Pražský dopravní podnik má zřejmě peníze na rozdávání. Bývalému šéfovi Vojenské zpravodajské služby Andoru Šándorovi platí za poradenství o bezpečnosti nezvykle vysokou částku – 2500 korun na hodinu. Pro dopravní podnik pracuje Šándor jen asi 50 hodin měsíčně, ale za měsíc si přijde na 125 tisíc korun bez DPH. Lukrativní smlouva je navíc uzavřena na dobu neurčitou, upozorňuje deník Právo, který s informací přišel.
Z výjimečně úspěšného hospodaření firmy Škoda Auto v minulém roce se mohou radovat i její zaměstnanci. Každý z nich dostane k dubnové výplatě jednorázový bonus ve výši 45 000 korun, což jsou nejvyšší prémie vázané na hospodářský zisk v historii firmy. Firma navíc vyplácí dva bonusy ročně, a tak pracovníky letos čeká až 90 000 na prémiích. Zaměstnancům to sdělil Škodovácký odborář.
Po čtyřech letech rekordní prosperity Českou republiku banka JP Morgan vyřadila z klubu bohatých vyspělých států. Už tři roky po sobě má totiž nižší příjem na obyvatele, než je laťka 20 tisíc dolarů.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) navrhne vládě změnu platových tarifů úředníků hlavního města až o 50 procent. Město podle ní nemůže o odborníky soutěžit se soukromým sektorem. Řekla to na úterní tiskové konferenci po jednání městské rady. Platy státních úředníků mají pevně danou výši stanovenou zákonem a tabulkami.
Německo je dalším státem, který začal pokutovat české řidiče kvůli minimální mzdě. A to navzdory tomu, že Evropská komise stále vyšetřuje, jestli je německé nařízení v souladu s unijním právem. První pokutu ve výši 2 500 euro (téměř 70 tisíc korun) obdržela menší firma, jejíž nejčastější cílovou destinací je právě Německo. Dopravce se měl proti pokutě odvolat.
Minimální mzda v zemích střední a východní části Evropské unie bývá výrazně nižší než ve „starých“ členských státech EU na západě kontinentu. Nejnižší by se do té nejvyšší vešla téměř devětkrát. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Rakousko téměř bez povšimnutí autodopravců i veřejnosti zavedlo minimální mzdu pro řidiče. Po Německu a Francii se tak jedná o další stát Evropské unie, který požaduje, aby u sebe řidiči autobusů a kamionů měli potvrzení o vyplácené mzdě, která musí dosahovat úrovně minimální mzdy v té dané zemi. Pro řidiče to znamená mít úředně ověřené doklady přeložené do několika jazyků.
Zásadní otázka, která v poslední době hýbe politikou v celém západním světě, zní, jestli migrace zemím, do nichž přistěhovalci míří, společensky prospívá, nebo škodí.
Evropská unie by měla uzákonit zavedení univerzálního příjmu pro své občany, domnívá se lucemburská socialistická europoslankyně Mady Delvaux-Stehresová. V Evropské unii je totiž prý příliš nezaměstnaných lidí, kterým musí být dopřán spokojený život, píše The Independent. Situace se podle europoslankyně v budoucnu navíc ještě zhorší kvůli masovému nasazovaní robotů. O robotizaci a sociálních dopadech bude jednat Evropský parlament.
Městské úřady ve skotských městech Fife a Glasgow již podle listu The Guardian připravují konkrétní podobu konceptu. Obyvatelé těchto měst by měli mít garantovaný základní příjem na zkoušku již letos. Takový příjem se pak již nebude danit. Úřady tím chtějí zjednodušit zmatený systém dávek.
Česko v posledních měsících těší rekordně nízká nezaměstnanost. Ta je spojená s konkurenčním bojem o kvalitní zaměstnance a promítá se do zvyšování platů hlavně v soukromém sektoru. Třeba nástupní plat prodavačky v Lidlu činí téměř 19 tisíc korun, průměrná mzda dělníka v budějovickém závodu Robert Bosch se pohybuje okolo 30 tisíc. S novým rokem dochází také ke zvýšení minimální měsíční mzdy o 1100 Kč a to na 11 tisíc korun.
Finská vláda od příštího roku zkušebně zavede takzvaný všeobecný základní příjem. Vybraná skupina 2000 nezaměstnaných občanů bude od státu místo podpory v nezaměstnanosti dostávat po dobu dvou let bez jakýchkoli podmínek 560 eur (přes 15 000 Kč) měsíčně.
Část odborů České pošty bude ve čtvrtek znovu stávkovat. Protest má trvat celý den a bude se přesouvat z jednoho pracoviště na druhé. Na každém by mělo zastavení práce trvat zhruba hodinu, sdělil ve středu předseda stávkového koordinačního výboru Evžen Dvorský. Seznam stávkujících dosud odboráři nedali podniku k dispozici. Vedení pošty chce eliminovat dopad stávky na zákazníky.
Ke stávce na České poště se dnes připojilo jen zhruba 100 lidí z 30.000 zaměstnanců. Protest dále podpořilo kolem 150 sympatizantů z řad pošťáků, ale i aktivistů mimo poštu. Před pražskou třídírnou v Malešicích se sešla asi stovka lidí, před brněnským uzlem zhruba 50. V ostatních sběrných uzlech a na pobočkách, včetně hlavní pošty v Praze, se zřejmě nestávkovalo. Vyplývá to ze zjištění zpravodajů ČTK a informací České pošty.
Zatímco do letošních vánočních svátků hodlá průměrná domácnost investovat 9000 Kč, tedy zhruba třetinu průměrného platu, v době socialismu před 27 lety to byla téměř polovina z tehdejší průměrné mzdy. Tase tehdy pohybovala kolem 3170 korun. Vyplývá to z průzkumu Equa bank.
Provozní zaměstnanci společnosti Ahold, jako jsou prodavačky nebo skladníci, dostanou letos jednorázově 1000 korun jako dodatečnou odměnu. V příštím roce se jim zvýší základní mzdy v průměru o 8,5 procenta. V pátek se na tom dohodli odboráři s vedením společnosti.
Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.
Manažeři podniků se státní účastí pobírají větší mzdu než samotní ministři, jejich tzv. zlaté padáky dosahují astronomických hodnot. S informací přišel deník Pravda.sk, který upozornil na případ Slovenské elektrizačné prenosové sústavy (SEPS). Její valná hromada odsouhlasila „mimořádné odměny“ pro pět členů představenstva v celkové hodnotě téměř tří milionů korun. Prý mělo jít o zlaté padáky, vedení však na svých postech setrvalo a odměny si nechalo.
„Ukrajinci chtějí žít jako normální lidé, ne ve sra*kách jako Rusové,“ prohlásil v ruské TV show pozvaný polský novinář, načež schytal pár facek. Tomasz Maciejczuk tvrdil, že mají Rusové nižší průměrné platy než Rumuni či Lotyši. V tento moment debata eskalovala do nečekaných výšin. TV Centr pořad neodvysílala, záznam ale zveřejnila na YouTube. Ruská média označila incident jako další akci vyprovokovanou zahraničním rusofobem.
České firmy s více než 50 zaměstnanci by brzy měly zveřejňovat průměrnou mzdu, kterou vyplácejí na jednotlivých pozicích. Tato informace vyvolala vlnu nevole a kritiky především u firem, které nástroj označily za rizikový. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) pro Echo24.cz ale odmítla, že by takový návrh, jehož cílem by mělo být odstranění rozdílů v platech mužů a žen, chystala.
České základní a střední školy jsou v dost těžké krizi. Ta krize je bohužel chronická a až na výjimečné situace, kdy se začnou učitelé bouřit proti příliš nízkým platům, není na první pohled viditelná.
Stovky odborářů z celé země se ve středu před polednem sešly v hale pražské Areny Sparta, aby se tam odborové svazy připravily na vyjednávání o zvýšení mezd v podnikatelské sféře pro příští rok. Stejně jako loni je svolala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Aktivista Luděk Maděra díky vytrvalé práci zjistil kolik berou někteří zaměstnanci Hradu. Konkrétně si vyžádal příjmy hradního kancléře Vratislava Mynáře, šéfa protokolu Jindřicha Forejta a tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka. Hradu se však do zveřejnění příjmů moc nechtělo a odpověď poslal teprve chvíli předtím, než měl věc řešit soud, píše server Novinky.cz.
„Letíme vzhůru jako raketa.“ ‑ „Jako by zemi polil živou vodou.“ Nestačí mluvit o rekordech, překvapení, pozitivním šoku.
