Lidovci se sami označují přízviskem klidná síla. Tentokrát jim však už došla trpělivost s poklesem stranických preferencí a obměnili většinu vedení své strany. Pomůže to? Když v jakékoli politické straně usilují o funkci předsedy víc než dva lidé, je to svědectvím o stranické nejistotě. Jak kdysi řekl Churchill, stranický lídr se nevolí, on prostě je, nebo není.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) ve vyjádření pro ČTK uvedl, že smír ve sporu se slovenským ministerstvem vnitra ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB navrhli jeho právníci. Považuje to za zcela pochopitelné. Že smír navrhl Babiš, řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
Uzavření smíru mezi slovenským ministerstvem vnitra a českým expremiérem Andrejem Babišem ohledně jeho evidence v archivech StB jako agenta navrhl sám Babiš. Novinářům to v úterý řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Šutaj Eštok dnes v jihoslovenském Komárně řekl, že iniciátorem smíru byl sám Andrej Babiš.
Opakovaná hádka mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem o to, kdo z nich dvou víc může za Green Deal, se vyznačuje jednou zvláštností: oba se tu hádají o minulost, o léta 2019–2022, kdy Evropská unie základní rysy Zelené dohody přijímala.
Premiér Fiala označil pondělní smír Andreje Babiše se slovenským ministerstvem vnitra ohledně jeho evidence jako agenta StB za politický handl. Slovenské ministerstvo vnitra v pondělí uvedlo, že podle několika právních analýz by spor prohrálo a Babiš by mohl požadovat finanční odškodnění. Podle smíru, tak Babiš byl evidován jako agent StB neoprávněně. Soud spory řešil 12 let, Fiala upozorňuje, že smír přišel v době, kdy jsou na Slovensku Babišovi naklonění politici.
Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB. Na rozhodnutí slovenského ministerstva už ostře zareagoval například Miroslav Kalousek či Tomáš Zdechovský.
V těchto dnech se rozhořela ostrá slovní přestřelka mezi současným premiérem Petrem Fialou (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO), ve které se oba politici vzájemně obviňují z neúspěchů při řízení země. Celá výměna začala po Fialově komentáři, ve kterém ministerský předseda varoval před ztrátou konkurenceschopnosti Evropy a poukázal na problémy, jako je závislost na ruské energii a nekontrolovaná migrace.
Předseda ANO Andrej Babiš považuje květnovou cestu poslance svého hnutí Marka Nováka do Číny za chybu. Bude chtít, aby návštěvu vysvětlil. Babiš to řekl Radiožurnálu, který zjistil, že se Novák před několika měsíci v Číně setkal s vedením firmy Huawei. Na tuto společnost by přitom mohl dopadnout v současnosti projednávaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který Novák kritizuje. Poslanec ANO už dříve řekl, že cestu do Číny za problematickou nepovažuje.
Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš odmítl, že by po volbách vstoupil do koalice s ODS. Za ideální by považoval, pokud by hnutí ANO dostalo co nejvíc hlasů a mohlo vládnout s tolerancí některé strany. Řekl to v dnešní Partii na CNN Prima News. V případě vstupu do vlády slíbil například boj s daňovými úniky, úspory v provozu státu i dostatek peněz na důchody. Za nejlepší pokládá, pokud by ANO dostalo 2,4 milionu hlasů, tedy stejně, jako kolik obdržel loni v druhém kole prezidentské volby.
Hnutí ANO se stále drží v čele volebních průzkumů se ziskem více než 32 procent hlasů. Potvrzuje to i nejnovější říjnový průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Na druhém místě je pak ODS se 14 procenty, třetí místo pak s více než 10 % bere hnutí STAN. To získalo voliče od svých dřívějších koaličních partnerů Pirátů, kteří se propadli na 5,9 %. Do sněmovny by podle tohoto průzkumu prošlo i SPD a vrátit by se mohla KSČM s 5,3 procenty. Zbytek vládních stran se stále drží daleko pod pěti procenty.
Bývalý premiér Andrej Babiš během pár dní pronesl dvě zcela odlišná vyjádření k tomu, zda by byl ochotný jít do vlády s KSČM. S komunisty sice prý do vlády jít nechce, koalice STAČILO! (ve které je KSČM stěžejním subjektem) mu ale nevadí. „Pro mě to nejsou komunisté,“ řekl Babiš ve vysílání TV Nova. Babiš před pár dny v rozhovoru pro server Novinky.cz hovořil o potenciálních koaličních partnerech pro vyjednávání po volbách v příštím roce.
Rozpad pětikoalice, všeobecné rozčilení vydávané za program, hledání předsedů starých a vymýšlení nových politických stran, to jsou vždycky příznaky zlomových okamžiků. K jednomu takovému dochází dnes nejen v Česku, ale procházejí si jím také evropské politické elity. Každé politické hnutí má, s nadsázkou řečeno, svůj XX. sjezd, jako svého času sovětští komunisté. Událost, která řadě lidí otevře oči a nastartuje určité procesy. Když v únoru 1956 končilo nevzrušivé jednání sovětských komunistů, vzal si slovo jejich šéf, Nikita Chruščov, dal uzavřít sál a spustil čtení zprávy, která navždy poznamenala jednotu tohoto vlivného hnutí.
Dotažení projektu digitalizace stavebního řízení se po středečním rozhodnutí kabinetu odsunuje na příští vládu. Není žádná garance, v jaké podobě a za jakou cenu, uvedl na síti X bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Bartoš v září na návrh premiéra Petra Fialy (ODS) kvůli problémům s digitalizací skončil v kabinetu, Piráti na to reagovali odchodem z koalice. Kabinet rozhodl, že nebude pokračovat ve vývoji nynějšího systému, nově vytvořený by měl fungovat nejpozději od roku 2028.
Pražská policie obvinila v případu kauzy Čapí hnízdo dva manažery Agrofertu, finanční ředitelku Petru Procházkovou a člena představenstva firmy Imoba Františka Šlingra. Uvedl to server Seznam Zprávy. Podle policistů se měli dopustit křivé výpovědi u soudu při řešení kauzy Čapí hnízdo. „Prověřování ve věci skončilo a aktuálně probíhá vyšetřování. Ve věci bylo sděleno obvinění dvěma osobám pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku,“ uvedl pro Seznam Zprávy obvodní státní zástupce pro Prahu 2 Tomáš Svoboda.
Hnutí ANO vylučuje, že by dávalo dohromady po volbách příští rok vládu s komunisty a také s koalicí Spolu, respektive ODS. Předseda Andrej Babiš uvedl, že by nejraději skládal jednobarevnou vládu. Pokud to nepůjde, chce hnutí takový výsledek, aby bez něj vláda složit nešla a potenciální partneři musí se podle představitelů ANO přizpůsobit jejich programu. V posledních dnech se začíná do popředí dostávat otázka, jak bude vypadat vláda po sněmovních volbách, které se konají prakticky přesně za rok.
Volby do Sněmovny by v září vyhrálo se ziskem 33 procent hlasů opoziční hnutí ANO. Druhá ODS by získala 11,5 procenta a třetí hnutí STAN 11 procent, vyplývá z volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se podle něj dostali ještě Piráti a SPD. Hnutí ANO a Starostům preference ve srovnání s výsledky srpnového modelu vzrostly o půl, respektive 1,5 procentního bodu. Občanští demokraté, Piráti a SPD naopak ztráceli. Pirátům by v září dalo hlas 8,5 procenta voličů, o procentní bod méně než v srpnu. ODS si pohoršila o 1,5 procentního bodu.
Opoziční hnutí ANO navrhlo zmrazit platy politiků na příštích pět let. Na sociální síti X to oznámil jeho šéf Andrej Babiš. O platech vrcholných představitelů státu je teď slyšet především v souvislosti s návrhem zákona, který by zvedl platy politikům podobně jako soudcům, což mnozí vzhledem k deficitu státního rozpočtu kritizovali. Hnutí ANO už dříve tvrdilo, že by se platy měly zmrazit. Vláda Petra Fialy krok odůvodňovala tím, že musí reagovat na Ústavním soudem zrušené rozhodnutí, soud to ale popřel.
Naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu, obvinil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vládu Petra Fialy (ODS) v souvislosti s hospodařením a rozpočtovou politikou. Reagoval mimo jiné na data Eurostatu, která ukazují, že deficit vládního hospodaření čili loni téměř 347 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponuje, že Babiš jen manipuluje a srovnává nesrovnatelné. Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet oficiálně vykázal.
Hnutí ANO opanovalo koalice v krajích. V osmi krajích ze třinácti, v nichž se letos volilo, obsadí jeho zástupci hejtmanský post. Vládní strany či SOCDEM si udržely vedení pouze v krajích, kde kralovala spíše osobní značka dosavadních hejtmanů. ODS tak udržela jen vedení v Jihočeském kraji, kde hejtmanem zůstává Martin Kuba, KDU-ČSL pak podobně udržela jen křeslo hejtmana v Jihomoravském kraji, kde svůj post obhájil Jan Grolich.
Bylo nás pět, ale teď už jsme čtyři, i když se tváříme, že jsme stále v plném počtu. Takhle by se dala charakterizovat situace uvnitř vládní koalice. Ono se však něco podstatného stalo, takže i opozice bude muset najít jinou nadávku pro současnou vládní sestavu, protože „pětikolka“ prostě už není a nebude. Každá vláda má svůj nesmazatelný styl a způsob fungování. Ta dnešní byla založena na tom, že Petr Fiala byl především nekorunovaným šéfem pětikoalice, následně lídrem volebního uskupení SPOLU a teprve někde na konci předsedou ODS. Provoz vlády založil na podobných principech, jako když stál v čele brněnské fakulty a univerzity.
Opoziční hnutí ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků, o kterém ve čtvrtek vláda začne jednat. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci stínové vlády avizoval, že poslanci hnutí chtějí k tématu mimořádnou schůzi Sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhodování o platech ústavních činitelů není vůle vlády, ale reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Platy politiků by podle něj neměly růst rychleji než průměrné mzdy, řekl webu Blesk.cz.
Kolující návrh na zvýšení platů vrcholných českých politiků pro příští rok vzbuzuje silnou kritiku nejen mezi opozičními politiky, ale i v odborových svazech a širší veřejnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely zákona, podle kterého by platy politických představitelů vzrostly o více než 13 procent. Platy premiéra a předsedů parlamentních komor by poprvé přesáhly 300 tisíc korun měsíčně, zatímco platy ministrů by se mohly vyšplhat nad 200 tisíc korun.
Ostře sledovaný návrh Fialovy vlády na reformu penzí, která počítá se zvyšováním věku odchodu do starobní penze podle průměrného věku dožití, se dnes podle očekávání stal předmětem vášnivé debaty na mimořádné schůzi poslanců. Opozice vládní předlohu odmítá a nenechává na kabinetu nitku suchou. „Nikdy v dějinách České republiky tu nebyla tak neschopná, tak arogantní a tak asociální vláda,“ plísnil Fialovy ministry šéf ANO Andrej Babiš během svého tříhodinového obstrukčního projevu.
Piráti byli ve vládní koalici Petra Fialy od samotného počátku zbytnou politickou silou. Svoji naivitu, ale také bezelstnost už ukázali, když se před posledními parlamentními volbami spojili s mazanými, pragmatickými a bezskrupulózními Starosty, se kterými kandidovali v koalici. Starostové na ně měli připravenou kroužkovací fintu, takže Piráti dostali jen čtyři poslance, zatímco Starostové třicet tři. Evidentně disproporční výsledek ve srovnání s podporou veřejnosti, kterou ukazovaly průzkumy veřejného mínění. Piráti navzdory této lekci do široké koaliční vlády vstoupili. Své nadbytečnosti si museli být vědomi
Brusel se může třást, Patrioti přicházejí! Těmito slovy pogratuloval maďarský premiér Viktor Orbán Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO k vítězství ve druhém kole senátních voleb. Orbán se s Babišem setkal dnes v Hluboké nad Vltavou na narozeninách Miloše Zemana. Hnutí ANO získalo osm senátorů, což je ze samostatných subjektů nejvíce. Premiér Petr Fiala (ODS) zase vítězství připisuje vládní koalici, která dohromady získala 15 mandátů.
Hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo senátní volby, získalo v nich letos osm mandátů z 27 možných a bude chtít místo ve vedení Senátu. Dva senátoři zvítězili už v prvním kole, ve finále dalších šest. Kandidáti, které nominovaly strany vládní koalice, zvítězili dohromady v 15 obvodech. Nominálně nejúspěšnější bylo hnutí STAN se šesti mandáty. ODS získala 5 křesel. Prvního senátora ve svého historii bude mít také hnutí Přísaha.
Opoziční ANO si podle předsedy hnutí Andreje Babiše bude nárokovat funkci jednoho z místopředsedů Senátu, pokud v nynějším finále senátních voleb dostatečně posílí. Babiš to řekl novinářům poté, co v senátních volbách hlasoval pro poslankyni ANO Helenu Válkovou, která je vyzývatelkou stávajícího senátora Zdeňka Hraby z klubu ODS a TOP 09.
Mario Draghi, superhvězda evropské technokracie, prezentoval svou zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, kterou vypracoval na žádost předsedkyně Evropské komise. Sestavil ji tak, aby tam bylo pro každého něco. Kritika evropské posedlosti regulací, jež podváže nové obory, ještě než vůbec mají možnost se rozvinout, si získala i podporu Elona Muska.
Z některých novinářských příměrů se časem stávají odborné politické termíny. Jeden takový se zrodil po vyhlášení krajských voleb v roce 2008 v reakci na drtivé vítězství sociální demokracie. Podle oficiální barvy ČSSD zněl oranžová tsunami. Tehdejší lídr sociální demokracie Jiří Paroubek dokázal svou rétorikou přeměnit volby do regionálních zastupitelstev v referendum o vládě Mirka Topolánka. Do té doby držela vládní koalice 13 hejtmanství (ODS 12, KDU-ČSL 1). Po celoplošné tsunami se poměr zcela obrátil ve prospěch sociálních demokratů. Od té doby se sousloví „oranžová tsunami“ používalo pro celoplošné politické změny, jejichž výsledkem je totální výměna jedněch politických elit jinými.
Snaha interpretovat si výsledky krajských a senátních voleb po svém, ve svůj prospěch, může vyvolávat údiv. Premiér a lídr koalice SPOLU Petr Fiala si může dovolit říct, že o víkendu neutrpěli fatální porážku. Jistě, je to pravdivé tvrzení. Fatální totiž znamená smrtící. Jeho ODS a formace SPOLU i po porážce nadále politicky existuje a pokračuje ve vládnutí. Myšlenky premiéra nakonec ale přece jen něco předznamenávají.
