Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to v pátek prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Energetická krize se vyhrotila do stavu, kdy mnozí varují před kolapsem ekonomiky a rozkladem společnosti. Odpověď na to, co s tím, hledají v Salonu Týdeníku Echo předseda představenstva státní energetické společnosti ČEPS Martin Durčák, předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a expremiér Mirek Topolánek, který se dlouhodobě věnuje energetice.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v úterý odmítla polskou výzvu, aby Evropská unie dočasně pozastavila svůj systém obchodování s emisními povolenkami, a pomohla tak snížit vysoké ceny elektřiny. „Jsem přesvědčen, že Putin se nám teď směje, protože neměníme některé mechanismy tvorby cen v Evropě,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv vzkázal evropským zemím, že se mají připravit na cenu plynu ve výši 5000 eur za tisíc kubíků. Na svém Telegram kanálu v neděli napsal, že musel poopravit svou prognózu ohledně vývoje cen do konce roku. Medvěděv svoje vyjádření pojal jako vzkaz pro evropské vládní představitele. A zakončuje jej vřelým přáním „všeho nejlepšího“.
Rusko spaluje obrovské množství zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů Kč). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě. Těžební firmy spalují plyn běžně, když se jim nahromadí a nemohou jej vyvézt, anebo když vzniká jako vedlejší produkt, jehož další využití je nerentabilní
Půlmilionové město Haag, kde sídlí nizozemská vláda či parlament, požádá o dočasnou výjimku z unijních sankcí uvalených na Rusko kvůli válce na Ukrajině, protože nenalezlo nového dodavatele plynu. Sankce zakazují veřejným správám v členských zemích mít po 10. říjnu uzavřené smlouvy s ruskými firmami. Město proto musí hledat náhradu za stávajícího dodavatele, ruskou společnost Gazprom, což se mu dosud nepodařilo, uvedla agentura Reuters.
Zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Na twitteru to ve středu uvedlo ministerstvo financí (MF). Domácnosti ani průmysl v ČR minimálně v následující topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.
Plyn pro evropský trh po pátečním rekordním závěru na začátku týdne znovu posiluje. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ráno vzrostla o téměř 13 procent na bezmála 276 eur (zhruba 6800 Kč) za megawatthodinu. Zatímco cena termínového kontraktu na elektřinu na burze EEX v Lipsku poprvé překročila 700 eur (přes 17.200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za pondělí si připsala více než 25 procent,
Ukrajina se chystá urychlit svou integraci do EU, což bude vyžadovat daleko hustější propojení se sousedními zeměmi unie, zvláště, když spojení s východem bude nemožné nebo komplikované. Bude také nutné vybudovat hustější železniční propojení se zeměmi EU. Rychlejší dopravě ale kromě hustoty tratí brání i širokorozchodná železnice. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova bude nutné přestavět ukrajinské tratě na evropský rozchod a začít by se mělo brzy, jelikož práce by mohly trvat až 40 let.
Návrh nové vyhlášky, která by umožnila ministerstvu průmyslu omezit vytápění bytů, nemocnic či dalších prostor v případě nedostatku ruského plynu, schytává další kritiku v rámci meziresortního připomínkového řízení. To probíhalo do pátku a v připomínkách padá řada výtek, včetně toho, že návrh neřeší, jakou úsporu má vlastně přinést či vynechává zhodnocení dopadů na obyvatele či ekonomiku.
Nová vyhláška má svěřit ministerstvu průmyslu a obchodu celorepublikovou pravomoc „přiškrtit“ vytápění nejen v domácnostech či nemocnicích. K vyhlášení stavu předcházení nouze či samotné nouze přitom dává resortu na základě energetického zákona řadu důvodů. A to včetně nekonkrétně definovaného „reálného rizika“ vzniku stavu nouze. K tomu by však měly vést konkrétní důvody, které alespoň podle současného ministra Jozefa Síkely (za STAN) znamenají až situaci, v níž by se už jako první přiškrtila či zastavila část průmyslu.
Ceny elektřiny i plynu dosahují na trhu historicky nejvyšších hodnot, to odnášejí i domácnosti jakožto koncoví zákazníci. Dodavatelé jim zvyšují zálohy, protože jsou nuceni nakupovat pro ně energie dopředu právě za ony drastické ceny. Poslední vlna zdražování přišla na začátku srpna a zcela jistě lze očekávat několik dalších podzimních vln, které mohou být pro odběratele velmi bolestivé. Z nabídek dodavatelů už mizí více než dvouleté fixace, a co se týče elektřiny, u většiny největších společností se částka za megawatthodinu (MWh) nedostane pod 10 tisíc korun.
Energetická krize vzbuzuje ve většině domácností nebývalé obavy z nadcházející topné sezóny, a mnoho lidí se proto už s předstihem začalo na zimu připravovat. Vytápění plynem se v současnosti ukazuje jako ekonomicky nejhorší možnost, vzhledem k prudce rostoucím cenám elektřiny na tom však lidé s elektrokotli nebo například přímotopy nejsou o mnoho lépe. Popularita tuhých paliv, tedy hlavně uhlí a dřeva, proto strmě roste. Lidé se ve velkém dřevem předzásobují, mnoho z nich se po něm shánělo už brzy na jaře.
Udržet ekonomiku v chodu je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení. Upozornil na to, že lidé jsou zaměstnanci firem a zároveň jejich produkci využívají. Síkela to ve středu řekl novinářům.
Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom.
Zatímco v minulosti vláda uklidňovala tím, že na domácnosti, školy či nemocnice má přijít až na posledním místě, situace se má změnit. V případě vyhlášení stavu předcházení či samotné nouze v teplárenství, o kterém rozhodne ministerstvo průmyslu, mají na domovy a zdravotnická zařízení dopadnout úspory alespoň v otázce vytápění podobně jako například na některé podnikatele či firmy.
Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se v pondělí na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta na 475 eur (11.600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední dva měsíce se zhruba zdvojnásobila a je téměř šestkrát vyšší než před rokem, uvedla agentura Bloomberg.
Ceny energií od loňského podzimu bezútěšně rostou a Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Aktuálně máme pátou nejdražší elektřinu ze všech evropských zemí, ve střední Evropě jsme na tom úplně nejhůř. Důvodem je hlavně to, že tuzemská vláda se zatím do žádných systémových opatření na zmírnění dopadů zdražování nepustila. Bezprecedentně vysoké ceny elektřiny jsou způsobeny nejen situací kolem války na Ukrajině a rekordně drahým plynem.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. MPO o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o 15 procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.
S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným téměř nepomůže.
Ruská plynárenská společnost Gazprom místo dodávek do Evropy ve velkém spaluje přebytečný plyn. Na rusko-finské hranici poblíž kompresorové stanice Portovaja, kde jsou instalovány turbíny plynovodu Nord Stream 1, hoří už měsíc a půl obří plamen, napsal server The Moscow Times.
Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to dnes ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.
„Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu,“ říká mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a zároveň dodává, že není v silách Ruska tuto opravu zajistit. Člověk si přitom vzpomene na starý normalizační vtip, ve kterém po vítězném zápasu československých hokejistů proti sovětské sborné posílá Moskva gratulační telegram: GRATULUJEME K VITEZSTVI TRI JEDNA STOP ROPA STOP PLYN STOP.
České společnosti v současné náročné situaci hledají způsoby, jak snížit svou energetickou spotřebu a změnit své podnikatelské aktivity na více udržitelné. Důvodem jsou extrémně vysoké náklady na energie i evropská směrnice CSRD. Ta začne platit od fiskálního roku 2023 a nařídí asi tisícovce českých firem vykazovat pravidelné nefinanční reporty. Odborníci nyní radí, jak ušetřit na základních položkách. Cena energií na českém i evropských trzích prudce stoupá.
Na riziko nedostatku energií a především plynu musíme být v zimě připraveni, intenzivně na tom teď pracujeme. Řekl to premiér Petr Fiala pro Právo. Podle něj není hlavní problém v ceně plynu, ale aby ho české firmy a domácnosti měly v zimních chladných měsících dostatek. Občané se podle Fialy nemusí být, že by si v zimě nezatopili. „Udělali jsme kroky, které zaručí, že i kdyby nastal nejhorší scénář a Rusko dodávky plynu do Evropy úplně zastavilo, my plyn na podzim a na zimu mít budeme,“ řekl Fiala.
Ruská společnost Gazprom dnes ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Na komunikační síti Telegram firma oznámila, že Lotyšsko porušilo podmínky pro odběr suroviny. V pátek lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze uvedla, že za plyn odebíraný z Ruska platí v eurech místo rublů, jak nyní požaduje Rusko.V pátek šéf společnosti Latvijas Gaze Aigars Kalvitis řekl, že jeho firma odebírá plyn z Ruska. "Ale ne od Gazpromu, protože není možné platit Gazpromu. Máme odlišného dodavatele," uvedl.
Zásobníky plynu se v Česku plní na plné obrátky, obavy z možných krizových scénářů na podzim však nekončí. Podobně jako v sousedním Německu se i v Česku řeší, kdo má nést následky v případě výpadku dodávek a jejich krizového řízení. Z byznysu se ozývají i hlasy po změnách v krizové vyhlášce. Ty prvotní má vyřešit už v příštím týdnu její novela, která má přinést zásadní změny.
Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa ve středu v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Gazprom do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné – ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá.
Dramatické ceny energií nedopadají tvrdě jen domácnosti, náklady na provoz kvůli nim rostou prudce i firmám. A právě jejich zástupci nyní tlačí na vládu, aby situaci řešila. Podle šéfa HK Vladimíra Dlouhého je nutné zavést dočasná opatření, protože podniky nejkritičtější období kvůli plynové krizi teprve čeká. Dlouhý navíc kritizuje podle něj zcela nedostatečnou komunikaci ministra průmyslu Jozefa Síkely.
Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky.
