Lidovci se sami označují přízviskem klidná síla. Tentokrát jim však už došla trpělivost s poklesem stranických preferencí a obměnili většinu vedení své strany. Pomůže to? Když v jakékoli politické straně usilují o funkci předsedy víc než dva lidé, je to svědectvím o stranické nejistotě. Jak kdysi řekl Churchill, stranický lídr se nevolí, on prostě je, nebo není.
Delegáti sjezdu KDU-ČSL v sobotu v Olomouci podpořili další spolupráci v koalici Spolu pro sněmovní volby v příštím roce. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný bude moci podle schváleného usnesení sjezdu podepsat memorandum s ODS a TOP 09, které otevře cestu k jednání o možné předvolební spolupráci v rámci koalice Spolu. Memorandum by podle informací ČTK mělo být podepsáno v závěru října.
V předsednictvu KDU-ČSL nezůstal kámen na kameni. Poté, co delegáti už v pátek zvolili novým předsedou Marka Výborného a prvním místopředsedou Pavla Bělobrádka, se v sobotu řadovými místopředsedy KDU-ČSL stali starostka Kravař na Opavsku a bývalá Miss Monika Brzesková, ministerští náměstci Václav Pláteník a Eduard Hulicius a poslanec Jiří Horák. Všichni byli zvoleni v prvním kole volby a všichni jsou ve vedení strany nováčky. Žádnou funkci v předsednictvu nakonec nebude mít ministr Petr Hladík
Staronovým předsedou lidovců se v pátek stal ministr zemědělství Marek Výborný. Svého předchůdce a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku porazil ve druhém kole volby na sjezdu v Olomouci se ziskem 159 hlasů, celkem delegáti odevzdali jemu a obhajujícímu Marianovi Jurečkovi 266 hlasů. Podle expertů je otázka, zda změna KDU-ČSL pomůže, je to však signál směrem k pokračování koalice Spolu.
Jediný kandidát na prvního místopředsedu lidovců a kůň nového předsedy Marka Výborného neuspěl a volba se tak musí opakovat. Ministr životního prostředí Petr Hladík nedokázal ani v jednom ze dvou kol volby získat většinu hlasů. Před volbou musel čelit i otázkám na to, zda se tradiční žlutá barva KDU-ČSL „nepřetře“ s jeho vstupem do vedení na zelenou. Hájil sre, že sice zelenou politiku dělá, ale jinou, než liberální „zelené“ strany. Strana tak bude na sjezdu celou volbu prvního místopředsedy opakovat.
Vedení lidovců dnes znovu převzal Marek Výborný, do čela strany se vrací téměř po pěti letech. Ve druhém kole volby předsedy KDU-ČSL získal ministr zemědělství 159 hlasů, celkem delegáti odevzdali jemu a obhajujícímu Marianovi Jurečkovi 266 hlasů. Beze jména bylo 22 lístků. Výborný odstoupil v lednu 2020 z čela strany kvůli rodinným povinnostem, nahradil jej právě nynější vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Delegátům Výborný slíbil kontinuitu kombinovanou s novými tvářemi.
Nynější vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) čelila výzvám jako žádná jiná v moderní historii, ale při pohledu zpět lze konstatovat, že uspěla. Fiala to dnes řekl v úvodu volebního sjezdu vládních lidovců v Olomouci. V proslovu hájil kompromisy v kabinetu i v koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), které považuje za nutné. Ocenil všechny lidovecké ministry včetně kandidátů na předsedu Mariana Jurečky a Marka Výborného.
Na předsedu lidové strany kandiduje od včerejška i Jiří Čunek. Tento veterán lidovecké politiky svou stranu pořád ještě umisťuje napravo od středu a kandidaturou jí chce prý připomenout, že má nějaký konzervativní základ, který opouští na vlastní nebezpečí. Byl to, tvrdí Čunek, právě odklon od starých pozic, který KDU-ČSL přivedl ze šesti na dvě procenta preferencí (dvě procenta udává včerejší průzkum Medianu, některé jiné průzkumy z poslední doby začínají na číslici 1). Předsedu bude strana volit o víkendu. Čunek se jako jediný z tří uchazečů neupíná na koalici Spolu
Senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Strana se podle Čunka odklonila od svých konzervativních základů. Na kongresu KDU-ČSL tak tento víkend vyzve současného předsedu Mariana Jurečku a bývalého předsedu Marka Výborného. Jiří Čunek už byl předsedou strany v letech 2006-2009. Čunek dnes ČTK řekl, že strana se odklonila od své filozofie konzervativní strany.
Jako svou pravou ruku v případném vedení KDU-ČSL si vybral ministr zemědělství Marek Výborný svého kolegu z kabinetu Petra Fialy (ODS) – ministra životního prostředí Petra Hladíka. Oba mají nominaci silné jihomoravské organizace. Hladík pro Echo24 potvrdil, že přijme nominaci na pozici prvního místopředsedy a řekl, že v čele strany musí nastat změna. Lidovci podle něj musí být středovou stranou a nesmí lidem říkat, jak mají žít.
První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek nechce za týden na sjezdu lidovců v Olomouci obhajovat svoji funkci a nebude se ucházet ani o nejvyšší stranický post. Na síti X to oznámil dnes ráno po čtvrteční konferenci jihočeské KDU-ČSL, která ho nominovala na místopředsedu strany. Na předsedu strany Jihočeši nikoho nominovat nebudou. Bartošek uvedl, že současná situace v KDU-ČSL potřebuje zásadní změnu a povinností dosavadního vedení je naslouchat a změnu podpořit.
Příští víkend budeme znát jméno nového předsedy lidové strany. Všichni si přejí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Ten však v příštích sněmovních volbách očekává porážku, takže si chce počkat a pak se rozhodnout, zda má smysl něco zachraňovat, nebo založit něco úplně nového. Většinový lidovecký postoj – čekání na Grolicha – je tak ve skutečnosti čekáním na budoucí porážku. Ale přijde po ní Grolich vůbec? Nejsilnější jihomoravská krajská organizace nominovala na předsedu strany ministra zemědělství Marka Výborného.
O vedení KDU-ČSL se zatím hlásí současný předseda strany Marian Jurečka a ministr zemědělství Marek Výborný. Kandidaturu do předsednictva dále zvažuje třeba šéf poslanců Aleš Dufek nebo bývalý předseda strany Pavel Bělobrádek. Členky KDU-ČSL chtějí, aby v předsednictvu byly alespoň dvě ženy. Lidovci podle svých slov potřebují změnu vedení. K té by mělo dojít příští týden na sjezdu v Olomouci.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se bude ucházet o pozici předsedy strany na říjnovém sjezdu v Olomouci. Chtěl bych tak nahradit současného předsedu Mariana Jurečku, který slíbil, že pokud lidovci nesplní několik podmínek, předsednictví obhajovat nebude. Část podmínek strana nenaplnila, navíc se zevnitř KDU-ČSL ozývá hlasité volání po změnách. Strana s dlouhou historií se potýká s dlouhodobě nízkými voličskými preferenci okolo tří procent.
Ve druhé polovině října lidovci na svém sjezdu rozhodnou, kdo je povede do dalších sněmovních voleb z pozice předsedy. Zevnitř strany zaznívá volání po změně vedení, zatím však není jasné, zda bude svou funkci chtít obhajovat nynější šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL). Silnou podporu má ministr zemědělství Marek Výborný, naopak kandidovat nebude jihomoravský hejtman Jan Grolich. Strana s dlouhou historií se potýká s dlouhodobě nízkými voličskými preferenci okolo tří procent.
Jihomoravský hejtman Jan Grolich se nebude ucházet o předsednictví ani o jiné funkce v širším vedení KDU-ČSL. S ohledem na vládní krizi je podle něj vhodné, aby byl předsedou ministr nebo alespoň člověk, jenž působí v Praze. To by Grolich nyní nemohl, řekl dnes novinářům po zasedání krajského výboru. Jihomoravský krajský výbor rozhodl o nominaci ministra zemědělství Marka Výborného, na post prvního místopředsedy podpoří ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka teprve oznámí, zda bude znovu kandidovat na šéfa strany. Rozhodnutí nejprve probere se spolustraníky. Předsedou KDU-ČSL by se podle něj mohl stát i jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jurečka to dnes řekl novinářům po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb. Lidovci v nich obhájili dva senátorské posty.
Z některých novinářských příměrů se časem stávají odborné politické termíny. Jeden takový se zrodil po vyhlášení krajských voleb v roce 2008 v reakci na drtivé vítězství sociální demokracie. Podle oficiální barvy ČSSD zněl oranžová tsunami. Tehdejší lídr sociální demokracie Jiří Paroubek dokázal svou rétorikou přeměnit volby do regionálních zastupitelstev v referendum o vládě Mirka Topolánka. Do té doby držela vládní koalice 13 hejtmanství (ODS 12, KDU-ČSL 1). Po celoplošné tsunami se poměr zcela obrátil ve prospěch sociálních demokratů. Od té doby se sousloví „oranžová tsunami“ používalo pro celoplošné politické změny, jejichž výsledkem je totální výměna jedněch politických elit jinými.
Koaliční lidovci se po proběhnuvších volbách připravují na klíčový sjezd v Olomouci, kde si mají zvolit nové vedení. Strana ztrápená nízkými preferencemi, vnitřními rozpory a kauzou vánočního večírku předsedy Mariana Jurečky by měla řešit zásadní otázky ohledně personálního obsazení a programových priorit.
Jan Grolich (KDU-ČSL) zůstane pro další volební období hejtmanem Jihomoravského kraje. Na dnešním jednání se na tom domluvila koalice Spolu a Starostů pro jižní Moravu, která bude mít v zastupitelstvu 35 mandátů z celkových 65. Zástupci stran se dnes dohodli na složení krajské rady, jasno je také o personálním obsazení všech pozic až na jednu. Po skončení jednání to večer oznámili zástupci všech stran.
Propojili jsme Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Mapy.cz, máme přehledné informace o povodních, hlásal na sociálních sítích lidovecký ministr životního prostředí Petr Hladík. Jeden z šéfů společnosti Seznam, pod který Mapy.cz spadají, Pavel Zima, ho ale v reakci na jeho tweet uzemnil a ministrovy zásluhy zpochybnil.
Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lidovci nejsou konzervativní a nevím, co tedy znamená, že bychom měli být ještě konzervativnější. V uplynulém období museli hejtmani kvůli covidu či uprchlické krizi přijmout za své krizové řízení. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl hejtman Jihomoravského kraje a lídr krajské kandidátky Spolu Jan Grolich (KDU-ČSL). Dále hovořil například o ekonomické situaci v kraji, o zdravotnictví, ale také třeba o slučování škol a obcí.
Koalice Spolu na celostátní úrovni nebo v Praze drží pevnou linii, v nadcházejících krajských a senátních volbách se nicméně ukazuje její určitá nejednotnost. Opravdu společně kandiduje jen v pár krajích, v dalších regionech se buď spojují jen dva ze tří koaličních partnerů, nebo se strany vydávají zcela vlastní cestou. Je tak otázkou, v jaké kondici dorazí k sněmovním volbám příští rok, experti se nicméně shodují na tom, že nadcházející týdny budou živnou půdou spíš pro kritiky spojování ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Nadcházející senátní a krajské volby jako vždy slibují některé poutavé souboje mající potenciál přeměnit rozložení sil na radnicích i v horní komoře. Přinášíme přehled nejzajímavějších a nejvýznamnějších duelů, které mnohdy naruší i jednotu ve vládní pětikoalici. Obhajoba senátního křesla čeká hned několik neúspěšných kandidátů z prezidentské volby v roce 2018. V obvodu Praha 4 bude jedním z největších taháků senátních voleb obhajoba mandátu Jiřího Drahoše.
Byl bych špatným lidovcem a špatným členem vlády, pokud bych nechtěl být předsedou KDU-ČSL. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Dále hovořil nejen o nutné změně ve vedení strany, ale také o vyjednávání o státním rozpočtu, o cenách potravin a vrátil se i k jarním protestům zemědělců a k tomu, jak se podle něj nová Evropská komise postaví ke Green Dealu.
Ve věku 81 let zemřel ve čtvrtek někdejší předseda Československé strany lidové (ČSL) a bývalý federální poslanec Josef Bartončík. S odvoláním na jeho syny Michaela a Josefa o tom informoval server Novinky.cz. Pohřeb politika bude podle serveru příští týden, nejspíš ve středu. Právník a dlouholetý lidovecký politik se narodil 18. března 1943, předsedou Sněmovny lidu federálního parlamentu byl od prosince 1989 do června následujícího roku.
Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.
V koaliční KDU-ČSL se podle všeho rýsuje další uchazeč o křeslo příštího předsedy strany – podle informací deníku Echo24 se jím má stát bývalý šéf lidovců a současný senátor Jiří Čunek. Politik, který stranu vedl v letech 2006 až 2009, se nijak netají nespokojeností s aktuálním vedením strany pod Marianem Jurečkou a rozkymácením lidovců. Čunek na možnou kandidaturu opatrně kýve, dodává nicméně, že další kroky závisí na jeho případném úspěchu v zářijových krajských a senátních volbách.
Mezi posledními příspěvky ministra zemědělství Marka Výborného na sociálních sítích zůstává ten, v němž bývalý lidovecký předseda propaguje omezení pyrotechniky. Společně s ním také šéf resortu pro místní rozvoj Petr Hladík. Oba dva možná kandidáti do čela KDU-ČSL. Léto přináší nejen prázdniny a teplé dny, ale také některé kuriózní nápady. V posledních týdnech strana představila několik kontroverzních opatření, která podle mnohých nejsou úplně efektivní a jen těžko pomáhají lidovcům odrazit se od špatných výsledků v průzkumech.
Nejvyšší správní soud (NSS) si vyžádal volební dokumentaci z řady okrsků napříč Českem, zejména ze Zlínského kraje. Důvodem je stížnost dosavadní lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která zpochybnila zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09), a to s ohledem na údajné chyby při započítávání přednostních hlasů. Šojdrová pro Echo24 řekla, že ze stížnosti na zvolení kolegy z koalice Spolu radost. Případný úspěch stížnosti by pomohl i předsedovi strany Marianu Jurečkovi, který podmínil obhajobu funkce ziskem dvou europoslanců.
