Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla jen několik minut poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU o této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá veto z prosincové vrcholné schůzky.
Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy. Navrhuje také prodloužit pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz o další rok, respektive do června 2025. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Řada zemí EU v čele s Francií se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců a podle agentury Reuters má komise teď snahu rozzlobené farmáře uklidnit.
Francouzská policie dnes zatkla 18 lidí, kteří se při zemědělských protestech pokusili zablokovat pařížský velkoobchodní trh s potravinami v Rungis. Agentuře AFP to potvrdil policejní zdroj. Ministr vnitra Gérald Darmanin varoval, že zatímco protesty farmářů na dálnicích budou tolerovány, policie nedovolí, aby blokovali letiště nebo tržiště Rungis, kde obchody, supermarkety a restaurace z Francie i odjinud nakupují čerstvé potraviny.
Předsedové vlád pěti zemí EU, včetně českého premiéra Petra Fialy, v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit své společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu.
Ukrajinská vláda předložila parlamentu nový návrh sporného zákona, který zpřísňuje pravidla mobilizace. Jeho cílem je zajistit armádě dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi, informoval Reuters. Původní návrh změn pravidel mobilizace parlament počátkem ledna vrátil vládě k přepracování poté, co vyvolal pobouření veřejnosti. Zákonodárci a analytici uváděli, že některá ustanovení porušují ústavu a přinášejí korupční rizika.
Odvolání nejvyššího ukrajinského generála, velitele ozbrojených sil, Valerije Zalužného proběhne, ale až poté, co opadne mediální zájem spojený s dlouhodobými spekulacemi souvisejícími s nejasností jeho osudu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí Zalužnému nabídl novou funkci, ten jí ale podle čtyř osob obeznámených s jednáním odmítl.
Představitelé ukrajinských médií si stěžují, že svoboda tisku v zemi upadá. Se svými obavami se svěřili tento týden velvyslancům zemí G7 v Kyjevě. Média, pokud zveřejní zprávy, které se nehodí úřadům, jsou podle nich vystavena sérii kampaní, která je má diskreditovat. Akce mají být podporovány anonymními provládními telegramovými kanály. O setkání píše například list Ukrajinská pravda.
Maďarská krajně pravicová strana Naše vlast by vznesla nárok na západní region Ukrajiny, kde žije asi 150 000 etnických Maďarů, pokud Ukrajina prohraje válku a přijde o státnost. Na konferenci to v sobotu prohlásil předseda strany László Toroczkai, informovala dnes agentura Reuters. Maďarský premiér Viktor Orbán v prosincovém rozhovoru s veřejnoprávním rozhlasem vyjádřil podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.
Ruská federace kvůli probíhající válce na Ukrajině mohutně investuje do svého zbrojního průmyslu. V zájmu zvýšení produkce vojenského materiálu Rusové konvertují i civilní infrastrukturu, včetně pekáren, škol a nákupních center. Západním zemím, na jejichž materiální pomoci je ukrajinská obrana životně závislá, se přitom nedaří držet krok. Rusko podle některých zdrojů, které oslovil britský deník The Telegraph, vynakládá až 40 procent svého HDP na válku na Ukrajině.
Ukrajina přichází s novým ambiciozním projektem nazvaným FURY. Projekt by měl zahrnovat zavedení nových podvodních dronů v boji na Černém moři. Novinka ve výbavě by měla udrežet nebo lépe ještě zvýšit náskok Ukrajiny před Ruskem, neboť Rusové začali rychle zdokonalovat své námořnictvo. O projektu informují Naval News. Ukrajina přichází s novým projektem podvodních dronů nazvaným FURY. Projekt by měl zahrnovat první robotické námořnictvo.
EU hrozí Maďarsku, že použije "jadernou možnost", která by zabránila maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, potažmo Maďarsku, hlasovat v unii. Situace by měla nastat pokud, Maďarsko vyjádří nesouhlas s pomocí Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1 238 732 314 500 Kč). Evropští diplomaté doposud jednání Viktora Orbána přecházeli, nyní však připustili možnost udělení nejzávažnější politické sankce Budapešti v zájmu Ukrajiny. Tvrdí to web Politico.
Prezident Volodymyr Zelenskyj může přijít o podporu v ukrajinském parlamentu, Nejvyšší radě. Ukrajinská parlamentní jednota se ztrácí, varoval v pátek předseda parlamentního klubu Zelenského hnutí Sluha národa Davyd Arachamija. Řada poslanců totiž rezignuje na své mandáty, někteří údajně ze zdravotních důvodů, a Sluha lidu bude těžko prosazovat vládní politiku. V současné době není v Nejvyšší radě Ukrajiny jednota, bylo to před rokem a půl
EU se nechystá prodloužit dohodu, kterou uzavřela s Ruskem ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu. Podle unijních představitelů i ty země, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé, budou schopné svou poptávku nasytit z alternativních zdrojů. Dohoda o využívání ukrajinského tranzitního plynovodu vyprší na konci letošního roku. Nicméně i zde existuje možná klička. Podle anonymních zdrojů, které cituje Bloomberg, Evropská komise vypracovala analýzu potenciálních scénářů, které v důsledku ukončení tranzitu nastanou.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal USA nepřímé signály, že je ochoten jednat o ukončení války na Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dvě nejmenované osoby blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů Putin tímto způsobem testuje, zda by USA byly ochotny o ukončení války na Ukrajině jednat. Američtí představitelé ale agentuře řekli, že si takovýchto signálů vědomi nejsou.
Zpronevěra 222 milionů hřiven (cca 134 mil. Kč), škody ve výši 1,4 miliardy hřiven (cca 0.84 mld. Kč), omezení obranyschopnosti země a ohrožení života a zdraví příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. To jsou závěry vyšetřování obviněných vysokých úředníků ukrajinského ministerstva obrany, které vedl Státní úřad pro vyšetřování, a o kterém informovala agentura Unian. Úřad pro vyšetřování nyní dokončil vyšetřování bývalých úředníků ministerstva, kteří nakoupili nekvalitní výstroj pro armádu.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu Kč) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na Telegramu. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv USA na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO.
Rusko je připraveno k jednáním o míru, ale nikoliv k setrvání nynějšího ukrajinského režimu u moci, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ukrajina se pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského postavila vpádu ruských vojsk a už téměř dva roky se brání ruské agresi ve válce označované za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Západ poskytuje napadené zemi vojenskou a další pomoc.
Polský premiér Donald Tusk v pondělí jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským také o společné produkci zbraní. Vyplývá to z prohlášení obou politiků po jejich schůzce. Šéf polské vlády v této souvislosti hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností. Zelenskyj po jednání s hostem poděkoval za nový balík polské vojenské pomoci, jakož i za polský úvěr určený na nákup zbraní pro Ukrajinu.
Zákopy na frontové linii, kde svádí boje ukrajinská armáda s ruským invazním vojskem, zamořily myši a krysy, které údajně i šíří mezi vojáky nemoci. Napsala to televize CNN na svém webu. Situace podle ní připomíná podmínky, které sužovaly vojáky v zákopech během první světové války. Za současným přemnožením hlodavců v zákopech je částečně roční období i cyklus páření zvířat, ale je také ukazatelem toho, jak se válka stala statickou, napsala americká zpravodajská stanice.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala se musí potýkat se dvěma problémy. Prvním je pokuta hrozící za zamlčení majetku uloženého v družstevní záložně, za což mu hrozí pokuta 50 tisíc korun. Vážnější je ovšem reputační problém, který mu spojení s pochybnou kampeličkou přináší. V předchozích letech totiž dostala záložna pokuty od Finančně analytického úřadu i České národní banky a je namočena i do kauzy „ztracených“ 140 milionů korun určených původně na zbraně pro Ukrajinu.
Bývalá mluvčí prezidenta Petra Pavla Markéta Řeháková má od poloviny ledna novou funkci. Pracuje jako poradkyně vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného při ministerstvu zahraničí. Informuje o tom server Novinky.cz. Na starosti má mít pomoc s čerpáním peněz z mezinárodních fondů a „otevírání dveří“ českým firmám ve válkou poničené zemi.
Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že příští týden svému ukrajinskému protějšku Denysu Šmyhalovi předá v Užhorodu seznam humanitární pomoci, kterou je Slovensko ochotné Ukrajincům poskytnout. V rozhlasovém rozhovoru se zároveň Fico vyslovil (od 31. minuty) nejen proti dodávkám zbraní a munice napadené zemi ze skladů slovenské armády, ale také proti přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem.
Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást, napsal britský list Financial Times. Konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina přitom zůstává ovládnutí Ukrajiny a podrobení si jejího obyvatelstva, uvedl také deník, který se odvolává na své zdroje a nově odtajněné americké zpravodajské dokumenty, které měli jeho novináři možnost prostudovat.
Znepokojující predikce o hrozící třetí světové válce se množí všude po světě. Mluví o ní přední západní činitelé, ale i Rusové. Nejnověji se vyjádřila propagandistka. Margarita Simonjanová, podle níž třetí světová válka vypukne na Blízkém východě. Rusko se prý nezapojí. Napětí zvýšila i volba prezidenta na Tchaj-wanu, která znovu vystupňovala čínskou útočnou rétoriku. Velkou hrozbou v neposlední řadě zůstává Severní Korea a vláda diktátora Kim Čong Una, v jehož rukou se nukleární zbraně stávají ještě nebezpečnějšími.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval před průtahy s financováním Ukrajiny v americkém Kongresu, avšak zdůraznil, že i bez západní podpory se Ukrajina za žádných okolností v boji s Rusy nevzdá. "I když nám dojdou zbraně, budeme bojovat s lopatami, protože pro Ukrajinu je v sázce existence národa," řekl podle agentury Unian v rozhovoru pro ABC News.
Švýcarsko uspořádá mírovou konferenci o Ukrajině na nejvyšší úrovni, uvedla dnes prezidentka alpské země Viola Amherdová. Podle ní se tak stane na základě žádosti hlavy ukrajinského státu Volodymyra Zelenského, který dnes přicestoval do Švýcarska. Informovaly o tom světové agentury. „Na mírovém summitu jsme otevřeni všem zemím, které respektují naši svrchovanost a územní celistvost,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského po jednání s Amherdovou v Bernu.
Řada ruských měst se uprostřed lednových mrazů musí potýkat s rozsáhlými výpadky dodávek tepla. V Novosibirsku, třetím největším ruském městě, a v tichomořském přístavu Vladivostok praskly rozvody teplé vody, v důsledku čehož bylo tisíce lidí odříznuto od vytápění. Největší havárie se však neudála na Dálném východě, ale přímo v srdci ruského státu. Na předměstích Moskvy se bez tepla octlo asi dvacet tisíc lidí poté, co v místní muniční továrně vypověděl službu bojler, který generoval teplo i pro okolní zástavbu.
Rusko zahájilo řadu nových útoků na jihu Ukrajiny s cílem prolomit obranu ukrajinských sil. Vedle jednotek Storm-Z tu nasadili Rusové také námořní pěchotu a výsadkáře. Uvedla to dnes agentura Unian s odkazem na mluvčí ukrajinského Operačního velitelství Jih Nataliji Humenjukovou. Předpokládá se, že ruská armáda čekala na příjezd dalších jednotek, proto byl dříve na frontě relativní klid.
Britský premiér Rishi Sunak v pátek v Kyjevě oznámil navýšení britské pomoci Ukrajině, která se už téměř dva roky brání ruské invazi. Sunakovo oznámení podle agentury AP představuje opětovné ujištění Kyjeva, že podpora Západu bude pokračovat. Britský premiér s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jednání podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda, podle kterého jde o první dohodu ohledně bezpečnostních záruk.
Polská pohraniční policie dnes zajistila 15letého chlapce z Ostravy, který se vydal bojovat na Ukrajinu. Dnes o tom informovalo oddělení pohraniční stráže v polské části Slezska. Chlapec ve středu odešel z domova, ale do školy nedorazil. Rodiče o tom informovali policii a předali jí popis svého syna. Údaje o něm čeští policisté předali svým polským kolegům sloužícím na pobočce v české Chotěbuzi. Polští policisté podle polohy chlapcova telefonu zjistili, že se nachází v Polsku ve městě Przemyśl.
