonomka na Twitteru.

Podílově se tak více investovalo během Topolánkovy vlády a úřednického kabinetu Jana Fischera. „Na suchých číslech Helena Horská vyvrací mýtus, jak byl loňský rozpočet „proinvestiční“. Porovnává to s investičními výdaji v době finanční krize, o kterých dnešní vláda tvrdí, že jsme „škrtili investice“. Skutečnost je taková, že naše krizové rozpočty byly proinvestiční více,“ uvedl ke srovnání Miroslav Kalousek, který byl během Topolánkovy vlády ministrem financí.