Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou ochotni příští týden odcestovat do Washingtonu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby představili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jednotnou evropskou pozici ohledně příměří pro Ukrajinu. Napsal to dnes s odkazem na diplomatické zdroje britský bulvární deník Daily Mail.
Americký prezident Donald Trump přednesl svůj první projev k oběma komorám Kongresu od začátku svého druhého funkčního období. V řeči, která i s pauzami na potlesk trvala přibližně hodinu a 40 minut a byla tak nejdelším prezidentským projevem ke Kongresu nejméně od roku 1964, Trump prohlásil, že zlatý věk Ameriky teprve začal. Vyzdvihl dosavadní činnost své administrativy pokud jde o ochranu hranic či zefektivňování státní správy, slíbil, že Američanům sníží daně, vyjádřil přání, aby skončila válka na Ukrajině a zopakoval své ambice ohledně Grónska a Panamského průplavu.
Amerika je zpět, Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl americký prezident Donald Trump v úvodu svého dnešního projevu k oběma komorám Kongresu. Za svou hlavní prioritu označil záchranu americké ekonomiky a obvinil minulou administrativu ze způsobení masivní inflace. Zároveň přislíbil, že všem Američanům sníží daně a cenu energií a navýší těžbu kritických surovin v USA.
Velmi rychle se splnil záměr Donalda Trumpa získat zpět americkou kontrolu nad Panamským průplavem. Mezinárodní investoři, mezi kterými je i americký fond BlackRock, zřejmě nejvlivnější finanční instituce na planetě, převezmou kontrolu nad kontejnerovými terminály na obou stranách Panamského průplavu od hongkongské skupiny CK Hutchison Holding. To ve své podstatě znamená kontrolu nad obchodem v celém průplavu.
Americký prezident Donald Trump dnes ve svém projevu k oběma komorám Kongresu řekl, že obdržel důležitý dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech. Signály o ochotě jednat podle Trumpa přicházejí i z Ruska. Americký prezident v této souvislosti prohlásil, že "neúnavně" pracuje na ukončení brutálního konfliktu.
Kanadský premiér Justin Trudeau odsoudil prezidenta Donalda Trumpa za zahájení obchodní války s jeho zemí kvůli zavedení cla. Současně prohlásil, že neustoupí z celního boje se Spojenými státy, když vyhlásil reciproční cla na americké zboží, informovala zahraniční média včetně Politica nebo The Guardian. "To, co chce (Trump), je, vidět totální kolaps kanadské ekonomiky. Protože to usnadní nás anektovat," vyhlásil Trudeau.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý na sociální síti X prohlásil, že Ukrajina je připravena zahájit mírová jednání s Ruskem pod vedením Spojených států. Rovněž prohlásil, že je připraven podepsat s Američany dohodu o minerálech v jakékoliv vhodné formě.
Skutečné řešení války na Ukrajině není v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii, řekl v úterý ve Sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Rusko podle něho je a zůstane agresorem, který konflikt rozpoutal. Je však třeba hledat způsoby, jak válku zastavit, uvedl.
Dnešní zavedení amerických cel znamená zahájení obchodní války mezi USA a zbytkem světa, shodují se ekonomové. Clo má charakter nepřímé daně, která zvyšuje cenovou hladinu. V případě dlouhodobějšího uplatňování cel je tak podle odborníků nutné počítat s vyšší globální inflací. Cla ve výši těch nyní zavedených byla naposledy v 30. letech minulého století. Důsledky vypuknutí obchodní války jsou pro světovou, potažmo českou ekonomiku, jednoznačně negativní, varují experti.
Situace je vážná, je to špatná zpráva, reagují vrcholní polští představitelé na médii avizované rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině v reakci na páteční roztržku v Bílém domě. Naopak z maďarské strany se Trumpově stopce dostává podpory.
Spojené státy sestavují plán, který by mohl vést ke zmírnění sankcí proti Rusku. Podle zdrojů agentury Reuters Bílý dům pověřil ministerstva zahraničí a financí sestavení seznamu sankcí, které by mohly být zrušeny v rámci jednání s ruskými představiteli v nadcházejících dnech. Trumpova administrativa v posledních dnech výrazně mění přístup ke konfliktu n a Ukrajině s cílem co nejdříve ho ukončit.
Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg a televize Fox News s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo s očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Asi je dobré mít na paměti, že kdykoli se v našich končinách pustíme do vášnivé debaty, jak by se měla vyřešit válka na Ukrajině, narazíme na limit, že na její vývoj máme nakonec pramalý vliv a jsme z většiny odkázáni jen na informace z veřejného prostoru. Vztah Čechů k válce na Ukrajině je definován mnoha faktory: nepochybně geografickou blízkostí konfliktu a historickou zkušeností, která vychází z okupace sovětskými vojsky v roce 1968. Není proto překvapivé, že Rusko se s nástupem Vladimira Putina stalo nejnenáviděnějším nepřítelem.
ANALÝZA: Páteční schůzka Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa v Oválné pracovně Bílého domu se před zraky médií zvrhla v "mimořádný desetiminutový překřikovací zápas", jak bezprecedentní hádku popsal server BBC. Co k roztržce obou prezidentů vedlo a jak se o víkendu rozhodla Evropa řešit nastalý transatlantický požár, popisuje redakce Echo24 zevrubně v pěti bodech.
Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu došlo k rapidnímu vývoji v ukrajinském konfliktu. Americký prezident začal jednat s ruskou stranou a v minulých dnech se dostal do bezprecedentního veřejného sporu s ukrajinským prezidentem, který předčasně opustil Bílý dům a nepodepsal dohodu o ukrajinských minerálech.
Americko-ukrajinské vztahy jsou na bodu mrazu. Rusové oslavují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropa přemýšlí o světě, kde se nebude moci spolehnout na podporu USA. Stará spojenectví se hroutí. Dává tento chaos vůbec nějaký smysl? Pro pochopení je dobré zrekapitulovat si dění posledních týdnů. Dne 12. února dorazil do Kyjeva americký ministr financí Scott Bessent. Přivezl také dohodu o amerických investicích do ukrajinského nerostného bohatství.
Roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě byla srážkou starých jistot s novou nejistotou, šok, z něhož je třeba se co nejrychleji probrat, připustit si, co se stalo – nejen v ten pátek, ale v posledních měsících či roce. S blížícími se prezidentskými volbami byla politika Bidenovy vlády vůči Ukrajině na jakémsi autopilotu. V zásadě neměla strategické odůvodnění. Protože to, že bude Západ udržovat Ukrajinu bojeschopnou, a tak opotřebovávat Rusko – což bylo jediné, co bylo možné z představitelů americké vlády dostat –, není udržitelná strategie.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje možnost zmírnění sankcí proti Rusku, přičemž ministerstvo zahraničí a ministerstvo financí dostaly pokyn vypracovat seznam sankcí, které by mohly být zrušeny. Podle zdrojů agentury Reuters se tento krok pojí s Trumpovou snahou o obnovení vztahů s Moskvou a dosažení mírové dohody ohledně války na Ukrajině.
Spojené státy plánují zavedení nových dovozních cel na zahraniční produkty, která by měla vstoupit v platnost v dubnu. Vyplývá to z nejnovějšího prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který současně vyzval americké zemědělce, aby zintenzivněli domácí výrobu. „Skvělým farmářům Spojených států: Připravte se na to, že začnete vyrábět spoustu zemědělských produktů, které se budou prodávat ve Spojených státech. Cla na vnější produkty budou zavedena 2. dubna. Bavte se!“ napsal v pondělí na síti Truth Social.
Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa už nebudou dlouho tolerovat přístup ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Trump tak reagoval na slova Zelenského, který během své návštěvy v Londýně uvedl, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je „velmi, velmi daleko“. Americký prezident v této souvislosti znovu obvinil ukrajinskou hlavu státu z toho, že nemá skutečný zájem na mírovém řešení, dokud má zajištěnou podporu Spojených států.
Generální ředitel tchajwanské společnosti TSMC CC Wej se v pondělí setká s prezidentem Donaldem Trumpem, aby oznámil, že tchajwanská polovodičová společnost plánuje investovat ve Spojených státech 100 miliard dolarů, ve snaze zachránit americký polovodičový průmysl, uvedly zdroje Reuters a další média. Investice společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. bude zahrnovat výstavbu dalších továren na výrobu čipů ve Spojených státech v nadcházejících čtyřech letech.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí zvyšuje. Vzhůru ji tlačí nejistota ohledně mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou a silná poptávka, uvedla agentura Reuters. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 12:30 SEČ připisovala přes čtyři procenta a nacházela se nad 46 eury (zhruba 1160 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Bývalí polští disidenti včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. V otevřeném dopise, který Walesa zveřejnil na svém facebookovém profilu, píší, že atmosféra v Oválné pracovně jim připomněla tu, kterou zažili během výslechů na tajné policii a u komunistických soudů.
Bitcoin od minima z minulého týdne zpevnil do pondělního rána asi o 20 procent, než začal oslabovat. Prudce zpevnily i další kryptoměny. Reagovaly tak na nedělní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyjmenoval digitální měny, jež budou součástí nových strategických rezerv Spojených států. V pondělí kolem 09:00 SEČ bitcoin podle serveru CoinDesk přidával za posledních 24 hodin 7,6 procenta zhruba na 92.300 USD (2,2 milionu Kč). Jen za pondělí ale oslabuje.
Spojené státy by se měly méně zabývat ruským prezidentem Vladimirem Putinem a více problémy spojenými s ilegální migrací, aby "nedopadly" jako Evropa, uvedl v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tak Trump reagoval na kritiku jeho sbližování s Ruskem v otázce Ukrajiny. Trumpově vyjádření v neděli mimo jiné předcházel londýnský summit bezmála dvou desítek lídrů evropských států a institucí o Ukrajině.
Celý svět stále vstřebává katastrofální ukrajinsko-americké jednání před novináři, které skončilo vyhoštěním prezidenta Volodymyra Zelenského z Bílého domu a jehož dopady hrozí narušit transatlantické vazby. Oněch 50 minut již nyní podrobně analyzují komentátoři i experti a v následujících desetiletích je budou rozebírat historici. Tvoří se tábory, které se přou o to, zda za selhání rozhovorů může Zelenskyj, nebo jeho americký protějšek Donald Trump. Existuje však i třetí možnost: na vině může být twitter, který se v Oválné pracovně zhmotnil v osobě viceprezidenta J. D. Vance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že je schopen zachránit vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který zatížila páteční roztržka v Bílém domě. Hlava ukrajinského státu to podle agentury Reuters prohlásila po dnešním summitu o Ukrajině v Londýně s tím, že rozhovory ale musí pokračovat v jiném formátu. Zelenskyj rovněž řekl, že si nemyslí, že po hádce v Oválné pracovně Bílého domu zastaví USA pomoc Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi.
Spojené státy varovaly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby do Bílého domu nejezdil. Uvedl to americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle kterého mohla být dohoda o minerálech dávno podepsána. Ukrajinci několikrát ve dnech předcházejících setkání tlačili na bezpečnostní záruky. Podle Rubia však americká administrativa varovala ukrajinskou stranu, aby toto téma nezvedala a nepoučovala Spojené státy v diplomacii.
Norská společnost Haltbakk Bunkers, která se specializuje na lodní paliva, oznámila na facebooku své rozhodnutí zastavit tankování pro americká vojenská plavidla. Podle norského deníku Kystens Næringsliv je tento krok reakcí na páteční střet mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě. Majitel společnosGran vysvětlil, že provozují soukromou společnost a vybírají si své klienty sami.ti Gunnar Gran řekl, že dokud Trump neskončí, nedodá se ani litr.
Po ostré výměně názorů v Bílém domě mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která skončila předčasným odchodem ukrajinské delegace z Bílého domu, by se podle řady amerických představitelů měl ukrajinský prezident omluvit. K takovému řešení situace vyzval například dlouhodobý podporovatel Ukrajiny senátor Lindsey Graham či americký ministr zahraničí Marco Rubio.
