Kolem 60 demonstrantů z radikálního hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) dnes zablokovalo vstup do známého muzea Rijksmuseum v Amsterodamu, informoval nizozemský server Dutchnews. Po kulturní instituci žádají, aby přerušila své vazby se sponzorem, finanční skupinou ING. Rijksmuseum je nyní "až do odvolání" uzavřeno, oznámilo jeho vedení.
Odbory dostaly příslib záruky růstu platů po další tři roky, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na chystaný protest policistů. S odboráři hovoří a dále bude, plánovaný protest před úřadem vlády týden před krajskými a senátními volbami ale podle něj může vypadat jako vyjádření politického názoru. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je ministrova „záruka“ růstu platů nesmyslná.
Příslušníci bezpečnostních sborů, včetně policistů, hasičů nebo celníků se rozhodli naplnit své dřívější pohrůžky a demonstrovat proti rozhodnutí vlády navýšit jejich platy o 5 procent, a to až od začátku příštího roku. Jejich odboráři to totiž považují za nedostatečné a příliš pozdě. Protestní akce jsou plánovány již na září a podle organizátorů může jít o dlouhodobou kampaň, která bude pokračovat, dokud vláda jejich požadavky nevyřeší..
Volkswagen čelí jedné z největších krizí ve své historii, když oznámil, že zvažuje drastické kroky kvůli nedostatku prodejů a velkému ekonomickému tlaku. Společnost, která aktuálně zaměstnává přibližně 110 000 pracovníků v Německu, je nucena přehodnotit své záruky pracovních míst, a dokonce nevyloučila možné uzavření některých závodů. Během napjatého setkání ve Wolfsburgu, kam se dostavilo kolem 10 000 rozhněvaných zaměstnanců, vysvětlovali představitelé firmy situaci,
Izraelská operace v Gaze má dva cíle. Zaprvé osvobodit rukojmí tam odvlečená po masakru 7. října. Zadruhé zlikvidovat teroristické hnutí Hamás, aby se takovéto řádění nikdy nemohlo opakovat. Problém je, že tyto cíle nejsou zcela kompatibilní. Hamás unesl 251 lidí. Část byla propuštěna v listopadu výměnou za příměří a propuštění palestinských vězňů. Zhruba stovku si ale Hamás ponechal právě jako pojistku proti svému zničení. To se potvrdilo o víkendu, kdy izraelská armáda nalezla šest mrtvých rukojmí v tunelech pod Gazou.
Největší izraelské odbory na pondělí svolávají generální stávku. Podpořily tak výzvu pozůstalých rukojmích, kteří tímto krokem chtějí donutit vládu k uzavření dohody s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících unesených. Uzavřené bude podle agentury Reuters i největší letiště v zemi, k protestu se přidají také samospráva druhého největšího města Tel Avivu i další obce. Výrazně tak stoupá tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Mata v minulých dnech zásadně omezila svobodu slova ve Francii. Zastavila na Facebooku a Instagramu řadu účtů označovaných jako pravicové nebo konzervativní. Tato brutální cenzura, která postrádá jasné odůvodnění, odhaluje alarmující krizi, která ohrožuje základní principy v jádru našich demokratických společností, píše zpravodajský server Valeurs Actuelles.
Téma zvyšování platů se v poslední době dostalo do centra pozornosti nejen kvůli tlaku ze strany odborových organizací, ale i kvůli omezeným možnostem státního rozpočtu. Rozhodnutí o zářijovém růstu platů by mělo být přijato na vládě tuto středu, přičemž situace zůstává nadále napjatá a nejistá. Obecně se totiž má za to, že na vyšší platy nejsou s napnutým rozpočtem peníze, například policisté ale v případě, že nedostanou přidáno, hrozí demonstracemi.
Celý svět s překvapením sledoval výbuch hněvu v Británii. Rozzuřené rabující davy, hlavně bílých Britů, zapalovaly hotely pro migranty, knihovny i policejní stanice. Vláda odpověděla represemi, urychleným soudním řízením, tvrdými tresty a avizuje větší kontrolu sociálních sítí. Z druhé strany rostou stížnosti na údajný nerovný policejní přístup, vysokou imigraci a ignorování násilností ze strany menšin. Spojili jsme se tedy po dvou letech znovu s konzervativním historikem a publicistou Edem Westem, abychom s ním probrali důvody současných nepokojů a vůbec stav britské společnosti. V době, kdy rozhovor probíhal, britské úřady hlásily přes 740 zatčených v souvislosti s nepokoji a víc než 130 zraněných policistů.
Tisíce lidí v pondělí prošly americkým Chicagem, aby vyjádřily nesouhlas s americkou podporou Izraele v jeho tažení v Pásmu Gazy, zatímco ve městě začínal předvolební sjezd Demokratické strany. V první den sjezdu vystoupila řada předních demokratických politiků, včetně prezidenta Joe Bidena, který podle agentur pojal projev jako rozlučkový a předával vedení strany mladším.
Desítky lidí se na Kavčích horách v Praze sešly k protestu kvůli ukončení pořadu 168 hodin, o kterém dnes mimořádně jedná Rada České televize (ČT). Setkání uspořádalo občanské hnutí Milion chvilek před hlavní budovou veřejnoprávní televize s heslem Českou televizi hlídáme, publicistiku nedáme!. Pořad byl podle nich kritickou publicistikou, skončil prý za podezřelých okolností a zatím nemá alternativu.
„Divoká a zuřivá vzpoura opustila lesy a ve jménu reformy se proháněla po našich ulicích,“ stěžoval si v roce 1780 Edmund Burke, považovaný za zakladatele moderního konzervativismu, na vlnu bouří známou jako Gordonovy nepokoje. Ty vyvolalo plánované omezení diskriminace britských katolíků. Šéf Protestanské asociace lord Gordon tvrdil, že nový zákon umožní katolíkům sloužit v armádě a tím ohrozí bezpečnost Spojeného království, jelikož budou moci lehce plánovat zradu. Nejdřív pokojné protesty se zvrhly v orgie násilí, dav plenil a raboval, ničil budovy spojené nějak s katolíky, třeba zahraniční velvyslanectví, či se státní autoritou.
Teprve 12letý chlapec je nejmladším obviněným v souvislosti s protesty po vraždách na taneční škole v Southportu, zúčastnil se 30. července násilností ve městě Merseyside a kvůli nízkému věku nemůže být jmenován. Pochází ze Southportu, kde v taneční škole zemřely tři děti. Je již druhým dvanáctiletým chlapcem, který byl obviněný z nedávných nepokojů. Ten druhý se již doznal k násilnostem u soudu v Manchesteru.
Účastníci protiimigračních nepokojů ve Velké Británii by mohli jít až na deset let do vězení. Podle serveru The Times to řekl nejvyšší státní zástupce pro Anglii a Wales Stephen Parkinson, podle nějž nejde o pomstu, ale o spravedlnost. Parkinson zároveň ostře zkritizoval miliardáře Elona Muska za to, jakým způsobem se do celé věci vměšuje. Vlnu násilí spustil na začátku minulého týdne útok v severoanglickém Southportu.
Britská policie v noci na úterý čelila útokům v Belfastu, Darlingtonu, Plymouthu či Birminghamu, uvedl zpravodajský server BBC News. Od začátku nepokojů před týdnem bylo zatčeno okolo 400 lidí a počet zřejmě dále stoupne. Od příštího týdne bude mít ostrovní země k dispozici přes 500 nových míst ve věznicích. Využije je pro zatčené při nynějších nepokojích. Premiér Keir Starmer prohlásil, že na účastníky násilností dopadne síla zákona.
Při pondělních demonstracích v Bangladéši, které vedly k rezignaci premiérky šajch Hasíny Vadžídové, zahynulo podle nové bilance nejméně 109 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Informovaly o tom agentury AFP a AP s odvoláním na policejní a nemocniční zdroje. V pondělí se protivládní demonstranti vydali do centra metropole Dháky navzdory zákazu vycházení, který vláda vyhlásila po nedělních krvavých protestech.
Ve venezuelské metropoli to vře. Podle fotografií a videí na sociálních sítích jsou ulice hlavního města Caracas plné demonstrantů, kteří přišli podpořit opoziční vůdkyni Maríu Corinu Machadovou během jejího prvního významného projevu po volbách. Záběry také ukázaly, jak se Venezuelská metropole halí do dýmu kvůli požárům v různých částech města. Do ulic vyšly tisícovky lidí, aby vyjádřily svou nespokojenost s volebními výsledky.
Tisíce obyvatel země vyrazily do ulic velkých i menších měst protestovat proti údajné snaze vlády zakrýt vítězství opozice v prezidentských volbách. Bezpečnostní složky proti nim nasadily slzný plyn, uvedla agentura AFP. Sám prezident Nicolás Maduro, který ve volbách vyhrál pravděpodobně podvodem, uvedl, že tentokrát svým oponentům neukáže žádnou slabost. Proti výsledku se ohradila celá řada států a organizací, naopak Madurovi gratulovala například Čína či Rusko.
Spojené státy opět ochromí rozsáhlá stávka herců a dabingových umělců. Na vině je znovu umělá inteligence a tentokrát se herecké odbory SAG-AFTRA zaměří na videoherní studia, která začínají nahrazovat herce AI technologiemi. Odborová asociace herců a dabingových umělců 26. července vyhlásila stávku proti velkým vydavatelům videoher a počítačových her, jelikož se po roce a půl nedohodli na ochraně proti používání AI, píše hollywoodský magazín Variety.
V podstatě na spadnutí je novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tedy policistů nebo hasičů. Přinést má řadu důležitých změn, které mají modernizovat a zefektivnit fungování bezpečnostních sborů. Obzvláště v kontextu finančního zabezpečení příslušníků je ale okolo legislativy poměrně živo. Diskuze se neustále vedou o výsluhových příspěvcích a také platech – policejní odbory dokonce pohrozily protesty, pokud v dohledné době nedostanou přidáno.
Počet mrtvých v důsledku násilností v Bangladéši v posledních dnech vzrostl na 173. Mezi oběťmi jsou i policisté a úřady zatkly více než 1100 lidí, informovala dnes agentura AFP. Násilí provázelo studentské protesty proti obnovenému mechanismu obsazování pracovních míst ve veřejném sektoru. Bangladéšský nejvyšší soud v neděli většinu kvót zavedených tímto systém zrušil. Studenti jsou nespokojeni s tím, že při přijímání do státní služby měly být zvýhodněny děti válečných hrdinů, kteří v roce 1971 bojovali za nezávislost země na Pákistánu.
Atmosféra před druhým kolem parlamentních voleb ve Francii houstne, policie se chystá na možné nepokoje. Nyní dvacítka známých francouzských rapperů, pocházející často z migrantského prostředí, se přidala před druhým kolem k nevybíravým útokům na pravici, která má šanci vyhrát nedělní hlasování. Ve videoklipu „No pasaràn“ přitom nešetří sprostými nadávkami a výhrůžkami smrtí pro představitele Národního sdružení (RN) Marine Le Penové. Samotnou Le Penovou a její neteř Marion Maréchalovou označují za "hárající feny." Informovala o tom tento týden francouzská média.
Rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová (Zelení) přijela dnes ráno na státní energetickou konferenci do Vorarlberska. Lidovečtí představitelé spolkových zemí se však nedostavili. Chtějí tak vyjádřit svůj protest proti ministryni, která bez mandátu a přes odpor spolkové vlády a spolkových zemí odhlasovala v pondělí další část Green Dealu v EU, tzv. renaturaci, informuje v pátek deník Kurier. O zrádném hlasování jsme psali zde a zde.
V petici umělců střední a starší generace, která už dostala různá jména, ale nejčastěji se poukazovalo na to, že ji společně podepsal Milan Knížák a David Černý, se vyskytlo několik míst, která nezasvěcené veřejnosti musela připadat obzvláště záhadná. Tak se v té části textu, kde se kritizuje současné vedení Národní galerie, čtenář petice dozvěděl, že na „bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy přivezené z Keni v době, kdy komunisti popravovali Miladu Horákovou a další“. Tato formulace byla kritiky petice okamžitě zesměšňována, do určité míry právem, neboť opravdu není psána jaksi nejostřejší tužkou.
Volby do Evropského parlamentu měly zcela odlišný ráz od všech dosavadních voleb, počínaje rokem 1979. Poprvé hrály téměř ve všech zemích hlavní roli postoje k tématům nastoleným Evropskou komisí v posledních letech, jako je Green Deal, migrace nebo personální obsazení špiček bruselských institucí. V tomto smyslu to byly zatím ty nejevropštější volby. Doteď se vždycky jednostranně hlasovalo buďto proti stávajícím národním vládám, nebo podle toho, k jakému proudu voliči ideově tíhli. Prostě jste svým hlasem dávali vysvědčení vlastní vládě nebo větší či menší míře integrace. Tentokrát se poprvé ozval silný hlas proti samotné bruselské mocenské centrále.
Petici proti současnému směřování Akademie výtvarných umění či Národní galerie podepsalo už téměř dva tisíce lidí, nyní se proti ní ostře vymezili studenti či pedagogové. Petice podle nich obsahuje zavádějící teze i lži. „Nechceme podporovat globálně probíhající generační války. Ovšem v situaci, kdy osobnosti české výtvarné scény aktivně ničí odkaz, který sami budovaly, se musíme ohradit a postavit za naše hodnoty a také za ty, kteří nám je pomáhají kultivovat,“ stojí ve vyjádření zástupců studentů.
I u nás občas lidé nepřející Izraeli vkládají naději do vlny protestů na amerických univerzitách. Mohla by přesvědčit prezidenta Bidena, že ho podpora izraelského válčení může stát prezidentské volby, a tak by mohl Izraelcům konečně trochu utáhnout uzdu, zní ta logika. Je chybná. Neznalost poměrů, neznalost historie a nenávist k Izraeli vedou k nesmyslným závěrům. Pokud ty nepokoje někdo odnese, budou to univerzity. Protože jak ti vyjadřovatelé nadějí, tak i sami američtí protestující studenti mají před očima studentské hnutí proti válce ve Vietnamu, musíme začít od něj.
Výbušnou petici proti vedení a ideologickému směřování Akademie výtvarných umění a Národní galerie podepsaly desítky významných uměleckých jmen a během pár ní přibylo už přes tisíc dalších podpisů. Rektorka AVU Márie Topolčanská kritiku odmítá, jde podle ní o přirozenou změnu v souladu s tím, kam směřuje umění ve světě a studenti mají dobré výsledky a škola dobré řízení. Petici vidí jako útok na studenty.
Univerzity po delší odmlce opět protestovaly proti nedostatkům financí ze strany státu. Organizátoři protestu, kterého se v pondělí zúčastnilo několik stovek lidí, z iniciativy Hodina pravdy uvádí, že problém se dotýká celého sektoru vysokého školství, nikoliv jen některých oborů, jak zaznívá ve veřejném prostoru. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) univerzitám slibuje pro příští rok navýšení rozpočtu o šest, respektive sedm a půl miliardy. Demonstranti nicméně požadují navýšení o jedenáct miliard.
Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku dnes vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.
