Nová polská vláda vedená Donaldem Tuskem získala důvěru poslanců Sejmu, dolní komory polského parlamentu. Podpořilo ji 248 zákonodárců, 201 bylo proti. Tusk dříve během dneška v Sejmu řekl, že Polsko se pod vedením nové vládní koalice vrátí na místo, které mu v Evropě náleží. Slíbil také, že jeho vláda bude usilovat o mobilizaci Západu na pomoc Ukrajině čelící ruské agresi.
Americký farmaceutický konglomerát Pfizer žaluje podle listu Gazeta Prawa Polsko kvůli chybějícím platbám za 60 miliónů dávek vakcíny proti Covidu-19. Mělo by jít údajně o částku převyšující miliardu eur. Masivní dodávky vakcíny, kterou firma vyvinula společně s německou společností BioNTech, zajistila v roce 2021 Evropská komise za všechny členské státy Unie. Pfizer pro EU nakonec v důsledku smlouvy vyrobil celkem 1,1 miliard dávek, zaplatit za ně však měly evropské země jednotlivě. Polsko, jako jediný členský stát, tak odmítá učinit.
Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, dnes podepsali koaliční smlouvu. Podle pravděpodobného premiéra Donalda Tuska jsou tato politická uskupení připravená převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda ale v pondělí sestavením příštího kabinetu pověřil současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
Trojice polských opozičních uskupení, která společně disponují většinou poslanců, je připravena sestavit vládu vedenou bývalým premiérem Donaldem Tuskem. Médiím to v úterý sdělili šéfové těchto formací před setkáními s prezidentem Andrzejem Dudou. Tuskova Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice chtějí převzít moc od dosud vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), s jejímž vedením se Duda v poledne setkal na úvod konzultací o nové vládě.
Polská opozice má podle odhadů výsledků nedělních voleb do Sejmu, dolní komory parlamentu, šanci sestavit vládu. Nejsilnější stranou sice zůstává národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), na většinu potřebnou pro sestavení vlády však zřejmě nedosáhne. Účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989, uvedla státní volební komise. V pondělí kolem 14:00 byla sečtena polovina okrsků. Právo a spravedlnost (PiS) má asi 38procentní podporu, opoziční Občanská koalice (KO) získala 27,8 procenta hlasů.
Ze zpravodajství českých i světových médií by se mohlo zdát, že náš severní soused se potácí na hraně pravicové diktatury. „Demokracie v Polsku prožívá smrtelnou agonii,“ tvrdil titulek na serveru Novinky.cz. „Polsko není přítelem, jak si Západ myslí,“ byl název komentáře v The New York Times. „Polsko má zákon, kterým může trestat opozici. Čistá putináda, píší média,“ hlásaly Seznam Zprávy. Všechny titulky se týkaly nového zákona přezdívaného „lex Tusk“. Celé je to samozřejmě složitější. Polsko není krůček od autoritářského režimu. V takové zemi by asi stěží mohla opozice pořádat obří demonstraci,
Když čteme, že expremiér Polska Donald Tusk varuje před něčím tak revolučním, jako je náhlý odchod Polska z EU, nesmí se to brát doslova. Tusk kromě toho, že je expremiér, je čerstvěji exprezident Evropské rady a nově úřadující předseda hlavní strany polské opozice, který vede zápas s konzervativní vládou. Z řad vládního tábora skutečně zazněly výroky, které jako kdyby ohlašovaly polexit.
Polsko může přestat být členem Evropské unie dříve, než se komukoliv zdá, varoval v televizi TVN24 bývalý polský premiér a někdejší předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropská komise vede se současnou polskou národně-konzervativní vládou spory týkající se základních hodnot sedmadvacítky a zástupci polských vládních strany kvůli tomu na Brusel tvrdě útočí. "Přirovnávání Bruselu či Evropské unie k Sovětskému svazu nebo hitlerovské okupaci, taková slova nezůstanou bez následků, nejsou beztrestná.
Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka dnes symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky. Informují o tom polská média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.
Jednání o dohodě mezi Británií a Evropskou unií opět zachvátil zmatek poté, co z britské strany odešly do Bruselu rovnou tři rozporuplné dopisy, které reagují na hlasování o dohodě v britském parlamentu. Předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že dostal od britského premiéra Borise Johnsona dopis s žádostí o odklad brexitu (v celém znění zde). Podle BBC ale Boris Johnson dopis nepodepsal, naopak k němu připojil další, už podepsaný dopis, ve kterém označuje odklad brexitu za chybu. Třetí dopis pak napsal velvyslanec Británie při EU Tim Barrow a první dopis v něm označil za stanovisko parlamentu, nikoliv vlády.
Britská premiérka Theresa Mayová v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi žádá o odklad brexitu do 30. června. Británie se podle ní připraví na účast v květnových volbách do Evropského parlamentu. Tuto podmínku až dosud Mayová odmítala a část její vlády kvůli ní hrozila rezignací. O případném posunutí termínu brexitu budou Tusk a lídři unijních zemí rozhodovat na bruselském summitu příští středu.
Do debat o řešení krize kolem britského odchodu z Evropské unie znovu vstoupila tématika pekla. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska je v pekle místa dost. Tusk tak odpověděl na otázku novinářky, zda by na toto místo měli být posláni i britští poslanci, kteří nechtějí schválit dohodu premiérky Theresy Mayové o podmínkách brexitu.
Lídři 27 zemí Evropské unie v noci na pátek nevyhověli středeční žádosti britské premiérky Theresy Mayové odložit brexit do 30. června. EU27 připouští dvě varianty: odklad do 22. května pod podmínkou, že příští týden Dolní sněmovna schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb. Obě řešení znamenají, že Británie příští pátek nemusí opustit unii bez dohody.
V případě, že britský parlament podpoří předjednaný text dohody o spořádaném britském odchodu z EU, je krátký odklad brexitu možný, myslí si předseda Evropské rady Donald Tusk. V první veřejné reakci na dopis s žádostí o odklad brexitu z 29. března na 30. června, který mu ve středu adresovala britská premiérka Theresa Mayová, ale Tusk upozornil, že tento navržený termín vytváří sérii otázek právní a politické povahy.
Migrace, globální změny klimatu, ekonomická spolupráce a konflikty na Blízkém východě. I těmito tématy se budou na dvoudenním summitu v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch zabývat lídři členských zemí Evropské unie a Ligy arabský států (LAS) při prvním vrcholném setkání těchto dvou bloků. Ačkoli na oficiálním programu nefiguruje, dojde i na jednání o brexitu.
Průlom v současné patové situaci kolem britského odchodu z Evropské unie stále není na dohled. Po schůzce s britskou premiérkou Theresou Mayovou to na twitteru uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Dodal, že rozhovory o brexitu budou pokračovat. Mayová zopakovala, že chce změny v "rozvodové dohodě", což EU vylučuje.
Komentář předsedy Evropské rady Donalda Tuska, který nahlas přemýšlel o tom, jak asi vypadá místo v pekle pro zastánce brexitu, kteří nemají konkrétní plán, vyvolal na britské politické scéně pobouření. Mluvčí premiérky Theresy Mayové konstatoval, že Tuskův slovník ničemu nepomůže. „Přemýšlím mimochodem o tom, jak vypadá speciální místo vyhrazené v pekle pro ty, kdo prosazovali brexit bez byť jen náznaku plánu, jak to bezpečně zařídit,“ prohlásil Tusk po jednáním s předsedou irské vlády Leo Varadkarem. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.
Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie podpořili návrh dohody o odchodu Británie z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích. Na twitteru to uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Podpora obou dokumentů se na nedělním mimořádném summitu EU očekávala; šéfům států a vlád zabralo rozhodnutí přibližně půl hodiny.
Mimořádný summit Evropské unie k brexitu bude v neděli 25. listopadu, oznámil předseda Evropské rady Donald Tusk. Šéfové států a vlád unijních zemí by na schůzce měli „finalizovat a formalizovat“ text dohody o britském odchodu z EU, který ve středu podpořila britská vláda a který následně zveřejnila Evropská komise.
Předseda Evropské rady Donald Tusk nepřímo označil nynější vedení Polska za „současné bolševiky“, které lze porazit. Bývalý předseda polské vlády, který je považován za pravděpodobného kandidáta prezidentských voleb v roce 2020, to řekl v Lodži v předvečer stého výročí obnovení polské státnosti.
Evropská unie v úterý podepsala s Japonskem svou dosud největší dohodu o volném obchodu. Oznámili to podle agentury DPA japonský premiér Šinzó Abe i předsedové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker. Dohoda, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu, pokrývá zhruba třetinu globálního hrubého domácího produktu a 600 milionů lidí. Cílem dohody je podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.
Evropská unie musí přes nynější atmosféru udělat vše pro udržení transatlantické vazby se Spojenými státy. Musí být ale také připravena na scénáře, kdy bude muset jednat samostatně. Novinářům to před večeří šéfů států a vlád zemí Evropské unie řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Chování administrativy prezidenta Donalda Trumpa před novináři označil za „náladové“.
Turecko a Evropská unie jsou připraveny pracovat společně na překonání překážek, které kalí jejich současné vztahy. Shodli se na tom v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, šéf Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v bulharské Varně. Vrcholné schůzky, která byla prvním takovým setkáním od loňského května, se účastnil i bulharský premiér Bojko Borisov, jehož země EU nyní předsedá.
Oba nedávno znovuzvolení prezidenti České republiky a Finska, Miloš Zeman a Sauli Niinistö, se dočkali gratulačního dopisu od předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Zatímco dopis směřovaný Niinistövi měl velmi vřelou konotaci, k české hlavě státu byl Tusk o poznání formálnější.
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie v pátek souhlasili s posunutím vyjednávání o odchodu Británie z EU do druhé fáze, tedy k rozhovorům o podobě přechodného období a o budoucích vztazích. Na Twitteru to krátce po začátku diskuse šéfů států a vlád sedmadvacítky k brexitu oznámil předseda Evropské rady Donald Tusk.
Do ostrého sporu se kvůli „kvótám na uprchlíky“ dostali krátce před prosincovým summitem Evropské unie předseda Evropské rady Donald Tusk a Evropská komise. Její mluvčí Margaritis Schinas ve středu totiž za nedostatečně propracovaný označil podkladový materiál, který Tusk ve středu rozeslal do hlavních měst EU jako základ pro diskusi premiérů a prezidentů o migrační problematice.
Povinné kvóty na přijímání uprchlíků se blíží ke svému konci. Země Evropské unie se během bruselského summitu dohodly, že reformu současného kritizovaného azylového systému státy dosáhnou za jednomyslné shody. Státům, které kvóty vytrvale odmítají, tedy již nehrozí, že by byly přehlasovány většinou.
Krok za krokem a téma po tématu bude třeba podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska postupovat při změnách stávající podoby Evropské unie. Tusk dnes v Tallinnu po čtvrteční večeři, při níž vrcholní představitelé unie debatovali o budoucnosti evropské integrace, uvedl, že do dvou týdnů přijde s konkrétním pracovním plánem obsahujícím množství bodů, o nichž budou muset šéfové států a vlád členských zemí unie rozhodnout tento a příští rok.
Několik hodin jednali v noci na pátek premiéři a prezidenti zemí Evropské unie v Tallinnu o budoucnosti evropského integračního projektu. Podle dobře informovaného zdroje z EU bude předseda summitů Donald Tusk, který čtvrteční neformální večeři svolal, pokračovat v konzultacích ještě v dalších dvou týdnech a poté navrhne, jak v této věci dál.
Země Evropské unie ve čtvrtek na summitu v Bruselu výrazně posunuly vpřed své možnosti spolupracovat v obranné oblasti. Státy mají například do několika měsíců nabídnout ostatním své konkrétní představy, v čem, kde a jak by mohly kooperovat. Podle šéfa vrcholné schůzky Donalda Tuska jde o historický krok. Summit se shodl i na tom, že případné nasazení bojových skupin už nebudou platit jen členské země, jejichž vojáci v nich působí, ale přispěje se také z unijních peněz.
