Vládní koalice večer přehlasovala opozici a protlačila státní rozpočet na rok 2025 přes Poslaneckou sněmovnu. Nyní se bude čekat na to, zda prezident Petr Pavel rozpočet podepíše, nebo zda o něm budou muset poslanci hlasovat znovu. Státní rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun.
Rozpočtové diskuze se vyostřily, když došlo k přímé slovní přestřelce mezi současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a jeho předchůdkyní Alenou Schillerovou (ANO). Zatímco Schillerová těsně před závěrečným sněmovním jednáním o státním rozpočtu pro příští rok kritizovala vládu za neschopnost efektivního výběru daní a špatné hospodaření, Stanjura kontroval zmínkou o jejím videu v kostýmu hranolek na TikToku.
Poslanci budou dnes odpoledne schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. V desítkách dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech peněz uvnitř rozpočtu v souhrnu za zhruba 224 miliardy korun. Většinu z nich požadují opoziční zákonodárci.
Odboráři Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes vyzvali Senát, aby neschválil reformu penzí a vrátil ji s úpravami Sněmovně. Žádají o vyškrtnutí pokračování zvyšování důchodového věku na 67 let a omezení skupiny lidí s rizikovou prací s nárokem na dřívější důchod. Chtějí ho i pro pracovníky takzvané třetí kategorie, kteří dělají v prostředí s vibracemi, fyzickou zátěží, v chladu či teple.
Koalice už sbírá podpisy pro odvolání Karla Havlíčka (ANO) z vedení Sněmovny. V Otázkách Václava Moravce České televize to řekla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Pekarová Adamová čelí opětovnému návrhu opozičních hnutí ANO a SPD na odvolání z funkce. Poslanci by se k němu měli sejít ve čtvrtek na mimořádné schůzi, kterou vyvolalo ANO. Donedávna vládní, nyní už opoziční Piráti návrh schůze podle pirátské místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové nepodpoří.
Pokud bude jasná většina zákonodárců pro, měla by vláda vážně zvážit odstoupení od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Uvedl to poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podporu pro tento postoj nachází jednak u ODS a také u opozičních hnutí ANO a SPD. Ve sněmovně už je prý připravené i usnesení v tomto smyslu. Téma chtějí řešit i senátoři. Vláda by následně musela notifikovat generálního tajemníka OSN. ICC vydal před týdnem zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua
Vláda plní své programové prohlášení na 93 procent. Řekl to u příležitosti tří let od nástupu do funkce premiér Petr Fiala (ODS). Za největší úspěchy označil například důchodovou reformu či tendr na dostavbu Dukovan. Sám od sebe na kritiku, kterou jeho vláda čelí, Fiala nereagoval. Na svůj kabinet je podle svých slov hrdý. Podle opozice jde o slovník jako před rokem 1989 a vláda v řadě oblastí selhala, například ve slibu nezvyšovat daně. Fiala na úvod řekl, proč přichází s bilancí nyní.
Snaha opozice odvolat z čela Poslanecké sněmovny její šéfku Markétu Pekarovou Adamovou má lehce vtipnou dohru. Předsedkyně TOP 09 zveřejnila text návrhu poslanců hnutí ANO, v němž ale zůstalo přehozeno její příjmení jako „Adamová Pekarová“. To vyčetla své rivalce Aleně Schillerové z hnutí ANO a označila to za úsměvné.
Opoziční hnutí ANO požádalo o svolání mimořádné schůze Sněmovny k návrhu na odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně dolní komory. Poslanci by se na ní mohli sejít příští týden, na kdy je plánovaná také řádná sněmovní schůze. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová označila před novináři za vyhrožování úvahy koaličních politiků, že odvetou za vyvolání hlasování o Pekarové Adamové by mohlo být odvolání některého z místopředsedů Sněmovny za opoziční hnutí.
Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie. Podle expertů hrozí Česku nejen arbitráže, ale také miliardová pokuta od Evropské komise. Česko je poslední stát, který novelu nepřijal. Návrhy na snížení podpory pro obnovitelné zdroje energie vyvolávají nesouhlas zástupců průmyslu i provozovatelů fotovoltaik.
Když byl Andrej Babiš poprvé u moci (2014–2021), bylo hlavně v prvním poločase od lidí, kteří dnes tvoří vládní tábor, slyšet spekulace o Babišově duševním zdraví. Spekulovalo se tak i v souvislosti s jeho synem (ale nejen s ním). Nikdo z těch lidí si však nedovolil takto spekulovat veřejně a říkat: Když potomek, tak i rodič. Babiš včera vůči svému nástupci v premiérské funkci Petru Fialovi žádné zábrany nectil a navrhl sněmovně zařadit na program schůze bod „Duševní zdraví pana premiéra Fialy“. Prý vlastně jedná na popud veřejnosti, ta sama se obrací na centrálu ANO po každém premiérově vystoupení,
Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu.
Současný a bývalý premiér pokračují od pátečního rána ve společném osočování. Hádka se točí kolem výroku premiéra Petra Fialy (ODS), který slíbil do pěti let dohnat německé platy. „Andrej Babiš na mne zuřivě útočí a stupňuje osobní urážky. Proč? Protože ho představa, že by někdy musel platit svým zaměstnancům německé či rakouské mzdy, dohání k šílenství,“ pokračoval premiér Fiala na síti X. Bývalý premiér Babiš na to konto znovu vyjádřil obavy o premiérovo zdraví.
Páteční jednání Poslanecké sněmovny se proměnilo v jedno z nejvyhrocenějších za poslední měsíce. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém projevu ostře kritizoval premiéra Petra Fialu (ODS) a opakovaně zpochybňoval jeho duševní zdraví. To vyústilo v odchod členů vlády z jednacího sálu, včetně ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a ministra dopravy Martina Kupky (ODS), kteří následně prohlásili, že Babišovy urážky již nebylo možné tolerovat. Poslanci se ke schůzi vrátili po několika desítkách minut.
Premiér Petr Fiala opět pochválil svoji vládu. V posledních dnech se stal terčem silné kritiky i posměchu, když mluvil o tom, že Česká republika může v příštích letech, pokud bude znovuzvolen, dohnat platy v Německu. Nyní tuto kritiku při interpelacích odmítl slovy, že se nezbláznil. Česká republika je podle Fialy úspěšná země a může být ještě úspěšnější. Fiala nedávno ve vysílání České televize uvedl, že svou vládu považuje za jednu z nejúspěšnějších v české historii.
Poslanecká sněmovna dál řeší, co s navýšením televizních a rozhlasových poplatků. Novela zákona, který má mimo jiné zavést pravidelnou valorizaci poplatků a rozšířit okruh jejich plátců, by měla přinést Českému rozhlasu a České televizi více než jednu miliardu korun ročně. V opačném případě hrozí ořezávání. Vládní koalici se ji znovu přes odpor a tak trochu i nezájem opozice nepodařilo prosadit, část ale stále doufá v to, že se legislativa do konce roku stihne.
Poslanci navrhli při středečním druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Loni ve druhém čtení navrhli poslanci přesuny za zhruba 209 miliard korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.
Poslanci mají dnes příležitost při druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš s předsedkyní svého klubu Alenou Schillerovou navrhují přidat 400 milionů Národní sportovní agentuře. Předseda klubu SPD Tomio Okamura řekl, že jeho poslanci předložili 35 návrhů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že nebude dnes přednesené pozměňovací návrhy komentovat.
Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou ve středu schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.
Sněmovní vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začátkem týdne vyslechla posledního svědka. Debatovala také o návrhu závěrečné zprávy, která je už skoro hotová. Komise ji plánuje předat poslanecké sněmovně v polovině prosince. V dalších dnech pak chce s výsledky vyšetřování seznámit veřejnost, možná symbolicky právě u příležitosti výročí tragédie 21. prosince. Poslanci zatím nechtějí ani naznačovat, k jakým závěrům komise došla.
Pravděpodobnost, že se stihne legislativní proces u čehokoliv nového, je každým dnem menší. Vládní strany tak už spíše směřují svou pozornost k projednání a schválení zásadních rozdělaných návrhů, jako je důchodová reforma, zavedení superdávky, Lex OZE III, novela zákona o státní službě či zákon o silniční dopravě, který zavede. Legislativní proces trvá obvykle šest až 12 měsíců, v průměru se obvykle hovoří o devíti měsících.
Poslanci hnutí ANO oznámili, že předloží podpisy ke svolání mimořádné schůze, na které bude chtít odvolat šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou z postu předsedkyně Poslanecké sněmovny. Odůvodňují to chováním Pekarové Adamové a opakovaným ohýbáním jednacího řádu dolní komory. Uvedla to Česká televize s odvoláním na slova předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové.
Dnes začíná v Poslanecké sněmovně dlouho očekávané jednání o navýšení platů politiků, které v minulých týdnech popudilo opozici i voliče. Vládní návrh počítá s růstem o téměř 7 procent, původně to ale mělo být dvakrát tolik. Podle aktuální novely by se plat řadového zákonodárce měl zvýšit o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, zatímco plat prezidenta republiky by narostl o 23 800 korun na výsledných 365 000 korun měsíčně.
Ve sněmovně leží novela zákona o podpoře bydlení, jejíž součástí je mimo jiné rozkaz k vyklizení. Ten má podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vést k tomu, že opadne obava uzavírat dlouhodobější smlouvy. Novela by měla vejít v platnost v polovině roku 2025, zatím prošla pouze prvním čtením. Podle informací deníku Echo24 zatím vládní koalice nedokázala najít shodu na parametrech novely.
Vládní strany ODS a TOP 09 podezřívají šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše z toho, že místo aby se zúčastnil hlasování o důchodové reformě, odjel nakupovat do Milána. Na sociálních sítích se totiž začaly šířit záběry a fotografie Babišovy rodiny na nákupech v italském městě módy. „Fotografie nejsou z pátku, ale ze soboty. Platí, co jsem řekl, že jsem byl řádně omluven z osobních důvodů, víc vám nemám sebemenší důvod říkat,“ reagoval Babiš pro zpravodajský server SeznamZprávy.
Zpřísnit pravidla pro vystupování redaktorů České televize na sítích nebo v různých veřejných seminářích. To si klade za cíl vznikající charta pracovníka ČT, za níž stojí její generální ředitel Jan Souček. V posledních dnech se proti ní zvedl v řadách zaměstnanců i určitý odpor, možné obavy z o umlčování novinářů ventilují i někteří členové kontrolní Rady ČT. Ne ale všichni. V rozhovoru s jejím místopředsedou Ivanem Tesařem zazní i obhajoba regulace chování žurnalistů..
Sněmovní hospodářský výbor ve středu doporučil Sněmovně, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Doporučil například přesunout 533 milionů korun uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti a přidat je na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství podpořil přesun 700 milionů korun na vodní hospodářství. Uvnitř rozpočtu ministerstva vnitra doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.
Návrh rozpočtu na příští rok nemůžeme podpořit, protože stojí na hliněných nohou. Po jednání rozpočtového výboru to uvedla exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Výbor nicméně schválení rozpočtu podpořil, včetně pozměňovacího návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na přesun 533 milionů korun na platy v justici. Vláda hlasování o rozpočtu považuje za vyjádření důvěry vládě po odchodu Pirátů.
Chtěl dosáhnout „momentu překvapení“. Tak šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek nedávno u Ústavního soudu vysvětloval, proč na poslední chvíli ve sněmovně podal takzvaný pozměňovací návrh k přijetí zpřísněného zákona o střetu zájmů, známého jako lex Babiš II. Obecně mají sloužit jako důležité nástroje českého legislativního procesu, které umožňují poslancům jednoduše měnit projednávané zákony. Opoziční poslanci si ale poslední dobou stěžují, že pozměňovací návrhy jsou koaličním lékem téměř na všechno.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor projedná 26. listopadu návrh předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka na posouzení výroků a zahájení disciplinárního řízení s předsedou ANO a bývalým premiérem Andrejem Babišem. Stojí to v pozvánce na jednání výboru. Důvodem jsou pravděpodobně Babišovy výroky na Michálkovu adresu ze schůze sněmovny 24. října, kde Babiš Michálka označil mimo jiné za psychopata a sociopata posedlého Agrofertem.
