Tag: Poslanecká sněmovna

Články k tagu

Poslanci vážně řešili své „odtržení od reality“. Opozici se nepodařilo svrhnout vládu

Více než 25 hodin trvala ve sněmovně debata o důvěře vlády. Na jejím konci se opozici ani na druhý pokus nepodařilo svrhnout vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Proti vyslovení nedůvěry vládě hlasovali v noci na čtvrtek podle očekávání poslanci všech pěti koaličních stran, pro její vyslovení byli jen poslanci ANO a SPD. Kabinet Petra Fialy (ODS) bude vládnout dál. Debaty využili ministři k sáhodlouhým výčtům svých úspěchů.

Sněmovní diskuse o vyslovení nedůvěry vládě opět protáhla, k diskusi se přihlásily desítky poslanců

Sněmovní diskuse o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS) vyplnila ve středu další čtyři hodiny. O slovo se na jednání ke 14:00 hlásily čtyři desítky opozičních i koaličních poslanců. Dopoledne podobně jako v úterý před den střídali u řečniště členové kabinetu. O své práci hovořili ministři pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), kultury Martina Baxa (ODS) a zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na jejich vystoupení pak krátce reagovali zejména opoziční zákonodárci.

O novém generálním řediteli České televize se rozhodne v červnu

Českou televizi čeká letos volba generálního ředitele na období let 2023 až 2029. Rozhodla o tom Rada ČT na středečním zasedání. Současný generální ředitel Petr Dvořák řídí televizi dvě funkční období a jeho mandát vyprší na konci září. Minulého výběrového řízení se účastnilo 12 kandidátů. Spolu se dnem samotné volby, který připadl na 7. června, schválila rada i celý harmonogram volby. V polovině února vyhlásí podmínky výběru a o dva měsíce později 17. dubna bude přijímat přihlášky uchazečů.

Česká televize patří nám, tedy jim

Ve stínu bitvy titánů o Hrad včera pětikoalice přistoupila k prosazení zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Přesněji řečeno jde o tzv. malou novelu zákona o ČT a ČRo. Vekou novelu, která bude řešit velké věci, třeba způsob vybírání koncesionářských poplatků (tendence: koncesionářskému poplatku už se nevyhnete), nechává vládní většina patrně až na příští rok. Důvod spěchu na malou novelu je prozaický: blíží se volba nového generálního ředitele ČT.

Poslanci ANO vyvolají jednání o vyslovení nedůvěry Fialově vládě

Poslanci opozičního hnutí ANO vyvolají sněmovní jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Shodl se na tom dnes klub hnutí, oznámila na tiskové konferenci jeho předsedkyně Alena Schillerová. Žádost o svolání schůze chce frakce ANO podat do konce tohoto týdne. Hlasování by se tedy mohlo konat mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby. Vzhledem ke sněmovní koaliční většině je pravděpodobné, že pokus o svržení kabinetu nebude úspěšný.

Průměrné platy učitelů se vyšplhají k 60 tisícům. „Populismus na účet poplatníků“

Učitelé dostali od politiků předvánoční dárek v podobě zvýšeného průměrného platu, který bude stanoven od roku 2024 na nejméně 1,4 násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou Sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. „Učitelé budou brát průměrně přes 60 tisíc korun měsíčně. Pokud ale neřeknou, kde na to vezmou, tak jde o populismus na účet daňového poplatníka,“ řekl k tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Opozice utrpěla rozpočtovou lobotomii“. Rozpočet pokračuje v „babišovském“ stylu

Česko pokračuje cestou rozpočtů s nevídanými schodky, které odstartovala za covidu vláda Andreje Babiše. Sněmovnou prošel návrh s deficitem těsně pod třemi stovkami miliard a argumenty se příliš nelišily: dopadla na nás nečekaná krize. Nynější vláda s opozicí si vyměnily pozice obhájců a kritiků a objevují se spekulace i výtky, že se podobně jako v předchozích letech v příštím roce bude státní rozpočet opět novelizovat.

Poslanci schválili „realistický rozpočet.“ Bude se muset novelizovat, varuje opozice

Sněmovna ve čtvrtek hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Návrh čelil ostré kritice ze strany opozice, podle premiéra Petra Fialy jde ale o návrh realistický, i když ne ideální. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale realistický není, bude se muset v příštím roce novelizovat.

Česko má rozpočet na příští rok. Je na hranici legality, zní z opozice

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Dnes přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů.

Zákon roku se schodkem 295 miliard ve finále. Poslanci schvalují „rozpočet na hranici legálnosti“

Poslanci ve středu schvalují návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Sněmovnu čeká šest desítek hlasování o opozičních i koaličních požadavcích na přesuny peněz. Očekává se, že dolní komora podpoří jen některé z nich a rozpočet po několikahodinovém jednání schválí. Navrhovaný schodek na rok 2023 je o 80 miliard korun nižší než deficit schválený na letošek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat,

Odborní náměstci na ministerstvech končí. Poslanci přehlasovali Zemanovo veto

Funkce odborných náměstků na ministerstvech od ledna zaniknou a zruší se také omezení v počtu náměstků členů vlády. Koaliční novelu služebního zákona v úterý stvrdila Sněmovna, když vládní většinou přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Opoziční poslanci opět mluvili v souvislosti s předlohou o vzniku „trafik“ pro zástupce stran koalice. Obdobný argument vznesl také Zeman. Předseda klubu ODS Marek Benda za předkladatele ale řekl, že se po lednu nakonec ukáže, že počet náměstků bude nižší než za předchozích vlád.

EET to měla natřít podnikatelům. Ti na ní nakonec nejvíce vydělají – alespoň ti v gastronomii

Poslanci v pátek na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Vlastně tak končí jedna éra. Éra, již charakterizuje vyhrocená nedůvěra k podnikatelskému stavu, až jakási presumpce jeho viny ze strany celé řady politiků, tedy těch, kdož jsou z daní podnikatelů placeni.

Nebrat karty je právo, rozkvět šedé ekonomiky nehrozí, říkají po zrušení EET podnikatelé

Poslanci v pátek popravili Elektronickou evidenci tržeb (EET). Pro politiky hnutí ANO nástroj, který narovnal podnikatelské prostředí, pro současnou vládní koalici byrokratickou překážku a zbytečné otravování živnostníků. Na tom, kam se česká ekonomika bez EET bude ubírat, nicméně nepanuje shoda. Zastánci hovoří o oživení takzvané šedé ekonomiky nebo o tom, že většina podnikatelů je pro zachování evidence, zatímco podnikatelské organizace krok současné vlády chválí.

Poslanci smetli Babišův vysněný projekt. EET k závěru letošního roku končí

Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady v pátek schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.

Výrobci elektřiny mají platit odvod z nadměrných příjmů. Schválila to sněmovna

Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců.

Zeman vetoval novelu zákona o státní službě

Prezident Miloš Zeman v pátek odpoledne vetoval novelu zákona o státní službě z pera pětikoalice. Na Twitteru to oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident republiky v pátek vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Zeman vyjádřil pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy.

Poslanecká tvořivost. V rozpočtu chtějí přesouvat 119 miliard korun

Poslanci navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. Ve středečním druhém čtení přednesli na šest desítek úprav. Drtivou většinu z nich podali opoziční zákonodárci. Přesuny peněz žádají ale i koaliční poslanci, navrhli je celkem skoro za dvě miliardy korun. Z toho 1,1 miliardy má směřovat do školství. Celková suma, kterou chtějí poslanci přesunout, odpovídá asi pěti procentům plánovaných výdajů rozpočtu 2,22 bilionu korun.

Vláda rezignuje na zeštíhlování“. Vládou protlačený schodek je neambiciózní, říkají ekonomové

Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana, který jim nespokojený se stavem veřejných financí vrátil do sněmovny novelu letošního státního rozpočtu. Zákonodárci tak v počtu 103 hlasů podpořili především navýšení schodku rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun, které podle koalice zavinily především výdaje spojené s válkou na Ukrajině.

Poslanecká sněmovna označila současný ruský režim za teroristický

Sněmovna v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech 14 zákonodárců opozičního hnutí SPD.

SPD je dál proti rozpočtu. Čeká se dlouhé jednání sněmovny

Poslanci celé úterý projednávají novelu státního rozpočtu pro letošní rok, kterou vetoval prezident Miloš Zeman a očekávají jednání dlouho do noci. Poslanci vládní koalice již dříve avizovali, že veto přehlasují. „Veto pana prezidenta není racionální, jelikož v polovině listopadu prakticky nemůžeme novelu vrátit zpět z časových důvodů,“ dodal k tomu předseda rozpočtového výboru a poslanec Josef Bernard (STAN). Opoziční hnutí SPD nebude hlasovat proti Zemanovu vetu. Kromě toho poslanci označí Rusko jako teroristický stát.

Poslanec ODS Král zmírnil svůj návrh zákazu odpojení budov od dodavatelů tepla

Pokud nastane mimořádná tržní situace a vláda stanoví maximální ceny elektřiny i plynu, nemohly by se budovy odpojovat od centrálního zásobování teplem bez souhlasu svého dodavatele. Nesměly by přecházet na vlastní zdroje tepla, například na teplo z domovní kotelny nebo z tepelného čerpadla. Ve Sněmovně tento návrh předložil jihočeský poslanec ODS Václav Král v novele energetického zákona, která má za cíl především usnadnit výstavbu menších fotovoltaických zdrojů energie. Svůj návrh vložil do sněmovního systému.

Válečná daň, která „vyhnala“ Křetínského. „Nejvíc by nás kousalo zpětné zdanění,“ říkají banky

Mimořádná daň z neočekávaných zisků, která prošla v pátek sněmovnou, cloumá veřejností. Zatímco politici z vládního tábora ji označují za důležitou ke stabilizaci veřejných financí, z druhé strany přicházejí výtky za nesystémovost a to, že se mimořádné zdanění nebude týkat už letošního roku. Panuje tak obava, že dotčení si do dalších let hospodaření optimalizují, aby měli zisky nízké. Pomyslným vrcholem pak bylo oznámení koncernu EPH Daniela Křetínského, že přesune svou obchodní společnost do zahraničí.

Vládní strany převálcovaly opozici. Protlačily sněmovnou daň z neočekávaných zisků

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně. Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. "Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok," prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. "Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje," prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich. Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny. Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu. Daň z neočekávaných zisků se dostala do balíčku na základě Stanjurova pozměňovacího návrhu. Předložil ji ve druhém čtení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. Vyjádřila obavu, že v případě bank zaplatí tuto daň klienti v podobě vyšších poplatků, úrokových sazbách nebo horší dostupnosti úvěrů. "Neslyšela jsem od ministra financí ujištění, že se tak nestane," řekla. Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala po schválení balíčku varoval, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic. Stanjura uvedl, že zvolený způsob použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku. Opakovat takový postup nechce.

Vládní strany se na windfall tax shodly za pět dvanáct. Hlasovat se má dnes

Zmatky okolo daně z mimořádných zisků se možná pomalu vyjasňují, strany koalice se v pátek ráno podle ministra financí Zbyňka Stanjury shodly na finální podobě návrhu. Nakonec podle všeho budou staženy některé pozměňovací návrhy předkládaného zákona, mimo jiné výše zdanění v letech 2024 a dále. Konkrétní ale Stanjura nebyl. Daň má být zásadním příjmem v rozpočtu roku 2023, který má pokrýt výdaje za zastropování cen energií.

Koalice se shodla na dani z mimořádných zisků, některé návrhy budou staženy

Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to České televizi po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že stáhne svůj návrh, aby v roce 2023 platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent. Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává Sněmovna, Stanjurův pozměňovací návrh.

Rozpočet na příští rok je krizový a válečný, prioritou je obrana, řekl premiér Fiala

Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem „doslova krizového managementu“. Před poslanci to ve středu řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál. Ujistil však, že vláda nevzdala svůj cíl konsolidovat veřejné finance. Jednou z příčin tohoto schodku jsou podle něj rostoucí výdaje na důchody. Proti letošnímu plánu se zvyšují o 81 miliard korun. Pokud tomu situace bude přát, přijde vláda na jaře s plánem jak růst výdajů státu omezit, dodal.

375 miliard. Koalice prosadila vyšší schodek letošního rozpočtu. Výdaje překročí dva biliony

Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun.