Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zemřelo 43 000 ukrajinských vojáků. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X. Dodal, že v 370 000 případech potřebovali zranění ukrajinští vojáci ošetření. Upozornil, že toto číslo zahrnuje také lehká a opakovaná zranění vojáků. Zhruba polovina zraněných ukrajinských vojáků se podle něj později vrací zpět do služby.
Ukrajinci se v posledních týdnech v Doněcku dostali do tak tíživé situace, že Rusové mohou obsadit pět klíčových měst v podstatě nejednou. Podle agentury Unian o tom nyní hovořil Jehor Firsov ze 109. praporu ukrajinských ozbrojených sil. Podle něj je v Doněcké oblasti 4-5 nejžhavějších míst a to Toreck, Časiv Jar, Kurachovo, Pokrovsk a Myrnohrad, které mohou padnout do ruských rukou.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dočkal na jednání OBSE otočených zad řady představitelů včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského. Na následující tiskové konferenci hájil ruskou agresi na Ukrajině tím, že Kreml neměl na výběr. „Nechceme na nikoho útočit. Jsou to Spojené státy, kdo nás teď napadl pomocí ukrajinských rukou a vede proti nám válku skrze jednotky ukrajinských neonacistů,“ uvedl Lavrov ve čtvrtek. Už jeho samotné vystoupení na jednání OBSE vyvolalo silnou kritiku.
Ukrajina odmítá alternativy ke členství v Severoatlantické alianci, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Z jeho prohlášení, vydaného před schůzkou ministrů zahraničí aliance v Bruselu, citovala ukrajinská média. Kreml naopak znovu varoval před přijetím Ukrajiny do NATO.
Z účtu známého Evropana belgické provenience Guye Verhofstadta na síti X: „Vzdorují Moskvě, Íránu, Severní Koreji... Kyjev, Aleppo, Bukurešť, Tbilisi.“ Pod tím fotografie demonstrantů před budovou parlamentu v Tbilisi – nutno říct, že ve chvíli pořizování snímku se dav chová mírumilovně. Což se bohužel nedá napsat o podstatné části těchto protestů gruzínské opozice.
Ukrajina spojencům naznačila, že v roce 2025 potřebuje "nejméně 120 miliard dolarů", aby pokračovala ve svém boji proti Rusku a začala budovat "strategickou odstrašující sílu", která by v budoucnu zabránila Moskvě v další invazi do země. Italské agentuře ANSA to v souvislosti s aktuálním jednáním ministrů zahraničí členských zemí NATO řekl vojenský zdroj, který požádal o anonymitu.
Polský premiér Donald Tusk navštívil východní hranici Polska, kde začalo na začátku listopadu budování tzv. Východního štítu. První stavby budované sítě opevnění nyní o víkendu navštívil. Upřesnil, že opevnění se netýká jen hranice s Běloruskem a Ruskem, ale i Ukrajinou. Jeho vláda letos na jaře uvedla, že na posílení ochrany východní hranice, takzvaný Východní štít, vyčlení deset miliard zlotých (přes 58 miliard Kč).
Jadwiga Emilewiczová byla osm let ve státních službách, od roku 2019 jako členka vlády a měla na starosti kroky, které vedly k polskému hospodářskému úspěchu. Kroky, s nimiž u nás zápolíme, jako reforma veřejných zakázek nebo digitalizace stavebního řízení. Ve volbách v roce 2023 se už nedostala do Sejmu, říká, že si potřebuje od politiky odpočinout, a tak má čas i na to, aby přijela do Česka setkat se s analytiky a komentátory. Je aktivní v nadaci Sobieského, říká, že příští pravicová vláda musí mít plné kapsy nápadů.
Už řadu měsíců se na Ukrajině šíří drastická videa, na kterých důstojníci, kteří mají na starosti mobilizaci, násilím a nevybíravými prostředky doslova odchytávají Ukrajince nejen na veřejných místech, ale i na soukromých pozemcích a odvádějí je na frontu. Někteří takový zákrok nepřežili. Velká část z nich pak nepřežije další měsíce na frontě. Nyní se jeden z těchto důstojníků pod slibem anonymity rozpovídal pro deník The Telegraph.
Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jmenoval nového velitele ukrajinských pozemních sil, informovala agentura Reuters. Stal se jím Mychajlo Drapatyj, dosavadní velitel vojsk v Charkovské oblasti. Zástupcem vrchního velitele ozbrojených sil byl jmenován Oleh Apostol, napsal Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X. "Generálmajor Mychajlo Drapatyj úspěšně zorganizoval obranu v Charkovském sektoru a narušil ruskou ofenzivu.
Tři ukrajinské jaderné elektrárny v důsledku rozsáhlých ruských útoků ze čtvrtečního rána snížily výrobu elektrické energie, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf agentury Rafael Grossi ve čtvrtek uvedl, že podruhé během méně než dvou týdnů Chmelnycká jaderná elektrárna, Rivnenská jaderná elektrárna a Jihoukrajinská jaderná elektrárna ležící v Mykolajivské oblasti z preventivních důvodů omezily výrobu v důsledku „rozsáhlých vojenských aktivit“ na Ukrajině.
Delegace vedená ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem navštívila Jižní Koreu s cílem vyjednat nákup zbraní. Jižní Korea však tuto žádost zamítla. Podle jihokorejské televize SBS mělo jít o obchodní transakci, nikoli žádost o bezplatnou pomoc. Ukrajina projevila zájem o protivzdušné systémy Cheongung, další obranné technologie, tanky, dělostřelectvo a munici. Rustem Umerov se během návštěvy setkal s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem a ministrem obrany Kim Jong-hjunem.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko je připraveno použít veškeré dostupné zbraně, pokud by Ukrajina získala jaderné hlavice. Podle agentury Reuters to uvedl ve čtvrtek během tiskové konference v kazašské metropoli Astaně. „Pokud se země, s níž jsme fakticky ve válce, stane jadernou mocností, co máme dělat? V takovém případě použijeme všechny, a zdůrazňuji, všechny prostředky ničení, které máme k dispozici. Všechny. To nedovolíme. Budeme sledovat každý jejich krok,“ řekl Putin.
Premiér Petr Fiala důrazně trvá na tom, že úspěchem jeho vlády je ukončení naší závislosti na ruském plynu. Je podivné to říkat v době, kdy 95 procent plynu, co k nám přiteče, je původem z Ruska. To je prý jedno, protože důležité je, že si můžeme vybrat. A jak Fiala správně říká, vybírají si obchodníci, kteří vždy nakoupí, co je výhodnější. A tak to bude vždy. Určitě do doby, než Německo přestane zatěžovat tranzit plynu speciálním poplatkem
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo údajné úlomky amerických střel ATACMS, které podle Moskvy Ukrajinci vypálili na letiště v Kurské oblasti a na postavení protivzdušné obrany. Ministerstvo současně varovalo, že chystá odvetu. Když v listopadu Ukrajinci poprvé vystřelili na Rusko západní střely dlouhého doletu, reagoval Kreml tak, že vystřelil na ukrajinskou zbrojní továrnu novou hypersonickou balistickou střelu Orešnik. „Ministerstvo obrany Ruské federace situaci monitoruje a připravují se reakce,“ stojí ve zprávě.
Zcela nečekaně otevřela ruská invazní armáda nový směr útoku na jihovýchodě země a překvapila ukrajinskou obranu, která byla až příliš řídká a prostupná. Ruské tankové jednotky ze směru západně od Vuhledaru postoupily během pouhých pěti dnů o více než osm kilometrů do hloubky ukrajinského území směrem k rovněž strategicky důležitému městečku Velyka Novosilka, i přes zničení několika obrněných vozidel. Tvrdí to válečný analytik deníku Bild Julian Röpcke.
Rusko se připravuje na „odvážnou“ ofenzívu s cílem obsadit Záporoží, metropoli stejnojmenné oblasti, říkají ukrajinští zpravodajští důstojníci. Město se nachází pouhých 30 kilometrů od fronty a je jedním ze tří zbývajících těžkých průmyslových center, která jsou rozhodující pro přežití Ukrajiny jako fungujícího státu, uvádí v neděli agentura Unian s odkazem na týdeník The Economist. Jiné zpravodajské zdroje ale nesouhlasí s tím, že na tento krok nejsou Rusové ještě připraveni.
Rusko nalákalo stovky jemenských mužů do války na Ukrajině prostřednictvím společnosti napojené na rebelskou skupinu Hútiú. Jemenští rekruti, kteří odešli do Ruska, řekli Financial Times, že jim byla slíbena práce s vysokými platy a dokonce i ruské občanství. Když však dorazili do Ruska, byli násilně odvedeni do ruské armády a posláni do předních linií na Ukrajinu, upozorňuje agentura Unian.
Ruské ministerstvo obrany připravilo dokument s prognózou vývoje vojensko-politické situace ve světě do roku 2045. Jeho součástí je plán na poválečné rozdělení Ukrajiny na tři části. Podle ukrajinské vojenské rozvědky se Rusové možná i pokusí předat tento plán zániku současné Ukrajiny nové americké administrativě Donalda Trumpa prostřednictvím vlád a zástupců cizích států. Hovořil o tom s agenturou Interfax-Ukrajina zástupce náčelníka GUR ukrajinského ministerstva obrany Vadim Skibitskyj.
Ukrajina přišla o více než 40 procent území, které obsadila v ruské Kurské oblasti, při překvapivé invazi letos v létě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený vojenský zdroj z ukrajinského generálního štábu. Zdroj potvrdil dřívější zprávy, že Rusové rozmístili v Kurské oblasti 59 000 vojáků od doby, kdy tam začátkem srpna vtrhly ukrajinské ozbrojené síly a rychle postupovaly.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v sobotu na okraj summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tématem byla česká muniční iniciativa i prohloubení dosavadní spolupráce, uvedla český diplomacie. Zelenskyj v Kyjevě hostil třetí summit iniciativy Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine), která vznikla v roce 2022 na jeho popud jako způsob podpory humanitárních dodávek obilí do některých zemí i podpory ukrajinských zemědělských producentů.
Severokorejská armáda již byla spatřena na jedné z předních linií v bojích na Ukrajině. Podle dnešní zprávy agentury Unian to sdělil velitel ukrajinské kombinované jednotky 153. samostatné mechanizované brigády Nazaryj Kišak s volacím znakem „Šerif“ v televizním vysílání. „Vidíme, že v našem charkovském směru už jsou vojáci z KLDR,“ řekl. Ukrajinská armáda podle něj má informace o počtu příslušníků severokorejské armády zapojených do bojových akcí, ale nemůže je zveřejnit.
Rusko ve čtvrtek zaútočilo na Dnipro raketou, jejíž let od startu z Astrachaňské oblasti na pobřeží Kaspického moře trval až do dopadu 15 minut. Raketa byla vyzbrojena šesti bojovými hlavicemi, jejichž rychlost v koncové fázi více než jedenáctkrát překračovala rychlost zvuku. Každá z hlavic byla vybavena šesti kusy submunice. Uvedla to dnes na sociální síti ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes přijel do Kyjeva, kde zahájil svou v pořadí čtvrtou pracovní návštěvu Ukrajiny od začátku rozsáhlé ruské invaze před bezmála třemi lety. Setká se mimo jiné se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Návštěva šéfa české diplomacie začíná den poté, co Rusko vypustilo na Ukrajinu jednu ze svých nejnovějších raket středního doletu, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podle prezidenta Vladimira Putina šlo o reakci na kroky Západu, který Kyjevu dovolil použít dodané střely proti cílům na ruském území.
Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.
Někdejší německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit. Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda, Paměti 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa.
V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila dnes ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu. Kryt se skládá ze dvou modulů, z nichž jeden je určen pro 54 lidí a druhý obsahuje technické zařízení. Kapacitu krytu lze zvýšit přidáním dalších modulů.
Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Uvedl to Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině dnes trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Vojenský materiál poslaný na Ukrajinu schvaluje česká vláda postupně v utajeném režimu
Jako blesk v neděli udeřila zpráva, že americký prezident Joe Biden dal svému ukrajinskému kolegovi, oč Volodymyr Zelenskyj dlouho usiloval. USA prý už nemají námitek, aby Ukrajinci americkými raketami ATACMS zasahovali i cíle v ruském vnitrozemí. Ačkoliv zatím by prý šlo jen o ničení ruských sil, které chtějí zpátky dobýt části Kurska, Kyjevu logicky musí jít o zatažení Západu do přímé války, neboť je na tom vojensky špatně. Takže Bidenovo rozhodnutí by mělo potenciál prudké eskalace ve válce, která je v prvním plánu válkou Ruska proti Ukrajině, ale v jakési hlubší rovině válkou Ruska se Západem.
Možná jste ten obrázek od evolučního biologa Colina Wrighta také viděli. Tři postavičky stojí na pravolevé ose. Jedna úplně napravo (konzervativec), druhá úplně nalevo (liberál) a třetí lehce nalevo od středu. Liberál začne pádit ještě víc doleva, a jak se osa prodlužuje, středolevá postavička se vzdaluje liberálovi a naopak přibližuje ke konzervativci. Nakonec skončí na pravém středu a liberál, nyní woke progresivista, mu nadává do rasistů. Tento vtípek měl zjednodušeně vysvětlovat, jak se z bývalých liberálů stali podporovatelé pravice.
