Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavy, v sobotu po mnoha odkladech opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.

Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Vesmírná observatoř, náklady na jejíž misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy téměř pětkrát dál, než je Měsíc.

✅ Milestone achieved. @NASAWebb is safely in space, powered on, and communicating with ground controllers.

The space telescope is now on its way to #UnfoldTheUniverse at its final destination one million miles (1.5 million km) away from Earth. pic.twitter.com/gqICd0Xojz

— NASA (@NASA) December 25, 2021

Nacházet se bude ve druhém Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň se bude držet ve stínu naší planety před slunečním zářením.

Webbův teleskop je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

„Webb“ ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy. Sledovat díky němu budou i exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách jiných hvězd a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se rovněž počítá s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.

K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových zrcadel, každé o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Kvůli zajištění odolnosti vůči nehostinnému prostředí, jež v hlubokém vesmíru panuje, jsou vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou, jež zajistí vysokou odrazivost světla.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), na jehož projektu se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, chtěl novou vesmírnou observatoř původně vypustit už v roce 2007, ale termín byl postupně nucený posouvat. Několikrát byl start odložen i letos – z března na listopad a pak i třikrát v prosinci. Na vývoji a postavení observatoře se podílelo několik tisíc lidí z 29 zemí.