Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli.
Kdybychom začali psát nějakou novou reformu, tak už se to do sněmovních voleb nestihne schválit, musíme je tedy psát tak, abychom je mohli uskutečnit po volbách. Dramaticky se musí změnit odměňování státních zaměstnanců. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Český rozhlas. Současný systém podle něj demotivační pro mladé lidi a zbytečně komplikovaný.
Lékařské a zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) vyzvaly lékaře a další zdravotníky, aby k 30. říjnu podali v nemocnicích výpověď z přesčasových hodin, pokud se nedospěje k dohodě na navýšení platů. Změnu podle nich ministerstvo zdravotnictví slíbilo a nesplnilo. Jejich zástupci to dnes řekli na tiskové konferenci ke kampani Slibem neuzdravíš.
Odbory dostaly příslib záruky růstu platů po další tři roky, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na chystaný protest policistů. S odboráři hovoří a dále bude, plánovaný protest před úřadem vlády týden před krajskými a senátními volbami ale podle něj může vypadat jako vyjádření politického názoru. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je ministrova „záruka“ růstu platů nesmyslná.
Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru by se od 1. ledna 2025 mohl zvýšit o osm procent. Odborům to přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dnešním jednání předsednictva tripartity. V absolutních částkách by podle něj mohlo jít o růst o více než 24 miliard korun, avšak očištěných o 30 procent, které se podle něho státu navrátí v příjmech. Růst by tak mohl být vyšší než v soukromém sektoru, což Stanjura avizoval, že nechce. Počet státních zaměstnanců navíc příští rok poroste.
Automobilový gigant Volkswagen prožívá poměrně turbulentní období. Na pozadí rostoucího cenového tlaku a sílící konkurence ze strany Číny zvažuje koncern zavření jednoho nebo možná několika svých německých závodů. V téměř devadesátileté historii Volkswagenu by to bylo poprvé, a tedy zcela výjimečné. Plánované úspory a možné uzavírání továren v Německu logicky vyvolávají obavy i v České republice
Největší izraelské odbory na pondělí svolávají generální stávku. Podpořily tak výzvu pozůstalých rukojmích, kteří tímto krokem chtějí donutit vládu k uzavření dohody s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících unesených. Uzavřené bude podle agentury Reuters i největší letiště v zemi, k protestu se přidají také samospráva druhého největšího města Tel Avivu i další obce. Výrazně tak stoupá tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.
Odboráři se ohradili proti tvrzením, že platy části zaměstnanců od září neporostou kvůli nim. Považují za nepřípustné, aby vláda podmiňovala navýšení výdělků ve veřejné sféře jejich souhlasem, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odbory ve středu odmítly návrh ministrů na zářijové zvýšení tarifů asi dvěma pětinám pracovníků veřejné sféry. Vláda oznámila, že bez dohody s předáky tedy tarify od příštího měsíce nezvedne a platy se zvýší až v lednu.
Vláda se nedohodla s odbory na růstu platů ve veřejném sektoru. Po jednání s odboráři to oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDÚ-ČSL). Uvedl, že vláda navrhovala zvýšení platů především dolních tarifních třídách o 3 až 5 %. Vláda na navýšení platů vyčlenila 20 miliard korun. Odbory vládní návrh odmítly a označily ho za "vyděračský".
Odboráři a zástupci vlády se ani v úterý nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Resorty propočítávají další možné varianty přidání. Jednání bude pokračovat ve středu před zasedáním kabinetu. Novinářům to po schůzce ministrů a odborových předáků řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S navýšením se počítá od začátku příštího roku.
Všichni členové vlády berou na vědomí, že celkový objem platů státních zaměstnanců se zvedat nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že debata ohledně zvyšování platů je zmatená, neboť se mluví o takzvaných tarifech, které by se teoreticky sice zvednout mohly, ale na zvýšení celkového objemu nemá stát peníze. Podle Stanjury dělá vláda vše proto, aby udržela letošní schválený deficit. Stanjura se během čtvrtečního jednání s novináři vyjádřil i k pokračující debatě o zvyšování platů ve státní sféře.
Navzdory rozpočtovému schodku se vláda chystá navýšit platy některých státních zaměstnanců. Státní kasu by to mohlo zatížit dalšími asi 5 miliardami korun. Spokojen s tím ale je jen málokdo – zatímco odbory nebo opozice by vlastně uvítaly ještě razantnější navýšení, kritici vládní rozpočtové nezodpovědnosti dostali do rukou další výtku vůči vládní koalici.
Peníze na další navýšení platů zdravotníků může stát podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka získat z vyšších daní na alkohol, tabák či sladké nápoje. Otevřít by se mohla i diskuse o výši zdravotního pojištění, řekl ve čtvrtek novinářům po jednání o odměňování zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) nabízí nárůst o téměř pět miliard korun, požadavky odborů a ČLK jsou podle něj řádově vyšší.
Odborový svaz pozemní a letecké dopravy (OSPLD), který působí na pražském Letišti Václava Havla, vyhlásil stávkovou pohotovost. Platí od pondělí do odvolání nebo do případného přechodu na jinou formu protestu. Důvodem je dlouhodobé neodborné vedení ruzyňského letiště v personální oblasti a řízení lidských zdrojů. ČTK to řekl místopředseda svazu Marek Sedlák. Letiště se požadavkům bude věnovat na mimořádném jednání, uvedla jeho mluvčí Klára Divíšková.
Tlak na růst platů ve státní sféře neustává ani po úterní schůzce tripartity. Ministr práce Marian Jurečka ze setkání odešel s tím, že je vláda ochotna zvedat úředníkům a dalším zaměstnancům ve státní službě o 7 až 10 procent. S tím ale dále nesouhlasí odbory, pro něž je 10 procent minimum. Jejich šéf Josef Středula pak ve středu požadavek zopakoval s poukazem na propad reálných mezd v minulých měsících.
Odboráři předčasně opustili pondělní zasedání tripartity, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Krok spojil s výroky člena výkonné rady ODS a exministra životního prostředí někdejší Nečasovy vlády Pavla Drobila, který na dubnovém kongresu ODS řekl, že odbory nejsou partner, ale nepřítel.
Během posledních deseti let se v České republice snížil podíl odborově organizovaných zaměstnanců ze 32 na 13 procent. Odbory se však stále stabilně těší důvěře dvou pětin obyvatel a 11 procent zaměstnanců uvažuje o vstupu do odborů. Vyplývá to z průzkumu mezi 1417 zaměstnanci, který uskutečnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Výzkum, kam patřil i zmíněný průzkum, ústav představil na odborné konferenci v Praze.
Na stole je opět možnost přidávání státním zaměstnancům. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Podle nich reálné mzdy začaly výrazně zaostávat za nedávným všeobecným růstem cen. O dalších penězích už jedná v počáteční fázi i vláda.
„Pamatuji, že v roce 2012 při velkých protestech byly demonstrující označování za lůzu v ulicích. Teď se lidé bojí demonstrovat, nechtějí přijít o svůj příjem a nechtějí být spojeni s označeními jako dezolát,“ říká Josef Středula, který obhájil funkci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů.
Předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude dál Josef Středula, který před třemi týdny skončil ve vedení centrály kvůli neplacení členských příspěvků. Na mimořádném sněmu v Praze ho dnes zvolili odboráři a odborářky. Získal 64 ze 112 platných hlasů. Podle některých předáků je to slabý mandát. Výsledky vedení ČMKOS oznámí na tiskové konferencí po skončení zasedání a volbě místopředsedy.
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek, který od minulého týdne centrálu spolu s místopředsedkyní Radkou Sokolovou řídil, rezignoval na svou funkci. Zdůvodnil to mimo jiné svým zdravím a věkem. Samek a Sokolová převzali vedení před týdnem poté, co předák Josef Středula přestal být kvůli pochybnostem kolem svého členství po neplacení příspěvků dočasně členem odborů KOVO a nemohl tak být šéfem ČMKOS. Samek a Sokolová měli odbory vést do mimořádného odborářského sněm,
Šéf Rady Českomoravské konferedace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula přišel o funkci předsedy. Důvodem jsou pochybnosti kolem jeho členství v odborech kvůli neplacení členských příspěvků. Rada ČMKOS pověřila oba místopředsedy výkonem pravomocí předsedy, a to až do mimořádného sjezdu odborové centrály 25. března, na níž si zvolí nové vedení, řekl Vít Samek. Středula uvedl, že se o předsednický post chce na sněmu opět ucházet.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) příští týden představí okruh náročných profesí, jejichž pracovníci by mohli odcházet předčasně do důchodu bez jeho krácení. Návrh důchodové reformy zároveň předloží vládě, řekl dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové, který vysílala televize Prima. Zopakoval, že do penze by dřív měli mít možnost chodit všichni pracovníci v takzvané čtvrté kategorii prací, kde i přes používání ochranných pomůcek hrozí vysoké riziko ohrožení zdraví, a část lidí ze třetí kategorie.
Desítky kusů techniky protestujících zemědělců dorazily před 06:00 k sídlu ministerstva zemědělství v Praze, které je hlavním cílem protestní jízdy. Kolem 07:00 traktory blokovaly jeden pruh ve směru k Hlávkovu mostu, několik strojů stálo i na opačné straně magistrály blíž k ministerstvu zemědělství. Komunikace byla ale stále průjezdná. Vyplývá to z informací zpravodaje ČTK na místě. Do Prahy se od brzkého rána sjíždějí na protest části zemědělců stovky traktorů a dalších zemědělských strojů.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se točí v kruhu. Těžce vydobytý kompromis z podzimu, kdy se školy po celé republice zapojily do stávky, se opět rozpadl a školy znovu žádají peníze navíc. V kruhu se pak točí i argumenty: vláda odmítá navyšovat rozpočet, ředitelé nechtějí propouštět či doplácet nepedagogické pracovníky z peněz na učitelské platy. A odbory se zástupci škol začínají znovu mluvit o stávce.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už opět stojí před naštvanými rodiči i zástupci škol. Opět jsou za tím přitom ty stejné potíže, přijímací řízení a plošné škrty v rozpočtech. Ministerstvo školství se v posledních měsících opakovaně dostávalo s řediteli či pedagogy do ostrých sporů kvůli „nedorozumění“, stejně jako v případě slibovaného navýšení platů pedagogů. To nakonec vyvrcholilo v prakticky celorepublikovou stávku.
Návrat zaměstnanců hutního podniku Liberty Ostrava se opět odkládá. Odbory neočekávají, že se situace v dohledné době změní a lidé se vrátí zpět do provozů. Nyní z podniku pracuje asi 1000 lidí, část z nich jsou administrativní pracovníci. Dnes to uvedl předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Doma jsou zaměstnanci od 22. loňského prosince a jejich nástup se každý týden posouvá, protože většina provozů v huti stojí.
Zaměstnanci Škody Auto vyhlížejí nelehké časy. Automobilku trápí problémy s nuceným přechodem na elektromobily i složitá situace na globálním trhu. Podobně jako další průmyslové firmy proto plánuje šetřit. Propouštět se zatím nebude. Škodovka ale plánuje snížit náklady třeba tím, že bude nabírat méně zaměstnanců, upraví jim smlouvy nebo naopak navýší počet agenturních pracovníků. Letos si navíc kmenoví zaměstnanci musí počkat na vánoční prémie až do ledna.
Zatímco se oficiálně protest lékařů nachýlil ke konci, u některých lékařů či dalších zainteresovaných stran přetrvává pachuť z výsledků. Původní myšlenku systémových změn, která vyšla od mladých lékařů, totiž navenek poněkud zastínila „odborářská“ otázka plošného navýšení platů a mezd. Zákonodárci stran nové polské koalice výsledek hlasování přijali skandováním "Donald Tusk". Vládu tvoří Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda, blízký spojenec strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda v pondělí po osmi letech skončila. Analytici očekávají, že Duda může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise. Zákonodárci stran nové polské koalice výsledek hlasování přijali skandováním "Donald Tusk". Vládu tvoří Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda, blízký spojenec strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda v pondělí po osmi letech skončila. Analytici očekávají, že Duda může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise.
