Z floridského mysu Canaveral v neděli po jednodenním odkladu odstartovala raketa se sondou Parker Solar Probe, která zamíří ke Slunci a přiblíží se mu na rekordních šest milionů kilometrů. Raketa odstartovala přesně v ohlášených 3:31 místního času (9:31 SELČ).
Třetího srpna oznámila americká kosmická agentura NASA jména astronautů, kteří mají příští rok navštívit vesmír při experimentálních letech nových kosmických lodí. Jedním strojem má být CST-100 Starliner firmy Boeing, druhým Dragon 2 společnosti SpaceX.
V loňském říjnu astronomové z NASA vůbec poprvé zaznamenali v naší sluneční soustavě záhadné těleso, které s největší pravděpodobností přiletělo z mezihvězdného prostoru. Vědce zarazil nejen původ vesmírného objektu, nýbrž i jeho neobvyklá dráha letu. Netrvalo proto dlouho a k objevu si přisadili i konspirační teoretici s tím, že se může jednat o plavidlo mimozemské civilizace. Nyní však vědci uklidňují vášně všech fantastů – jedná se zcela jistě o kometu.
Bouře, která několik týdnů víří prach na Marsu, už nabyla celoplanetárního rozsahu. Informoval o tom na webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Minulou středu bouře řádila na zhruba čtvrtině plochy rudé planety. Nevlídné marsovské povětrnostní podmínky už před více než týdnem přiměly robotické vozítko NASA Opportunity, aby se přepnulo do úsporného režimu.
Americká vláda schválila program zvýšené ochrany Země před pádem asteroidů, které by mohly zpustošit celé regiony nebo i kontinenty. Oznámil to ve středu Bílý dům. Národní rada pro vědu a technologii (NSTC), která je vládním úřadem, zveřejnila plán zdokonaleného vyhledávání a sledování nebezpečných vesmírných objektů s možností vychýlení jejich dráhy.
Mléčná dráha má hmotnost 960 miliard Sluncí, tvrdí vědci z Arizonské univerzity v Tucsonu. Zhruba 85 procent hmotnosti přitom tvoří takzvaná temná hmota, upozornil tým v čele s astronomem Ektou Patelem v odborném časopise The Astrophysical Journal.
Americké vozítko Curiosity nalezlo na Marsu pradávné stopy po organických látkách a zjistilo sezonní výkyvy hodnot metanu v atmosféře rudé planety. Informuje o tom magazín Science. Odborníci se shodují, že objev je významným krokem v hledání minulého či současného života na Marsu, ačkoli ho zatím nedokazuje. Nález organických látek, které jsou považovány za stavební kameny života, je totiž možné vysvětlit geologickými procesy.
Oblohu planety Jupiter často křižují blesky, a dokonce jsou těm pozemským mnohem podobnější, než se předpokládalo, zjistili vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Článek o jejich objevu vyjde ve čtvrtek v prestižních odborných časopisech Nature a Nature Astronomy. Podíleli se na něm Ondřej Santolík a Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky. O úspěchu informovala Akademie věd v tiskové zprávě.
Plánovaný start rakety Falcon 9 s vesmírným teleskopem pro výzkum planet mimo naší sluneční soustavu byl odložen. Oznámil to americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož způsobily odklad technické problémy nosné rakety. Příští termín startu bude nejdříve ve středu.
Vláda Spojených států plánuje ukončit financování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a zprivatizovat ji. Vyplývá to z interního dokumentu americké vesmírné agentury NASA, k němuž se dostal server The Washington Post. Podle něj chce Bílý dům stanici po roce 2024 začít používat v komerční sféře.
Astronomové z NASA zaznamenali na první svátek vánoční asteroid o velikosti autobusu, který v rychlosti vyšší než 34 000 km/h těsně minul Zemi. Asteroid, jehož velikost byla přibližně 7–15 metrů, prolétl kolem země ve vzdálenosti pouhých 224 000 km. Podle astronomů nás tedy jen „těsně minul.“ Za nebezpečnou vzdálenost považují vědci přibližně 7400 kilometrů od naší planety. Informuje o tom server Express.
V polovině listopadu absolvoval první letovou zkoušku létající prostředek Dream Chaser, jenž pochází od firmy Sierra Nevada a za několik let by mohl zajišťovat i přepravu na Mezinárodní kosmickou stanici.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se zapojil do pátrání po pohřešované ponorce argentinského námořnictva San Juan, se kterou se již tři dny nedaří navázat spojení. Zprávu přinesla BBC.
Teleskopy Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile detekovaly první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování přitom naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Observatoř o tom v pondělí informovala na tiskové konferenci ve svém sídle v Garchingu u Mnichova.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že úspěšná mise zaměřená na výzkum planety Saturn a jejich prstenců a měsíců v pátek podle plánu skončila. Sonda Cassini po dvacet let trvající výpravě zanikla při řízeném sestupu v horních vrstvách atmosféry druhé největší planety naší sluneční soustavy.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nabízí unikátní pracovní nabídku. Vesmírná agentura totiž hledá člověka, jehož pracovní náplní má být ochrana planety Země před mimozemšťany. Úřad o tom píše na svých stránkách a uchazeči o práci se můžou přihlásit pomocí inzerátu na USA Jobs.
Americká sonda Juno, která se v současné době pohybuje v bezprostřední blízkosti Jupiteru, odeslala k Zemi vůbec první detailní snímky takzvané Velké rudé skvrny. Tento charakteristicky karmínově zbarvený symbol Jupiteru je ve skutečnosti hurikán, který co do parametrů nemá ve Sluneční soustavě obdoby. S průměrem okolo 16 500 kilometrů je dokonce větší než planeta Země, která by se do této bouře vešla 1,3 krát.
NASA objevila 219 nových planet, na deseti z nich by podle mínění vědců mohl být možný život. Nově nalezená tělesa mají totiž velikost i teplotu velmi podobnou Zemi. Astronomové odhalili uskupení za pomoci Keplerova teleskopu v odlehlé části Mléčné dráhy, své objevy pak zveřejnili přímo na stránkách NASA.
V nové etapě dobývání kosmu chce hrát svoji roli také Čína. V budoucnu by Číňané chtěli začít kolonizovat asteroidy, které se dostanou do dostatečné blízkosti Země. Zprávu přinesl britský list The Independent.
První modul Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) byl na zemskou orbitu vynesen již v roce 1997, není se tak čemu divit, že stanice začíná pomalu dosluhovat. Americká NASA proto již plánuje, čím stávající vesmírný komplex nahradí. Jako vhodná možnost se zatím jeví stanice, která bude obíhat Měsíc a výhledově poslouží jako opěrný bod k pilotovaným letům na Mars.
Astrofyzici se těší lepším zítřkům. Nedávný objev sedmi planet podobných Zemi vyvolal v jejich řadách diskuzi, jak budou dále zkoumat vesmírná tělesa v soustavě TRAPPIST-1. Díky nové generaci přístrojů, jako jsou například dalekohled E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) či především kosmický teleskop JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba), bude podle astronomů možné pátrat nejen po vodě, ale i po důkazech existence života na těchto planetách.
Astronomové objevili ve vzdálenosti 40 světelných let od Země unikátní soustavu se sedmi planetami, z nichž tři leží v takzvané obyvatelné zóně. Ve středu to oznámila Evropská jižní laboratoř (ESO) a NASA s tím, že nalezený systém je rekordní nejen co do počtu planet, které se velikostí podobají Zemi, ale má také nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Za určitých podmínek by voda mohla být na všech sedmi planetách.
NASA ve středu chystá tiskovou konferenci, na které chce oznámit zásadní objev mimo sluneční soustavu. Na svých stránkách uvádí, že se především zaměří na exoplanety, tedy vesmírné objekty mimo náš planetární systém.
Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Eugene Cernan, který měl československé kořeny. Byl posledním člověkem, který stanul na Měsíci. Informují o tom světová a americká média jako NBC News. V Česku přežil pád vrtulníku.
Ve věku 95 let zemřel astronaut John Glenn, který v roce 1962 jako první Američan obletěl zeměkouli. Oznámil to guvernér amerického státu Ohio John Kasich, za který byl Glenn v minulosti rovněž dlouholetým členem Senátu USA. Glenn byl posledním žijícím členem skupiny sedmi pilotů, vybraných k tomu, aby se stali prvními astronauty.
Evropská kosmická agentura (ESA) stále nedostala očekávaný signál, který by potvrdil přistání experimentálního modulu Schiaparelli na Marsu. Poslední signál modul vyslal při sestupu k rudé planetě. Vědci tak pořád netuší, zda modul Schiaparelli měkce dosedl na Mars, nebo do povrchu planety vrazil vysokou rychlostí a rozbil se.
