Na blankytné obloze se vznášel citronově zlatistý vůz tažený bělostnými oři. Člověk musel mhouřit oči, aby se před vším tím jasem ochránil. Bylo to, jako když je na stropě hodně výkonná žárovka nebo tam někdo rozprskl na rozžhavenou plotnu vajíčko a to se pomalu smažilo, proměňujíc se ve volské oko.
Evropané si již brzy za cesty do Velké Británie připlatí deset liber. Od dubna bude muset každý cestující do Británie mít povolení ke vstupu v rámci programu ETA. Britské úřady mluví o digitalizaci hraničních kontrol a redukci front při příjezdu do země. Opatření však přichází v podobnou dobu, kdy EU pro Brity zavádí program ETIAS s podobnými podmínkami. Obě schémata se inspirují programem ESTA Spojených států, který už funguje řadu let.
Zachránit starý most je stejně důležité jako zachránit duši místa. Dvě stě let starému mostu v Květnici u Prahy hrozilo, že bude zničen a nahrazen prefabrikovanou betonovou lávkou. Sochařovi Kryštofovi Hoškovi se podařilo přesvědčit úřady, aby místo toho krásný můstek opravily.
Z Brna pocházeli dva moji nejoblíbenější herci klasického typu, Karel Höger a Hugo Haas. Oba sice odtamtud odešli, Haas už po dvacítce, Höger jako pomalu čtyřicátník, ale Brno je utvořilo a jistě v nich hodně brněnského zůstalo. Je to slyšet v jejich řeči, v její měkké a jak jen možno líbezné moravské intonaci, která ovšem u obou byla dokonale kultivovaná a zjemnělá, tedy žádný hantec, nebo když, tak jen trochu, ale ta nejlibozvučnější forma češtiny. Vůbec si myslím, že lidé na Moravě mluví pěkněji a zpěvněji, i když už i to bohužel mizí, skoro všichni už mluví, jak slyší od Pražáků čili Švédů v televizi nebo na YouTube nebo kde všude.
Můj dávný kamarád Viktor Stoilov vydával před lety ve svém nakladatelství TORST spisy Václava Havla. A Václav Havel měl takové přání, že by vyšly kompletní v úhledné zelené krabičce, jak to kdysi v mládí vídal v knihovně svého otce, kde v takové škatuli neboli etuji byly spisy Johanna Wolfganga Goetheho… Takovému přání nešlo nevyhovět a skutečně Havlovy spisy spojuje sytě zelená krabice, jež zdobí knihovnu nejednoho z nás.
Bylo ráno, osm hodin, zrovna otevírali Café de la Paix na náměstí de la République v Rennes. Toužil jsem po kávě (au lait, což je něco jiného než cappuccino), croissantu a mramorovém stolku s terasou, to ta kavárna poskytovala. I kouřit by se tam za ohradou dalo, což by dotvářelo dokonalost ranní kavárenské atmosféry starého typu. Místo gitanes ale na stolku přistávali vrabci, nejdřív jeden projevil zájem o můj croissant, trochu jsem mu nadrobil, za chvíli jich tam bylo hejno, jež by ho sezobalo vmžiku celý, já však s nimi chtěl uzavřít mír, tak jsem se plácl přes kapsu a poručil si u číšníka ještě jeden a rozdělil se s nimi.
Česká cestovní kancelář (CK) Fly Dovolená je v úpadku, řekla výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Chaloupková. V současné době je s CK v zahraničí asi stovka klientů, a to například v Turecku. Dalších zhruba 1100 lidí má zájezd koupený, na dovolenou už ale neodletí, uvedla Chaloupková. CK, která není členem AČCKA, vydá oficiální prohlášení během dne.
Peníze za jízdenky zakoupené do Vídně kvůli koncertu Taylor Swiftové budou čeští dopravci vracet podle standardních přepravních podmínek. Například jízdenky zakoupené u dopravce Regiojet mohou fanoušci stornovat bez poplatku do 15 minut před odjezdem. Pokud lidé vrátí takzvanou včasnou jízdenku Evropa zakoupenou u Českých drah v den odjezdu a později, srážka je 100 procent. Také rakouské dráhy ÖBB daly najevo, že cenu jízdného vracet nebudou. Tři vídeňské koncerty Taylor Swiftové byly ve středu večer zrušeny kvůli teroristické hrozbě.
Psal se rok 1600. K hradu Točník se ubíral průvod od pohledu vznešený. Císař Rudolf II. se vracel od Plzně, kde se od začátku roku do června skrýval před morem. Točník je na staré cestě z Prahy přes Plzeň do Norimberka. Císař na něm hodlal přespat, už nebyl nejmladší, táhlo mu na padesátku, tělesně ani duševně na tom nebyl nejlíp, melancholie, jak se tomu říkalo, na postupu.
Za to zvláštní jméno Chříč je prý zodpovědný kníže Břetislav I. a jeho dobyvačná výprava do Polska v jedenáctém století, kdy vedle ostatků svatého Vojtěcha přivlekl do země blíž neurčený počet polských občanů a osídlil jimi kopečky nad Berounkou: minule jsme si vysvětlili, že to byla a je Mže. Z tohoto přemísťování obyvatelstva se dochovalo jméno, které prý polsky znamená chroust… Je lepší si to neověřovat, protože se na Wikipedii dovíte, že polsky se chroustu říká chrabąszcz majowy, ale třeba mu tak říkali v raném středověku, no, fakt je, že chrousta, dokonce zlatého chrousta, mají v Chříči i ve znaku, byť je novověký, takže nějaký důvod k tomu být musí.
Ačkoli město Temešvár leží docela daleko od břehů Dunaje, věnuje mu ve svém slavném cestopise italský spisovatel Claudio Magris celou jednu kapitolu. Takže na str. 310 odeonského vydání Dunaje (1992; snad poslední knížka v té skvělé edici GAMA) Magris cituje jakýsi starý cestopis, kde se píše, že prý to bylo město oplývající krčmami a častými horečkami, které se šířily s morovými výpary z bažin obývaných vranami, což mělo za následek velkou spotřebu dávidel. Dnešní Temešvár je naopak krásný a trochu melancholický.
Letiště Praha řeší vážný problém. Kvůli nedostatku personálu totiž nastává chaos v odbavování, lety se kvůli tomu zdržují a cestující si ostře stěžují. Letiště se za problémy omluvilo a uvedlo, že se snaží je napravit. Zároveň doporučují pasažérům, aby si vzali základní potřeby, jako jsou léky či hygienické prostředky do příručního zavazadla pro případ, že by například jejich zavazadla vůbec nebyla odbavena.
Oslabení koruny se může promítnout i do dražší dopravy. Kromě vyšších cen za naftu a benzin dochází k vyšším poplatkům za dálniční mýtné, které jsou rovněž v eurech. V kurzu jsou také letenky a jízdenky na vlaky a autobusy. Například z Prahy do 780 kilometrů vzdálené chorvatské Rijeky můžete jet přímým vlakovým spojením za 1084 korun, autem to vyjde na 2737 korun a letenky do této destinace začínají na ceně 3 510 korun.
Školáci napříč Českou republikou si v pátek vyzvednou vysvědčení, pokud nezamíří ještě do cukrárny, rovnou odjíždí s rodiči na dovolenou. Takový je plán tisícovek Čechů, kteří zamíří na začátku léta do zahraničí nebo do jiných koutů republiky. Jako již tradičně se české rodiny vydávají na letní dovolenou do slunného Chorvatska, kam jezdí především osobními automobily a proto se o víkendu očekává abnormální dopravní situace. Policie na to konto posiluje dálniční kontroly, pořádkové i dopravní hlídky, České dráhy zase posilují železniční spoje.
Jednou z oblíbených dovolenkových destinací českých rodin je sousední Slovensko. Masivní Tatry lákají na unikátní přírodní scenérie, Bratislava je pulzujícím moderním městem s pestrou historií a střední Slovensko zase láká na termální prameny a lázně. Slovenská republika má opravdu hodně, co nabídnout. Toho si jsou vědomi i podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, kteří se letos rozhodli zdražit takřka na "všech frontách".
Tradiční dovolenková destinace Čechů se začíná proměňovat. Chorvatsko už netáhne tolik, jako v minulosti. Stále zůstává prvořadým cílem dovolených, podle některých cestovních společností se ale Češi od něj pomalu odvrací a míří raději do Itálie. Hlavním důvodem je postupné zdražování na chorvatském pobřeží Jadranu, kde se už ceny pohybují na stejných úrovních jako v Itálii či Rakousku.
Krach německé cestovní kanceláře FTI Touristik GmbH zasáhl i českou kotlinu. Kvůli podniku v insolvenčním řízení skončily dvě až tři stovky českých turistů v zahraničí s tím, že někteří z nich budou muset za dovolenou zaplatit podruhé. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) oznámila, že udělá maximum proto to, aby zahájené zájezdy a dovolené skončily podle plánu. Ty zatím nezahájené budou zrušeny. V cestovní agentuře Invia, která prodává zájezdy, řeší jednotlivé případy, řekla mluvčí Jiřina Ekrt Jirušková
Jest zde dosti památek z římských dob, napsal v roce 1905 strýci Ondřejovi na pohlednici z Puly malíř Bohumil Kubišta, jenž tam sloužil u rakousko-uherského námořního dělostřelectva. Nejprve tam byl v tom roce 1905 na vojně a pak tam nastoupil v roce 1913 už jako rakouský důstojník a přečkal tam v pevnosti Punta Christo skoro celou první světovou válku.
Řidiči si v pátek měli dávat pozor na silnicích, jelikož se do terénu vydalo sedm stovek policistů. Hlídkovali na více než čtyř tisících místech v Česku. Od brzkého rána měřili rychlost, kontrolovali řidičské průkazy, telefonování za volantem, správné připoutání či technický stav vozidla. Policisté v rámci rozsáhlé celoevropské akce Speed Marathon 2024 dohlíží na dodržování předepsané rychlosti ve vybraných úsecích a na nebezpečných místech, které vybrali jak strážci zákona, tak samotní občané. Kde policisté s radary hlídkují, se můžete podívat zde.
Napětí na Blízkém východě dál narušuje cestovní ruch. Kvůli sobotnímu íránskému útoku na Izrael aerolinky zrušily podle zahraničních médií nejvíc letů od teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001. Část letů spojující Evropu s Asií je navíc dál odkláněna po bezpečnějších trasách, i kvůli obavám z hrozící izraelské odvety a další eskalace v regionu.
Problémů s hojným výskytem medvěda hnědého na Slovensku stále přibývá. Časopis Myslivost vycházející v Česku sdílel na svém facebookovém profilu video, které potvrzuje závažnost situace. V příspěvku pořízeném na poli nedaleko Liptovského Mikuláše lze vidět početnou skupinu medvědů, ti se bezstarostně potulují kolem. Medvědi nemají z místních obyvatel ani turistů strach, údajně ztratili plachost a představují proto stále větší riziko.
Za jasného počasí je prý vidět z hradeb Carcassonne zároveň Pyreneje a v dálce i hladinu Středozemního moře. Potvrdit mohu jen zasněžené Pyreneje, neboť moře se ztrácelo v oparu okcitánské krajiny, jež se v raně jarním vydání chvěla různými odstíny zelené a béžové přecházející do růžové až cihlově načervenalé. Domy jsou prosté a drží elegantní šeď, která v souladu s keramickou rzí střech vytváří jemnou hojivou emulzi pro unavené oči Středoevropana.
Kniha německého novináře Lutze C. Klevemana o historii západoukrajinského Lvova (Lvov / Zapomenutý střed Evropy) vrcholí ve větě: „Lvov je zamlklé město, a to ve dvojím významu: dnešní Lvov je mlčenlivý, Lvov před rokem 1945 se zamlčuje.“ Zazní v kapitole, která se zabývá zjevně nejtragičtějším obdobím jeho moderní historie, obdobím mezi podzimem 1939 a událostmi v létě 1941 a lety následujícími. Tehdy se během krátké doby vystřídají ve městě tři režimy, dosavadní polský je v září 1939 smeten sovětskou okupací, sotva ta se stačí etablovat, začíná 21. červnu 1941 útok nacistického Německa.
Jak mi bylo řečeno, minerální voda je v Teplicích radioaktivní, takže se nepije, nýbrž se v ní jen koupe. Nebo namáčí a převaluje. Tryská z Pravřídla, v kterém si kdysi, podle Václava Hájka to bylo v roce 762, spařilo kopýtko prasátko, což vedlo k objevu lázní. Pasáčci přišli na to, že i pro ně je příjemné se v teplé vodě ráchat a že jim to dělá dobře na klouby.
Minule jsem psal, že zakladatelem hradu, nikoli tedy ještě zámku, Murau byl ve 13. století rytíř Ulrich von Liechtenstein, což ovšem nebyl jen tak nějaký feudál, ale pod počeštěným jménem Oldřich z Liechtensteinu jej najdeme i v českých přehledech středověké kultury, kapitola minnesängerská poezie. Byl to tedy básník, minnesänger čili pěvec lásky, ale také, dnes by se řeklo, performer. Tak se třeba převlékal za krále Artuše a spolu se svými družiníky předváděl obléhání Vídeňského Nového Města, přičemž početnému davu zájemců předváděl vybrané scény ze života rytířů kulatého stolu.
Rusko připravuje návrh zákona o snímání otisků prstů a identifikaci cizinců při vstupu do země. Agentuře TASS to v sobotu oznámilo tiskové středisko ruského ministerstva vnitra. „Postup registrace otisků prstů cizích občanů při vstupu do Ruské federace a jejich identifikace při vstupu a výstupu z Ruské federace je upraven v návrhu komplexního zákona „O podmínkách vstupu do Ruské federace a vycestování z Ruské federace....“ uvedla mluvčí agentury.
A v tom Hradci si ještě nenechte ujít zámek Eggenberg, to je vskutku velkolepá stavba, to se Eggenbergové opravdu vytáhli. Pravil Karel Schwarzenberg, když jsem s ním v říjnu konzultoval svou cestu do Štýrského Hradce, jak jsem se o tom zmínil před čtrnácti dny. Graz on osobně dobře znal, jednak to není daleko od rodinného zámku v Murau, jednak tam nějakou dobu studoval, byť se jinak o svých studiích vyjadřoval spíš lakonicky, neboť důležitější pro něj byly univerzity života.
Pětkrát denně odjíždí z Prahy přímý vlak do Štýrského Hradce, první ráno ve tři čtvrtě na pět, poslední půl hodiny před půlnocí. Trvá to sice skoro sedm hodin a člověk si musí docela připlatit, ale zvlášť poslední dvě hodiny z Vídně do Grazu stojí za to. Rakouská Jižní dráha (Südbahn) tam za pověstným Semmeringem vystoupá do výšky skoro tisíc metrů a ve velkolepých obloucích přejede mezi skalami hranice mezi Dolními Rakousy a Štýrskem, čímž se už před sto osmdesáti lety stala první horskou železnicí na světě.
Pražská metropole se umístila na osmé příčce prestižního žebříčku „Best In Travel 2024“, který každoročně připravuje Lonely Planet a doporučuje 10 nejlepších zemí, regionů a měst k návštěvě. Praha dostala do 10 nejlepších světových metropolí, která stojí za to navštívit v roce 2024. Uznávaný cestovatelský magazín Lonely Planet na českém hlavním městě vyzdvihuje především „bohatou historii, architekturu a cenovou dostupnost“ a popisuje ho jako „pulzující metropoli v gotickém hávu.“
Byl konec září na Rýchorách. Z plošiny, kde kdysi stála Maxova bouda, kterou tam na konci předminulého století přivezl továrník Max Hirsch z pražské zemské výstavy, se kraj nejvýchodnějších Krkonoš jevil jako rýha, jež zvolna směřuje do lavoru Čech. Trochu níž nalevo bylo možné si představit městečko Žacléř, odkud jsem se sem vydrápal.
