Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří.
V čínském tisku a jako první na jednom indickém webu se objevily informace, že Peking zamýšlí prodat svou první letadlovou loď Pákistánu s cílem zvýšit jeho vojenské kapacity a současně posílit vojenskou spolupráci obou zemí. Konkrétně Čína hodlá Pákistánu prodat svou letadlovou loď Liao-ning. Geopoliticky jde podle některých vojenských analytiků o kroky proti společnému nepříteli - Indii.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek obvinilo Spojené státy, že samy porušují smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), což přitom vyčítají Rusku. V této souvislosti vyzvalo USA k likvidaci pozemních víceúčelových odpalovacích zařízení Mk-41 uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk a další výzbroje, jež podle Moskvy INF porušuje.
Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Na setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šohguem to v sobotu řekl prezident Vladimir Putin, informovala agentura TASS. Podle agentury Reuters Putin souhlasí s návrhem ministerstva obrany začít vyrábět nadzvukovou raketu středního doletu. Žádné rakety ve světě ale Moskva podle prezidenta nerozmístí, pokud tak neučiní USA.
Pro rozmístění amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě se vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v německém časopise Der Spiegel. Výňatky z rozhovoru magazín zveřejnil v pátek, kdy Spojené státy oznámily rozhodnutí odstoupit od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987.
Spojené státy odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Oznámil to v pátek ministr zahraničí Mike Pompeo. Články smlouvy přestanou být USA vázány s platností od soboty, o svém kroku bude Washington oficiálně informovat Moskvu. Spojené státy pátečním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat.
Speciální policejní komando dnes ráno v Berlíně zahájilo rozsáhlou razii proti mezinárodnímu gangu pašeráků zbraní. Vyšetřování je vedeno proti deseti osobám obviněným z pašování zbraní ze Slovenska, informovala agentura DPA s odvoláním na generální státní zastupitelství v Berlíně. Deník Die Welt, který informace o razii přinesl dříve, píše o zbraních ze Slovenska a České republiky. Zatím byli při razii podle policie zatčeni čtyři lidé. Slovenská policie bez bližších informací potvrdila, že v případu spolupracuje s kolegy z Německa.
Americký prezident Donald Trump se chce se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem sejít koncem února, dějiště vrcholné schůzky bude oznámeno později. Po Trumpově jednání s emisarem KLDR Kim Jong-čcholem to oznámil Bílý dům. První summit se konal loni v červnu v Singapuru a Trump s lídrem KLDR se na něm shodli, že chtějí Korejský poloostrov bez jaderných zbraní. Harmonogram nukleárního odzbrojení si ale nestanovili, což by mohl napravit druhý summit.
Německá vláda schválila export válečné lodě do Egypta. Informoval o tom ve středu německý zpravodajský magazín Der Spiegel. Bezpečnostní rada s obchodem vyjádřila souhlas krátce před Novým rokem, napsal magazín. Německo Egyptu prodá fregatu typu Meko 200 od firmy ThyssenKrupp Marine Systems. Podle dobře informovaných zdrojů stojí taková loď kolem 500 milionů eur (12,9 miliardy Kč).
Rusko ve středu úspěšně vyzkoušelo raketu Avangard, jejíž okřídlená bojová část dosahuje hyperzvukové rychlosti. Zkoušce přihlížel osobně prezident Vladimir Putin jako vrchní velitel ruských ozbrojených sil. Manévrující střela nakonec zasáhla cíl na Kamčatce, uvedla agentura TASS s odvoláním na vyjádření Kremlu. "Putin dorazil do řídicího střediska a vydal rozkaz přistoupit ke zkouškám," uvedl Kreml podle agentury. "Raketu odpálila jednotka raketových vojsk strategického určení ze základny Dombarovskij na cíl na polygonu Kura v Kamčatském kraji.
Ministerstvo obrany Ruské federace v listopadu 2018 rozhodlo o dodavateli nového bojového vrtulníku. Jde o rozhodnutí vskutku příznačné, protože svým způsobem odráží obavy, které se v ruských ozbrojených silách množí a které se týkají techniky nové generace, kam náleží také například tank T-14 Armata nebo stíhačka Su-57 PAK FA. Ačkoli se většina ruských médií stále předhání v chvalozpěvech, mnozí odborníci tvrdí, že se tyto ambiciózní programy změnily na předražené a v praxi nakonec jen málo užitečné „hračky“.
Nedostatečné plnění dohod vůči zahraničním partnerům a dlouhodobé zanedbávání výdajů na obranu. To jsou skutečnosti, které strana TOP 09 vyčítá kabinetu Andreje Babiše při řešení rozpočtu na příští rok. Ten půjde do finálního třetího čtení před poslance příští středu s devadesáti pozměňovacími návrhy. Jedním z nich bude právě posílení financí na bezpečnost země. Výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu jsou závazkem, který máme vůči NATO splnit do roku 2024.
Ministerstvo obrany oficiálně začíná vybírat dodavatele pásových obrněných vozidel pěchoty (BVP) za více než 50 miliard korun (asi 42,7 miliardy korun bez DPH). Informace o dosud největším českém zbrojním nákupu v pondělí předá vládním kolegům ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Obrana následně osloví čtyři vybrané firmy, aby předložily své nabídky. Podepsat smlouvu chce vedení úřadu v srpnu 2019, sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA) s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Oznámila to soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, nanejvýš údajně půlroční trest vězení.
Každý sudý rok na podzim fanoušci vojenské a letecké techniky zbystří, jelikož v listopadu se v čínském Ču-chaj koná výstava Airshow China. Tato událost nepochybně patří do „extraligy“ v tomto prestižním oboru, což potvrdil i letošní ročník, jenž proběhl od 6. do 11. listopadu. Na návštěvníky čekalo impozantní množství technických novinek, jenže pozorný divák si nemohl nevšimnout četných pozoruhodných paradoxů.
Civilní vláda v císařském Německu nenápadně skončila 13. července 1917, kdy odstoupil říšský kancléř Theobald von Bethmann-Hollweg. Neučinil tak dobrovolně, byl k odstoupení donucen. Poslední civilní politik skutečně řídící německou vládu se stal nepohodlným pro generály Hindenburga a Ludendorffa, protože nesouhlasil s režimem totálního válečného hospodářství. Jeho následovník, neznámý ministr Georg Michaelis, už vojákům žádné vážné překážky nekladl. V dějinách Německa stojí u jeho jména jediná poznámka „první nešlechtic v kancléřském úřadě“, ale faktická moc se s jeho nástupem definitivně přestěhovala do generálního štábu. Na rozdíl od Bethmanna-Hollwega jej generálové ani nemuseli odposlouchávat, tak byl spolehlivý.
Britští vyšetřovatelé se potýkají s případem plynových pistolí Zoraki turecké výroby, které byly do Británie dovezeny z České republiky a v anglickém městě Bedford upraveny na zbraně střílející ostrými náboji. Balistikové jejich stopy zachytili na celé řadě míst v Anglii, napsal v neděli list The Guardian. Zbraně podle policie pocházejí z obchodu v Hlučíně, který vlastní česká firma Balistas. Ta zásilku poslala v květnu 2017, uvedl list.
Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se jednomyslně shodl na navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP či na podpoře zahraničních misí. Poradci se shodli i na podpoře a ocenění veteránů a na podpoře českého zbrojního průmyslu. Na Twitteru to uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Později dodal, že poradní tým vyslovil podporu i aktivním zálohám.
Týmy analytiků objevily na území Severní Koreje třináct dosud neznámých tajných pracovišť, která se zabývají vývojem a výrobou raket a raketové techniky. Uvádí to zpráva Mezinárodního střediska pro mezinárodní studia (CSIS) zveřejněná ve Washingtonu. Podle CSIS může být podobných provozů v KLDR až dvacet, ke zjištění třinácti z nich přispěly snímky komerčních satelitů.
Trump uštědřil další ránu světovému pořádku. Proces odzbrojení je v ohrožení. Končí symbol budování důvěry mezi velmocemi. Vracíme se do éry studené války. Propuknou nové závody ve zbrojení. Amerika dělá velkou chybu. Evropa je v nebezpečí. Taková a podobná hodnocení a varování se začala množit po prohlášení Donalda Trumpa, který chce vypovědět Smlouvu o likvidaci raket středního doletu (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, zkráceně jen INF Treaty). Jsou ale takto vážná slova opravdu namístě?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Moskvu, aby poskytla podrobnosti o novém ruském raketovém systému označovaném jako Novator 9M729. Podle Spojených států i dalších spojenců Rusko v souvislosti s těmito střelami s plochou dráhou letu porušuje pravidla dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Kromě tohoto tématu se na středeční schůzce rady NATO-Rusko v Bruselu řešila i situace na Ukrajině či v Afghánistánu, uvedla Severoatlantická aliance ve svém prohlášení.
Zbraň, kterou byla v únoru spáchána nájemná vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, obstaral patrně Maďar. Napsal to maďarský server hvg.hu s odvoláním na evropský policejní dokument. Slovenská policie proto podle serveru do vyšetřování vraždy zapojila i maďarské úřady. V Maďarsku už byly na různých místech provedeny domovní prohlídky. Při nich nebyly nalezeny zbraně, ale byly zabaveny počítače a mobilní telefony, uvádí server.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu pohrozil Evropě možnou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od odzbrojovací smlouvy INF z roku 1987. Po setkání s italským premiérem Giuseppem Contem Putin řekl, že pokud Američané nové rakety do Evropy pošlou, odpoví Moskva zrcadlově.
Německo se domnívá, že i další členské státy Evropské unie by měly pozastavit vývoz zbraní do Saúdské Arábie kvůli vraždě novináře Džamála Chášukdžího. V pondělí to řekl ministr hospodářství Peter Altmaier. Kancléřka Angela Merkelová už v neděli ohlásila, že Berlín zastavuje zbrojní vývoz do království, dokud nebude případ vyjasněn.
Rusko očekává, že bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton, který má v neděli přicestovat do Moskvy, vysvětlí slova Donalda Trumpa o odstoupení Spojených států od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987. Agentuře TASS to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. "Doufáme, že od něj (Boltona) během jednání zítra a pozítří uslyšíme věcněji a jasněji, co hodlá podniknout americká strana," řekl Rjabkov.
Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního s krátkého doletu (INF) z roku 1987, protože Moskva smlouvu porušuje. Z nedodržování klíčové odzbrojovací smlouvy, která zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů, obviňuje Pentagon i velení NATO Moskvu už několik let.
Německo by nemělo schválit dodávky zbraní do Saúdské Arábie, dokud se nevyšetří okolnosti smrti novináře Džamála Chášukdžího. V programu německé veřejnoprávní televize ARD to v sobotu řekl ministr zahraničí Heiko Maas. Zpochybnil tak zářijové rozhodnutí Berlína prodat do Rijádu německý dělostřelecký systém. "Dokud vyšetřování probíhá, dokud nevíme, co se tam stalo, není důvod k pozitivním rozhodnutím ohledně vývozu zbraní do Saúdské Arábie," řekl ministr v pořadu Tagesthemen.
Ruské strategické jaderné síly ve čtvrtekna rozkaz prezidenta Vladimira Putina jako vrchního velitele provedly cvičení, a to i s odpaly raket. Oznámila to ruské ministerstvo obrany. Rakety se podle ministerstva odpalovaly z jaderných ponorek plujících v Barentsové a Ochotském moři. Z dálkových bombardérů byly vypuštěny střely s plochou dráhou letu.
Americký Pentagon zkoumá využití hmyzu k ochraně úrody před zemědělskými pohromami, které by vedly k nečekanému nedostatku potravy. Řada vědců ovšem varuje, že by výzkumný program mohl zároveň vést až k výrobě biologických zbraní, a označila jej za Pandořinu skříňku. Upozornil na to deník The Washington Post.
S implementací evropské směrnice o zbraních si Rakousko dalo načas. Od konce minulého týdne je příslušná novela, která by měla vstoupit v platnost 1. ledna 2019 a jež je nyní v připomínkovém řízení, na světě a rakouský tisk informuje o některých jejích detailech. Návrh zákona zaujme mimo jiné masivním zostřením legislativy ve vztahu k migrantům. Pro ty bude napříště platit absolutní zákaz zbraní včetně nošení nožů.
