Celých šest měsíců trvalo pražskému oddělení vražd uzavřít spojené případy z Klánovického lesa, Hostouně na Kladensku a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čin, jaký nemá v historii obdoby, vstoupí do dějin české kriminalistiky jako nejtragičtější událost takového charakteru. Případ začínající vraždou muže a jeho dvouměsíční dcery a končící smrtí čtrnácti studentů a zaměstnanců fakulty je výjimečný i způsobem, jakým o něm policie informovala, respektive od počátku mlžila. Přijme teď odpovědnost?

Odpovědi na relevantní otázky jsme měli dostat až po skončení nepochybně náročného vyšetřování. Půl roku se mlčelo. Na informování o případu vyhlásili žalobci přísné embargo. Naděje se proto upínala k ostře sledovanému jednání sněmovního bezpečnostního výboru ve čtvrtek 20. června. Přišli na něj všichni, kteří měli co vysvětlovat, včetně policejního prezidenta Martina Vondráška, šéfa pražské policie Petra Matějčka a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který policisty zbavil mlčenlivosti. Veřejnost i přítomné rodiny zavražděných napjatě a oprávněně doufaly, že policie vše vysvětlí. A dlouhé hodiny se o to taky pokoušela. Rozptýlit přetrvávající pochybnosti o zásahu na fakultě a především o neúspěšném pátrání po vrahovi ještě před jeho činem ale nedokázala.

Postup policie se rozebíral minutu po minutě. Zazněla spousta technických detailů. Státní zástupkyně Jana Murínová citovala z psychiatrického posudku, podle něhož vrah netrpěl žádnou závažnou psychickou poruchou. Cítil se odstrčený a neužitečný, potýkal se s pocity křivdy provázenými záští a nenávistí a spáchané činy pro něj měly být zadostiučiněním. „Začíná klíčit motivace k vraždám, která graduje koncem roku 2023. Plán měl pevné kontury nejpozději od listopadu. Znalkyně říkala, že se uvařil sám v sobě,“ doplnila Murínová.

Z policejního usnesení, které máme k dispozici, však vyplývá, že tehdejší student filozofické fakulty psychiatra navštěvoval. Objednala ho kamarádka, často mluvil o sebevraždě. Přestal k němu docházet rok před střelbou. Dokonce měl předepsaný lék Rivotril, který u něho našli po hromadné vraždě, kdy už byl mrtvý. Kdo mu ho předpisoval, nevíme. V získání zbrojního průkazu na jaře 2023 mu to nezabránilo. Budoucí vrah to zamlčel a lékař mu vystavil potvrzení pouze s podmínkou nošení dioptrických brýlí, píše se také v policejním usnesení, které má redakce k dispozici. Nevyhnutelně to vede i k úvahám, jestli je takový systém dobře nastavený. To je nyní vedlejší.

Soustřeďme se na to, co mohlo masakru 21. prosince objektivně zabránit. To zásadní zaznělo hned v úvodu jednání výboru. Policisté podle Vondráška v ničem nepochybili. Za zásah se postavil také pražský ředitel Matějček. A i když připustil dílčí chyby, nešlo prý o „nic fatálního“. Generální inspekce bezpečnostních sborů po důkladném prošetření zásahu, což trvalo skoro tak dlouho jako samotné vyšetřování, doporučila podle Vondráška policii zlepšení v pěti oblastech: zjišťování a sdílení informací, změny v souvislosti se zbraňovou legislativou, problematika lokalizace mobilních telefonů, komunikace s osobami mimo policii a také samotný zásah proti aktivnímu střelci. Hlavně komunikace s fakultou a operační řízení jsou přitom od počátku děravými místy celé operace. Obsah zprávy je dodnes tajný a neměli do ní možnost nahlédnout ani poslanci.

Následné výroky ovšem vyvolávají jen další otázky. Policie od ledna opakovaně tvrdila, že v osudný den pátrala pouze po sebevrahovi mířícím do Prahy. A to údajně i poté, co našla v Hostouni mrtvolu jeho otce (ve 12.33). Hned vedle ležela sekyra a podomácku připravený nástražný výbušný systém. „On jel do Prahy spáchat sebevraždu,“ tvrdil Matějček na tiskovce 9. ledna. Také jeho náměstek Vojtěch Motyka po něm prohlásil, že policie cizí zavinění potvrdila až v 16.12, což naposledy zopakoval i ministr Rakušan. Mělo to vyvolat dojem, že vůbec nevěděli, že jde o nebezpečného člověka, a obhájit nepochopitelné, že nedošlo k preventivní evakuaci hlavní budovy fakulty na náměstí Jana Palacha, kde ve 14.57 začala střelba. Hledala policie skutečně sebevraha? Dnes už to tak nevypadá. Nejpozději ve 13.20 už věděla, že má osm legálně držených zbraní, mezi nimi dlouhé. Jedna pistole (Glock 45) navíc typově odpovídala zbrani použité předtím v Klánovickém lese, což mělo policisty okamžitě probudit. Tušil to i Matějček.

„Neměl jsem to prokázáno, ale jsem policista a cvakne mi, že to může souviset s Klánovickým lesem. Bylo to tam a byla to další indicie. Dále jsme tedy hlásili, že je nebezpečný, vysoce nebezpečný,“ přiznal na výboru. Ve stejný čas se od matky hledaného dovídají, že její syn míří do Prahy na filozofickou fakultu, a vysílají do hlavní budovy dvě trojčlenné hlídky s jeho fotografií. To je další bolavé místo. Vůbec totiž netušily, že ozbrojený střelec prošel dveřmi školy minutu před nimi, jak ukázaly kamerové záznamy pořízené u vchodu. Málem se s ním srazily. Do začátku střelby stále zbývalo 90 minut, kdy se pachatel skrýval na toaletách. Kdyby policisté budovu prohledali, mohli ho eliminovat. Mohli se podívat na kamery.

Podle Matějčka hlídka záznamy nezkontrolovala, protože systém byl zastaralý a jejich stažení by zabralo hodiny. Bezpečnostní poradce Univerzity Karlovy Zdeněk Kalvach ale Novinkám řekl, že to není pravda. Policie si mohla záznam zkontrolovat v řádu desítek minut, nejpozději do hodiny. „Jde o běžný kamerový systém, rozhodně bych jej neoznačil za zastaralý. Informace nebyla uvedená správně, kamerový systém umožňuje přehrávání,“ upřesnil. Je také otázka, jaké instrukce hlídka od operačního střediska dostala. Následně se spokojila s informaci, že hledaný má být podle rozvrhu na přednášce v nedaleké budově v Celetné ulici, kde začala evakuace, a z hlavní budovy byla odvelena.

S takovým vysvětlením nejsou logicky smířeni ani rodiče zastřelených. Některé z nich zastupuje advokátka a senátorka (bez politické příslušnosti za koalici Spolu) Hana Kordová Marvanová, která byla zmocněna k podání stížnosti proti policejnímu usnesení o odložení věci. V rozhovoru pro Echo řekla, že policie neobjasnila dostatečně všechny skutečnosti předcházející střelbě ani motiv vraha 17 lidí. Stížnost podala také univerzita.

„Všichni si nesmírně vážíme práce policistů, kteří s nasazením vlastního života proti střelci bezprostředně zasahovali. Ti si zaslouží obdiv a poděkování. Nechceme zpochybňovat práci policie jako celku, pouze těch, o nichž vlastně nevíme, kdo jsou. Stále nebylo řečeno, kdo velel pátrání a kdo převzal informaci od kladenské policie, že do Prahy se blíží pravděpodobný pachatel vraždy, navíc zřejmě ozbrojený, kdo dával pokyny policistům v Praze a proč hned hlídka nezkontrolovala kamerové záznamy z fakulty. Tady vidím selhání,“ říká Kordová Marvanová.

Dnes už víme, co vrah z fakulty, Hostouně a Klánovic napsal ve svém posledním dopise. Policisté o tom mluvit nechtějí. Z unesení je ale patrné, že se v něm přiznává k vraždě v Klánovickém lese a suše popisuje, jak čin spáchal a že si oběti vybral náhodně. Dopis je uveden slovy: „Já níže podepsaný bych se tímto listem chtěl doznat ke spáchání dvojnásobné vraždy z pátku 15. 12. v Klánovickém lese. Činu jsem se dopustil při plném vědomí a svědomí, žádná další osoba mi při plánování či přímo provedení činu nikterak nenapomáhala.“ A končí: „Příslušníkům Policie ČR s úctou.“ Části zveřejněné v usnesení ale o jeho motivu příliš neprozrazují.

Kordová Marvanová ho měla možnost číst celý. „Není to žádná zpověď, je to chladný popis toho, jak spáchal vraždu a jak ji naplánoval. Doslova tam také píše, že si zbraně pořídil za účelem vraždění. (...) Vysmíval se systému, říkal, že je hračka test složit, a nebránil mu v tom ani fakt, že bral léky. To ukazuje fatální a absurdní nedostatek současného zákona.“ Motivace rodin podle ní není získat odškodnění, na žalobu ani v případě prokázání pochybení policie nepomýšlejí. „Nikdo, s kým jsem mluvila, takto neuvažuje. Také moje motivace je zabránit tomu, aby se taková věc opakovala. (...) Naše motivace vůbec není materiální. Jde o to, aby se ta věc vyšetřila, aby se zjistilo, zda někdo selhal, a aby se učinila taková opatření, která zabrání tomu, že se něco podobného stane znovu. Obětem to život nevrátí, ale pokud se z toho nepoučíme, bylo by to neuctivé i vůči obětem.“

Policie při půlročním prověřování narazila také na často zmiňovaný telegramový účet vraha založený 9. prosince. „Dne 19. 12. 2023 (dva dny před střelbou na fakultě – pozn. red.) se na něm mělo objevit 12 rusky psaných příspěvků, ve kterých autor zmiňoval inspiraci Alinou Afanaskinou (pachatelka školní střelby v Rusku) s tím, že určitě nezabila dost, že se to pokusí napravit a že chce udělat školní střelbu. Dále hovoří o tom, že vždycky chtěl zabíjet, o nenávisti vůči světu, o sebevraždě apod. V případě prokázání, že účet spravoval skutečně David Kozák, půjde o jeden z mála zdrojů o jeho motivaci k činu,“ stojí v usnesení. Do dnešního dne však policie nepotvrdila jeho pravost, čeká na data z Belgie.

Ani po skončení vyšetřování a odložení případu v polovině června tedy veřejnost ani rodiny obětí nedostaly uspokojivé a hlavně přesvědčivé odpovědi na některé otázky. Bude to dozorující státní zástupkyni Murínové stačit? Jedině ona má moc výsledky policejního vyšetřování potvrdit, nebo vrátit k případnému přepracování.