Zatímco v Německu už takzvané nízkoemisní zóny pomalu ruší, v Česku by mohly v blízké době začít vznikat první. Umožnit to má schvalovaná novela zákona o ochraně ovzduší, která nedávno prošla ve sněmovně prvním čtením. Města budou moci nastavovat vlastní pravidla pro vjezd do těchto zón a otevřít je podle svého uvážení pouze autům splňujícím modernější emisní normy, nebo jen elektromobilům.
Ceny ojetých aut začaly po dlouhé době opět mírně klesat. Zvrat nastal ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy se ceny ojetých vozů snížily oproti prvním třem měsícům roku v průměru o 2,55 procenta. Hlavní důvod zlevňování je, že si prodejci chtějí udržet v letních měsících stabilní odbyt i za cenu nižších marží. Za poklesem cen částečně stojí i stárnutí vozového parku v Česku, kdy stáří vozů dosahuje v průměru 16 let.
Nejdřív odchod otce zakladatele Jiřího Kadeřávka kvůli tomu, že se strana obrátila proti svým původním ideálům. Potom odstranění výrazného Mikuláše Ferjenčíka. A jako by pirátských vnitřních sporů nebylo dost, nakonec přišla samozvaná komunistka Jana Michailidu, která se krátce před krajskými volbami rozhodla skrze mediální kampaň vyrazit do boje s alkoholem, a oznámila lidem, že jim Piráti plánují brzy zdražit pivo a omezit jeho prodej.
První očekávané stíhačky F-16 už opanovaly ukrajinské nebe. Další dorazí do konce roku. Problém ale je, že ukrajinské letectvo bude mít brzy víc letadel než vycvičených pilotů. Do zahraniční legie proto nyní láká i cizince. Vysloužilých pilotů schopných létat s F-16 jsou po světě stovky a pozemních techniků tisíce. To je výhoda široce rozšířeného letounu. O své místo se proto přihlásila i legenda mezi americkými stíhači Dan Hampton.
Jak vysoké by měly být sociální dávky a mají na ně mít nárok i ti, kteří do systému nepřispívají? To nyní řeší v sousedním Německu i Rakousku. Země s vysokými sociálními dávkami jsou pro přistěhovalce velkým lákadlem. A také některým Rakušanům a Němcům se spíš vyplatí zůstat doma na dávkách, než chodit každý den do práce. Současný systém se ale do budoucna jeví jako neudržitelný.
Zatímco v Německu už takzvané ekologické zóny pomalu ruší, v Česku by mohly v blízké době začít vznikat první. Umožnit to má schvalovaná novela zákona o ovzduší, která nedávno prošla ve sněmovně prvním čtením. Města budou moci nastavovat vlastní pravidla pro vjezd do těchto zón a otevřít je podle svého uvážení pouze autům splňujícím modernější emisní normy, nebo jen elektromobilům.
Piráti prochází dalším vnitřním konfliktem. Svými posledními výroky o postupné regulaci alkoholu ho rozpoutala pirátská expertka na problematiku závislostí Jana Michailidu. Ta navrhuje například omezení prodeje alkoholu po desáté hodině večerní. Stranické fórum teď zvažuje, že političku vyzve, aby se do roku 2026 neucházela o žádnou veřejnou funkci. Stejně strana nedávno „zatočila“ také s Mikulášem Ferjenčíkem.
Německo možná změní současný systém rozdělování sociálních dávek. Politici z CDU a CSU kvůli stále rostoucímu počtu zahraničních příjemců státní podpory chtějí podle německého deníku Bild prosadit radikální změny, které by vedly k zavedení dvoustupňového systému sociálních dávek. To v podstatě znamená nižší dávky pro uprchlíky a vyšší dávky pro německé občany.
Krajský soud v německém Hannoveru odsoudil na doživotí účastnici nelegálního automobilového závodu v Barsinghausenu, při nemž byly před dvěma lety zabity dvě malé děti, informovala tento týden německá veřejnoprávní televize NDR. Žena i druhý odsouzený se proti rozsudku se odvolali. Soud uznal 41letou ženu vinnou z vraždy a pokusu o ni.
Mezi skutečnostmi, které odhalil policejní spis, je jedna věc, která zůstávala dodnes stranou. Pracovní život vraha z filozofické fakulty. Na pražském letišti, kde pracoval od října 2021, se kolegům často zmiňoval o své vášni ve zbraních. Minimálně jednou měl s dlouhou zbraní dokonce přijít i přímo na letiště. Jindy zase hovořil o tom, že by lidi na terminálu číslo dvě „vystřílel“. Uvědomovali si kolegové, v jakém jsou nebezpečí?
Ředitel pražské policie Petr Matějček měl tento týden skončit ve funkci. Důvodem měly být jeho opakovaně nepravdivé výroky o policejním zásahu na Filozofické fakultě UK. Žádný odchod se ale nakonec nekoná. Původní spekulace o Matějčkově plánovaném konci označil policejní prezident Martin Vondrášek za „čisté dezinformace“. Matějček nastoupil do čela pražské policie spolu s příchodem policejního prezidenta Martina Vondráška před dvěma lety v dubnu
Doufali jsme, že po více jak půl roce bude případ tohoto šíleného činu bez dalších pochybností uzavřen. Státní zastupitelství a GIBS měly dohlédnout na to, aby policie říkala pravdu. Otázky měly být zodpovězeny. Pokud existovaly fámy, měly být vyvráceny. Ale to se nestalo, píší rodiče některých studentů, kteří přišli o život při prosincovém řádění vraha na Filozofické fakultě UK.
Prezident Petr Pavel se dnes zúčastnil dvouhodinové části zasedání vlády, kde se jednalo o zajišťování obrany. Debata podle něj byla věcná, otevřená i kritická. Vláda si je podle hlavy státu vědoma všech rizik nejen spojených s bezpečnostní situací, ale i s modernizací armády a s tím, jak postupuje. Na programu byla i modernizace amerických vrtulníků, které máme dostat dorazem od Spojených států.
Matka první oběti vraha na Filozofické fakultě UK osobně konfrontovala ministra vnitra. Vít Rakušan (STAN) musel čelit otázkám kolem slabých míst policejního zásahu z 21. prosince, který sám více než půl roku obhajuje. „Jsem ráda, že jsem s ním měla možnost osobně promluvit a věřím, že odpovědi na otázky nám zajistí,“ říká Bohuslava. Ministr vnitra Vít Rakušan přijel o víkendu do jihočeského Suchdola nad Lužnicí na Den Integrovaného záchranného systému, který pořádali tamní hasiči
Stavebnictví je už tři roky v útlumu. Nejen u nás, ale i v Německu. Tam letos klesl počet nově zahájených staveb meziročně téměř o třetinu. Faktory jako růst ekonomiky a nižší úrokové sazby by mohly stavebnictví z krize zase vytáhnout. Místo dobrých zpráv se ale musí stavebníci u nás i v Německu připravovat na nové a zelenější stavební předpisy, které mají snížit emise skleníkových plynů v celé Evropské unii. Nové stavby tím ale výrazně prodraží. Kdo tvrdí něco jiného, nemluví pravdu.
Sněmovní vyšetřovací komise k zásahu na Filozofické fakultě UK má za sebou první schůzku. Vyžádala si materiály od policie a dalších složek integrovaného záchranného systému. Poslanci požádali také o jména policistů, které si budou postupně zvát k výslechům. Vzhledem k tomu, že komise chce klást důraz na operační řízení celého zásahu, má logiku, aby si pozvala nejen zasahující policisty, ale také důstojníky z pražského i středočeského operačního střediska a další funkcionáře, kteří zásah řídili.
Nespokojenost je evidentní. Vysokorychlostní železnice VRT Podřipsko může v kombinaci s hlučnou D8 některé obce severně od Prahy úplně odříznout. Aby se vymanily z budoucího zajetí dvou staveb, žádají starostové Správu železnic, aby nový vlakový koridor ukryla v některých místech aspoň do tunelů jako v Líbeznicích, kde si tehdejší starosta a dnes ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vymínil tunel za miliardy jako podmínku. Jinde ale Správa železnic z původně nabízeného řešení vycouvala.
Má jít o jeden z prvních úseků vysokorychlostní tratě v Česku. Připravovaná rychlodráha pod Řípem, po níž budou jezdit vlaky z Prahy do Drážďan, ale není jen slibným projektem blízké budoucnosti. Pro obce ve Středních Čechách bude VRT představovat čistou zátěž. Trať má navíc kopírovat souběžnou dálnici D8 z Prahy do Ústí nad Labem. V ohrožení je i symbol české národní historie Říp. Jak se hluku z dálnice a železnice ubránit? Řešení jsou tunely.
Z hlediska další podpory Ukrajiny i směřování aliance jde o naprosto zásadní jednání. Summit NATO ve Washingtonu se uskuteční už potřetí ve vypjaté atmosféře probíhající války na Ukrajině a 75 let od založení paktu. Co může třídenní jednání přinést? Ukrajina si od něj slibuje nejen další zbraně a peníze do války s Ruskem, které jistě dostane, ale také otevření dveří do aliance. Pevný časový rámec je ale za současného vývoje konfliktu nereálný.
„Aby ta událost v Klánovickém lese a na filozofické fakultě aspoň dodatečně měla trochu smysl, je nutné zjistit, co se opravdu stalo,“ říká otec jedné ze studentek Filozofické fakulty UK, která přišla při prosincovém útoku střelce na univerzitě o život. I další rodiče si pochopitelně chtějí být jistí, že všichni udělali maximum pro záchranu jejich dětí a že policie pátrání po vrahovi nepodcenila. Navíc, když se objevují závažné rozpory ve vyjádřeních zasahujících policistů a jejich vedení.
Není benzin jako benzin. Kvůli vynucenému přechodu na nový standard E10 od začátku letošního roku si čeští řidiči začali dávat větší pozor, jaké palivo do nádrží tankují. Obavy jsou namístě. Přimíchávaná biosložka totiž může starším motorům způsobit problémy. Od koroze až po popraskání a průsak některých gumových nebo plastových součástí, jako jsou těsnění nebo hadičky. A nemusí jít pouze o veterány nebo benzinové sekačky.
Celých šest měsíců trvalo pražskému oddělení vražd uzavřít spojené případy z Klánovického lesa, Hostouně na Kladensku a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čin, jaký nemá v historii obdoby, vstoupí do dějin české kriminalistiky jako nejtragičtější událost takového charakteru. Případ začínající vraždou muže a jeho dvouměsíční dcery a končící smrtí čtrnácti studentů a zaměstnanců fakulty je výjimečný i způsobem, jakým o něm policie informovala, respektive od počátku mlžila. Přijme teď odpovědnost?
Policejní hlídka už při prvním vstupu do hlavní budovy Filozofické fakulty UK hodinu a půl před střelbou pátrala po nebezpečném a ozbrojeném studentovi, věděla navíc, že je podezřelý z vraždy. Vedení policie se přitom dlouhé měsíce zaklínalo tím, že na fakultě hledali pouze možného sebevraha. Falešnou policejní verzi o sebevrahovi opakovaně obhajoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pro deník Echo24 ale prohlásil, že měl celou dobu informace pouze z veřejných zdrojů, teď po policii chce vysvětlení.
Byl střelec z filozofické fakulty „vrah vizionář“ vedený vnitřní hlasem, našeptával mu snad někdo jiný, nebo mu způsobování bolesti přinášelo zkrátka radost? Policisté do dnešního dne nemají jasno o jeho motivu. Odpovědi by mohl nabídnout účet na sociální síti Telegram vedený na Kozákovo jméno a založený ani ne dva týdny před tragickými událostmi. Jestli je účet pravý, ale policie zatím zjistit nedokázala.
Klíčovou postavou příběhu kolem střelce z filozofické fakulty v Praze byla jeho blízká kamarádka. Z policejního usnesení vyplývá, že právě ona ho dříve objednala k psychiatrovi, když začal mluvit o sebevraždě. A později obdržela také ony „děsivé zprávy“, které jí poslal krátce předtím, než vyrazil z domu 21. prosince po poledni vraždit nevinné kolegy na fakultu. O tom, že se chce „realizovat“, ji napsal už dříve, několik dní před vraždami v Klánovickém lese.
Půl roku po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedostala veřejnost odpovědi na klíčové otázky. Policii se do dnešního dne nepodařilo úspěšně rozptýlit všechny pochybnosti kolem prosincového zásahu. Otázek naopak přibývá. Se závěry vyšetřování nejsou spokojeny ani rodiny zastřelených studentů. Některé z nich zastupuje advokátka a senátorka (nestr. za Spolu) Hana Kordová Marvanová, která byla zmocněna k podání stížnosti proti policejnímu usnesení.
Necítím z vás dostatek sebereflexe. Naše děti a má dcera vám nestojí ani za omluvu. Slyším lži, to vám jde dobře. Vaše selhání není možné spravit ničím menším než vaší rezignací, řekla v emotivní řeči na závěr jednání bezpečnostního výboru sněmovny Lenka Šimůnková. Matka Elišky, která nepřežila tragickou prosincovou střelbu na filozofické fakultě v Praze, přišla do sněmovny, aby osobně konfrontovala ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška.
Bezpečnostní výbor sněmovny ve čtvrtek několik hodin řešil střelbu na Filozofické fakultě UK. A taktéž zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů k policejnímu zásahu. Vystoupila i dozorující státní zástupkyně Jana Murínová, která řekla, že pachatel netrpěl žádnou závažnou psychickou poruchu. Podle psychiatrického posudku měl navíc jasný plán už měsíce před střelbou. „Cítil se odstrčený a neužitečný, potýkal se s pocity křivdy provázenými záští. Uvařil se sám k sobě,“ uvedla státní zástupkyně.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) doporučila policii kvůli střelbě na fakultě zlepšení v pěti oblastech, řekl na ostře sledovaném bezpečnostním výboru sněmovny policejní prezident Martin Vondrášek. Do sněmovny přišli osobně i někteří z rodičů zavražděných studentů. Jednání probíhá za účasti ministra vnitra Rakušana a špiček policie. Policie případ uzavřela teprve půl roku od střelby. Původně chtěla policie vést prověřování až do poloviny září, to však státní zástupkyně odmítla.
Sněmovní bezpečnostní výbor za účasti šéfů elitních policejních útvarů a ředitele BIS Michala Koudelky za zavřenými dveřmi přes hodinu jednal o žhářském útoku na autobusové depo na pražském Proseku ze začátku června. Premiér ho dříve označil za teroristický čin iniciovaný z Ruska. Neveřejné jednání se oproti původnímu plánu protáhlo a podle všeho na něm panovala vypjatá atmosféra.
