Válka v Gaze je momentálně pozastavena. Mezi Hamásem a Izraelem zavládlo příměří, teroristické hnutí slíbilo propustit 33 rukojmích. Zároveň se rozbíhají jednání, která by měla dočasné pozastavení bojů učinit trvalým. O příměří a také o vlivu Donalda Trumpa na události na Blízkém východě hovoříme s náměstkyní izraelského ministra zahraničí Sharren Haskelovou.
Současné příměří v Pásmu Gazy skončí a Izrael obnoví intenzivní boje až do úplné porážky Hamásu, pokud palestinské teroristické hnutí do sobotního poledne nepropustí izraelské rukojmí. Prohlásil to v úterý izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Má židovská duše zajásala jako pták na jaře, ale já té fantastické zprávě nemohl uvěřit, až v neděli, kdy americký prezident v letadle cestou do New Orleans svůj záměr zopakoval a jednoznačně potvrdil. „Ano, rozhodl jsem se, že koupím Gazu. Pod naším dohledem se k práci na rekonstrukci Gazy mohou připojit státy Blízkého východu, my ji ale budeme vlastnit, abychom Hamásu jednou provždy zamezili návrat. Vybudujeme Riviéru na Blízkém východě… Gaza je zdemolovaná a její obyvatelé se nemají kam vracet… Postaráme se o ně a zamezíme vraždění… A některé vezmeme k sobě.“
Největší rozruch ve veřejném prostoru nadále zcela spolehlivě vyvolává Donald Trump a jeho administrativa. Po první várce dekretů a vyhrožování cly (která mimochodem velmi dobře fungují i jako nátlakový prostředek) přišlo zastavení financování zahraniční pomoci, jež přes agenturu USAID mířila do různých, navýsost politických neziskových organizací, a plán na řešení napětí na Blízkém východě spočívající v přeměně Gazy na „americkou riviéru“.
Hnutí Hamás až do odvolání odkládá propouštění dalších izraelských rukojmích výměnou za palestinské vězně. Podle tiskových agentur to v pondělí oznámil mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu s odůvodněním, že Izrael podle něj nedodržuje podmínky dohody o příměří, které v Pásmu Gazy platí od 19. ledna.
Prohrané války mají důsledky. Tak by se dal shrnout článek známého britského historika Andrewa Robertse pro server The Washington Free Beacon. Roberts se v něm vyjadřuje k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by USA převzaly správu nad Pásmem Gazy a tamější obyvatelstvo by bylo nějakým způsobem odsunuto. Roberts si všímá, že do zveřejnění Trumpova plánu panovalo všeobecné přesvědčení, že Palestinci si zachovají suverenitu nad Gazou. Historické precedenty však ukazují, že by se jednalo o neuvěřitelnou anomálii.
O přitažlivosti Donalda Trumpa svědčí už to, že ať řekne cokoli, je kolem toho haló, seriózně se to rozebírá, a dokonce se to stává reálnou politickou agendou. Jako nyní idea na odsun neboli „dobrovolné vystěhování“ Gazanů pryč ze země, o němž se povídá, že ho americký prezident vyřkl jako okamžitý nápad. Načež ho ministři jeho vlády okamžitě vzali za svůj, stejně tak izraelský premiér a jeho ministři – ten pověřený obranou už chystá plán, jak „opatření“ provést. Přesidlování milionů lidí kvůli etnickému, náboženskému či ekonomickému řešení sporů se zdálo být taktikou, již moderní politika překonala.
Palestinské teroristické hnutí Hamás v sobotu dopoledne předalo tři izraelské rukojmí představitelům Červeného kříže. Ten trojici mužů automobily převezl do koridoru Necarim, jenž je pod kontrolou izraelské armády. Ta již podle agentury Reuters potvrdila, že rukojmí od Červeného kříže převzala. Izraelce nicméně šokoval stav propuštěných, kteří vypadali značně zuboženěji než předchozích 18 propuštěných rukojmí.
Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes odsoudil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit sankce proti jeho činitelům, kteří se podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael, a vyzval členské státy k jednotě. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy uvalení sankcí ohrožuje nezávislost haagského soudu. Izraelská diplomacie exekutivní příkaz, který Trump podepsal ve čtvrtek večer, naopak uvítala.
Spojené státy chtějí převzít kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a přestavět ho poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Řekl to podle agentury AP americký prezident Donald Trump po úterním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Netanjahu byl prvním zahraničním lídrem, kterého Trump přijal poté, co 20. ledna zahájil své druhé prezidentství.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před odletem do Washingtonu řekl, že chce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem přepsat mapu Blízkého východu. Informují o tom izraelská média. S novým americkým prezidentem chce jednat o válce v Pásmu Gazy či Íránu. To, že je prvním šéfem zahraniční vlády, kterého Trump přijme v Bílém domě, považuje za důkaz silných vztahů mezi USA a Izraelem i pevného přátelství mezi oběma politiky.
Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, které uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael by výměnou za ně měl dnes propustit 183 palestinských vězňů. Další rukojmí držení v Pásmu Gazy by se dnes již na svobodu dostat neměli. Hamás předal Bibase a Kalderona Červenému kříži ve městě Chán Júnis.
Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži osm rukojmích, které drželo od 7. října 2023. Jako první Hamás propustil izraelskou vojačku Agam Bergerovou. O několik hodin později předal Červenému kříži také Arbel Yehoudovou a krátce na to i Gadiho Mozese. Mezi osvobozenými je i pět Thajců. Předání dalších rukojmích ze strany Palestinců se dnes už neočekává. Předání rukojmí podle agentury Reuters potvrdila i izraelská armáda.
Izrael přeruší od 30. ledna veškeré kontakty s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), řekl v úterý izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Do uvedeného dne musí UNRWA také uzavřít své kanceláře v Jeruzalémě, dodal podle agentury Reuters Danon. Podle šéfa UNRWA to ohrožuje životy Palestinců a podrývá příměří v Pásmu Gazy. Spojené státy krok Izraele podpořily.
Americký prezident Donald Trump pozval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua do Bílého domu, setkají se v úterý 4. února. Oznámila to v úterý Netanjahuova kancelář. Izraelský premiér je podle agentur prvním zahraničním lídrem, který obdržel pozvání do Bílého domu od začátku Trumpova druhého funkčního období. Americký prezident se mandátu ujal minulý týden. Jednání Trumpa s Netanjahuem se plánovalo delší dobu a původně se počítalo s tím, že předseda izraelské vlády dorazí na Trumpovu inauguraci.
Izraelská armáda dnes začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích. Na základě dohody měl Izrael začít vysídlené Palestince pouštět zpět do jejich domovů v sobotu. Izrael však obvinil Hamás, že dohodu o příměří porušil, když nepředal Izraeli soupis zbývajících rukojmích, které má ještě propustit v první fázi příměří.
Čtyřiatřicetiletá Izraelka Hila Weiszová-Gutová si je jistá, že by jí babička, která přežila nacistický tábor smrti v Osvětimi, pořádně vynadala za rozhodnutí žít v tomto místě, pokládaném za symbol holokaustu. V Osvětimi, kde žije asi 40 000 lidí, se Hila a její budoucí polský manžel usadili asi před půldruhým rokem. Nacisté za druhé světové války, kdy okupovali Polsko, městu říkali německým názvem Auschwitz. „Němci se tu snažili zabít mou rodinu, mé lidi, i další lidi. Nepovedlo se jim to.
Palestinské teroristické hnutí Hamás v sobotu propustilo další izraelské rukojmí, které předalo Červenému Kříži. Šlo o čtyři izraelské vojačky, které působily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy. Za každou z nich v sobotu má Izrael propustit na svobodu 50 Palestinců ze svých věznic. K vydání rukojmích došlo na náměstí v centru města Gaza. Náměstí bylo zaplněné uniformovanými a maskovanými ozbrojenci Hamásu a Islámského palestinského džihádu.
Palestinské teroristické hnutí Hamás oznámilo jména dalších čtyř izraelských rukojmích, které propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně a které drží v zajetí od 7. října 2023. Jména zveřejnila agentura Reuters, podle níž jde o čtyři vojačky. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle serveru The Times of Israel (ToI) potvrdil, že seznam čtyř jmen dostal od zprostředkovatelů dohody o příměří. Podle ToI ale Netanjahu nyní se šéfy bezpečnostních složek jedná o tom, jak reagovat.
Po více než roce je zde, zdá se, příměří v Gaze. Mohlo být dřív? To je lákavé říct prakticky vždy a všude. V tomto případě nikdo nepřinutil k dřívějšímu příměří Izrael, protože k tomu by ho nepřiměl nikdo jiný než Spojené státy, a ty ho nepřinutily. A nikdo nenutil k dřívějšímu příměří Hamás. Ofenziva Hamásu je u konce v zásadě ze dvou důvodů. Zaprvé, jejich strategie, že izraelský vojenský protiúder bude mít četné civilní oběti, což vytvoří tlak na Izrael, aby ustoupil, byla neúčinná. Izrael likvidoval Hamás rychleji a dalekosáhleji, než si tvůrci této strategie představovali.
Hamás v rámci platné dohody o příměří v sobotu propustí další čtyři izraelské ženy, jež zadržuje jako rukojmí v Pásmu Gazy, výměnou za druhou skupinu palestinských vězňů, kteří opustí izraelské věznice. Agentuře AFP to řekl vysoce postavený představitel tohoto palestinského teroristického hnutí. Zástupce Hamásu Táhir Nunu telefonicky potvrdil, že hnutí v sobotu předá Izraeli "čtyři izraelské zajatkyně výměnou za propuštění druhé skupiny palestinských vězňů v souladu s dohodnutými podmínkami". Jejich jména neuvedl.
Hamás předal tři rukojmí Červenému kříži na náměstí Sarájá uprostřed města Gaza, přímý přenos vysílá Al-Džazíra. Na místě jsou desítky ozbrojenců Brigád Kasám, ozbrojeného křídla hnutí Hamás. Sanitky Červeného kříže odjely z místa předání směrem k pozicím izraelské armády v Pásmu Gazy. Předání rukojmích podle izraelského rádia Kan potvrdil nejmenovaný izraelský činitel.
Příměří v Pásmu Gazy začalo v 10:15 SEČ. Izrael totiž obdržel jména tří ženských rukojmích, která mají být v rámci dohody o příměří propuštěna dnes v 15:00 SEČ. Oznámila to kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, píše Reuters. Příměří mělo dle dohody začít již v 7:30 SEČ, nicméně bylo odloženo, protože Izrael neobdržel včas jmenný seznam.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 SEČ). Dnes to na síti X oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila v noci na dnešek po několikahodinové debatě izraelská vláda. Dohoda má zastavit boje mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zajistit stažení izraelských vojsk z Pásma Gazy a umožnit návrat rukojmích, které palestinské ozbrojené skupiny unesly z Izraele v říjnu 2023.
Hersh Goldberg-Polin se stal jednou z obětí brutálního útoku Hamásu během hudebního festivalu 7. října 2023. Po únosu trpěl 328 dní v zajetí, než byl zavražděn. Jeho rodiče neúnavně bojovali za jeho propuštění a nyní usilují o návrat zbývajících rukojmích z Gazy a důstojné pohřbení zavražděných. V současnosti je v zajetí 98 lidí, včetně nejmladšího dvouletého a nejstaršího 86letého rukojmí, jejichž osudy zůstávají nejisté.
Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informovaly agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne bude o dohodě hlasovat celá izraelská vláda. Podle izraelských médií začne dohoda o příměří platit v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ), jak se původně plánovalo, a izraelská strana očekává, že ještě ten den začne teroristické hnutí Hamás propouštět rukojmí.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámila podpis dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích držených palestinským hnutím Hamás. V prohlášení, o kterém informovala brzy ráno izraelská média, uvedla, že text dnes projedná bezpečností kabinet a pak vláda, která dohodu musí schválit, aby začala platit. Dnes brzy ráno kancelář premiéra potvrdila informaci tisku, že dohodu podepsali v Kataru, kde se konala jednání, vyjednavači za Izrael i hnutí Hamás.
Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua tvrdí, že Hamás ustupuje od některých částí dohody o příměří, a na poslední chvíli tak vytváří „krizi“ při její finalizaci. Informuje o tom server The Times of Israel. Izraelský kabinet podle něj o dohodě nebude hlasovat, dokud Hamás nepřijme všechny její části. Vysoký představitel Hamásu ale podle agentury Reuters vzápětí reagoval prohlášením, že uskupení je odhodláno dohodu o příměří dodržovat.
Po více než roce je zde, zdá se, příměří v Gaze. Mohlo být dřív? To je lákavé říct prakticky vždy a všude. V tomto případě nikdo nepřinutil k dřívějšímu příměří Izrael, protože k tomu by ho nepřiměl nikdo jiný než Spojené státy, a ty ho nepřinutily. A nikdo nepřinutil k dřívějšímu příměří Hamás. Máme-li měřit veřejné výzvy z úst různých hodnostářů či aktivistických hnutí, tlaku zvenčí čelil jen Izrael. Ofenziva Hamásu ztroskotala v zásadě ze dvou důvodů.
Vyjednavači Izraele a palestinského hnutí Hamás dojednali dohodu o příměří v Pásmu Gazy. S odkazem na své neoficiální zdroje to píší agentury Reuters, AFP a AP i izraelská média s tím, že by příměří mohlo začít platit o víkendu. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmích držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba 1000 palestinských vězňů. Teroristické hnutí Hamás ani Izrael oficiálně uzavření dohody neoznámily.
