Teleskopy Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile detekovaly první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování přitom naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Observatoř o tom v pondělí informovala na tiskové konferenci ve svém sídle v Garchingu u Mnichova. Stejné informace svědčící o účasti vědců na celém světě na zkoumání tohoto objevu přinesly i jiné vědecké instituce.

Uvedený úkaz je podle odborníků mimo jiné provázený výronem těžkých chemických prvků do okolí. Je tedy i zdrojem šířícím do vesmírného prostoru pro lidstvo vzácné kovy, jako je zlato nebo platina.

Na rozsáhlém sledování unikátního jevu se podílelo velké množství vědců po celém světě. Zapojeno do něj bylo sedm desítek dalekohledů, včetně Hubbleova vesmírného teleskopu, jehož provozovateli jsou vesmírné agentury Spojených států NASA a Evropské unie ESA.

První signál gravitačních vln z této vesmírné události zaznamenala 17. srpna dvojice detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) v USA a interferometr Virgo v Itálii. O dvě sekundy později řada dalších zařízení na Zemi a ve vesmíru zaregistrovala záblesky gama záření. Analýzy údajů přitom naznačily, že oba jevy zřejmě mají stejný zdroj.

Sledovaný jev patří k nejdramatičtějším událostem ve vesmíru a uvolňuje se při něm nesmírné množství energie. Podle všeho se odehrál v galaxii NGC 4993, ležící asi 130 milionů světelných let daleko od Země ve směru souhvězdí Hydry. Jedná se tak o dosud nejbližší zdroj gravitačních vln, který se podařilo identifikovat, ale také o jeden z nejbližších zaznamenaných zdrojů záblesku gama.

Gravitační vlny jsou periodické poruchy časoprostoru způsobené specifickým pohybem hmoty. V současné době lze zaznamenat takovéto události vyvolané jen velmi rychlými změnami pohybu mimořádně hmotných těles. K takovým jevům patří například srážky takzvaných černých děr, anebo, jako zřejmě v tomto případě, splynutí dvou neutronových hvězd.

Podle vědců naději, že objevený objekt je skutečně dlouho hledanou kilonovou, zvyšuje téměř současná detekce gravitačních vln a gama záření. „Pozorování provedená s pomocí zařízení ESO odhalila vlastnosti, které jsou pozoruhodně blízké předpovědím teoretiků. Existence kilonov byla navržena již před více než třiceti lety, ale toto je první potvrzené pozorování,“ uvedla ESO ve své tiskové zprávě.

Gravitační vlny předpověděl v rámci všeobecné teorie relativity už v roce 1916 Albert Einstein, vědci je ale poprvé zachytili teprve nedávno. Před dvěma lety se podařilo odborníkům v Massachusettském technologickém institutu a v Kalifornském technologickém institutu zaregistrovat gravitační vlny pocházející ze dvou černých děr.

Za důležitý příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru dostali letošní Nobelovu cenu za fyziku tři američtí vědci – Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne