Vesmír není nijak zvlášť daleko. Za hranici vesmíru se obvykle považuje takzvaná Kármánova linie, pěkně zaokrouhlených 100 km nad povrchem Země. To znamená, že obyvatelé Brna či Ostravy mají do vesmíru blíž než do Prahy. Jenže jelikož nám lidem „hrouda nohy víže“, nejsme zvyklí moc často zaklánět hlavu a dívat se za okraje planety, která je nám domovem. Tedy – většina z nás na to není zvyklá. Ten zbytek pracuje na tom, aby se poměry změnily.
Šestého srpna 2021 přišel okamžik, na který se nedočkavě těšili všichni fanoušci dobývání vesmíru: dva stupně budoucí rakety Starship se poprvé spojily na startovací rampě. Gigantický, sto dvacet metrů vysoký stroj mířil zhruba jednu hodinu do nebes jako vztyčený prst, obklopený největšími jeřáby světa. Kontrast proti lidským mravenečkům pobíhajícím okolo nemohl být větší. Pak jej inženýři firmy SpaceX zase rozebrali na dvě části.
Geometric Energy Corporation (GEC), kanadská start up firma, se chystá s pomocí společnosti Space X miliardáře Elona Muska vyslat na oběžnou dráhu satelit CubeSat, který bude na obrazovce ve vesmíru ukazovat reklamní materiály či umělecká díla. Reklamní plochu bude údajně možné koupit i za kryptoměny jako dogecoin, uvedl ředitel GEC Samuel Reid pro server Insider. Vize GEC však není tak distopická, jak to může na první pohled vypadat.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) se dostala do „nouzového stavu lodi“, když nový ruský modul Nauka nečekaně zažehl motory a vychýlil ISS z kurzu. NASA kvůli tomu byla nucena posunout vysoce očekávaný start bezposádkové rakety CST-100 Staliner z 30. července do minimálně 3. srpna. ISS hlásila "ztrátu kontroly" po dobu 45 minut, dokud se pozemskému týmu NASA nepodařilo zažehnout motory na jiném modulu a vyrovnali tak trajektorii stanice, která se vychylovala rychlostí půl stupně za sekundu.
Miliardář Jeff Bezos nevzdává boj o dobývání vesmíru a Měsíce. I nadále chce s americkou agenturou NASA spolupracovat na vývoji přistávacího mechanismu pro cesty na Měsíc. Jeho společnost Blue Origin prohrála v boji o možnou spolupráci s NASA s firmou Elona Muska SpaceX. Teď Bezos nabízí agentuře dvě miliardy dolarů na pokrytí různých nákladů a proti rozhodnutí se odvolal. Bezos se nedávno vrátil ze své první cesty k hranicím vesmíru.
Raketa New Shepard (česky Nový pastýř) společnosti Blue Origin dnes úspěšně vynesla modul s nejbohatším mužem světa Jeffem Bezosem, jeho bratrem Makrem a dvěma dalšími vesmírnými turisty k hranici vesmíru. Nosná raketa i modul s posádkou po několika minutách bezpečně přistály. Na palubě cestoval i 18letý Nizozemec Oliver Daemen, který překonal letitý rekord sovětského kosmonauta Titova, a stal se nejmladším člověkem, který se kdy dostal do vesmíru.
Jeff Bezos, zakladatel Amazonu a nejbohatší člověk na světě, 20. července sedne na vlastní raketu připomínající, ehm, obří penis a nechá se vystřelit do vesmíru. Někde se v tom jistě skrývá metafora o stavu současného světa. Richard Branson, který je na seznamu nejbohatších lidí na světě teprve na 589. místě, egem se však Bezosovi vyrovná, se ho rozhodl předhonit. Dne 11. června se nechal vynést na kraj vesmíru vlastní společností Virgin Galactic.
Lístek na let do vesmíru se společností Virgin Galactic, kterou založil britský miliardář Richard Branson, má i jeho konkurent Elon Musk. Informoval o tom list The Wall Street Journal. Vesmírná loď společnosti Virgin Galactic s Bransonem na palubě v neděli úspěšně absolvovala svůj první zkušební let s kompletní šestičlennou posádkou. Během letu se loď VSS Unity dostala za hranici vesmíru.
Vesmírná loď společnosti Virgin Galactic se zakladatelem firmy Richardem Bransonem na palubě dnes úspěšně absolvovala svůj první zkušební let s kompletní šestičlennou posádkou. Během letu se loď VSS Unity dostala za hranici vesmíru, uvedla firma, která chce od příštího roku dopravovat na okraj vesmíru turisty. Angličan Branson se do vesmíru podíval týden před svými 71. narozeninami. Dnešní let je považován za milník soutěžení v rodící se lukrativní vesmírné turistice.
Až společnost Blue Origin příští měsíc vypraví svůj první let do vesmíru s posádkou, chce u toho být i její majitel Jeff Bezos. Zakladatel technologického giganta Amazon a jeden z nejbohatších mužů planety oznámil, že hodlá let absolvovat společně se svým bratrem Markem. Do kosmu je doprovodí vítěz probíhající aukce. Přelomový let rakety s názvem New Shepard je naplánován na 20. července, přičemž loď odstartuje z pouště na západě Texasu. Půjde odalší milník na cestě k nové éře soukromých cest do vesmíru.
Jediná přirozená družice planety Země se samozřejmě jeví lidskému oku jako bílá. Nebo stříbrná, chceme-li být poetičtí. Ve skutečnosti je její povrch velice tmavý, odráží průměrně jen šestinu světla. A tak to zůstane i v okamžiku, kdy se lidé definitivně usadí na krátery posetých pláních Měsíce. Lidstvo zatím není tak technicky vyspělé, aby dokázalo změnit tvář celých nebeských těles. Maximum, v co budou moci pozemští pozorovatelé doufat, budou poblikávající světla nových městeček za lunární noci.
Čínské robotické vozítko Ču-žung dnes úspěšně opustilo přistávací modul a poprvé vyjelo na povrch Marsu. Informovala o tom agentura Reuters. Modul na povrchu rudé planety přistál přesně před týdnem, rover pak prováděl přípravy na to, aby mohl po přistavené rampě sjet a zahájit svou misi. Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval.
Trosky nekontrolovaně sestupující čínské rakety Dlouhý pochod 5B dopadly v neděli ve 4:24 SELČ do Indického oceánu západně od souostroví Maledivy. Oznámila to čínská státní média, podle nichž většina stroje shořela při vstupu do atmosféry. Zatím nejsou zprávy o tom, že by trosky rakety dopadly do obydlených oblastí. Zbytek čínské rakety patřil k největšímu vesmírnému odpadu, jaký vstoupil do zemské atmosféry za poslední desetiletí. K incidentu podobných rozměrů došlo naposledy před rokem, a šlo také o část rakety Dlouhý pochod 5B.
Americká vesmírná agentura NASA potvrdila, že se jí v pondělí na povrchu Marsu podařilo krátce vzletět a následně přistát s malou výzkumnou helikoptérou Ingenuity. Jde o historicky první kontrolovaný let motorizovaného stroje na povrchu cizího vesmírného tělesa. V plánu je nyní ještě několik dalších, náročnějších, testů. Malá výzkumná helikoptéra měla původně vzlétnout už ke konci minulého týdne, vědci však narazil na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci,
Nejdříve jich bylo 3500, potom dvacítka nejlepších a nakonec zbyla „velkolepá šestka“. Výběr kandidátů do budoucí sovětské vesmírné mise, první v historii lidstva, probíhal utajeně od roku 1959, aby nakonec zbyli dva nejlepší – Jurij Gagarin a German Titov. O tom, proč byl vybrán právě Gagarin, se vedou dodnes jen spekulace, byl ale první a získal si tím vesmírnou slávu. Od historického letu vesmírné lodi Vostok 1 uplyne 12. dubna již 60 let.
„Sedm minut hrůzy“ přistávacího manévru americké sondy Perseverance na povrch Marsu bylo ve čtvrtek jako pozdrav ze starých dobrých časů.
Krátce před 22:00 SEČ dosedl na plánovaném místě v kráteru Jezero. Úspěch potvrdila NASA, která také vydala první fotografie pořízené roverem z místa dosednutí. Přistávací manévr dokumentovala na webu televize NASA. Poslední, technicky velice náročná fáze letu od vstupu do horních vrstev atmosféry přes sestup po přístání představovala podle vyjádření týmu v řídícím středisku "sedm hororových minut" čekání.
Nový satelit americké společnosti Capella Space, Capella 2, dokáže vytvořit pravděpodobně nejpodrobnější satelitní snímky na trhu, s výjimkou některých armádních technologií. Technologie společnosti umožňuje dokonce pořizovat snímky objektů nacházejících se v některých typech budov, například letadel skrytých v hangárech. K tomu pro ni nepředstavuje problémy ani vysoká oblačnost, ani denní doba a množství světla. Píše o tom server Futurism.
V pondělí 2. listopadu zemřel Marcel Grün, astronom, vědec, spisovatel a bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Bylo mu 73 let. Grün patřil k nejznámějším popularizátorům vědy v Česku. Grün pracoval v pražském planetáriu od roku 1967, od roku 2000 do roku 2017 ho vedl na pozici ředitele. Za svůj život napsal řadu populárně naučných příruček, přehledů, scénářů k pořadům, učebnic, skript a pomocných textů pro učitele a pracovníky hvězdáren a planetárií
Americká astronautka Christina Kochová se v sobotu stala rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici je 289. den a do svého návratu na Zemi rekord ještě posune. Na twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars i na jiná místa ve sluneční soustavě. Musk řekl, že by loď nazvaná Starship měla poprvé odstartovat během jednoho nebo dvou měsíců a před návratem se dostat do výšky 19.800 metrů nad Zem.
Kosmická loď, kterou ve středu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu vynesla na oběžnou dráhu nosná raketa Sojuz-FG, po zhruba šesti hodinách letu přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Uvedla to agentura TASS, podle které se loď připojila ke stanici v automatickém režimu, tedy bez zásahu posádky. Na palubě lodi Sojuz MS-15 jsou ruský kosmonaut Oleg Skripočka, americká astronautka Jessica Meirová a první kosmonaut ze Spojených arabských emirátů (SAE) Hazza Mansúrí.
Indie vyšle v polovině července k Měsíci sondu Čandrájan-2, s níž se pokusí přistát na měsíčním povrchu. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek oznámila indická vesmírná agentura ISRO. Pokud bude mise úspěšná, stane se Indie po Spojených státech, bývalém Sovětském svazu a Číně čtvrtou zemí, která měkkého přistání na Měsíci dosáhne.
Začátkem dubna se o přistání na Měsíci pokusila izraelská sonda Berešít. Izrael to prožíval jako nové Apollo 11, přistání bylo streamované naživo. K velkému zklamání sonda při přistání selhala a do povrchu Měsíce tvrdě narazila. Izrael to i tak prohlásil za částečný úspěch, stal se totiž teprve sedmou zemí, které se podařilo umístit objekt na Měsíc. Pokud něco takového dokáže Izrael, mohla by se o něco podobného pokusit i Česká republika? I
Robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla čtvrteční přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o měkké přistání byl neúspěšný. Berešit byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína.
Americká vesmírná agentura NASA a společnost Boeing se dohodly na odkladu zkoušek nové americké vesmírné lodi CST-100 Starliner. Termín prvního bezpilotního letu byl přesunut z dubna na srpen a první test s posádkou ze srpna na konec letošního roku, informovala na svém webu NASA.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve čtvrtek úspěšně odstartovala raketa Sojuz-FG, která má na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit ruskou loď Sojuz MS-12 s tříčlennou posádkou. Tvoří ji Rus Alexej Ovčinin, Američan Nick Hague a Američanka Christina Kochová, informovala ruská tisková agentura TASS. Ovčinin a Hague se k ISS vydali již 11. října loňského roku, ale kvůli selhání motoru druhého stupně se museli předčasně vrátit na Zemi.
Americká kosmická agentura hodlá koncem března zorganizovat první čistě ženský výstup do otevřeného vesmíru. Oznámil to americký internetový magazín InterestingEngineering.com. Do kosmu se vydají astronautka Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA) Anne McClainová a její partnerka Christina Kochová. Mimo Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se mají pohybovat sedm hodin.
Kosmická loď Crew Dragon americké společnosti SpaceX se dnes vrátila na Zemi po šestidenní výpravě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na padácích se snesla do vod u pobřeží Floridy v předem ohlášeném čase. Skončila tak první zkušební mise bez lidské posádky na oběžnou dráhu v rámci snahy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) obnovit pilotované lety do vesmíru za využití amerických vesmírných lodí.
Po zhruba 27 hodinách letu se v neděli kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX v automatickém režimu úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Plavidlo je určeno pro dopravu lidí, první testovací let ale absolvuje bez lidské posádky. V křesle pro astronauty je jen figurína se senzory. Kosmická loď nesená raketou Falcon 9 na cestu na oběžnou dráhu vyrazila v sobotu v 08:49 SEČ z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a dnes v 11:51 SEČ se spojila s ISS automaticky.
